Sidonka3
přečtené 740
Sestry z Versailles
2018,
Sally Christie
První román z trilogie knih, vyprávějících o životě, osobnostech a charakterech milenek francouzského krále Ludvíka XV. Tento první díl je nenáročná četba o pěti sestrách, které zaujaly vládce. Místy má četba dobrý spád a četla se celkem dobře, co mi však vadilo, byly zjednodušené zkratky, které užívají méně zdatné spisovatelky. Například místo, aby byla v knize ukázka vtipného dialogu jedné ze sester - Pauline, která zaujala krále svojí inteligencí a vtipem, je tam pouze heslovitě vypsáno: byl jí okouzlen, protože byla u stolu zábavná a chytrá. Jakými kouzelnými ostrovtipnými větami tato nehezká žena zhýčkaného a obletovaného krále zpočátku konkrétně očarovala, není jasné, prostě jí byl náhle unesen, přestože řekla jednu jedinou větu. Osobně tento odfláknutý přístup nemám ráda, ovšem historické vztahovky podle skutečných událostí mě berou a nebylo to soustavně jen naivní, tak přimhuřuji oko. Žánr - oddechovka pro čtenářky, co potřebují na chvíli vypnout a dokáží odpustit autorskou nedokonalost.... celý text
Trhlina
2016,
Jozef Karika
Zhruba první polovina knihy je velmi poutavá, sugestivní, napínavá, plná napětí a nastavuje čtenáři mnoho dychtivějších otázek. Člověk se ocitne v úplně jiném tajuplném světě se zvláštní atmosférou, je zaháčkován zájmem. Bavilo mě poslouchat o nešťastném pacientovi, o blogu, vnímat články o tajuplně se ztrácejících lidech a bavila mě i počáteční interakce mezi čtenáři blogu a autorem, čekala jsem kam se situace bude vyvíjet dál. Během čtení jsem měla strach a zároveň zájem, který mě nutil číst dál až dlouho do noci, pak jsem se bála usnout. Bohužel někdy za půlkou začíná mít kniha sestupnou kvalitu, i když po celou dobu horor servíruje náměty k přemýšlení o různých věcech a místy má autor dobré postřehy. Co mi vadilo: například se opakují stejné věty a některé nápady, až je to otravné. Příběh se stává čím dál méně uvěřitelným. Postavy si stále nadávají, parťákové na cestě jsou jen pro ty druhé hňupové, zmrdi apod., nechápu, jak by se tak nesourodá skupina, která k sobě chová odpor, mohla dát za jakýmkoli účelem dohromady a jet spolu na průzkum. Ke konci, na který jsem tak čekala, jsem měla navíc potíže udržet už samotnou pozornost, ztrácela jsem se, kniha mě do toho všeho ještě uspávala. Putování po Tribeči je chvilku zajímavé, poději už nic nového nepřináší, jen nedostatečně vysvětlené konspirační teorie o bermudském trojuhelníku, černých dírách, přecházení do jiných světů (?), které jsou ovšem podány nezáživně, už nedokáží udržet pozornost ani nejsou úplně přehledné. Klubko už je v této oblasti moc zacuchané, chtělo by to zpřehlednit. Na druhou stranu jsou některé pasáže naopak zbytečně rozvláčné a omílané, šlo by například popis cesty osekat. Možná jsem měla zvolnit tempo a číst pomaleji a více se koncentrovat, ale příběh mě už prostě v závěru z různých důvodů nebavilo číst. Musela jsem se trochu přemáhat, pořád jsem sice byla zvědavá, jak vše skončí, ale nevyhovoval mně už způsob vyprávění. Nakonec zůstala jen nechuť se v textu dále hrabat, natož se k němu ještě zpětně vracet. Konec knihy neudržel tempo ani nedokázal "přeskočit" vysoce nastavenou laťku. Za mě neuspokojivě zvládnutý text, který ztratil sílu v okamžiku, kdy měl naopak gradovat. Škoda.... celý text
Hra o trůny
2011,
George R. R. Martin
Od doby, kdy jsem Hru o trůny četla naposledy, jsem přečetla spoustu dalších knih a uběhlo hodně vody. Přece jenom, je to už přes rok, kdy jsem dočetla poslední stránku. Nemůžu si pomoc, teď se ke Hře o trůny pokorně vracím, zvláště k některým pasážím z nich, i když je kniha vyvážená a vlastně mě zaujaly všechny příběhy a postavy v ní. Kniha zastínila všechny ty ostatní přečtené, které jsem za několik měsíců měla. Neuvěřitelné dobrodružství a neopakovatelná atmosféra, která mě do svého živého světa opravdu vtáhla. Myslím si, že tento první díl ze série bude už napořád patřit mezi mé největší literární lásky, na které se prostě nezapomíná.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Hanu by si měl přečíst každý, protože s velmi vysokou pravděpodobností nebude zklamaný. U tohohle románu to (snad) ani jinak nejde, že ano? :) Hana, jedna z nejlepších knih, která u nás v posledních letech vznikla. Hana, jedna z nejpůsobivějších a nejplastičtějších postav, kterou se podařilo v nedávné době vytvořit. Prostě strhující, tolik lidská a nanejvýš přístupná knížka, kterou by měl znát každý, kdo má rád kvalitnější literaturu.... celý text
20 x Čtyřlístek
1986,
Ljuba Štíplová
Čtyřlístek patří neodmyslitelně k mému dětství. Snad jediný komiksový časopis, který u nás v době 70.-80-let pravidelně vycházel. Plno dětí všechny jeho čísla sbíralo (včetně mého bratra) a několik lidí je sbírá dodnes z nostalgie nebo čistě ze sběratelské vášně i nyní v dospělosti. Čtyřlístek bývalo exkluzivní, ne vždy dostatkové zboží Husákových dětí. Čte ho i dnešní generace dětí v tlustých knižních vydání, i když už to nežerou tolik i s navijákem jako tehdy my, pro které to bylo NĚCO. Osobně si doteď pamatuju, že kdo na dětské hřiště přinesl jako první novej Čtyřlístek, byl král. Pak jsme my ostatní vzaly hned taky ztečí nejbližší trafiky. Jo jo, kde jsou ty časy, kdy mi ke štěstí stačil časopis s obrázky, případně jiná dětská edice koupená za pár korun v PNS. Hodnoceno bez kritik a takřka bez výhrad. Starším kouskům Čtyřlístku dávám nejvyšší počet hvězd, i když některé byly větší srdcovky a některé o trochu slabší, na 100% stačí všechny. Rozumím přece staré dobré, klasické literatuře, že ano ?... celý text
Až tak moc tě nežere
2009,
Greg Behrendt
Tuhle knížku miluju! Povinná četba pro všechny zakoukané dívky a ženy, které sice samy tuší, že něco nehraje, když jim někdo atraktivní nevolá, ztrácí permanentně jejich telef.číslo nebo mu permanentně umírá papoušek, není dobře jeho babičce, má moc práce či se mu pochroumá auto vždy, když máme rande a on opravdu NEMOHL přijet, ač by tak strašně moc za námi chtěl. Bohužel, muži jsou mnohdy pokrytci a nechci říct že přímo slaboši, ono se totiž těžko říká druhému na rovinu: "Nemám o tebe zájem, zapomeň na mě." Většina lidí nechce ubližovat někomu, kdo jednostranně miluje. Nemáme si prodlužovat trápení a dělat marné naděje, to je hlavní poselství této knihy. Kniha je psaná formou naivních, fiktivních dopisů a veleupřímných odpovědí a protože je psaná s nadhledem a vtipně, rozhodně se nejedná o žádnou depku. Už jen ty názvy kapitol: Asi tě zas tak moc nežere, když tě nepozval ani na rande (jasně, podle tebe jenom neměl odvahu nebo ti řekl: brnkni mi sama). Pro ty, kdo knihu nechtějí číst (což je podle mého škoda), namátkou třeba tohle: - Když ti muž říká, že neumí být věrný, měla bys mu věřit. :) - Kdo si tě chce najít, ten si tě najde, i když by mu právě vymřela celá papouščí voliéra :) ( s tebou by přeci přišel na lepší myšlenky nebo by u tebe hledal oporu, apod.). S filmem má kniha společný jen název. Nenechte se zmást, tohle je jednoduchá, ale praktická knížka bez příběhu pro ty, co si rádi malují věci na růžovo, i když pravda by je bolela mnohem méně než dlouhodobé nepřiznávání si zjevné skutečnosti.... celý text
Čaroděj
2008,
Vladimir Nabokov
Novela napsaná velmi čtivě, barvitě a přesvědčivě. Psychologické prokreslení postav, které skoro doslova ožívají před očima. Na knihu vzpomínám i po letech i na dojem, který ve mě vyvolala . Okouzlující kniha, která se mi líbila více než mnohem slavnější "tragikomická", místy ironická Lolita. Tato poloha mi seděla víc, než hříčky, sarkastický humor apod.,který se připisují klasickému, celosvětově proslulému románu. Nadlehčení mi k tomuto tématu nesedí a podobný příběh bych rozhodně viděla pouze v tragické, vážnější poloze. Vždy jsem osud muže, který miloval tu, kterou nesměl a které tak nešťastně vstoupil do života, brala především jako smutný a jinou vrstvu bych v tom nerada hledala. Čaroděj je asi jednodušší a přímočařejší text, bez vedlejších linek, které odvádějí pozornost, o to více však zaujmula. Každopádně si budu muset (s chutí) znovu knihu přečíst, četla jsem před lety, možná v tom objevím zase jiné vrstvy a uvidím téma z jiného úhlu...... celý text