Sandik
přečtené 823
Opři se o mě – Evangelium podle U2
2014,
Greg Garrett
Přiznám se rovnou, že mi kniha úplně nesedla, neboť styl jímž Greg Garrett píše je na můj vkus až příliš bombastický, plný nejrůznějších superlativů, prohlášení o "nejlepší rockové kapele světa" atp. Přesto rozhodně nelituji že jsem jí přečetl. Zpočátku jsem přitom měl pocit, že to je takový "misijní traktát", který má fanouškům U2 zvěstovat Krista. Ve druhé kapitole jsem pro změnu nabyl dojmu, že jde vlastně o jakousi apologetiku, v níž je U2 obhajováno před příliš rigidními křesťany. Nakonec ve třetí kapitole člověk získá dojem, že jde především o výzvu k akci za spravedlivější svět. Nutno říci, že jako člověka jenž věří už dobré čtvrt století a tudíž za tu dobu také četl (a místy i napsal) už opravdu mnoho misijních textů, mě první kapitola poněkud nudila. Druhá a třetí pro mě naopak byly velmi inspirativní a vedoucí k dalšímu promýšlení. Samozřejmě jinak to může mít někdo, kdo o křesťanství ještě mnoho neví a osloví je třeba právě "misijní" rozměr knihy, respektive písní U2. A vlastně je to i dobře, protože každý si v té knize může najít něco důležitého... Celkový dojem: 75%... celý text
Den zkázy v britském muzeu
1995,
David Lodge
Navnaděn "Hostujícícmi profesory" či "Profesorskými hrátkami" jsem byl poněkud zklamán. "Den zkázy v Britském muzeu" vedle nich působí ještě poněkud nevyrovnaně a jaksi přepjatě. Z části za to asi může fakt že Lodge, jak přiznává v doslovu, v jednotlivých kapitolách záměrně parodoval významné autory moderního románu. Asi to ale nebude důvod hlavní, neboť v Hostujících profesorech si s formou pohrává také (byť přirozeně poněkud jinak). Spíš mi vadila jakási nepravděpodobnost, která vytváří onu "pověstnou" hráz mezi "knihou a životem". U Lodgeových mladších děl jsem měl vždycky dojem že jeho hrdinové nejsou "postavami z románu" ale že mají mnohé ze skutečných živých lidí, tady ještě tolik ne přestože v ní řeší mnohé velmi reálné problémy (katolíci a postgraduální studenti jistě vědí své ;o). To je taky důvod, proč knihu dost dobře nelze číst jako čistě humoristickou, přestože je v ní skvělého humoru skutečně velmi mnoho. Jednoduše řečeno, je v ní vlastně "všechno" a možná proto to nebylo úplně ono... Celkový dojem: 80%... celý text
Případ Sant'Ambrogio - Utajený skandál římských řeholnic
2017,
Hubert Wolf
Téhle knize nelze vytknou téměř nic a skutečně se čte prakticky stejně dobře jako detektivka. Přitom nikde ani náznakem neuhne k nějaké beletrizaci a přísně se drží historických fakt. Ba co víc, ačkoliv by autor mohl svá zjištění velmi snadno využít k dehonestaci katolické církve, nečiní to ani náznakem. Vlastně vůbec velmi málo hodnotí, spíš jen předkládá fakta a nechává na čtenáři, aby si sám utvořil patřičný obraz. Skutečně brilantní, velmi podstatná a bohužel velmi neveselá kniha. Domnívám se ale, že jedině takhle důkladným poznáním vlastní historie se může (nejen) katolická církev skutečně odpovědně postavit k výzvám budoucnosti. Samozřejmě ze mě mluví historik ale taky křesťan. Zlo musí být poznáno a vyznáno. Hřích musí být nazván hříchem. Nesvatost nesvatostí. Zločin zločinem. Nezmizí ze světa samo o sobě... PS: Veliké díky Tomáši Petráčkovi, za upozornění na knihu a jejího autora.... celý text
Pražská a venkovská stavební řemesla v době renesance a baroka
2001,
Ivana Ebelová
Kniha je výsledkem velmi obsáhlého výzkumu archivních pramenů spjatých se stavebními řemesly, což je samo o sobě bezesporu velmi záslužné. Je ale škoda, že v knize není věnována větší pozornost mezinárodnímu kontextu celé problematiky. Krátce zmíněna je pouze situace v Rakousku a Slezsku. Také je škoda, že text je psán tak nějak akademicky suše a hodila by se i obsáhlejší obrazová příloha. Celkový dojem: 70%... celý text
Skoro modlitby
2020,
Karel Čapek
Ještě před vydáním knihy jsem viděl asi půlhodinové video, ve kterém autor téma představoval a musím říct, že podobné shrnutí mi v té knize vlastně chybí. Současně rozumím tomu, že chtěl ve výboru nechat zaznít hlavně Čapka samotného. Uctivé glosování je obecně poměrně nevděčný žánr ;o)... celý text
Knížka Ferdy Mravence
2004,
Ondřej Sekora
Nestárnoucí klasika, pro děti kolem šesti let ideální způsob jak se seznámit se světem hmyzu. Samozřejmě legrační je z dnešního pohledu fakt, že Ferda mravenec je logicky dělnice, čili vlastně "ženská hrdinka" ;o)... celý text
Slovo ze srdce jejich... aneb Nedělní kázání v pobělohorských bohemikálních postilách a tradiční perikopní systém
2017,
Miloš Sládek
Skvělá kniha, které lze vytknout pouze drobnosti. Za prvé mi vadilo občasné a naprosto zbytečné navážení se do Tomáše Halíka. I kdyby měl Miloš Sládek pravdu, tak podobnými útoky pomocí citací v poznámkách pod čarou ji fakt nedoloží. A za druhé bych očekával i nějaké informace o "tradičním perikopním systému" jako takovém, když už je zmíněn v podtitulu. Stačilo by suché konstatování, kdy se vytvořil, jak se v průběhu času měnil, zda něco podobného mají i protestanti či pravoslavní a samozřejmě by nebylo špatné otisknout asi kompletní seznam čtení na celý rok. Zabralo by to pár stránek navíc a rozhodně by to knihu obohatilo... Celkový dojem: 85%... celý text
Ferda Mravenec
1992,
Ondřej Sekora
Nestárnoucí klasika, pro děti kolem šesti let ideální způsob jak se seznámit se světem hmyzu. Samozřejmě legrační je z dnešního pohledu fakt, že Ferda mravenec je logicky dělnice, čili vlastně "ženská hrdinka" ;o)... celý text
Rumcajs
2002,
Václav Čtvrtek (p)
Těžké hodnocení. Na jedné straně je to nezapomenutelná klasika, kterou jsem miloval já a milují ji dnes i moje děti. Na druhé straně při čtení vždycky trnu, co si z toho mé milé děti odnesou. Pevně věřím že jim to neublíží, protože jim časem dokážu vysvětlit jak to bylo doopravdy. Ostatně, ne nadarmo máme byt plný historických knih ;o) Obraz minulosti, který zde Čtvrtek tak sugestivně kreslí, je ale skutečně dokonale vylhaný a pokřivený. Samozřejmě si řeknete, že "to je jen pohádka", že je to psáno s nadsázkou, že medvědi nebo lišky taky nemluví, nejsou draci, vodníci ani obři. Ano ale ruku na srdce, kolik dětí (i dospělých) zná šlechtu ještě odjinud než z pohádek? Kolik rodičů svým dětem dokáže později ten lživý obraz vysvětlit? Bojím se, že jen málokdo. A není právě překroucená minulost pčinou toho srabu, ve kterém se teď nacházíme? S estébákem ve strakovce a lhářem na hradě? K historickým reáliím pár poznámek. Děj se má zjevně odehrávat v šedesátých letech 19. století. V několika kapitolách se mihne prusko-rakouská válka, Jičínem prochází železnice a ve Valdicích je věznice. Mnohé jiné reálie přesto odpovídají spíše staršímu, řekněme baroknímu období. To samozřejmě nepřekvapí. Spíše překvapuje že Čtvrtek měl potřebu část děje takhle přesně chronologicky ukotvit. Neumím říct proč... Celkový dojem: 75%... celý text
Anton Erhard Martinelli (1684-1747): Vídeňský architekt ve schwarzenberských službách
2020,
Martin Šanda
Text téhle knihy jsem v různých fázích jejího vzniku četl mnohokrát a taky moc dobře vím o všem, co se z různých důvodů nepodařilo v té podobě, v níž jsem si to původně přál. Knihy bohužel nejsou nafukovaní a taky čas vyhrazený na psaní a následné korektury jednoho krásného dne skončí a je nutné jej "poslat dál"... Knihu pochopitelně nehodnotím, to ať udělají jiní, méně zainteresovaní ;o) Grafická úprava se ale po mém soudu povedla a Anton Erhard si podobnou reprezentativní knihu určitě zaslouží.... celý text
Pravda někdy bolí a jiná erotika
2000,
David Lodge
Kniha složená ze sedmi položek. Jednak z novely jež je ovšem upravenou divadelní hrou a dále ze šesti krátkých povídek, které jsou v knize tak trochu do počtu. Vlastně to ani nejsou povídky, spíš jen takové drobné črty, každá jen na pár stránek. Úvodní "Pravda někdy bolí" je skvělá, byť je na ní vskutku poznat divadelní původ. Nijak to ale nevadí (****). Povídka "V dusném podnebí" není špatná. Asi bude i poměrně autobiografická (*** a 1/2). "Mé první zaměstnání" je skvělá záležitost, ale vlastně je to taková agitka, neponechávající čtenáři možnost se rozhodnou jinak než autor zamýšlel, což mi smrtí manipulací (****). "Hotel des Kozy" je taková košilatá pitomost (**). "Muž jenž odmítl vstát" má rozměry téměř kafkovské, ale současně nepůsobí úplně přesvědčivě (***). "Hamoun" se mi líbil moc a je skvěle vypointovaný (****). "Pastorální" je vážně vtipná, spolu s "Pravda někdy bolí" v téhle knize nejlepší, a místy mě opravdu donutila se smát nahlas, což se mi u Lodge jinak stává často ale u téhle knihy to obecně dost dřelo... Celkový dojem: 65%... celý text
Pravda někdy bolí
2001,
David Lodge
"Pravda někdy bolí" je skvělá záležitost, byť je na ní vskutku poznat divadelní původ. Nijak to ale nevadí. 85%
Jan Žižka
2019,
Petr Čornej
Těžké hodnocení... Kniha primárně nepřináší nové vědecké poznatky, nýbrž přehledně summuje a hodnotí, doslova na lékárnických vážkách váží, poznatky už jednou k Žižkovi publikované. Jak obtížná práce to je, dokládá už nesmírně obsáhlý soupis literatury, a nutno přitakat autorovi že jde opravdu jen o práce úplně nejpodstatnější a seznam mohl být klidně mnohonásobně delší. Ještě průkazněji svědčí o obtížnosti tématu fakt který autor na daném místě příliš nepitvá ale který je evidentní, totiž to že kromě "našeho" Jana Žižky se v husitském Táboře pohyboval další muž téhož jména a že se tedy až do roku 1419 mnohé, historiky nalezené zprávy mohou týkat právě tohoto, patrně také jednookého muže. To se jistě týká především oněch pasáží z rožmberské Popravčí knihy. Jinými slovy, reálný Žižka před rokem 1419 je ještě méně hmatatelný, než jak jej Čornej velmi opatrně črtá... Tím nechci říci že by Čornej knihu napsal špatně, ba právě naopak, napsal ji skvěle, ale dané téma prostě má mnohá omezení. Obrovský ohlas, který kniha vyvolala u laické veřejnosti je naprosto pochopitelný a taky zasloužený. Jedná se totiž o práci v nejlepším slova smyslu polarizační. Čtenář se při jejím čtení dozví mnoho o Janu Žižkovi, ale ještě více o metodě historického zkoumání, o naší minulosti obecně, o nečekané složitosti lidské duše i lidských dějin... Jestliže mám knize něco vytknout, tak snad zbytečně spartánsky pojaté obrazové přílohy. Tu a tam mohl být samozřejmě obsáhlejší i text sám, jistou úsečnost sdělení ale chápu. I tahle je to obsáhlý knižní špalek. Celkový dojem: 95%... celý text
Zbožnost, účelnost, reprezentace: Zařizování kostelů na schwarzenberských panstvích v 17. a 18. století
2020,
Kateřina Horníčková
Asi k té knize sepíšu recenzi do nějakého odborného časopisu, takže tady jen krátce. Publikování těch návrhů formou katalogu je samo o osobě skvělé a moc mě potěšilo. Když jsem na ty plány svého času já (a jistě i mnozí jiní) narazil přímo v archivu, napadlo mě, že by bylo skvělé je nějakým způsobem publikovat. Práce je ovšem mnoho a reálných možností málo. Šroněk ten nápad dotáhl do konce a zrealizoval, za což je mu potřeba vyseknou poklonu. Konkrétní provedení není bez chyb. Některé plány chybí, pokud to jde bylo by vhodné hlouběji sledovat osudy a konkrétní podobu realizovaných oltářů a postrádám i hlubší znalost souvisejícího archivního materiálu i samotných lokalit. Plán č. 29 je bezpochyby návrh zámecké kaple v Třeboni, téměř jistě od A. Altomonteho, z roku 1745 nebo lehce po té. Celkový dojem: 75%... celý text
Beneficia, záduší a patronát v barokních Čechách na příkladu třeboňského panství na přelomu 17. a 18. století
2010,
Pavel Pumpr
Nesmírně pečlivě zpracovaná kniha u níž se rozhodně vyplatí číst i poznámky... Celkový dojem: 85%
Klobouk ve křoví
1966,
Jiří Voskovec (p)
Už při čtení korespondence Voskovce a Wericha jsem zatoužil po téhle knize, neboť ti dva o ní v době jejího vzniku debatovali přes oceán prakticky neustále... Přečtení knihy ale znamenalo určité zklamání. Samozřejmě jsem věděl, že v knize jsou písňové texty V & W. Něco jiného je ovšem vědět a něco jiného číst. Ovlivněn Werichovým nadšeným hodnocením jsem očekával citelně více vzpomínek a méně písňovych textů, které jsou sice skvělé ale většinou je dobře znám už odjinud. Ostatně, vždy když někoho napadne knižně publikovat písňové texty, buďto ty písničky znáte a pak vám u toho chybí hudba a nebo je neznáte a pak vám u toho hudba chybí taky, jen ještě o něco víc. Voskovcovy vzpomínky jsou tu k písňovým textů pouhý doplněk... Jo, je to milá knížečka, ale kdyby to byly skutečně vzpomínky a ne jen komentáře některých vybraných textů, bylo by to jistě mnohem zajímavější. Škoda, že Voskovec žádné obsáhlejší vzpomínky nesepsal... Celkový dojem: 68%... celý text