Slooki
přečtené 82
Na vine sú hviezdy
2013,
John Green
Jak už bylo níže mnohokráte napsáno a zmíněno, tento příběh patří mezi ty smutné, a dojemné a v našem světě nemálo se vyskytující se zkurvené náhody. A ještě jedno k tomuto dodat musím, ano je to tak. Po přečtení této knihy, jsem se propadl do sebestředného rozjímání. Nad okolo mi žijícími bytostmi a nad sebou samým, nad nikdy nekoupenými křečky, a přehlíženými rodiči, přes mnou málo navštěvující nej nej nej kamarády, až po strach z nevědomí. Z toho, jak málo pro tyto blízké dělám, a jak málo se jim věnuji. Z toho, že až tu jednou nebudu, a může to být klíďo píďo třeba hned teď... celý text
Papírová města
2014,
John Green
Čtivé a snad i vtipné, pro mne spíše taková oddychovka před něčím, něčím. No něčím jiným, kniha se ale líbila a tak rád mrknu na další titul od autora. A hele, problém vyřešen.... celý text
Černočerná tma
2011,
Stephen King
A zase ten Král. K této knížce jsem se dostal na malé doporučení známé,"sháněl jsem se tenkrát po nějakém hororu" která ji vychvalovala tak až mi z toho bylo špatně. A tak jsem se rozhodl, že to risknu na "vostro". Na Kinga jsem neměl zrovna náladu a tak po na kouknutí do obsahu jsem vybral pouze dvě povídky: 1922 a Dobré manželství. Příběhy to byli celkem zajímavé a takové všeobecně líbivé, zkrátka takové ze života. Oproti jiným knížkám od Kinga se mi zamlouvalo ukončení každé ze story, a néé jako se mu občas stává, a není to vyjímkou, že konec lehce až nudně odbude. Což se mi po přečtení 394 - 493 stránkách knihy nikdy moc nezamlouvalo. Jsem tedy rád, že se mistr rozhodl pro tentokráte kouknout pod pokličku osobám v celkem všedních situacích, které se stejně jako jim, tak i nám, stávají skoro každý den, že? Suma sumárum: Řadky jsem tedy přetrpěti nemusel, a nevolnu jsem se tedy tímto zdárně vyhl. Knížku tedy mohu s klidným svědomím doporučit a třemi, ale ne, raději čtyřmi hvězdami ověnčit.... celý text
Drsný spasitel
2007,
Miroslav Žamboch
Nejdříve jsem se do této knihy nechtěl nikterak nutit, posléze jsem zjistil, že tohoto není zcela vůbec třeba. Ano, je to tak. Tento Spasitel, byť nemám tušení, proč a odkud se vzal, mě zachránil od pár nudných a stereotypních večerů, kdy by jsem se jen tak bezcílně poflakoval tmavými ulicemi, v příšeří zapadlé uličky vyhledávajíce společnost špinavé děvky. Bravo Spasiteli, Bravo.... celý text
Dobrák
1996,
Jiří Kulhánek
Nejdříve jsem si myslel, že tu napíšu něco jako: "Zase až tak dobrá knížka to nebyla." "Chceš mi snad namluvit, že se ti nelíbila. Výš ty co, jdi za roh a tam se propleskni." Řekl mi ten druhý. ALE. Víš ty co? Postupem času jak jsem se do tohoto neuvěřitelného příběhu začítal, mi začalo neskutečně lézt na nervy, jak Maxíkovi vše tak pěkně vychází. Odevšad vyskakují nabíté zbraně, sednoucí pěkně do ručky, packy či jiného pařátu, aby vzápětí mohl někomu vystřelit kdoví co, od kdoví odkud. Z ničeho nic se v zemi oběvují díry, to aby se tam mohl Maxík expresně schovat před balistickou střelou, či jinou mega rozšťaňovačkou. Všechny dveře, na celém světě se zavřou, ihned jakmile vycítí, že po Maxíkovi někdo vyslal dávku, něčeho z něčeho. Jednou jsem si už už dokonce myslel, že se chtějí snad vysadit z pantů, už, už . . . . no naneštěstí se tak nestalo, včas zasáhla prkenná podlaha. Taky měl super kočár, tó jó . . . .Sakra, měli jste někdo někdy bouračku v autě? Zcela určitě si pak dovedete představit, když s vámi 300tun fláká do té koule, které se říká země. Jeden soudeček: "Díky bohu za ty pásy". Druhý soudeček: "A kurva, zlomená klíční kost". Třetí soudeček: "Naštěstí mi dorůstají zuby jako žralokovy, a tak si můžu zase pěkně zaskřípat do rytmu". Čtvrtý soudeček: "Jonáš je zase ponevímužkolikáté napresovanej pod sedačkou jako kus schnilího hadru. To nic, bude v pohodě". Pátý soudeček, pádím raději do postele, hlava se mi z toho točí, a tak ji raději z lehka pokládám na polštář s neochvějnou vírou v Maxíka a jeho neuvěřitelné štěstí v tak nehostíném místě, jako je Kulhánkova leb.... celý text
Ostrov sviní
2007,
Mo Hayder
No, je to takové nemastné. A neslané také. Moc jsem si na této knize nepochutnal. Je možné, a asi to je dané tím, že čtu jiný žánr, nic to ale nemění na tom, že mě příběh moc nezaujal. V celé této brožůře se veškeré ty brutální věci děli bez mé přítomnosti, skrytě mému pohledu, což docela zamrzí. Nebylo mi umožněno se jich účastnit, pokochat si svou zvrácenou mysl a trošku si je užít. Příběhu by prospělo o něco více ho v časové linii zkrátit. Toto veselé dobrodružství by se dalo zvládnout během týdne. Nějak tak trošku přidat do kroku, více rozložit mysl toho poťapy, a bylo by to ok. Pokud Vám tedy toto slabé polechtáni stačí k uspokojení vašich tajných sadistickoperverzněerotických snů, Bůh s Vámi.... celý text
Odkaz hvězdných mečů
2011,
Alfred Bekker
První díl i druhý se mne dost okouzlili, spousta nových a nikdy neviděných stvoření, která jak to tak bývá, úspěšně vyvažovala stvoření a kreatury již známé a někdy viděné. Jisté společné rysy se tak ihned drali na povrch a dávali jasně najevo, kde se asi autor inspiroval. Nicméně se mi kniha dost líbila a bez větších zádrhelů jsem se prokousal až na konec. Druhý díl taktéž neobsahoval žádné větší nelogické tahy, a nedostatky, tedy ho musím také hodnotit kladně. Pokud tedy lačníte po něčem "novém a neokoukaném" po těchto titulech se nebojte podívat. K poznámce o třetím dílu viz. faloeha . . . poptával jsem se u vydavatele a dostalo se mi této odpovědi. Hezký den přeji, v databázi zde vidím, že třetí závěrečný díl knihy Gorian postoupil na redakční radu, je tedy plánováno jeho vydání. Bohužel, zde nevidím žádné konkrétní datum. tedy se můžeme jen dohadovat jestli ho vůbec vydají, za sebe říkám jednoznačně Ano, ovšem nebylo by to poprvé kdyby vydavatel celou sérii nevydal, tak snad jednou.... celý text
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
Vážně nechápu, co na tom všichni vidí a kde je tam ten "Dech beroucí" aspekt.
Mezi zloději
2012,
Douglas Hulick
Tuto knihu by jsem fantasy rozhodně, nenazval. Spíše je to nepovedená detektivka s lacinými pouličními kouzly. Velké zklamání.
Pistolník
1999,
Stephen King
Myslím, že k tomuto dílu není moc co dodat. Snad jen to, že by jsem si toto ještě v budoucnu někdy rád znovu přečetl, jen nevím, zda jsem ještě ochoten věnovat tomu tak dlouhou dobu. Ještě stále mám v živé paměti, mou naprostou bezmoc, kdy jsem dočítal předposlední díl, a poslední ještě nebyl v prodeji. Moje bezmoc, kdy jsem nemohl skočit ihned na závěrečný kus přerůstala v paniku a stavy úzkosti, kdy jsem byl nucen oddalovat čtení knihy, na pouhých pár řádek denně, a to jen proto, aby byla mezi jednotlivými knihami pokud možno co nejmenší časová proluka. Mé čekání a plánování mi ale přineslo toužebné ovoce, a tak jsem se i já mohl posléze prolouskat posledním dílem až na konec strastiplné Rollandovi cesty. BRAVO Pane Kingu, BRAVO... celý text