Shui-Xian
přečtené 214
Věž vlaštovky
2011,
Andrzej Sapkowski
Vždy mě znovu mrazí z té vystupňované krutosti, z bolesti ústřední trojice, z očekávání osudového střetu mezi Geraltem a Vilgefortzem, Ciri a Bohhartem, mezi spojenci a Nilfgardem. Taky mezi póly lidské psychiky - podlehnutí agónii, nebo přetrvání vůle vytrvat? Boj s vnitřními démony, nalezení směru a sbírání sil pro závěrečný boj - tím pokračuje cesta Geralta a Ciri. Yennefer vychází osudu vstříc nejrychleji a s pevnou odhodlaností se vrhá do přímé konfrontace. Jednotlivé linie spějí k propojení... Velmi se mi líbily vsuvky z pobytu u starého Havrana a Dijkstrovo jednání s Esteradem; stejně tak obohacení příběhu o pohled Kenny Selborne. Rozmanitost příběhu je poutavá: upřímně mě těšilo vědět, jak se vyvíjel příběh i dalších známých na cestě...... celý text
Kafe @ cigárko
2015,
Marie Doležalová
Ráda jsem četla už původní příspěvky na blogu a autorce upřímně přeji, že se z nich mohla vyloupnout tahle příjemná a svěží knížka, která na její texty upomene i za čas. U postřehů ze života neumí každý najít nápaditou, vtipnou pointu, případně svoje zážitky barvitě popsat - Marii jde dobře obojí a je to milé čtení. Nesnáz vidím jen v stále jedné a té samé formě textů, v stylizaci, která je dobrá pro blog (nebo periodikum). Číst úryvky jednotlivě - je to požitek. Číst je naráz - už se to trochu zajídá. Kniha jako celek je mi sympatická svojí autentičností a introvertním smýšlením; je pohodová a úsměvná. Oddychovka, co za seznámení stojí...... celý text
Křest ohněm
2011,
Andrzej Sapkowski
O Geraltově putování by to bylo úmorné čtení, nebýt jeho pestrých společníků na cestě. Pro mě osobně je po opakovaném čtení celé ságy tenhle díl takřka jen dlouhé překlenutí k tomu následujícímu. Pasáže s altruistou Zoltanem (a Feldmaršálkem Dudou), s charismatickým Regisem, přímou Milwou a vážným Cahirem si ale vždy ráda přečtu znovu. Marigold chybět nesmí, to dá rozum. :-)... celý text
Čas opovržení
2011,
Andrzej Sapkowski
Co Sapkowski nadnesl v předchozích dílech, tady upustil s drtivým, tříštivým dopadem, jehož dozvuk vzápětí udusilo bahno opovržení a marnosti. Ústřední linka se rozptyluje do několika směrů, v nichž zůstávají postavy ztracené, hledající, nenacházející. Samotný děj je rozháraný, nevyvážený: chvílemi překotná akce, pak hutné, dlouhé pasáže plné diplomacie, přehršle postav, až po chmurné dotažení, u nějž si čtenář může být takřka jist, že poznamená i úvod dalšího dílu... Ale právě proto, že Sapkowski vylíčil válku, intriky, smrt...., s takovou neradostnou realističností, zůstává ve čtenáři silný dojem, který si jej drží po celou knihu. ((Mně osobně přišla nejsilnější částí knihy Ciriina cesta Plotnou, která zobrazuje sílu vůle a touhu přežít. Dík tomu se chce takřka doufat, aby se i Geraltova usilovná, naivní cílevědomost dočkala spravedlivého, zaslouženého vyústění - aby obecně každý klad a silný ideál, který táhne postavy dál, obrátil nakonec Štěstěnu na jejich stranu. Ale známe autora - každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán...))... celý text
Krev elfů
2011,
Andrzej Sapkowski
O co drsnější jsou následující díly, o to víc si vždy ráda připomínám pasáže z Krve elfů, které líčí šťastnější éru Cirina dospívání. Geraltův výcvik, Yennefeřinu výuku, Trissino přátelství... Děj je rozvláčnější, ale o to víc si lze užít poutavé úvahy o řádu světa, o Moci, seznámit se s dalšími postavami. Není kam spěchat - napětí příběhu samo graduje: je jasné, že zápletky, které se v tomto díle tvoří, budou mít záhy dramatické, dynamické pokračování.... celý text
Ve službách zla
2016,
Robert Galbraith (p)
Kvalitní kniha, bezesporu... Ale právě pro velmi slušnou úroveň předchozích dílů série mi v tomto případě chyběla atmosféra, která mě okouzlila ve Volání Kukačky a investigativní důmyslnost z Hedvábníka. Z mého pohledu Ve službách poněkud pokulhává (ehm - promiň, Corme!) za laťkou, kterou si dříve Rowlingová nasadila. Opravdu hodně mě rozčilovalo to tříměsíční detektivní tápání, ke kterému vedlo především Strikovo osobní tušení, nikoli fakta. Rozlousknutí případu na závěrečných 50 (?) stránkách mi přišlo docela ploché, takřka přebité těmi peripetiemi vztahu Strike-Robin. Že Rowlingové ale detektivka sedí, je neoddiskutovatelné - napětí umí držet po celé trvání příběhu a autenticita je skvělá. Věřím, že románové prvky příběhu na poutavosti a dynamice neubírají, naopak ho zdařile podbarvují a doplňují - jen by snad této knize pomohla větší vyváženost.... celý text
Meč osudu
2011,
Andrzej Sapkowski
Meč osudu dodává celé sáze významný kontext, osudovou provázanost... A přece ty tíživější, neradostné povídky, kdy si čtenář povzdychne nad Essi, nad krutou válkou o Brokilon, nad osudem elfů, nad Cintrou......., Spakowski vyvažuje jasnou cílevědomostí, dojemně upřímnou v Yurgovi, že je třeba žít - navzdory okolnostem. A pochybnosti? To je dobrá věc - "Pouze zlo, pane Geralte, nikdy o ničem nepochybuje. A svému osudu nikdo neunikne." Epilog dodává velkou dávku optimismu do celého toho bolestného martýria, které čtenáře v následujících dílech ještě čeká...... celý text
Poslední přání
2011,
Andrzej Sapkowski
Skvělý úvod do ságy - strhující od prvního momentu. Ráda se k němu vracím a ani po x čteních neztrácí přitažlivost. Naopak se vždy divím, kolik drobných detailů a významů mi uniklo. Sapkowski píše poutavě jak pro první, tak pro opakované čtení... Jím stvořený svět má ohromné kouzlo - svou hořkou reálností, upomínkami starých mýtů, i fantazijní inspirací. Pokračování dál do ságy jen podtrhuje autorův um, sílu příběhů a autentickou atmosféru...... celý text
Mládí imrvére v hajzlu
2016,
C. D. Payne
Ráda jsem se dík pokračování zas vrátila do fáze, kdy kvůli Mládí v hajzlu nevylezu z postele, dokud nemám dočteno. :-) Myslím si, že osmička se celkem povedla - terno to není, ale mně osobně se návaznost na předchozí díly líbila. Potěšila mě recyklace postav i z jiných Paynových knih - třeba Brenda do příběhu zapadá velmi sympaticky. Mimochodem, kvalita překladu a jazyková vytříbenost se sice pořád daleko hrabe za nedostižnou laťkou, kterou nasadila v 1.-5. dílu Tamara Váňová, ale už umí potěšit a vyvolat pobavený úsměšek...... celý text
Pán Gwyn
2012,
Alessandro Baricco
Skutečný požitek... Příjemně neuchopitelný příběh, který zanechá silný dojem a pocit něčeho mile povědomého. Baricco je detailista, který umí vytvořit autentickou atmosféru a pozoruhodný myšlenkový přesah, aniž by v textu použil slůvko navíc. V tom je podle mě skutečné mistrovství... ((Nemůžu se ubránit úvahám, kolik má asi autor s Jesperem Gwynem společného... :-) )... celý text
Moje bengálské přítelkyně
1998,
Hana Preinhaelterová
Kouzelný cestopis... K Indii laskavý, chápavý, psaný s úžasným smyslem pro humor a s odhodláním přinést Evropanovi co nejpestřejší, nejautentičtější obrázek tehdejšího Bengálska. Na poutavosti knihy nemění nic ani fakt, že doba značně pokročila a poměry se mění - jde o poutavé čtení, příjemný exotický zážitek... Viděno dnešní optikou, může se zdát až přikrášlené a shovívavé k neradostným stránkám reality, nicméně věřím, že Preinhaelterová vychází z opravdových zážitků. A právem sdílí se čtenáři své dojmy, v čem jí Indie učarovala...... celý text
Námět se mi velmi líbil: jde o zajímavý počin a věřím, že svému cíli - a sice poutavě přiblížit čtenáři celou řadu reálií z učiva o literatuře - dostává skvěle... Pak je tu ale autorův styl, který mně osobně sympatický nebyl. Přišel mi jako výpověď učitele, který na jednu stranu arogantně předhazuje svému publiku svou erudici a intelekt a na druhou se snaží působit pohodově a cool. Občasné (sebe)ironické pasáže ve mě vzbuzovaly spíše rozpačitost... Nicméně zůstávám v celkovém názoru při tom, že jde o svižnou, barvitou, pozoruhodnou četbu, která stojí za přelouskání.... celý text
Pohádka máje
1957,
Vilém Mrštík
Snad až příliš líbezné, monotónní a unylé, ale jako připomínka čisté, skoro dětské naivity a prostoty životních radostí přeci jen sympatické dílo. Věřím, že Pohádku máje si lze užít, pokud čtenář nechce předbíhat v ději a její lyričnost mu připomene vlastní radost z prosluněné přírody... Je to milé okouzlení (pro mě osobně ještě podbarvené filmovým zpracováním s S. Benešem a N. Gollovou), v němž ona popisnost podporuje plný dojem z prostředí a nabádá k lenivému snění. Lze se potom divit, že Mrštík nechtěl mařit pohádku realitou?... celý text