• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Marie Rutkoski

Kletba vítězů

„Tak tohle byla extrémní nuda! Knížku jsem sehnala v knihovně za 10 kč a myslela jsem, že to bude nějaké fantasy. No, tak nebylo. Asi by mi to ani tak nevadilo, kdyby se to dalo aspoň číst. V knížce bylo dost překlepů, děj byl utahaný a nezáživný. Kastrel měla být chytrá a strategická, což nebyla. Otrokářství fungovalo tak, že si otroci můžou dělat co chtějí a chodit kam chtějí, stačí aby ukázali prsten svého pána. Tady mě hned napadlo... co kdyby ho ukradli? Jak se to zjistí? Asi nijak, vzhledem k tomu, že to stejně nikdo nekontroluje. Všechny postavy jsou takové nečitelné a nijaké, bylo mi fuk, když se s nimi něco stalo. Nebavilo mě, když se tam probírali válečné a politické strategie a často se mi stávalo, že jsem jen klouzala očima po textu a pak zjistila, že stejně nevím, co čtu. Do dalších dílů se rozhodně pouštět nebudu a za sebe nedoporučuju.“... celý text
— Jaehyun

---

Kletba vítězů

„70% - Příběh Arina a Kestrel - zotročeného Herrana a valoriánské generálské dcerky, která ho z náhlého popudu vydraží a přivede do tatínkova sídla, čehož Arin okamžitě využije k osnování plánů na vzbouření proti utlačitelům... Autorka v závěru píše, že se inspirovala antickou historií, a to jsem tam opravdu cítila - ty motivy Spartakova povstání, zotročeného Řecka, honosné římské říše na zdánlivě nedobytném poloostrově, kterou napadnou barbaři skrz horský průsmyk... Tyhle motivy nebyly špatné, stejně jako ten rozměr vojenských a politických, ostatně i lidských intrik. Nečetlo se to špatně, bylo to trochu něco jiného než klasická středověká fantasy, ale bohužel úplně pod kůži se mi autorka nedostala. Kestrel i Arinovi to pálí, potýkají se s rodícími se city mezi sebou a na druhé straně potřebou podpořit svůj lid, což je všechno fajn, ale ten styl psaní mi přišel takový nevyvážený - povětšinou autorka nechala Kestrel bloumat tatínkovým sídlem a hrát na klavír a pak se strašně rychle seběhla nějaká akce a došlo k dalšímu útlumu. Často navíc nastavení pravidel mezi postavami nedávalo moc smysl - Arin byl sice utlačovaný otrok, ale v podstatě si dělal a říkal, co chtěl, Kestrel by asi nikdo nebránil, kdyby za něj položila život - no nevím. Ale ten motiv "kletby vítězů", kdy každý vítěz automaticky prohraje, neboť zaplatil za předmět své touhy větší cenu, než jakou to podle mínění ostatních nejspíš mělo, ten je zajímavý.“... celý text
— evismaior

---

Polibek vítězů

„Pěkná série, určitě si podržím autorku v hledáčku, protože její styl je v rámci YA románu jistě nedprůměrný. Ocenila bych trochu košatější romantické scény, ale tož jsem zhýčkaná z úplně jiných knih pro starší dámské publikum :) Na všech třech knihách mi přišlo nejzajímavější, že mě bavilo číst i když se nic nedělo - doteď nechápu, jak toho autorka docílila. Takže politicko válečný román bychom měli za sebou, teď prosím autorku o nějaké upíry či víly :D“... celý text
— hlupec

---

---

Zrada vítězů

„Tak trochu zbytečný díl, kde se nic moc neděje, ale vadit mi to začalo až po půlce knihy a i poté jsem četla dál a dál :) Arin je v této knize natvrdlejší, než by od něj člověk čekal, ale aspoň tím drží napětí v romantické lince. Na další díl se vrhám okamžitě.“... celý text
— hlupec

---

Polibek vítězů

„Série nebude patřit k mým oblíbeným, za mě se ale jedná o povedenou, nenáročnou četbu, kterou si postačí vypůjčit v knihovně. Velkým překvapením pak byla absence magie či nadpřirozených zvířat a že vůbec příběh bez toho může být čtivý, napínavý a poutavý. Mám ráda mapy v knížkách a jsem ráda, že v tomto díle jedna byla vyobrazena. Rošar byl zatraceně výborná postava, která dokázala navodit tu správnou atmosféru nebo stmelovat lidi v nelehkých momentech. Klidně bych si ráda přečetla krátkou novelu věnovanou jemu. Romantická linka mezi Kestrel a Arinem se v průběhu série vyvíjela pomalu, křehce a bolestně. A vůbec mi to nevadilo, šťastného konce jsem se dočkala. Takže za to, že hlavní postavy po sobě neskákaly jak smyslu zbavení každých deset minut, má autorka u mě velké plus. Kestrelino řešení s císařem bylo velmi mazané a překvapivé, ale co se týče války a jejího ukončení, přišlo mi to nedotažené a rychle ukončené. Linka s Ronanem a Jessou je také odbytá a je to škoda, protože Ronan byl zajímavá postava. A naivně jsem si myslela, že ve druhém dílu nezemřel, ale padl do dakranského zajetí a v tomto díle se mohl záhadně objevit. To už bych ale chtěla asi moc.“... celý text
— Lokina