simona8126 přečtené 161
Mokře chodí v suše: Vodník v české literatuře
2018,
Pavel Šidák
Podnětná kniha nahlížející na postavu vodníka ze všech možných úhlů a přinášející spoustu působivých informací. Počítá však se základními znalostmi české literatury 19. století. Čtenář by měl mít přehled o dílech Boženy Němcové, Josefa Kajetána Tyla a dalších (i méně známých) autorů. Knížku bych proto doporučila spíše jako zajímavé doplňkové čtení při studiu.... celý text
Zlatá kniha českých pohádek, říkadel, básniček a hádanek
2017,
Marta Knauerová
Nádherně ilustrovaná kniha plná těch nejkrásnějších pohádek i pěkných říkadel a hádanek. Její největší předností je bezesporu působivé grafické provedení a množství opravdu vřelých obrázků. Nejdelší příběh mi připadal spíše hororový než pohádkový, provázely ho i krvavé a děsivé ilustrace, takže bych ho možná doporučila starším čtenářům.... celý text
Hvězdy nad Berlínem
2018,
Sarah Matthias
Sabča92 – až na to, že láska, která hrdiny drží při životě, je naprosto nevěrohodná a uspěchaná. A ať už je kniha žánrově to či ono, tahle nepřesvědčivá láska v ní hraje stěžejní roli, a proto ji ROZHODNĚ nemůžu hodnotit kladně. I kdybych odhlédla od této skutečnosti, tak jaký silný příběh? Do poloviny to byla absolutní nuda o krvavých dnech Lily, její přelétavé sestře a vaření z ježků. Věřím, že mnozí čtenáři nebudou mít trpělivost čekat 200 stran, než se začne konečně něco dít (a ke všemu jen něco očekávaného a předvídatelného). Vůbec nic mi to nedalo, jen pocit frustrace a nudy. Silný příběh si představuji úplně jinak. A i to poslední, k čemu se vyjadřujete, je nezvládnuté. Max se rozhodne zapsat svůj příběh, ale ten je následně vyprávěný střídavě z pohledu Maxe a Lily, což je samo o sobě nesmysl.... celý text
Souboj čarodějů
2018,
Lauren Magaziner
No… příběh byl jednoduchý, vcelku zábavný, plný zajímavých novotvarů, četl se rychle. Ovšem také tu vystupovali dospěláci stejně dětinští jako jejich potomci a po celou dobu mě provázel nesnesitelný pocit frustrace, který prožívala hlavní hrdinka, naprosto nepochopená téměř celým svým okolím. Věřím, že mladším čtenářům (10–11 let) se bude líbit pro mě nepředstavitelný čarodějův zámek se všemi svými pokrmovými místnostmi (hamburgerovým pokojem, marmeládovým pokojem atd.). Autorka má nesporně bohatou fantazii a dobře udělala, když do knížky vložila sympatického mluvícího kocoura a svérázného strýčka de Vepřihlavu. Nemohu se ovšem přenést přes určité nechutnosti, jako je rochnění v gulášové zahradě plné zombíků nebo plácání se v pudingovém bazénu, jeho pojídání a olizování se. Také je tu chlapec, který když něco sní, vyzvrací to v podobě ptáka. Ehm… Něčím takovým si mě prostě nezískáte.... celý text
Zámek v oblacích
2018,
Kerstin Gier
Kerstin Gierová mě ještě nikdy nezklamala. Tušila jsem, že až vezmu do ruky Zámek v oblacích, dostane se mi příjemného a uklidňujícího příběhu s pěknou zimní a vánoční atmosférou. Nemýlila jsem se a v této době samých drastických Her o trůny a depresivních Trnitých řečí to obzvlášť oceňuji. Vůbec mi nevadilo, že dějově byla knížka poněkud slabší, předvídatelná a v mnoha ohledech přitažená za vlasy. Zámek, přesněji hotel, je čarovným a tajuplným místem plným skrytých chodeb a lahodných vůní, kam bych se rozhodně ráda někdy podívala. Hlavní hrdinka Fanny je (podobně jako Liv Silberová ze Stříbrných knih snů) sympatická a má smysl pro trefné ironické hlášky. Vtipem hýřila i kupa dětí, jimž Fanny musela dělat chůvu. Nejradši bych se vetřela mezi ně a stavěla s nimi sněhového draka nebo vymýšlela tajnou řeč jednorožců! Zámek v oblacích byl pro mě balzámem na duši a rozhodně ho doporučuji všem zasněným romantičkám. :-)... celý text
Wendy mezi Zemí a Nezemí
2018,
Melissa Jane Osborne
Čekala jsem od toho víc. Ilustrace byly pěkné, líbilo se mi propojení černobílých s těmi barevnými, ale občas mi připadalo, že jdou za sebou jaksi zmateně. Jako by se mi z knížky vytrácely některé obrázky. Musela jsem couvat o pár stránek zpátky, abych se ujistila, že jsem něco nepřeskočila. Takže to leckdy nedávalo moc smysl a příběh sám mi připadal příliš krátký, tím pádem i slabý. Nápad hezký, jen tomu něco chybělo.... celý text
Kletba vítězů
2018,
Marie Rutkoski
Příběh byl předvídatelný a neoriginální. Jednání Valoriánů mi připadalo naivní a nevěrohodné. Opravdu by se nechali tak snadno ošálit? Téma napjatých vztahů mezi nimi a Herrany mi nicméně připadalo zajímavé, stejně jako rozvíjející se náklonnost mezi Kestrel a Arinem. Navzdory výše zmíněným výhradám jsem si čtení užila. Děj byl svižný, stránky mizely jedna za druhou a občas jsem skutečně měla problém knížku odložit.... celý text
Trnitá řeč
2018,
Leigh Bardugo
Koukám, že zase budu jediná, koho tohle prostě nenadchlo. Po grafické stránce je kniha úžasná, mnohé popisy mě opravdu okouzlily, ale příběhy samotné se mi spíše nelíbily, jakkoli byly nápadité. Ani jeden neskončil tak, jak jsem doufala. Ani v jednom nebyl láskyplný vztah rodičů k dětem. Zato zde v nadbytečné míře teče krev, zrazuje se, opouští, mstí a umírá... Asi jsem moc velká bábovka na to, aby mě nadchly podobné depresivní kruťárny. Prince vojáčka hodnotím ještě jako nejlepší pohádku.... celý text
Posmrtný život Holly Chaseové
2018,
Cynthia Hand
Opět mě u něčeho udivuje vysoké hodnocení. Ne že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale slibovala jsem si od toho podstatně víc, a tak jsem poněkud zklamaná. Vánoční atmosféra, pokud se o ní dá vůbec mluvit, ke mně nějak nepronikla. Problematiku fungování Skruží firmy si autorka velice zjednodušila – proč nám vysvětlovat něco, co bychom bez potřebných studií stejně neměli šanci pochopit, že… Hlavní hrdinka je od začátku pěkná mrcha, nesympatická a rozmazlená, ale to se nedá nic dělat, žádá si to příběh (tohle není ironie, myslím to vážně). Její zcela náhlá náklonnost k dokonale nádhernému a bohatému frajírkovi… no, byla vskutku náhlá, ale nepřekvapivá. Jedině za sympatickou asistentku a samotný nápad vsadit Vánoční koledu do současnosti jsem ochotná dát knížce tři hvězdičky. Ale vážně, je nutné cpát všechny romantické vánoční příběhy do New Yorku? Po přečtení Polibku v New Yorku a Jen 27 dnů mám pocit, že na celém světě zbylo snad už jen tohle město…... celý text
Kde je vlk, tam je hra
2012,
Lisi Harrison
Pozor na spoilery… Třetí díl mě bohužel nezaujal tolik jako ty předchozí. Byl sice čtivý a místy vtipný, ale na můj vkus se až příliš točil kolem oslavy narozenin. Zatímco ve dvojce mě zlehka nudila Cleo se svým focením, tady to byla Clawdine. Tyhle knížky by prostě neměly být primárně o třech hlavních školních hvězdách, které myslí jenom na make-up, zábavu, kluky a to, jak být nejlepší na světě. Mnohem sympatičtější mi vždycky byla Melody, její vtipná sestra Candace a taky Jackson. Ten, chudák, neměl v tomto díle prakticky žádný prostor. Navíc mi přišlo, že je kolem až příliš mnoho Lady Gaga, Bruna Marse a vůbec všech těch populárních témat ze světa šoubyznysu. Více prostoru konečně dostal Billy, ale celá ta jeho složitá "úprava" mi taky nepřipadala moc věrohodná. (Jak úžasně asi může vypadat kluk, co má na sobě napatlaný samoopalovací krém a make-up? Vážně, viděli jste Chevyho Chase v Neviditelném na útěku? Nic moc.) Ani Frankie si mě nezískala. V žádném díle. Je to otravná puberťačka, která se neustále do někoho zamilovává, střídá kluky i svoje city a je z toho náramně zmatená. Z nějakého důvodu ji všichni kluci chtějí. Moc tomu nerozumím. Billy ale nejspíš najde své štěstí. Jsem zvědavá, co přinese poslední díl...... celý text
Deset tisíc nebí nad tebou
2018,
Claudia Gray (p)
Upřímně jsem z druhého dílu zklamaná. Po jedničce, která mě nadchla, jsem asi očekávala příliš. Tisíc kousků tebe se mi líbilo proto, že se autorka nesnížila až ke klasickému milostnému trojúhelníku (snad jen trochu, ale bylo tak nějak jasné, že Marguerite chce Paula). Děj byl zajímavý, napínavý, přeskakování z dimenze do dimenze mě přimělo číst dál a dál. A především se mi líbilo, jaký vztah má Marguerite se svými rodiči. Ale druhý díl to všechno smetl, jako by na ničem z toho nezáleželo. Jako by první knížka byla lež, se kterou jsme zbytečně ztráceli čas. Nakonec se ukáže, že nikdo – vůbec nikdo – není takový, jak jsme si ho oblíbili. Dokonce ani ti rodiče, jediná věčná jistota každého milujícího dítěte. Napínavý děj tady ustoupil tomu otravnému trojúhelníku. Měla jsem pocit, jako bych přišla o všechny důvody držet hlavní hrdince palce. Nemám ráda nekompletní série a jsem přece jen trochu zvědavá, takže si přečtu třetí díl. Snad bude lepší.... celý text
Píseň zimy
2017,
S. Jae-Jones
Konečně jsem se prokousala a provztekala ke konci. Nevadilo by mi, že je kladen důraz spíš na působivé popisy než na dějovost. Nevadily by mi německé výrazy a ani to, že hudba hraje možná až příliš velkou roli. Zaujala mě hlavně krásná obálka, co si budeme nalhávat, ačkoli nemyslím, že se ke knize hodí zrovna koule s bílou růží. Na samém začátku jsem si říkala, že by mě příběh mohl nadchnout a že si pořídím i druhý díl. Co mi ale vadí neskutečně, je fakt, že tato kniha je totální a nepříjemná vykrádačka Labyrintu a Fantoma opery. Přibližně do strany 200 jsem si ještě říkala, že by se z toho mohlo vyvinout něco zajímavého. Ne originálního, ale aspoň trochu zajímavého. Bohužel od oné strany se Píseň zimy proměnila v Padesát odstínů zimy. Polovina knížky sestává z neustálého střídání hádek, sexu, objevování všelijakých zákoutí dvou propletených těl a kňourání nesympatické hlavní hrdinky. Liesl je otravná. Ošklivá (ona to o sobě hrozně ráda prohlašuje a zdůrazňuje), sobecká, nesnesitelná, hysterická, ubrečená, umíněná. Tohle všechno je, ale ve chvílích, kdy zrovna nebrečí na nespravedlnost světa, zase říká, jak je hříšná a dokonalá a jak je její hudba úchvatná… A král duchů, ten samozřejmě nadpozemsky nádherný a neodolatelný nadčlověk, má ještě tu drzost tvrdit, že má Liesl krásnou duši. Sakra, kde? :D Vážně jsem si přála, aby se mi to líbilo. Ale problém je, že to všechno jsem už viděla někde jinde, v daleko lepších provedeních (viz filmy Labyrint a Fantom opery). Kdosi tady srovnával Píseň zimy s Krutou krásou. Že prý jsou to příběhy pro náročné čtenáře. Nejsem si jistá, zda by náročný čtenář vůbec sázel na knížky z nakladatelství CooBoo. Osobně je mám ráda (tedy některé), ale pro odlehčení. :D Rozhodně v nich nehledám náročnou četbu. A vážně si nemyslím, že zrovna tento příběh je soustem pro náročnou mysl. Spíš pro hodně trpělivou mysl, která nic neočekává. Chcete-li něco opravdu nadupaného a čtivého, sáhněte po Poušti v plamenech. A třeba nám ji vydají kompletní!... celý text
Temný duet
2018,
Victoria Schwab
Útok na mé srdce a mou duši. Vlastně vůbec nevím, jestli se mi to líbilo. Bylo to na mě až příliš temné, depresivní, bezvýchodné, zoufalé, krvavé… V prvním díle byly občas takové uvolňující chvíle (např. ve škole), ale tady to bylo až příliš drsné. Nejsem si jistá, jestli je to vhodné pro mládež od dvanácti let. Smrt a bolest na každém kroku… Oblíbila jsem si Kate, myslím, že většina postav se k ní chovala vyloženě nespravedlivě, ale ona byla silná a schopná se s tím vypořádat. Augusta jsem měla radši v jedničce, tady se z něj stal téměř robot, alespoň v první polovině. Nu, skončilo to, jak to skončilo, v podstatě jsem s tím asi i spokojená. To je ono, sama nevím. Proč tomu sakra dávám čtyři hvězdičky?... celý text
Harry Potter: Cesta dějinami čar a kouzel
2018,
kolektiv autorů
Krásně ilustrovaný průvodce, ale vesměs takovými obrázky, které už známe z nových vydání příběhů Harryho Pottera. Ty nejzajímavější věci jsou v angličtině (originální materiály J. K. Rowlingové), takže nevím, na kolik to může zaujmout děti, jimž je kniha určena. Ty budou asi sotva chtít číst o historii lektvarů, bylinkářství, o herbářích, apatykářích apod. Ze světa Harryho tu vlastně zase až tak moc nových poznatků není. Jsem a vždycky budu fanouškem Harryho Pottera, ale tahle knížka mi připadá jako taková pěkná zbytečnost.... celý text
Jantarové kukátko
2007,
Philip Pullman
A závěr Jantarového kukátka už mě nenadchl vůbec. Kdybych se nezavázala k tomu, že na to napíšu recenzi, v polovině bych knížku zavřela a už se k ní nevracela. Nemám tušení, komu je tato trilogie určena. Dětem rozhodně ne. Nedovedu si představit, že by ze vší té krve, smrti, bolesti a ztracených postav mohly být nadšené. A ta neskutečná marnost na závěr. To bylo jen poslední bodnutí do mého už tak rozervaného srdce, pane Pullmane? Nemám ráda příběhy, kde se musím sama sebe ptát, proč jsem to vlastně četla. Co mi to dalo kromě deprese? Nic, jen pocit zklamání, zrady a zmaru. Přitom celou dobu se to tvářilo tak zajímavě. I když jasně, zase tu byla zbytečná výplň, tu pro mě představoval celý svět mulefů. To byla tak prapodivná a sem se nehodící stvoření! Z fantasy se navíc stala nesrozumitelná a komplikovaná směsice filozofie a náboženství s neustále nelogicky jednajícím lordem Asrielem a paní Coulterovou. Ani na konci toho všeho jsem je nepochopila. Jen vím, jak moc mě zamrzel konec Willa a Lyry. Nedoporučuji. Je to jen velká a zbytečně zdlouhavá deprese, pro děti rozhodně ne! (Mé tři hvězdičky jsou ještě hodně mírné hodnocení, vězte, že ho dávám knihám, které mě skutečně moc neoslovily, ale zase měly řadu zajímavých drobností a atraktivních nápadů, zde např. Galivespianů.)... celý text
Jedinečný nůž
2007,
Philip Pullman
Tenhle díl měl našlápnuto k tomu, aby úplně převrátil můj názor na Zlatý kompas. Nebyla jsem jím nadšená, ale Jedinečný nůž mě skoro až do konce bavil. Zase tam bylo plno pro mě nelogických činů a nesrozumitelných věcí. Opět to bylo hlavně drsné, plné krve a lidské krutosti, ale zajímavé, napínavé a rozmanité. Konec mě ale nesmírně zklamal. Nejenže byl podivně useknutý, jako by chyběly stránky, on byl tak krutý a nepřesvědčivý, že to pro mě zničilo celý zážitek z předchozích stran.... celý text