serpent6 přečtené 169
Manifest komunistické strany
1982,
Karl Marx
Tato kniha není pro čtenáře výhradně zážitkové. Bez alespoň základní průpravy v dějinách filozofie a ochoty ponořit se do myšlenek natolik hlubokých, jakými byly ty Marxovy, je zbytečné Manifest číst. O Marxově rozsáhlém, prakticky celoživotním, bohatém díle Kapitál nemluvě. Tomu pravému historickému materialismu, ač jeho kořeny sahají až k Hérakleitovi, dal vzniknout Marx právě v těchto dílech. Sám Marx se považoval především za ekonoma, spíše než filozofa, proto bývá jeho dílo považováno za jeden ze základních kamenů politické ekonomie. Většina moderních a současných filozofů, včetně doktorů a profesorů filozofie, se shoduje v tom, že marxismus je přinejmenším fascinující. S tím každý souhlasit nemusí, ale hanobit jej se mi zdá přece jenom trochu krátkozraké. K takovému díle je třeba přistupovat nepředpojatě a s myslí otevřenou, oproštěnou od ideologií a naší zavádějící zkušenosti s komunismem. Ač se považuji ve studiu filozofie za směšně malého žáčka s příliš velkou hranatou barevnou aktovkou, troufám si prohlásit, že marxismus jako takový se stal obětí právě nesčetného množství ideologií. Marxismus-leninismus, ultralevicový anarchismus, kryptofašismus - všechny tyhle politické ideologie a pseudoideologie doslova znásilnily Marxovu idealistickou - zdůrazňuji idealistickou - vizi rovnostářské společnosti. Marx byl prognostik a snílek. Jeho ideál se stal nedobrovolnou součástí znetvořené tváře totalitní propagandy. Komunismus, ať už v Sovětském svazu nebo u nás, má s Marxovou filozofií jen pramálo společného. Jeho výroky byly přetvářeny a interpretovány tak, aby podporovaly komunistickou moc. Soudit Marxe za to, že skupina fanatiků desítky let po jeho smrti zneužila jeho myšlenky k vlastnímu prospěchu, není tedy úplně na místě.... celý text
Faja
2017,
Petra Stehlíková
Faja se svému předchůdci směle vyrovnal, v lecčem jej dokonce předčil. Obrazotvornost, výpravnost, dějová a mytologická čistota, a v neposlední řadě dynamika postav. Ta mě ve Fajovi naprosto uchvátila. Ich-forma příběhu vyloženě svědčí. Ve světle událostí probíhajících i minulých se Ilan prakticky mění před čtenářovýma vnitřníma očima. Ve Fajovi ji shledávám patřičně dospělejší, mentálně a citově vyzrálejší. Při četbě jako bych sám pociťoval tu vnitřní rozpolcenost, směs různých, místy i protichůdných, emocí, napětí a očekávání. Propojit se s hlavní hrdinkou je nejen snadné, ale také přirozené a pro maximální vychutnání příběhu naprosto nezbytné. Co bude dál, Ilan?... celý text
Obraz Doriana Graye
2005,
Oscar Wilde
Tahle kniha je v mnoha směrech unikátní a také nadčasová, bez ohledu na úctyhodný věk 128 let. V několika literárních rovinách ji lze označit za výjimečnou. V Obrazu Doriana Graye nalézám následující poselství, které podle Wildova vyjádření nebylo předmětem díla - tím měla být jen výpověď umělce o podstatě a nástrahách umění, ovšem bez morálního odkazu. Vztah mezi uměním, potěšením a krásou je v pokřivené mysli Doriana Graye až bizarně přímočarý. Ochota vzdát se všeho, dokonce i své duše, pro krásu mládí se v různých podobách objevuje i dnešní době. Posuzujeme a hodnotíme formu. Velebíme "vyvolené", kteří jsou schopni si různými způsoby udržovat vnější krásu a těch "ošklivých" se straníme, nebo je litujeme, v krátkozrakosti a niterném předsudku, že jejich vzhled kráčí ruku v ruce s utrpením, zlostí a závistí. Pod maskou šarmu, stylu a umělé krásy se leckdy skrývá člověk takřka prázdný. A za oponou vždy stává alespoň jeden našeptávač, který jej opěvuje. S neslýchanou zpupností se tak protivíme rozsudku času. Přitom nám nedochází, že cesta vedoucí k věčnému mládí je mnohem prostší - pečovat o svou duši. Podobně jako to kdysi uvedl a následně rozpracoval jeden z největších českých moderních filozofů.... celý text
Abeceda šachu
1973,
Jurij Lvovič Averbach
Jedna ze "starých dobrých" učebnic klasického šachu. Od principu hry, přes pravidla, zápis partií, specifika každé jednotlivé figury, základní kombinace, strategii, až po rozšířená zahájení - to vše podáno formou čtenářsky nanejvýš přívětivou. Obsáhlé teoretické části doplňuje procvičování, případně krátký odkaz na vybrané partie slavných jmen šachové historie. Díky tomu povyšuje z pouhé učebnice na plnohodnotného průvodce světem královské hry.... celý text