St. Jimmy přečtené 197

Nebe nezná vyvolených 2005, Erich Maria Remarque (p)

Téhle knize jsem to přečtení už nějakou dobu dlužil, poté co jsem ji kdysi dávno zlehka načal a nedočetl. A musím se jí i autorovi omluvit, protože jsem tehdy udělal velkou chybu. Skvělý příběh, spolu s Třemi kamarády asi nejlepší, co jsem od Remarqua přečetl. I když jde v podstatě o milostný román z prostředí automobilových závodů, jeho podstata je mnohem hlubší, než by se mohlo zdát. Stojí za chvíli štěstí riskovat život? Tato otázka skrytě prostupuje celým příběhem Clerfayta a Lillian, dvou lidí, kteří se každý den pohybují na hranici mezi životem a smrtí.... celý text

Na plechárně 2002, John Steinbeck

Velmi krásná a zábavná kniha. Kompozicí mi malinko připomíná Nebeské pastviny a nese se i v podobném duchu. Zde je však kladen důraz spíše na humorné a živé vyjádření života v ulici, na osudy jednotlivých postav a na jejich, v podstatě všední ale rozhodně ne nudné, příhody. Navíc postavy jsem si ihned zamiloval, jak Macka a jeho „mládence“, tak moudrého, hloubavého a lidumilného doktora. Navíc je to skutečně zábavné čtení, takhle jsem se u knihy nezasmál už dlouho.... celý text

Farma zvířat 2000, George Orwell (p)

Opravdu, jak naprosto geniální a nadčasové tohle dílo je! Orwell zde v mnoha ohledech skutečně předběhl dobu a na poměrně málo stránkách popsal ideální společnost s mnoha ušlechtilými pravidly a zákony, kterou však ovládne osoba vůdce-tyrana a pomocí vlády strachu, tajné policie a propagandy ji přetvoří v totalitní stát (zde si nelze nevšimnout paralely se Stalinovým Ruskem). I když je jinotaj v tomto případě velmi zjevný, musím opravdu ocenit i umně provedenou personifikaci, díky které každé zvíře „hraje svou roli“ podle svých charakterových vlastností (viz ovce = stádovité zvíře, tupě a slepě následující vůdce). Sečteno a podtrženo, výsledkem je jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy přečetl. „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“... celý text

Měsíc zapadá 2007, John Steinbeck

Tato novela byla vydána za druhé světové války a toho času vzbudila velký ohlas. Především pak díky tomu, že se zabývá nejen tehdy velmi aktuálním problémem okupace, ale také duševní silou okupovaného obyvatelstva a schopností postavit se svému nepříteli i za cenu ztráty vlastních životů. Jsem si jistý, že ve válečných dobách měl tento příběh vyšší „cenu“, než je tomu dnes, ale i tak je to příjemné a v lecčems poučné počtení na jedno deštivé odpoledne.... celý text

Miluj bližního svého 1983, Erich Maria Remarque (p)

Tenhle příběh opravdu přinutí se člověka zamyslet nad obecnými hodnotami materiálního světa. Je těžké si představit, že nejen že nemáte naprosto nic, ale navíc nesmíte nikde legálně existovat, natož pracovat. Tuto atmosféru se povedlo autorovi převést na stránky románu naprosto bravurně. U hlavní postavy je vývoj, způsobený zkušenostmi z ulice, skvěle vykreslený a také nejvíce patrný. Pro zajímavost dodám, že v době četby jsem byl stejně starý jako Ludvík Kern a opravdu nevím, jak bych si na jeho místě vedl sám.... celý text

Cujo 1992, Stephen King

Cujo byl můj první thriller / horor, který jsem od Kinga přečetl. Pomalejší a nenápadný rozjezd, který v tomto případě rozhodně nebyl na škodu, se vyvinul ve velmi solidní zápletku. Vraždící pes, nakažený vzteklinou – zdánlivě jednoduché, ale skvěle napsané. King zde naprosto brilantně stupňuje napětí smíšené se strachem, které jakoby dosahuje své kritické hranice s každým dalším, až neuvěřitelně dynamicky popsaným, útokem. Co však musím přiznat je, že v průběhu celé knížky mi bylo Cuja strašně líto. A jak sám autor v závěru dodává – „možná neuškodí připomenout, že chtěl být vždycky hodný pes.“... celý text

Nebeské pastviny 2000, John Steinbeck

Výborné dílo. Každá z těchto dvanácti povídek mě opravdu bavila, ani bych neřekl, že jde o práci začínajícího autora. Postavy nejsou ani v nejmenším černobílé, skutečně hrají všemi barvami, stejně jako jejich životy a osudy. Vše zde vypadá tak uvěřitelně, na pohled až „obyčejně“, ale přesto si to zachovává nádech něčeho velkolepého, téměř mystického. Z každé povídky si lze něco odnést. A tohle je vskutku úžasný dar.... celý text

Hluk a vřava 1997, William Faulkner

V první řadě musím napsat, že tuhle knihu bylo extrémně obtížné vůbec přečíst, zvláště pak první dvě části. Potvrdilo se rovněž tvrzení, že kniha klade mimořádné nároky na čtenářovu spolupráci – často jsem se musel při čtení vracet a dumat nad souvislostmi, ukrytými ve vodopádech vnitřních monologů a ve velmi experimentálně řešené syntaxi. Nicméně i přes (možná že i pro) velkou obtížnost je Hluk a vřava skutečně nezapomenutelné dílo. Faulkner zde popsal úpadek kdysi vznešené rodiny skutečně nenapodobitelným způsobem. Složité vnitřní úvahy a monology umožňují „skutečně“ nahlížet do myslí hlavních protagonistů. V určitém smyslu jsou tyto chaotické popisy skutečně věrným odrazem jejich myšlenkových pochodů. A ty, i když vždy matoucí a nikdy ne zcela jednoznačné, v sobě mají podobné kouzlo jako celá tato kniha.... celý text

Mag 1984, Jack Kerouac

Příjemné počtení na jedno odpoledne, škoda jen, že to bylo tak krátké a samotné cestování bylo vylíčeno poměrně stručně. Velmi sympatická mi byla postava Magova bratra, který se snažil brát věci s nadhledem a humorem sobě vlastním. Takoví lidé mají své místo i v dnešním světě. Vyprávění z pohledu malého černošského chlapce je určitě velmi zajímavý nápad.... celý text

Sophiina volba 2005, William Styron

Velmi působivé. Témata nacismu, koncentračních táborů a antisemitismu jsou silná sama o sobě, pokud však ještě přičteme Styronovo vyprávěčské mistrovství, opravdu uvěřitelné postavy a nemilosrdný, chladný, smutný, ale přesto tak mrazivě realistický příběh, vyjde nám vskutku originální a nenapodobitelné dílo. Nejsem žádná vyměklina, ale v okamžiku Sophiiny nejtěžší volby jsem musel knihu zavřít a nechat v sobě pocity, rozvířené zrůdností takové volby, trochu uležet. I když někomu mohou složitá "faulknerovská" souvětí dělat problém, s klidným srdcem můžu knihu doporučit komukoli. Je to opravdu výborná záležitost.... celý text

Doktor od Jezera hrochů 1980, Miloslav Švandrlík

Tahle knížka si mě získala svojí bezprostředností a humorem. Stane se mi málokdy, že bych se u knihy vyloženě svíjel smíchy, zde se to však stávalo poměrně pravidelně. Zkrátka je to fakt sranda. Film je ovšem poměrně katastrofa. „Pánové, doktor si uřízl prdel!“... celý text

Proces 2003, Franz Kafka

V první řadě musím říct, že tohle Kafkovo dílo bylo velmi těžké vůbec přečíst. Když však pominu fakt, že jde o něco složitější četbu, nemůžu o Procesu říct jedno křivé slovo. Nic zvlášť krásného se zde neodehrává (právě naopak), ale tato kniha má v sobě něco, co v člověku budí neklid a nutí ho číst ji stále dál. Za zmínku stojí dynamický vývoj postavy Josefa K. – zvláště pak vývoj jeho názorů na proces a soud.... celý text

Na východ od ráje 1968, John Steinbeck

Ne nadarmo označoval sám Steinbeck tento román jako svoji nejlepší práci. Ohromně propracovaný příběh, spolu se snad nejlépe vykreslenou psychikou postav, jakou jsem kdy viděl (nebo spíše četl). Postavy jsou skutečně živé, stejně jako prostředí Salinaského údolí, ve kterém se to všechno odehrává. Celé dílo má však i druhou, filozofickou rovinu, která jen knize přidává na výjimečnosti. A tenhle přívlastek jí, myslím, sedí... výjimečné a velkolepé dílo, Steinbeckův magnum opus.... celý text

Poznej svůj cíl 2005, Zdeňka Jordánová

Výborná kniha, která nutí člověka přemýšlet nad tím, jak to vlastně všechno funguje... v nás, i kolem nás. Kdo je ochoten si nechat dát poradit, může zde nalézt hodně inspirace a pomoci do života.... celý text

Tři mušketýři ještě po deseti letech - Král a vězeň (2. část) 1974, Alexandre Dumas, st.

Tak nadešel ten den, kdy se s těmito čtyřmi mušketýry budu muset rozloučit. Poslední část trilogie je doslova dechberoucí, zápletka střídá zápletku, intrika střídá intriku, zkrátka neustále se něco děje. Dumas zase prokázal, jakým mistrným vypravěčem je. Doplňování děje, vysvětlování nezbytných skutečností, živé postavy a strhující příběh – to je to, co Dumase dělá Dumasem. Tak sbohem, d’Artagnane, Athosi, Porthosi a Aramisi. Bude se mi po vás stýskat.... celý text

Dáma s kaméliemi 2008, Alexandre Dumas, ml.

Opravdu moc pěkná, i když stejně tak dojemná a smutná kniha. I když jsem ji četl ve slovenčině (prý naše generace už slovensky neumí), tak jsem si užil každý řádek a každou zápletku, tvořící tento velkolepý příběh. Příběh o tragicky končící lásce rozdílně postavených lidí, které nepřála doba a okolnosti. Posledních pár desítek stran (zvláště pak psaní Marguerite) bylo neskutečně dojemných. Nádhera.... celý text

Čas žít, čas umírat 2006, Erich Maria Remarque (p)

Velká zvláštnost téhle knihy spočívá v tom, že vlastně vypráví příběh nacistického vojáka. Po celou tu dobu jsem mu přál, ať to s ním dobře dopadne, přitom Němci za druhé světové války byli „ti zlí“. Docela ironie. Jinak samozřejmě velmi silný příběh, vše je popsáno opravdu skvěle, téměř až básnicky (a to jak popis klidné, romantické a bezpečné restaurace ve městě, tak bombardování sovětskými bombami) – stačí se začíst a vidím vše před sebou. Skvělá kniha.... celý text

Hrozny hněvu 2007, John Steinbeck

Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl. Velmi silný příběh, který je i dnes, přes sedmdesát let po jeho vydání, stále aktuální. Tato kniha navíc není jen popisem planých nadějí, utrpení, chudoby a strádání. Ukazuje i druhou stránku – lidskost, solidaritu se spolutrpícími a schopnost se obětovat pro blaho ostatních. V tomto ohledu exceluje především zakončení a až dojemně lidský čin Růže Sáronské. Stejně tak byla mojí oblíbenou postavou máma Joadová, snažící se držet rodinu pohromadě a ani na moment nepolevující. Vkládání kapitol, popisujících aktuální situaci v Americe stižené hospodářskou krizí, shledávám jako velmi originální a zajímavý nápad.... celý text

Delfín 1968, Eric Lambert

Kdysi dávno jsem ji četl vícekrát dokola. Plno vzpomínek...

Čtyři poslední věci 2011, Paul Hoffman

O mnoho temnější druhé pokračování Levé ruky boží. Autor zde nemá problém nechat v okamžiku povraždit stovky lidí jen tak (i když se neválčí). Stejně tak popravy, války a boje vynikají popisovanou krutostí, hraničící až s popisy téměř naturalistickými. Ač popis možná věrně odpovídá pravdě, občas jsem měl pocit, že je toho příliš. Cale se mi v první části také líbil víc. Tak snad si to nejlepší pro nás Hoffman schoval na poslední část.... celý text