serpent6 přečtené 169

Zabíječ obrů 2003, William King

Každý ze Zabíječů už od prvního dílu odhalil spoustu mocných a hrozivých nepřátel, kterými se nerozlučná dvojka Felix a Gotrek prosekávají skrz celý děj až do epického zakončení, v němž čelí supersilným bossům všerůzných ras, pohlaví, velikostí a bojového založení. V jistém ohledu je způsob vyprávění a průběh děje tolik podobný Dungeonovým RPG řežbám, že her-znalý a řádně "propařený" čtenář (za kterého se neskromně považuji) si děj při četbě přehrává v 3D grafice a každé Teclisovo kouzlo kategorizuje v hierarchickém stromu kouzel podle typu, účinnosti, náročnosti a spotřeby many. A přece není Zabíječ obrů, ani jeho předchůdci, jenom pouhou bezduchou mlátičkou ze světa Warhammeru. Příběh, byť poměrně jednoduchý, byl dostatečně silný, aby mě udržel v napětí až do závěrečného "rozuzlení". Gotrek je zkrátka sympatický minulostí stíhaný válečný polobůh a Felix dobrodruh, jehož lidská "nehrdinská" stránka je stejně tak osvěžující, jako Snorriho vtipné prupovídky. Zabíječ obrů a vůbec celá série u mě vždy bude mít 5*, protože mě nikdy nezklamaly a nikdy jsem se nenudil.... celý text

Vraždy s monogramom 2014, Sophie Hannah

Stopařův průvodce Galaxií 2002, Douglas Adams

Na jedné bezvýznamné planetě, jejíž jméno není vůbec podstatné (nazývá se "Země"), v jedné z nejbezvýznamnějších galaxií v široširém vesmíru, jejíž jméno také není podstatné (opravdu není) si příslušník místního živočišného druhu zvaného "lidstvo", zcestně se považujícího za nejinteligentnější na planetě, otevřel knihu svého oblíbeného žánru. Nejednalo se o mezigalakticky populární Glazybonnskou detektivku, ani nový román věhlasného Wriba Bluxpa z obézní planety Bobogo-Hud 8, jinak posměšně nazývané "Tekutá Cibule". Ona kniha, "Stopařův průvodce Galaxií" od Douglase Adamse, pobavila a rozesmála tohoto groteskně vypadajícího tvora natolik, že mu dokonce ckvilkami způsobovala děsivě vypadající křeče obličejového svalstva, které se nápadně podobaly překvapeným výrazům zrcadlících se ve všech pěti tvářích elektroželv pářících se na okraji černé díry. Knihu přečetl za tři dny, což odpovídá téměř 294 milionům Mozubských let. Během této doby se podařilo Měděným superinteligentním odstínům modré barvy ovládnout 82,4534792849416326 % celého Intergalaktického impéria. Pozemšťan se ze zcela nepochopitelného důvodu neuvěřitelně bavil při zmínce o smrtelné nebezpečnosti Vogonské poezie, navzdory faktu, že ta je opravdu třetí nejhorší v celém Vesmíru. Jakmile knihu dočetl, usoudil, že je to doposud nejhumornější literární dílo, které měl kdy možnost číst, Rozhodl se sdílet tento zážitek s dalšími Pozemšťany na místní primitivní komunikační a informační síti, kde umístil svůj rádoby vtipný komentář. Je pravděpodobně nekonečně nepravděpodobné, že by se v následujících dnech neponořil do další knihy v sérii.... celý text

Křižovatky 2013, Wm. Paul Young (p)

Velký příběh o duchovní proměně odehrávající se v mysli člověka na pokraji smrti? Inu, proč ne. Dějový rámec, ačkoliv na mě zprvu působil prvoplánově, neutralizoval veškeré mé antipatie k příběhům o životní filosofii. Škoda jen, že duchovnost, víra a filosofie citelně vytlačily děj na druhou kolej. V druhé polovině byl sice příběh dynamičtější, ale přesto jsem se nemohl zbavit pocitu, že jsou to jen rychlá odbočky. Hlavní úlohu v duchovní cestě hlavního hrdiny měla hrát zřejmě víra v trojjediného Boha, což se mi zpočátku moc nezamlouvalo. Po převedení křesťanských myšlenek do vírou nezasažené universalistické filosofie jsem to ale překousnul. Kladem i záporem - to záleží na úhlu pohledu - je široká svoboda interpretace, zejména závěrečné pasáže. Zkrátka a dobře, pokud si chcete přečíst něco odpočinkového, s přirozeně plynoucím dějem, Křižovatky nejsou nejvhodnější volba. Ideálně se mi jeví jako četba na temné zimní večery :) .... celý text

Bitvy druhé světové války 2007, Nigel Cawthorne

Stejně jako u "Největších bitev v dějinách" je kniha úžasná po stránce obsahové. Cawthorne zachází místy do podrobností, což však nijak nenarušuje celistvost díla. Dle mého názoru přesně odpovídá měřítkům populárně naučné literatury. Lehké rozčarování mi způsobil pouze místy nedodělaný překlad. Škoda.... celý text

Největší bitvy v dějinách 2007, Nigel Cawthorne

Oceňuji zajímavý výběr bitev, poněvadž autor se namísto "profláklých" konfliktů zabývá méně známými střety, avšak neméně významnými pro dějinný vývoj. Jakkoli se mi však líbí koncepce knihy, velké výhrady mám k překladu Josefa Orla. Ten je místy přinejlepším amatérský. Kromě naprosto nesmyslných slovních spojení jsem narazil na bezpočet chyb ve slovosledu, které místy měnily i význam vět. Možná se to může zdát jako hnidopišství, ale podle mého názoru to do značné míry narušuje odborný charakter informací. Zkrátka a dobře, je to trochu odfláknutá práce. Doporučuji vyhledat si tuto knihu spíše v původním vydání.... celý text

Zabíječ bestií 2002, William King

Další Zabíječ psaný jasně čitelným Kingovým rukopisem. Stejně jako u předchozích dílů mě potěšila specifická obrazotvornost a temný, místy až hororový, nádech. To koneckonců k žánru temné fantasy patří. Ještě víc mě ale potěšilo vhodně zvolené propojení příběhových linií vedlejších postav. Po šedém věštci Thanquolovi už se mi začínalo stýskat :). Vítaným zpestřením v jinak dosti ponuře vyhlížejícím příběhu byl pro mne lehký opilecký humor ostatním trolobijců, kteří mi vyloženě přirostli k srdci. Snorriho prupovídky mě nejednou upřímně rozesmály. Jak už zde bylo zmíněno, v příběhu je patrná zdlouhavost - jakýsi klid před bouří, jenž je provázen často se opakujícími slovními spojeními - ale překvapivě mi vůbec nevadila. Snad jen že v některých pasážích postrádal příběh spád, což je ovšem záležitost ojedinělá. Takové drobnosti Kingovi milerád odpustím. Zabíječ bestií mě stejně jako Zabíječ démonů, přesvědčil o tom, že původní Kingově sérii nemohou pokračování z pera Nathana Longa vůbec konkurovat.... celý text

Pragmatismus čili filosofie praktického života 2000, Karel Čapek

Výhodou této Čapkovi práce je, vzhledem k formátu seminární práce, že není tak rozsáhlá a informačně vyčerpávající jako původní díla především amerických pragmatiků, z nichž ve své práci nejvíce čerpá. Výborně se hodí jako doplňující četba ke studiu pragmatismu, z hlediska odborné filosofie. Myslím si ale, že Čapkova trilogie je pro pochopení této filosofie vhodnější a mimoto i zábavnější. Přesto je to zajímavá práce.... celý text

Pragmatismus 2003, William James

Třináct měsíců 2007, David Mitchell

Kuře melancholik 2008, Josef Karel Šlejhar

Smutný příběh "částečně" osiřelého dítěte podaný tím nejsyrovějším způsobem, vlastním českému naturalismu. Znaje již konce, rozhodl jsem si přečíst tuhle tenkou knížečku a zjistil jsem, že nejsem zdaleka tak odolný vůči silným příběhům, jak si sám často namlouvám. Troufám si prohlásit, že kdo nepocítí při četbě tohoto díla alespoň část toho hlubokého lidského utrpení a smutku, ten není psychicky naprosto v pořádku. Ačkoliv jsem na ten příval byl výborně teoreticky připraven, nejednou jsem byl zaskočen intenzitou těchto emocí. Kromě citového přínosu (dá-li se to tak nazvat) však oceňuji také zdánlivě nesmyslné souvislosti v chování a myšlení dítěte. Stejně jako Šlejhar si myslím, že lidská duše je jakýmsi tajemným jezerem, po němž jdou vlny podle větru, někdy však i proti němu.... celý text

Game 2013, Anders de la Motte

Rozhodně zajímavá knížka. To, co mě v první řadě upoutalo byl jazyk. Musím přiznat, že jako poměrně zkušený hráč počítačových her jsem neměl příliš velký problém rozumět některým specifickým termínům. Přesto mě zhruba tak v půlce knihy začínaly ty anglikanismy dost štvát, nemluvě o tom, že se často vyskytovaly i na místech, kde je bylo možné bez problému přeložit do češtiny. Nespisovné výrazy jsou jinak celkem vhodné a jejich užívání odpovídá situacím a charakteru hlavní postavy, až na pár zanedbatelných výjimek. Co se týče zápletky, byl jsem velice mile překvapen. Byla poutavá, zajímavá a originální. Děj byl místy lehce utahaný a až příliš provazovaný s filozofickými úvahami HP, který pak často přemítal nad jednou věcí pořád dokola, i když se to zdálo nelogické a umělé. Celkově je to ale kvalitní scifi krimi. Minimálně hráče počítačových her a nadšence do sociálních sítí nejednou přivede k úvahám, jak moc už nám ta virtuální realita proniká do života a myšlení.... celý text

Zima světa 2013, Ken Follett

Zvíře: Příběh o klukovi, který promluvil 2010, Torey L. Hayden (p)

Neuvěřitelný důkaz o tom, že dětská duše (a vůbec lidská) je temným jezerem plným neznáma. Ač jsem se snažil sebevíc, nedařilo se mi pochopit všechny patologické projevy Kevinova chování, i přesto, že se autorka pokouší vnést do díla nemalou část svých bohatých profesních zkušeností z práce s narušenými dětmi. Kniha doslova vtáhne do děje, až má čtenář často pocit, že stojí v oné místnosti s oknem, v níž se odehrává především první část příběhu. Celkový dojem z knihy je velice pozitivní. I závěr knihy je jakýmsi poselstvím naděje dokazujícím, že nic není beznadějné. Těším se na další dílo od Torey.... celý text

Rétorika pro pedagogy 2011, Eva Hájková

Dá se říci, že splňuje veškerá očekávání, která může člověk mít po přečtení názvu titulu. Oproti všemožným pseudo-příručkám věnovaným technice mluveného projevu obsahuje Rétorika pro pedagogy užitečné rady týkající se celého procesu přípravy i přednesu tak, aby to pochopil i laik (student pedagogiky) a nemusel nad textem hodiny bloumat. Oceňuji také část popisující dějinný vývoj řečnictví. Kromě "profláklého" Cicera a Aristotela jsou zde uvedeny i jiné osobnosti, jež významně obohatily tuto nauku. Příjemným bonusem jsou pak jazykolamy, které by dle mého skromného názoru měly být neopomenutelnou součástí veškerých příruček tohoto typu. Už jenom proto, že pomáhají zlepšit koordinaci všech artikulačních orgánů. Kromě toho je s nimi docela zábava. Celkově hodnotím jako nejlepší volbu v dané oblasti.... celý text

Kam kráčíš, Ameriko? Krize americké identity 2005, Samuel Phillips Huntington

Z této knihy mám dost smíšené pocity. Na jednu stranu oceňuji pečlivost s jakou autor rozebral jednotlivé složky americké národní identity a výstižně je definoval, na druhou stranu se mi nelíbí směr, kterým se potom dílo ubírá. Od analýzy "typicky amerických" hodnot (respekt k zákonu, úcta k lidským právům, všeobecná tolerance, duch účastného protestantismu a aktivní etiky práce...) se přesouvá k jejich hrozbám, přičemž za tu největší považuje rozklad těchto hodnot v důsledku hispanizace americké společnosti. Ani mě tolik nepřekvapil fakt, že to Huntington považuje za problém, spíš mě zarazilo, jakým způsobem se s tím vyrovnává. Vlastně označí hispánce za kulturně nezačlenitelné, tedy "nekompatibilní" (termín s obdobným významem si česká média osvojila pro zdejší "zlobivé" Romy - nepřizpůsobiví), a to všechno navíc podkládá situacemi, v nichž představuje americký národ jako utlačovaný "zevnitř", stojící před rozcestím, ze kterého nebude cesty zpět. To všechno autor podepírá statistickými údaji, průzkumy veřejného mínění a historickými analýzami. Přestože titul pojednává o krizi americké identity, celá část rozebírající tuhle identitu působí nakonec tak nějak účelově, jako by měla být jenom chlácholivým obalem tomu nacionalismem podbarvenému jádru. Varování před hispanizací americké společnosti je zřejmě hlavním poselstvím tohoto díla. Největším plusem je ale bezesporu ta podrobná analýza americké národní identity, i když se mi zdá, že si Huntington americkou společnost místy dost idealizuje, nemluvě o absolutní ignoraci regionálních odlišností. Přesto stojí za přečtení, zvlášť pokud chcete porozumět některým pro nás nepochopitelným projevům chování Američanů (zvláště těm sentimentálním).... celý text

Otázka viny: Příspěvek k německé otázce 2006, Karl Jaspers

Vskutku zajímavá filozofická práce, která mě překvapila přinejmenším svou věcností a odlehčeným pojetím (obviňování tam sice je, ale neomezuje se jenom na Němce a jejich vojenské složky). To je dosti obdivuhodné u tak náročného tématu jakým je vina. Narozdíl od Arendtové Eichmanna v Jeruzalémě je Jaspersova Otázka viny vlastně docela čtivá. Nabízí přesný popis principu a funkce viny, což je hlavně z pohledu dnešní etiky neocenitelné. Nejpřínosnější je asi Jaspersova typologie, ale ač jsem se snažil sebevíc, nepodařilo se mi přijmout tu metafyzickou vinu. Ta myšlenka, že by každý člověk měl přijmout břímě viny za to, že je nedokonalým člověkem oproti dokonalému Bohu - to bude asi každému čtenáři ateistovi dost proti srsti. Možná jsem to jenom špatně pochopil a při druhém přečtení už to uvidím z trochu jiné perspektivy. V každém případě je to zajímavé čtení, hlavně pro ty, kteří se za každou cenu snaží vyhýbat tlustým filozofickým spisům typu Hegelovi Fenomenologie ducha. :)... celý text

Žnec duší 2009, Dan Abnett

Mou velkou nevýhodou bylo, že jsem četl tento díl až dva roky po dočtení původních dvou dílů. Ačkoliv se dají všechny knihy ze série číst i jako samostatná díla, často se může přihodit, že je čtenář dezorientovaný v důsledku neznalosti kontextu děje z předcházejících knih. Mně tenhle nešvar do určité míry zkazil příjemný dark fantasy zážitek, který bych ze Žnece duší jinak měl. Malus je tím správným "bad ass" hrdinou pro každého oddaného fanouška Warhammeru. Jeho schopnost vyváznout ze všech ožehavých situací živý a zdravý (bez ohledu na všechna ta smrtelná zranění, nákazu těla démonem a vyčerpání organismu hodného alespoň dvaceti infarktů u normálního člověka, dokonce i temného elfa) se mi však po určitém čase začala trochu zajídat. V duchu svých konzervativních představ o ideální fantasy mi totiž přesně takový druh "nesmrtelnosti" vadí. Přesto, nemůžu jinak než dát alespoň ty čtyři hvězdy. Vykreslování děje a seznamování s vedlejšími postavami je totiž stále zábavné a zajímavé. Je to zkrátka příběh plný krve, smrti, děsu a v neposlední řadě odporu nad všemožnými způsoby mučení, o nich se v knize mluví.... celý text

Soudné sestry 1995, Terry Pratchett

Pád titánů 2011, Ken Follett

Zajímavé ztvárnění osudů fiktivních postav ve světě zmítaném první světovou válkou a dělnickou revolucí. Oceňuji především lehkost, s jakou Follett vplétá zdánlivě málo významné historické události do celkově sytého příběhu (především diplomatický hlavolam spojený s počátkem války mi značně rozšířil obzory). Téma Velké říjnové revoluce je zde popsáno docela přehledně a stalo se jakýmsi druhým hlavním tématem knihy. Postavy jsou různorodé a dynamické, přesto mi u nich scházelo to "něco", díky čemuž by mi nebyly jejich osudy lhostejné. V každém případě zajímavé zpracování bohatého tématu.... celý text