Skip přečtené 338

Grafik Vladimír Boudník 2009, Vladislav Merhaut

Vladimíra Boudníka bude mnoho čtenářů znát z Hrabalovy knihy Něžný barbar. Život tohoto našeho jedinečného umělce byl poněkud odlišný než v Hrabalově podání. Vladislav Merhaut byl dlouhé roky Boudníkovým přítelem a napsal o něm velmi rozsáhlou a zajímavou biografii. Již v 50. a 60. letech minulého století jsme zde měli umělce, který tvořil velmi originálním způsobem, a to bez možnosti sledovat vývoj moderního umění v zahraničí. Nejsem žádný velký obdivovatel abstraktního umění, ale tato kniha mě velmi zaujala.... celý text

Myši Natálie Mooshabrové 2004, Ladislav Fuks

Tato kniha Ladislava Fukse se stal okamžitě literárním objevem. Časté opakování textu na mě chvílemi působilo až obsesivně, ale přitom paradoxně nijak rušivě. Zřejmě je třeba, aby se čtenář tak nějak naladil na autorovu vlnu, a když se mu to povede, čeká ho vskutku nečekaný zážitek. Pokud se mu to nepovede, pak zřejmě knihu odloží nedočtenou. O zfilmování této knihy měl zájem i Charlie Chaplin. Škoda, že k tomu nedošlo.... celý text

Pan Theodor Mundstock 2005, Ladislav Fuks

Velmi silný příběh muže židovského původu, který žije jako ostatní Židé za 2. světové války ve strachu z transportů, přičemž má v sobě ale tolik vnitřní síly, že dokáže dodávat odvahu a naději svým přátelům. Sám jen pasivně nesedí, ale aktivně se připravuje na den, kdy mu přijde povolání k nástupu do transportu. Jak ale řídí lidské životy Bůh nebo osud, to neví pan Mundstock ani nikdo z nás.... celý text

Příběh spalovače mrtvol: dvojportrét Ladislava Fukse 2013, Jan Poláček

Velmi dobrá biografie jednoho z našich nejoriginálnějších spisovatelů. Osobně ho považuji za autora, jehož originalita daleko přesahuje hranice české literatury. Jeho nejlepší díla jsou literárními skvosty, i když je mi jasné, že zejména v dnešní době bude pro mnohé jen těžko čitelný. Ale za zkoušku to jistě stojí a koho Fuks chytne, ten si zajisté „smlsne“.... celý text

Nana 1985, Émile Zola

Jelikož jsem od tohoto velmi známého autora dosud nic nečetl, sáhl jsem po jeho nejznámějším románu. Alespoň ti, kdo někdy luštili křížovky, se s názvem Nana jistě setkali. Především mě překvapilo, jak dodnes moderním stylem Zola Nanu před víc jak sto lety napsal. Obraz francouzské společnosti je podán vskutku velmi syrově až drsně. A příběh Nany, ženy, které svým tělem vyloženě požírá muže jednoho za druhým, přičemž ničí jejich životy, to je teda síla. A přitom to nedělá dle mého soudu nijak plánovaně, pouze jim dává to, co chtějí, sami padají do bahna hnáni chtíčem a neřestí, utápějíce v jejím objetí nejen svůj majetek, ale také důstojnost. Velké a nečekané překvápko byl tenhle skvělý román.... celý text

Analfabetka, která uměla počítat 2014, Jonas Jonasson

Autor má zřejmě nějakou psychickou fixaci na atomovou bombu, protože už v knize Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel měla nemalou roli. Analfabetka mě bavila mnohem víc než Stařík. Všechny ty postavy měly nemalý humorný potenciál, který byl prakticky bezezbytku využit. Sarkasmus, ironie, humor, to vše v této knize velmi dobře funguje.... celý text

HHhH 2010, Laurent Binet

Kniha pojednává o událostech kolem atentátu na Reinharda Heydricha. Dalo by se říct, že se jedná o knihu biografickou, ovšem autor zvolil zcela netradiční a svým způsobem i originální styl. On v podstatě vypráví o tom, jak píše knihu o Heydrichovi, Gabčíkovi, Kubišovi a dalších lidech, kteří tvoří velkou mozaiku celého toho příběhu o nacistické zběsilosti, odvaze našich výsadkářů a lidech, kteří jim pomáhali, a v neposlední řadě také o zradě… Četl jsem docela dost biografických knih nebo knih napsaných na základě skutečných událostí. Ovšem Binetovo pojetí pro mě bylo zcela nové a musím říct, že mu vše perfektně fungovalo, dokázal se vyhnout fabulacím, a pokud fabulovat začal, hned vzápětí sám sebe jakoby shodil, když fabulaci přiznal a označil ji za nevhodnou či dokonce směšnou. Z obrovského množství sebraného materiálu napsal knihu, která se skvěle čte, čtenář není zahlcen spousty dat a přesto má velmi dobrý přehled o časovém rámci, a také se mu dostává měrou vrchovatou velké dávky informací, jež mu Binet předložil v až neuvěřitelně snadno přístupné formě.... celý text

Pentagram 2011, Jo Nesbø

Poté, co jsem přečetl Švábi a Lovce hlav, řekl jsem si, že s tímto autorem končím. Nicméně jsem mu přeci jen dal ještě šanci. A tentokrát to bylo fakt naposledy. Nuda, že by se dala krájet jak mlha nad rybníčkem Brčálníkem. Postavy v příběhu tupý až blbý. No a pointa k uzoufání vypatlaná. Ne, popularitu tohoto autora nechápu.... celý text

Na věky věků 2009, Ken Follett

Poněkud rozvleklý historický román odehrávající se ve 14. století v anglickém městě Kingsbridge. Ne že by to bylo špatné, ale tak nějak se mi při čtení pořád vkrádal takový ten pocit, kdy se sám sebe ptám, proč to vlastně čtu. No a já jsem holt takový pako, že většinou dočtu všechno, co začnu číst. Tak jsem to teda dočetl. Ale aspoň jsem se dozvěděl, že v Kingsbridgi je slavná katedrála se zajímavou architekturou a něco jsem si pak o ní vyhledal, a to se taky počítá.... celý text

Ztracený symbol 2010, Dan Brown

Co k tomu říct? Napsané je to tak, že to člověk slupne jak malinu. O obsahu si můžeme myslet cokoliv a většinou to asi nebude nic moc pozitivního. Ale uznejme aspoň, že příběh byl docela i napínavý. Kdyby se někdo chtěl něco dozvědět o svobodných zednářích, tak tohle asi nebude ten nejvhodnější pramen, ale klidně by to mohlo fungovat jako jakýsi odrazový můstek ke studiu serióznější a fundovanější literatury. A třeba to někoho přiměje i k pozornější četbě filozofických a náboženských textů. Já sám se třeba k Bibli, Koránu nebo Bhagavadgítě vracím opakovaně. No a dostal jsem docela chuť i na další, jako třeba Platón, Hermes Trismegistos a hlavně Isaac Newton.... celý text

Rabínova dcera 2009, Reva Mann

Zajímavá autobiografická kniha, v níž autorka líčí své nelehké hledání zlaté střední cesty životem. Reva Mannová je dcerou londýnského rabína a vnučkou vrchního izraelského rabína. Ve svém životě šla z extrému do extrému. Nevázaný sex, drogy, rock ´n ´roll na jedné straně a život ultra ortodoxní ženy a manželky na straně druhé. Zajímavý příběh je podaný čtivě a čtenářsky přívětivě, dalo by se říct. Možná to nebude četba pro každého, ale za sebe musím hodnotit rozhodně kladně.... celý text

Pozdní pokání 2011, Viktor Arnar Ingólfsson

Tohle bylo moje první setkání s islandskou literaturou. Jsem si jistý, že na Islandu byly napsány lepší knihy, ale ani tahle detektivka rozhodně není špatná. Jako lehce oddechové čtení určitě funguje velmi dobře.... celý text

Bytná 1999, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Mám Dostojevského velmi rád, ale tahle novela mi moc nesedla. Ta spousta psychologie by mi ani tak nevadila, ale nedokázal jsem prostě pochopit, co je to s tou titulní postavou bytné. Jistě, může to být moje chyba, toho jsem si vědom, ale mám z toho celého pocit, jako by to autor celé pořádně psychologicky zauzloval, a pak to najednou utnul a utekl od toho.... celý text

Zeptej se táty 2010, Jan Balabán

Přiznávám, že zpočátku jsem tomu moc nerozuměl, ale najednou mě z ničeho nic ten text tak chytnul, že jsem nemohl přestat číst. Dost jsem o této knize slyšel a byla také hodně oceňovaná. Musím říct, že právem. Těžko popsat, o čem kniha, v níž se střídají dialogy s vnitřními monology členů jedné rodiny, je. V hlavě to samozřejmě vím, ale nedokážu to smysluplně napsat, abych jen planě neblábolil. Můžu ale tuto knihu určitě doporučit, protože rozhodně stojí za pozornost.... celý text

Černé orchideje 1972, Rex Stout

Kniha obsahuje dva případy, které detektiv Nero Wolfe vyřeší od svého stolu v kanceláři, i když v prvním případě se pohne o něco dál než do skleníků s orchidejemi ve svém domě. Není to sice špatné, ale že by mě to nějak zvlášť zaujalo, to ne. Byla to první kniha s Neronem Wolfem, kterou jsem četl, a nevím, kdy se pustím do další. Nijak zvlášť mě totiž nebaví detektivky, kdy se v závěru sejdou podezřelí v jedné místnosti a detektiv převyprávěním případu usvědčí zločince.... celý text

Únos 1973, Rennie Airth

Unést dítě milionáře může být s pořádným plánem docela brnkačka, jenže ono se ne vždy podaří plán přesně splnit, a když už to vyjde, může se zase podělat x dalších věcí. Parta únosců v této knize by o tom mohla vyprávět a jeden z nich také vypráví. Celé je to pojaté spíš humorně, možná by se dalo říct ve stylu Elmora Leonarda, ale Airth rozhodně není Leonard, a i když jeho kniha určitě nenudí, přeci jen má k něčemu opravdu dobrém poněkud dál. Ale nevadilo mi to, nebylo nijak nepříjemné strávit s touto knihou trochu času.... celý text

Nutkání 2007, Keith Ablow

Nevím, nakolik se dá věřit všelijakým těm psychologickým a psychiatrickým řečem a vývodům, ale myslím, že v této detektivce fungovaly docela dobře. Celé to mělo slušný spád, bylo to čtivě napsané, takže vcelku pohodová četba.... celý text

Jeden musí z kola ven 2012, John le Carré (p)

Nejdřív jsem viděl film, který mě nijak zvlášť nezaujal. Zdál se mi dost rozvleklý a nudný. Pak se mi do ruky dostala více méně náhodou kniha a ta mě dokázala slušně vtáhnout, i když jsem měl chvílemi co dělat, abych se v tom docela hodně spletitém příběhu neztratil. Tento špionážní thriller není napsaný tak, že by se dal číst systémem „start – cíl“. Neoplývá akcí, jde spíš o hodně papírování a dedukce při hledání krtka uvnitř tajné služby. Všechno se to skládá pomalu, možná chvílemi rozvláčně, ale rozhodně nijak nudně. Po přečtení knihy jsem se znovu podíval na film a až poté jsem ho dokázal pořádně ocenit, i když je škoda, že tam byla spousta věcí oproti knize změněna.... celý text

Cit slečny Smilly pro sníh 2006, Peter Høeg

Podle mě docela chaotická kniha, kde se dost neuspořádaně střídalo předtím – teď – potom, přičemž ani celý ten příběh mě nijak zvlášť nedokázal zaujmout.

Čirá anarchie 2007, Woody Allen (p)

Kniha obsahuje 18 povídek, jedna je praštěnější než druhá, ale čtou se velmi dobře a parádně jsem se bavil.