simona8126
přečtené 161
Druhá stříbrná kniha snů
2015,
Kerstin Gier
Po Divotání je tu další knížka, díky které si zřejmě začnu myslet, že druhé díly jsou lepší než první. Zase to byl spíše takový můstek mezi jedničkou a trojkou, ve kterém se nedělo téměř nic, co by rozvinulo děj. Teprve na konci došlo k zásadním zvratům a napínavým okamžikům. A těch přibližně 300 stran předtím bylo - víte, co to bylo? Úžasně zábavná záležitost! Jednoduše miluji rodiny Kerstin Gierové. V Drahokamech rovněž, ale tady je to ještě daleko lepší. Super mladší ségra, dobrosrdečná chůva, miloučký pes, nepřátelská nevlastní sestra a ochranářský nevlastní brácha... A spolu s tou Okrovou bestií to tvoří dokonalý recept na pravou pohodu, v tomto díle dokonce vánoční. Ne, není to originální příběh. Je to o vztazích, rozchodech a nářcích, problémech středoškoláků, s průměrným a předvídatelným padouchem... Ale Kerstin to umí prodat s humorem. Tak že se i já ve svých pětadvaceti popadám za břicho. Stejně jako u Divotání (a mnoha předchozích knížek) musím i tady upozornit na trestuhodnou nedbalost redaktorů! Nevím, co to v CooBoo zaměstnávají, ale Druhá stříbrná kniha snů snad neprošla žádnými korekturami. Tolik to tomu příběhu ubírá na kvalitě! Po několika otravných překlepech jsem si začala dělat poznámky (a to ani ne hned od začátku) a našla jsem celkem 40 chyb (překlepů, pravopisných i gramatických pochybení, nesmyslů nebo jen podezřelých a podivných věcí). 40!!!! To je zatraceně moc a vůbec se mi nelíbí, že něco takového nakladatelství s klidným srdcem vpustí do světa! Ale rozhodla jsem se tu hodnotit příběh. Už mě nebaví kazit příběhům hodnocení jen kvůli redaktorským flákačům!... celý text
Divotání
2015,
A.G. Howard (p)
Divotání… Stejně jako hlavní hrdinka má i tahle kniha dvě stránky… K té horší patří v českém vydání především neskutečné množství překlepů, gramatických i pravopisných chyb. Vážně mě to mrzí a celý zážitek z četby to kazilo. Prakticky na každé druhé stránce byl nějaký nesmysl, zpřeházená slova nebo překlep! Netuším, kdo má na svědomí korektury k této knížce, ale nebojím se říct, že to byl buď začátečník, nebo velký flákač. Tahle kouzelně šílená série si rozhodně zaslouží pečlivější přístup. Stejně jako u předchozího dílu jsem i zde nucena vytknout otřepanou frázi "ze všeho nejvíc připomíná". Tady ovšem nevím, zda je to chyba autorky či redaktorů z CooBoo. Ale, milí zlatí, když můžete změnit jméno jedné z hlavních postav, můžete změnit určitě i neustále se opakující frázi a odstranit pro jednou aspoň to únavné "ze všeho nejvíc". Věci mohou klidně jen něco připomínat, anebo se dokonce něčemu podobat. :-) V tomto díle jsem si toho všimla sice jen dvakrát, ale to možná jenom proto, že jsem se to zuby nehty snažila ignorovat. Za tohle vše padla jedna hvězdička. A teď ta druhá stránka, aby to nevypadalo, že akorát nadávám na něco, co se mi vlastně moc líbilo. Příběh je opět tak nepřehledně bizarní a šílený, jak si pamatujeme z Šepotání. Vlastně je možná i o něco přehlednější a sympatičtější. Právě proto, že už jsme si na jeho potřeštěnost trochu zvykli. Když se nad tím zamyslíme, vlastně se tu téměř až do konce nic závratného neodehrálo. Celá knížka je takovým tím předělem mezi jedničkou a trojkou. Trochu jako první část filmu rozděleného na dva. Spousta vaty, efektů a řečí, ale účel žádný. V Divotání se pořád něco děje, ale vlastně neopustíme pozemský svět a kolem všeho se spíš jen dohaduje, než aby se to skutečně stalo. Přesto přese všechno má autorka tak úžasnou fantazii, že jsem si v obou jejích světech libovala. A to mám prosím upřímnou hrůzu z hmyzu, hlavně z pavouků (promiň, sestro) a z můr (promiň, Morfee, můj rytíři). Takže abych tenhle komentář konečně uzavřela - bylo to krutopřísně úžasnoucné a těším se, až si přečtu i Zrcadlení. Jen více takových knížek pro odreagování a potěchu snílkovy duše, madam Howardová!... celý text
Takže Inferno… Tohle bude delší. Na knihu jsem se moc těšila. Předtím jsem od Browna nic nečetla, ale mám ráda filmy Šifra mistra Leonarda a Andělé a démoni. Tak jsem si řekla, že udělám výjimku, a koupím si i knihu, protože jsem zároveň fanoušek Danta Alighieriho. Do první poloviny se mi knížka líbila, byť samotná zápletka byla trochu přitažená za vlasy a ačkoli se ji autor snažil podat napínavě, větší emoce ve mně nevzbudila. Ale ohromily mě popisy Florencie, všech těch památek a turisticky atraktivních míst. Přimělo mě to k tomu, že jsem do Florencie jela na výlet. Dva dny tady stačily k navštívení mnoha míst z knihy (Dantův kostel, Starý palác s posmrtnou maskou a Sálem pěti set, katedrála Il Duomo, zahrady Boboli ad.). Potom, když jsem byla něco za půlkou knihy, jsem udělala hroznou chybu. Do kina šel zrovna nový film podle Brownova Inferna. A protože se mi líbily ty předchozí, šla jsem. Myslela jsem si, jak je kniha fajn a bude mě bavit i po zhlédnutí filmu. Jenže film byl slabý. Nejslabší ze všech. Památky z Florencie se tam jen stručně mihly, žádné podrobné vyprávění, žádný atraktivní příběh. A v mnoha věcech se to lišilo hned od začátku (hrdinka má jinou barvu vlasů a ani nenosí paruku). No, od filmu uplynul asi rok a já knihu pořád nedočetla. Postupně jsem se několikrát přemlouvala. Až včera konečně jsem ji definitivně zavřela a teď píšu tento dlouhý komentář. Posledních 60 stran uplynulo svižně, protože se příběh bohudík začal rozcházet s filmem. A závěr byl rozhodně lepší než ve filmu, za to patří knize též jedna hvězdička. Ale celkově? Nuda. Už mě to tolik neupoutalo. Jako turistický průvodce je to skvělé, ale občas mi vadilo, že se řada informací neustále opakuje a omílá dokola, jako by si autor myslel, že je čtenář úplně pitomý a nezapamatuje si to. Občas to bylo dost zdlouhavé... Takže s těžkým srdcem, ale jen tři hvězdy. A, Dante, rozhodně to není tvoje vina!... celý text
Síla vzdoru
2011,
Suzanne Collins
Budu prostě dětinská a řeknu, že jsem si to představovala úplně jinak a upřímně mě mrzí, že autorka mou představu nenaplnila. Samozřejmě je to autorka - má právo jít vlastní cestou. :D Aby ne! Ale takhle? První díl mě nadchl od prvních řádků, druhý se mi líbil ještě víc. A potom přišel takový závěr. --- Pozor, následují spoilery --- Že jsem přišla o svého oblíbence Finnicka, to se dalo víceméně čekat. Vždycky umřou moji oblíbenci. Je to asi nějaká moje kletba nebo neschopnost zamilovat se do správných postav. Ovšem pak zemře Prim. Ta, kvůli které to vlastně celé vzniklo. Ta, kvůli které se Katniss vydala do strašlivých her, aby jí zachránila život. O to sakra šlo, zachránit Prim! A autorka ji v závěru stejně zabije, takže jsem se zkrátka nemohla vyhnout tupému pocitu marnosti. A to, že Katniss skončila s Peetou mi také přišlo neuspokojivé. Nešlo ani tak o to, že si nevybrala Hurikána, ale spíš o to, jakým způsobem byl celý ten fakt popsán. Katniss a Hurikán k sobě měli po celou sérii blízko a najednou se v závěru trojky dozvídám, že si prostě nějak přestali být blízcí, odloučili se a vlastně to ani jednomu nevadilo. No, dosti chabé. Celé to pro mě bylo dosti chabé ve srovnání s předchozími díly. Vězte, že tři hvězdy jsou v tomto případě spíše málo.... celý text
Jitřenka a jezdec z druhého břehu
2009,
Martina Tyna Doležalová
Na tuto knížku jsem narazila náhodou, když jsem hledala tituly vhodné pro seminář dětské literatury. Potřebovala jsem zaplnit seznam povinné četby, abych tak řekla. Ale tahle knížka - i když byla tak zvláštní, až mi připadalo, že se vlastně moc nehodí pro děti - ve mně zanechala silné dojmy. Nevím ani proč, něco mě na ní zaujalo, snad ty tajemné ilustrace nebo i samo podivuhodné vyprávění. Neříkám, že je to kdovíjak úžasná četba pro každého. Pro mě ano. Zkrátka jsem si ji koupila a má teď čestné místo u mě na polici.... celý text
Hostitel
2009,
Stephenie Meyer
Úplně jiná liga než Stmívání a důvod, proč tuto autorku nezatracovat a naopak se těšit na její další knihy. Hostitele jsem dostala víceméně náhodou k Vánocům, vůbec jsem to nečekala - o knížku jsem neměla velký zájem, ale díky bohu za ni. Dlouho jsem nebyla do něčeho tak zažraná. Zpočátku mě odrazoval rozsah, ale stránky ubíhaly neuvěřitelnou rychlostí. Málokdy se mi podaří narazit na něco tak čtivého. Teprve hodně dlouho poté se začalo spekulovat o připravovaném filmu, bohužel jsem na něj šla, ale naštěstí už předem s jistou skepsí. Rozhodně se knize nemůže rovnat. Proto pokud jste šli napřed na film a do knížky se vám už nechce, věřte, že ta je daleko lepší.... celý text
Válka hluku
2012,
Patrick Ness
Tahle série by si zasloužila mnohem více pozornosti. Už jen ta potupa, že se prodává ve výprodejích za pár korun… Což by jistě byla skvělá zpráva pro ty, kdo si ji jako já nekoupili hned za začátku za plnou cenu. Ale víte co? Pro mě tu cenu má! Je to v dnešní době neskutečně originální příběh plný zajímavých nápadů. I když kostra je klasická - záchrana světa, boj proti zlému vládci trochu ve stylu Hunger Games, do toho milostná zápletka, ale! Na tuhle kostřičku je nabaleno tolik neobvyklého a atraktivního tuku, že nám z toho vznikne pěkně vypasený jedinec. Už jen celá ta záležitost s hlukem, dorozumívání pomocí obrazů nejen s lidmi, ale i se zvířaty, působivé prostředí, sádráci a napětí, že by se dalo krájet. A samozřejmě, co by to bylo za sérii, kdyby tam půlka mých oblíbenců neumřela nebo aspoň neutrpěla zásadní zranění… Ale vážně, zkuste ji, je fakt skvělá! Už i to, že vyprávění z pohledu hlavního hrdiny je tak svěže nespisovné! Super změna a kvalita od jedničky ke trojce stoupá, nikoli klesá! :-)... celý text
