Shui-Xian přečtené 214
Jonathan Strange & pan Norrell
2007,
Susanna Clarke
Kniha pro masochistické, ambiciózní čtenáře... Je napsaná úžasně, o tom není sporu. Clarková má smysl pro poutavé popisy, vytříbený anglický humor, pro nevšední zápletky. Jenže je toho všeho jaksi moc... Poznámky pod čarou jsou nekonečné, děj se vleče a po čase znudí i jazyková důmyslnost. Čtenář pak trpí, protože by už rád dočetl, ale neustále čelí oddalování příběhu. Je to výzva, ve které jsem bohužel zrovna já neobstála - dočetla jsem zhruba do 3/4. Přesto jde o osobitý, kouzelný počin a svět, který Clarková stvořila, má ohromné charisma. Čtenářům, kterým nevadí běh na delší trať, můžu doporučit. V jistém smyslu je tahle kniha požitek. --- Mimochodem, na seriálové zpracování jsou slibné recenze - možná by to byla příhodná alternativa pro ty, kteří by si rádi užili atmosféru, ale vyžadují poněkud akčnější tempo...... celý text
Cesta pokojného bojovníka
1995,
Dan Millman
Poutavý příběh jistě - ale autentický? Tomu mám problém věřit... Cítím spíš silnou stylizaci a splácání motivů, které se hodily pro podtrhnutí tématu. (Připouštím, objasňujícího Sokrata a další knihy D. Millmana jsem vynechala - takže mi možná chybí informace.) Cením si Pokojného bojovníka jako inspirace a strhujícího vylíčení cesty hledajícího člověka - je to kniha, která umí nadchnout a nějakou dobu udržet v opojení. Z dlouhodobějšího pohledu ale zjišťuji, že ve mě osobně nezanechala žádnou silnější myšlenku nebo dojem. Snad chyba v načasování...... celý text
Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem
2010,
Hans-Georg Gadamer
Ráda bych doporučila pro zásadní informace o podhoubí platónské a aristotelovské filosofie - ale Gadamerova práce mi nepřijde ani tak objevná, jako popisná. Text je poměrně hutný, protkaný řečtinou a detailnost, s jakou si pohrává s nuancemi tradičních paradigmat, je k užitku spíše úzce specializovaným filosofům. I v případě, že dojde k pochopení závěrů, vkrádá se (alespoň v mém případě) otázka: "no a co s tím?"... celý text
Bídníci
1928,
Victor Hugo
Hugo si uměl vybrat námět... Stejně tak ovládal umění ho věrohodně ztvárnit, dodat k němu prvotřídní, strhující kulisy a udeřit na strunku řvoucího vlastenectví. Není divu, že Bídníci/ Ubožáci jsou dílo, na které se nezapomíná. Síla Valjeanova, Cosettina, či Javertova a Fantinina příběhu je nevyčerpatelná. Jsou to osudy, které budou inspirovat, dojímat a podněcovat ještě za další dekády let. Klasika, která si právem zaslouží žít v povědomí čtenářů - i diváků.... celý text
Žáci Kopyto a Mňouk: Postrach Posázaví
1991,
Miloslav Švandrlík
Co dodat... - báječné příběhy plné správného humoru. :-) Ze série o žácích Kopytovi a Mňoukovi asi mé nejoblíbenější. --- "Bičiště je kosmický mameluk!"
Pravda mezi nebem a zemí
2008,
Roman Zeman
Zajímavý pohled do tváře dneška... Cením si toho, že autor poměrně přitažlivě vykreslil řadu konspiračních teorií, esoterických témat a vůbec otázek, nad kterými není od věci se zamýšlet. Nakolik jimi tnul do živého a nakolik pouze předhodil čtenářům fantasmagorické bludy, je těžké odhadnout - osobně mi řada z těch motivů až tak za vlasy přitažená nepřijde. Příběh hezky graduje, zápletky jsou zajímavé. Styl psaní je ale bohužel dost nešťastný - nedokáže vypíchnout pointu, dialogy jsou prkenné a umělé, hlavní hrdina nudný a šablonovitý. (Otcova výchova je mimochodem jak ze žurnálu pro moderní pedocentrické rodiče.) Přesto poutavé, inspirující čtení...... celý text
Anna Karenina
2008,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Těšilo mě ji číst a ráda se k ní vracím - Anna Karenina je pojem zaslouženě. Přesto jsem silně proti nutit ji v povinné četbě, nebo tento titul předhazovat jako literární elitu. Je to znamenitý způsob, jak od četby ruské klasiky odradit jednou provždy. Nelze čekat, že z hlediska dnešní optiky budou pasáže o Levinových hospodářských vizích poutavé, nebo že Annino dilema vyzní v původní naléhavosti. Její rozháraná povaha, umocněná vášní a frustrací, Vronského distancovaná bezmocnost, společenské tanečky... - to jsou zkrátka náměty pro čtenáře, který je schopný tyto motivy pojmout a užít si je. V opačném případě je to spoustu promarněných hodin, protože kniha je skutečně obsažná, dlouhá. Mně osobně se líbily hlavně vedlejší linky příběhu - zejm. Stiva a Dolly, necitlivé a kruté zacházení s Anniným synem... V tom pro mě byl Tolstoj nejrealističtější. Sentimentální láska Levina a dramatické osudy ústřední dvojice mi popravdě nakonec utkvěly mnohem méně. Těším se, až si zas po letech tenhle román přečtu a najdu v něm zase další významy, drobnosti, myšlenky...... celý text
Páni mají radši Sukuby
2011,
Jill Myles
Deníky Sukuby jsem si báječně užívala. Nečekala jsem od nich nic víc než zábavu a lehké vzrušení, a přesto mile překvapily vtipem, svižným příběhem a uspokojivým závěrem (Jackie ve 4. díle překvapila. :-) Jestliže byla její podnikavost a "životaschopnost" v předchozích dílech spíš úsměvná, v tom posledním díle předvedla, že v cestě za cílem umí být i disciplinovaná drsňačka.) Tenhle "brak" byl lepší, než řada seriózních románů, skutečně... Andělé, upíři, sukuby a jiná havěť jsou dost prvoplánové, laciné figurky, ale tady prostě fungují skvěle.... celý text
Quo vadis?
1986,
Henryk Sienkiewicz
Na Quo vadis mě nejvíce zaujala linka Viniciova přerodu a Petroiovo charisma. Sienkiewicz sepsal poutavé, vyzrálé dílo. Právě proto mu těžko odpouštím motivy, které vnímám jako plytké a nábožensky černobílé (Lygiina panenská unylost, ctnostní křesťané vs. dekadentní Římané, Chilónovo srdcervoucí prozření)... I přesto, že dávám stranou své ateistické přesvědčení, nedokážu vidět v Quo vadis zajímavý příběh: oceňuji pokus o zachycení doby a situace (byť tendenční), líbí se mi popisnost a gradace děje, ale tím to končí.... celý text
Já a obranné mechanismy
2006,
Anna Freud
Jestliže mě někdy oslovila psychoanalýza a freudiánství, tak díky této knize. Osobně jí dávám přednost před texty S. Freuda, které jsou sice zajímavé, revoluční, promyšlené..., ale v řadě ohledů idealistické a myšlenkově absolutní. V případě tohoto textu je možné lépe sledovat projevy složek osobnosti člověka, jejich manifestace v chování a praktické otázky s tím spojené. Anna Freud si všímá specifických detailů a skrze ně lépe objasňuje celý systém psychoanalýzy. Přitom nejde o hutný, nesrozumitelný text - naopak, kniha obsahuje poutavé příběhy a výstižná pojednání, aniž by pozbyla na sdělnosti.... celý text
Prosím Tě, mami
2003,
Henry Cloud
Typologie by to byla zajímavá a snad i dobře padnoucí... Kdyby v ní bylo více psychologie a méně křesťanského dogmatismu. Chápu východiska autorů (a taky proč se jim v jejich domovině daří), ale od naučné/ populárně vědecké literatury bych čekala přínos i v případě, že nepatřím mezi nábožensky založenou část populace. Bohužel, ateista nemá možnost v této publikaci nahradit tak frekventované slůvko "Bůh" ničím jiným a značná část pouček, charakteristik i doporučení jej zkrátka míjí. Četba tohoto textu nebyla ztráta času dík chytré popisnosti jednotlivých typů matek - jinak ale těžko mohu doporučit jako solidní zdroj pro výchovu, životní směřování či vztahovou sebereflexi.... celý text
Účastníci zájezdu
2006,
Michal Viewegh
Docela jsem Vieweghovi ukřivdila, když jsem si o něm udělala názor na základě filmových adaptací jeho knih. Sáhnout rovnou po jeho textech, připíšu mu mnohem větší kredit. Psát totiž umí docela dobře... Účastníci jsou příjemně ironická oddychovka, s přiléhavě vylíčeným panoptikem postav a velmi nápaditými vsuvkami o autorské krizi. Jestliže je ve filmovém zpracování Max lehce vyžilý a plytký, tady má rozhodně co říci a svoji vyžilost a plytkost ventiluje v celkem pozoruhodných postřezích. Dle předešlých komentářů řada těch literárně kritických úvah nudila, ale mně příběh hezky ubíhal - o to se postarala Jolana s Ignácem a dvě slečny "filosofky". Co na tom, že je Viewegh podbízivý a servíruje čtenářům účinnou směs sexu, křiklavého humoru a personifikovaných životních hořkostí? Dělá to zdařile. Motto, které osočuje Maxe z toho, že humor a lacinost používá jako lubrikant k protlačení nějaké zajímavé myšlenky do povědomí svých konzumentů, je příhodně výstižné. Zas si s Vieweghem ráda zahřeším, až budu mít po hutné, seriózní klasice chuť na vzletný románek...... celý text
Neviditelný
2012,
C. D. Payne
Měla jsem to štěstí dostat se na šňůru autorského čtení - a to bylo brilantní. Payne pro něj s herci připravil přesně ty pasáže, aby příběh svěže, poutavě navazoval a proběhlo letmé seznámení s postavami... Hodně jsem se nasmála a těšila se na četbu doma. - A právě během ní mě Payne poprvé silně zklamal. Přišlo mi, že z námětu bylo vytěženo poměrně málo, zápletky jsou křečovité, postavy nesympatické, humor místy dost plochý a trapný. Ne že by šlo o špatnou knihu, ale v Paynově tvorbě pro mě představuje menší propad.... celý text
Džungle rtěnek
2010,
Candace Bushnell
Pohádka pro nenáročné. Ne, nechci nikoho urazit - není nic špatného na odreagování u něčeho lehčího - ale brát Bushnellovou příliš vážně nejde. Pravidelně dokládá, že je svůj um našla v prvoplánových podbízivých melodramatech že života rozmazlených slepic. Její knihy jsou na stále jedné a té samé bázi: obalit hrdinky zázemím luxusu a módy, nadnést pár klasických útrap středního věku, zakončit triumfem emancipovanosti a přesvědčit, že muži jsou v podstatě ubožáci, se kterými lze obratně manipulovat. (Autorka přitom jaksi přehlédla, že boje o moc vrhají její hrdinky do stejného šovinismu, jakým trpí takřka všichni znázorňovaní samci - jen snad ještě s dodatkem hysterie a chorobné vypočítavosti.) Neupírám atraktivní popisnost, poměrně slušné dialogy a dobrou spádnost. Co ale s knížkou, která je v podstatě nablýskané nic...... celý text
Prorok
2002,
Chalíl Džibrán
Kdo hledá, jistě najde v knize moudrost, která jej povzbudí, postrčí k duchovnímu směřování, Kdo nehledá, možná bude zbožností, duchovností a hloubavostí knihy otráven. Mně osobně nepřišla ani záživná, ani zajímavá, ale třeba se s jejími myšlenkami ještě potkám časem. Prozatím si uchovávám dojem z legendárního citátu: "O Dobru v tobě mohu mluvit, ale o Zlu ne. Vždyť co jiného je Zlo než Dobro, mučené vlastním hladem a žízní? Když má Dobro hlad, hledá potravu dokonce i v temných jeskyních, a když má žízeň, pije i z mrtvých vod." ...... celý text
Nestydaté plavky
2015,
C. D. Payne
Velmi potěšující. Paynovi retro sedí... Námět dýchá příjemnou nostalgií 50. let a Colmovy romantické eskapády jsou půvabně bezstarostné. Návaznost na Mládí v hajzlu se nekonala jen v dataci děje, ale i v tradičním humoru, chytrému slohu, pestré škále postav a bláznivých zápletkách. Oddychovka, která má styl. :-) Drobným zklamáním je jen ta prvoplánová jednoduchost (vzhledem k tomu, že Payne obvykle dokáže vyždímat z každé situace maximum a stvořit postavy, které mají svébytný charakter; nemluvě o neustávajícím humoru). Ale což... - ideální četba pro léto a dovolené. ;-)... celý text