slunicko1958
přečtené 572
Saturnin
2014,
Zdeněk Jirotka
Tak přesně toto jsem potřebovala. Pohodovou knížku a inteligentní humor. Zpočátku jsem si musela zvyknout, že je zde minimum přímé řeči, ale po několika stránkách mně to už nevadilo. Přistihla jsem se, že se nahlas směju. PS: Stydím se, že jsem čtení této knížky (vyhýbám se slovu "klasika") tak dlouho odkládala. Stejný důvod jako Chajda69.... celý text
Dotek Anthropoidu
2017,
Jiří Padevět
Zajímavá kniha. Jsem velmi spokojená. Autorovi se podařilo navodit atmosféru doby protektorátu. Bylo pro mě velmi poučné číst novinové výstřižky (včetně milých rad hospodyňkám) nebo písemné zprávy gestapa. Depresivně na mě zapůsobil seznam 58 "vlastenců", kteří si vysloužili jidášskou odměnu za udavačství. Bylo mi líto i stařičkého a nemocného prezidenta dr. Emila Háchy. Z oněch dobových zpráv musel mít člověk pocit, že to byl největší zrádce v dějinách, ale my už dnes víme, že to bylo trošku jinak. Krátké prózy na mě působily jako osvěžení: autor se doslova "mazlil" se slovy a podařilo se mu zapůsobit na čtenářovu představivost. A ty fotografie! Nádhera. Doporučuji! Je to úplně jiná kniha, než na jaké jsme zvyklí.... celý text
Zloději hedvábí
2017,
Dirk Husemann
Neurazí, ale ani nenadchne. Nekonečné putování, úsilí o splnění poslání se vine jako hedvábná nit. Chválím jinak podprůměrný román za občasné vložení moudrých myšlenek Buddhy (důvod pro třetí hvězdičku). Odpočinková četba na dovolenou.... celý text
Byli jsme v bitvě o Anglii
2001,
Alexander Hess
Generálmajor Alexander Hess. Vynikající letec, velitel, vlastenec, člověk. Jeho vzpomínky jsou velice zajímavé, milé. Dozvěděla jsem se o jeho začátcích působení v RAF i o jeho nefalšovaném lidství. Škoda, že jeho vzpomínky nemají pokračování. Na adresu vydavatele: Myslím si, že je ostuda vydat zážitky takové vážené osobnosti v tomto provedení. Jakási brožurka do kapsy... A koupit si ji můžete jen jako přílohu k časopisu! Ani tisk na jednotlivých stránkách vydavatel neupravil! Text na stránkách není zarovnaný do bloku, jednotlivé řádky vlají jak prapory... Když si uvědomím, jaké slátaniny vycházejí v přepychovém vydání, je mi z toho smutno.... celý text
Krok do tmavé noci
2016,
Miloš Doležal
Trvalo dlouho, než jsem se odhodlala tuto knihu přečíst. Moc dobře jsem si pamatovala, jak intenzivně jsem prožívala "Jako bychom dnes zemřít měli". Jakmile jsem otevřela první stránky, padl na mě jakýsi stísněný pocit. Pocit něčeho mimořádného. Snad to bylo způsobeno i černou barvou listů. Barvou kněžské kleriky i barvou smutku. Smutek byl na místě. Ale také obdiv a úcta ke statečnému člověku. Autor, kterému tímto vzdávám hold jeho práci, rozvrhl dílo do jednotlivých kapitol, které jsou věnované vždy určitému tématu. Na konci každé kapitoly jsou zařazeny fotografie a jiné dokumenty. Skvělý nápad. Po přečtení předchozí knihy jsem byla velmi dojatá. Tentokrát nebrečím, teď mám vztek. Vztek na soudruhy, kteří nám budovali (a zase začínají budovat) světlé zítřky. P.S. Jsem pyšná, že k přátelům a známým Josefa Toufara patřil i můj předek (jeho jméno bylo v notýsku). Byl kněz a i on prošel Valdicemi...... celý text
Vzkaz v láhvi
2012,
Jussi Adler-Olsen
Dost dobře nerozumím zdejšímu nadšení. Musím ovšem předeslat, že tato kniha byla první, kterou jsem od autora četla. Námět skvělý, zpracování horší. Neskonale dlouhý a nudný rozjezd. Hlavní dějová linie byla napínavá, ale naprosto zbytečně ji narušovaly podle mého názoru nesouvisející "odbočky" - např. azbest a kudy vedou trubky, stěhování kanceláří, kde bydlí Asad atd. Případ znetvořených malíčků s hlavním dějem také nesouvisel ... Naprosto absurdní byla "sestra". Copak v Dánsku nedělají kriminalisté psychotesty? Jak dokázal kluk - psychicky i fyzicky vyčerpaný - se spoutanýma rukama napsat vzkaz? Bodnout se něčím do nohy, vložit papír do láhve, uzavřít ji dehtem a hodit do vody. Asi kouzelník... Těžko uvěřitelné. Ale celkově se knížka dala číst, na dovolenou výborné. PS: Iritovalo mě slovo "bysme".... celý text
Krvavé jahody
2017,
Jiří S. Kupka (p)
J. A. Kersnovskaja v doslovu své knihy Jaká je cena člověka, která vznikla podle vzpomínek na dvacetiletý pobyt v bolševických lágrech a vyhnanství na Sibiři, napsala velmi důležitou větu: "Lidé musí znát pravdu, aby se ony časy nemohly už nikdy opakovat." (Mimochodem - tuto knihu vřele doporučuji k přečtení.) Proto je dobře, že Věra Sosnarová svoje životní osudy z let 1945 - 1964 vyprávěla Jiřímu S. Kupkovi a vznikla tato kniha. Jak hodnotit toto literární dílo a nezpochybnit utrpení paní Sosnarové a její sestry? Kniha se čte lehce, přečtené stránky se hromadí velmi rychle. Ale ve srovnání s ústním projevem paní Sosnarové se kniha v několika faktech liší. Že by zapracovala fantazie autora či pokročilý věk této statečné ženy? Těžko říct. Souhlasím s komentářem Pauluse1987. Ve vyprávění mi docela chyběly emoce. Bylo mi to nějak jedno, což je škoda. K větší lítosti a soucitu nad nepředstavitelně těžkým životem podle mého názoru nepomohly ani kalkulace o několikamiliónovém odškodném, na který paní Sosnarová stále čeká. Ale určitě stojí zato si tuto knížku přečíst.... celý text
Kmotr Mrázek Trilogie
2013,
Jaroslav Kmenta
Jsem ráda, že ještě máme nezávislá média, resp. novináře, kteří nás objektivně informují. Děkuji jim za statečnost, že dělají svou práci podle nejlepšího vědomí a svědomí, i když bývají uráženi slovy "hnůj a žumpa". Při četbě této trilogie každý pochopí proč. Tady platí to známé "Podle sebe soudím tebe". Po dočtení trilogie jsem se zamyslela, jestli se někdy dozvím pravdu, jak to všechno bylo. Moc tomu nevěřím, pokud je Mlha na Hradě a Chemik ve Strakově akademii... To je opravdu utopie. Čtyři hvězdičky jsou kvůli druhému dílu. Jsou to přepisy policejních odposlechů a ty se mně četly o malinko hůř. Jinak doporučuji. Všem!... celý text
Moje dlouhé mlčení
2010,
Erika Bezdíčková
Protože jsem o paní Bezdíčkové a jejích životních osudech už něco věděla, zaujaly mě jiné aspekty. Doslova mě šokovala traumata, s kterými se musela vyrovnávat po návratu z koncentráků, např.: nevím, co mám dělat, nevím, kam mám jít, nevím spoustu důležitých informací pro normální život. Nikdo mě nechce. Nic neumím. A mám vůbec právo žít, když všichni moji blízcí zemřeli? I toto je důsledek holokaustu, kterého se nezbavíte do konce života.... celý text
Opuštěná společnost
2017,
Erik Tabery
Děkuji autorovi za nádherně poučné dílo. Není to veselé čtení a je hrůza, že je pravdivé. Lidi svým nezájmem o politiku dopustili to, co tu teď máme. Uvědomila jsem si, jak moc nám chybí politik typu Václava Havla. Lidskost, slušnost, respekt k člověku jako takovému, ať vzdělanému nebo bez vzdělání či s odlišným názorem se vytrácí. Kdo neumí nebo nechce přemýšlet, uráží a vyhrožuje. Kde se tu vzalo tolik zloby a nenávisti?... celý text
Poslední dny Jana Palacha
2009,
Zdenka Kmuníčková
Malá, útlá knížečka, která má velké poselství. Paní doktorka vysvětluje, proč a jak nahrávka s umírajícím Janem Palachem vznikla. Velmi poučné (i v dnešní době) jsou Janovy názory, myšlenky a úvahy o tom, že každý slušný člověk by měl bránit zlu a nástupu totality. I bez použití hořlavých látek.... celý text