SHi
přečtené 575
Hříchy rodu Borgiů
2012,
Sarah Bower
Vyobrazení krutosti a zvrácenosti Borgiů z pohledu vesměs sympatické Violanty. Ač jsem zpočátku měla potíže se do knihy začíst, později mě příběh opravdu pohltil a nemohla jsem se odtrhnout. Kniha je pojatá jako román pro ženy zasazený do historických skutečností, takže kdo čeká drásavý příběh věnovaný rodu Borgiů, se spoustou intrik, politikaření a lstí, bude možná trošku zklamaný. Kdo má však zájem o čtivý román s důrazem na komplikovaný vztah Violanty, Cesara a Lucrezie, to vše na pozadí skvěle zapracovaných historických postav a událostí, bude více než spokojen. Hlavní zápletka byla poutavá a dojemná a výborně pojatý byl i prolog, k němuž se autorka na konci vrátila. Za vyzdvižení určitě stojí vyobrazení Cesara, který je snad v každém provedení vždy nesmírně zajímavou postavou. Autorka ukázala jeho bezohlednost a ctižádost, stejně tak však jeho schopnost oslnit, být skvělým společníkem. V procítěných úryvcích dopisů na začátcích kapitol zase zvolna vyplývaly jeho úvahy o vlastní existenci a citech k sestře.... celý text
Bílí Havrani
2017,
Luisa Nováková
Jednoznačně nejkrásnější kniha, jakou jsem kdy četla. Autorka hned od začátku zaujme svým výjimečným, procítěným stylem psaní i překrásnými dojemnými básněmi, jež příběh doprovázejí, to spolu s tajemnými ilustracemi havranů, které výborně dokreslovaly atmosféru příběhu. K této přenádherné knížce mám jen jedinou výtku - trošku mě mrzelo, že se příběh v závěru nevrátil zpátky k Daérhanovi, neboť jsem tak trochu očekávala, že poslední kapitola bude věnovaná jemu, a tedy tomu, co všechno vlastně dokázal - bylo by to skvělé doplnění k úvodu knihy, v němž nám byl představen jako "arogantní floutek", kterého poddaní příliš v lásce neměli. Postupem času od něj však příběh začal odbočovat a věnoval se spíše Zaryhenovi, což mě trochu mrzelo, na druhou stranu i Zaryhen byl výbornou postavou, jejíž osud bylo velice zajímavé sledovat. I přes tento drobný detail mi však tato knížka navždycky zůstane v paměti a věřím, že si ji ještě mnohokrát přečtu. Každá postava měla svůj příběh a důvody ke svému jednání, dokonalý byl namátkou třeba příběh Antaré, jež musela vystoupit z bratrova stínu a vyrovnat se se svým darem, zmíněného Zaryhena, "sběrače příběhů", který neustále hledal sám sebe, Daérhana, který vyměnil lov a hrátky za zodpovědnost krále a samozřejmě nesmíme opomenout ani regenta, jehož minulost byla opravdu skvěle povyprávěna a dodala jeho činům tolik potřebný podtext. Celé atmosféře navíc neskutečně pomáhal překrásný jazyk autorky, troufám si říct, že ten nejkrásnější, s jakým jsem se dosud setkala a nejspíš i setkám. Co tedy říci závěrem... Snad jen, že jsem si vědoma, že mé hodnocení je souhrnem chvály a superlativ, jenže... k tomuto úchvatnému dílu se opravdu jinak vyjádřit nelze.... celý text
