stavlamich
přečtené 695
Povídky z druhé kapsy
2007,
Karel Čapek
Když znáte trochu Čapkovo dílo a jeho biografii, jeho (světo)názory a (filosofické) myšlenky, neubráníte se tomu, že je v každé povídce, v každé větě, kterou napsal, tak nějak spatřujete. A Povídky z jedné i druhé kapsy jsou toho důkazem. Na těchto se mi líbila jejich provázanost mezi sebou, tu jsem u Povídek z jedné kapsy nezpozorovala, ale možná se pletu, možná byla i tam. Každopádně to musela být hodně velká sešlost pánů, kteří ty povídky vyprávěli. To už by se dneska vůbec nemohlo konat, teď v časech korony. :-D A taky tam s nimi neseděla žádná ženská, což samozřejmě může vypovídat i o stavu ve dvacátých letech, ale nemyslím si rozhodně, že by byl Čapek k ženám nějak přezíravý, spíš naopak mi připadá, že je měl v úctě, stejně jako všechny jiné lidi. Jeho povídky se mohou zdát úsměvné a někdy "pro děti", ale poskytují docela přesný obraz společnosti/charakterů. A teď ještě dva úryvky: Z povídky Obyčejná vražda Sto třicet mrtvých vedle sebe, to už je slušná řada, i když je narovnáš jako šindele – Podle té řady jsi chodil, kouřil cigarety a řval na mančaft, tak dělejte, dělejte, ať už je to pryč! Copak jsi neviděl tolik mrtvých, tolik mrtvých – Ano, to je to, řekl jsem si, viděl jsem tolik mrtvých, ale neviděl jsem jednoho jediného Mrtvého; neklekl jsem k němu, abych se mu podíval do tváře a dotkl se jeho vlasů. Mrtvý je strašně tichý; musíš být s ním sám… a ani nedýchat… abys mu rozuměl. Jeden každý z těch sto třiceti by se namáhal, aby ti řekl: Pane lajtnant, oni mě zabili; podívejte se na mé ruce, vždyť jsou to ruce člověka! – Ale my všichni jsme se odvraceli od těch mrtvých; když jsme měli dělat válku, nemohli jsme poslouchat padlé. Z povídky Poslední věci člověka Ale od té doby… je ve mně taková úcta; všechno mně připadá důležitější… každá maličkost i každý člověk, víte? Všechno má ohromnou cenu. Když se dívám na západ slunce, říkám si, že to stojí za tu nesmírnou bolest. Anebo lidi, jejich práce, jejich obyčejný život… všechno má cenu bolesti. A já vím, že to je strašná a nevýslovná cena – A já věřím, že není žádné zlo ani žádný trest; je jenom bolest, která slouží tomu, aby… aby život měl tu velikou cenu –“ Pan Skřivánek se zarazil, nevěda jak dál. „Vy jste ke mně tak hodní,“ vyhrkl a dojatě se vysmrkal, aby si zakryl planoucí tvář.... celý text
Zázrak svaté Winifredy
2005,
Ellis Peters (p)
Já bych dala čtyři hvězdičky, ale když to porovnám třeba s předchozí audioknihou, prostě to nebylo tak dobré. Respektive dobré to bylo, hezky napsáno, hezky čteno, ale asi prostě už nejsem moc na detektivky a na ty historické tím spíš. Dřív jsem je docela ráda četla, Vondrušku například. Ale už mě to moc nebaví, i když pořád jsou to jedny z těch lepších detektivek (takové klidnější a jednodušší). Ani jsem nevěděla, že jméno Winifreda existuje, jen tak na okraj. Zápletka docela ušla, rozuzlení taky, byť z toho opravdu nemám žádný hlubší zážitek. Takže průměrné tři hvězdičky. :)... celý text
Zapomenutá
2012,
Catherine McKenzie
Tyhle knížky z edice Fortuna Litera mě snad ještě nikdy nezklamaly. I Zapomenutá mě nesmírně bavila, příběh neobyčejně obyčejný, zajímavé myšlenky i čtivé provedení. Mohu doporučit a s autorkou jsem ještě neskončila! :)... celý text
Zpráva o organizovaném násilí
1990,
Vilém Hejl
Zajímavá knížka. I tahle pochází z pera Karla Kaplana (tento historik, byť občas označován jako komunistický, se čte opravdu dobře), literárně upravil Vilém Hejl. Tolik informací o Táborech nucených prací, o trestech pro odsouzené politické vězně, třídní nepřítele či "reakci", ale také pro katolíky, inteligenci a židy, jde z toho trochu hlava kolem. Byla to poslední knížka, kterou jsem v rámci přípravy na olympiádu přečetla. Tohle téma je nosné a je určitě důležité o komunistických zločinech neustále mluvit, protože všechno je možné i dneska... Ale už toho násilí, toho zvěrstva bylo moc. Snad bude příští knížka trochu veselejším čtivem...... celý text
Zahradní slavnost
1964,
Václav Havel
Absurdní drama mě baví. A Havel nezklamal. Vaňkovky pro mě byly trochu srozumitelnější, ale i Zahradní slavnost je skvělá hra. Měla bych se podívat na nějaký záznam, protože divadlo je vážně i o vizuálních a sluchových vjemech.... celý text
Když jsme byli sirotci
2006,
Kazuo Ishiguro
Kazuo Ishiguro mě zaujal svým Soumrakem dne, a musím říct, že právě tento román nasadil laťku dost vysoko. When We Were Orphans jsem si užila, to téma pro mě bylo na rozdíl od Soumraku dne úplně neznámé a celé to tak bylo zahaleno překvapením. O to spíš, že autor zase minulost a nějaké ty historické události do příběhu "vecpal" naprosto nenuceně. Mnohem důležitější jsou samotné postavy, které jsou malé a přitom "velké". Ah, má psací krize mi nedovoluje nejen psát o mém životě, ale ani sepsat kloudný odstavec o hezké přečtení (poslechnuté) knize. Snad jen ještě dodám, že vypravěčův hlas mi byl příjemný a v žádném bodě mě ničím neiritoval. Možná mám slabost pro mužské hlasy, obecně mi vadí méně než ty ženské.... celý text
Kam jsi odešla
2015,
Gayle Forman
Vlastně jsem k tomu přistupovala trošku skepticky, začátek mě neoslovil. Ale pak se začalo všechno prolínat a nějak mě začalo bavit poznávat minulost a prožívat přítomnost, tak jako Adam a Mia. Líbí se mi, že tímhle dílem (stejně jako If I stay) prostupuje tolik hudby, že se tam míchá rock s klasikou, zážitky šťastné i traumatické, emoce. A buď se za ty dva roky od prvního dílu moje angličtina o něco zlepšila, nebo mi prostě víc vyhovoval Adamův pohled na věc. I když se přikláním spíš k tomu prvnímu, protože Miu mám radši. :D... celý text
Zabijak Anders a jeho priatelia
2016,
Jonas Jonasson
Už můj třetí Jonas Jonasson, druhá audiokniha tohoto autora namluvená Martinem Stránským a první kniha, v níž vystupuje farářka. Bylo to boží, vtipné, no jako vždycky. Nejlepší byl bývalý kostelník, který si hrabal svou cestičku a sem tam si nahrabal i nějaké peníze. :D Těším se, s čím autor přijde příště. Tentokrát už cestoval jen po Švédsku a nezapojoval dějiny, ale přesto to bylo moc příjemné počtení. :)... celý text
Vyhrajte boj o štíhlé tělo
2013,
Jillian Michaels
Jakkoliv mi Jillian Michaels a její BODY SHRED videa na youtube pomohla ke zhubnutí (od června cvičím minimálně obden a zhubla jsem 12 kilo), tahle knížka byla vlastně spíš ztráta času. Jillian mi neřekla nic moc nového, což není asi její chyba, protože o zásadách zdravého životního stylu toho vím hodně už několik let, jen jsem si na to prostě zvykla až v posledním půlroce. Ale to by nevadilo, chápu, že spoustě lidem mohly ty informace pomoci. Ale štve mě Jillianino peskování, její honba za kaloriemi, příjmem a výdejem, za shazováním kil a bytím sexy. To je fakt hloupost a špatný přístup. Slibuje vám, že bez bolesti a přemáhání zhubnete klidně i kilo týdně. Jo, možná na začátku. Ale pak už to není o kilech. Ani o centimetrech. Je to o tom, jak se cítíte. A nejdřív se možná budete cítit mizerně, že si nemůžete (respektive nechcete) dát ten chlebíček, dortíček, já nevím co. Ale je to o tom, přijmout ty zásady, udělat si z nich radosti. Je to o tom, vybrat si, jestli si dám mísu salátu nebo řádek čokolády. Rozhodně nemusíte jíst jenom celozrnné a bio věci a já nevím co všechno speciálního, abyste zhubli. A rozhodně byste se neměli motivovat jen tím pitomým číslem na váze, která navíc může být rozbitá. A proboha, být hubený neznamená být sexy. Sexy a přitažliví budete, když budete sebevědomí a budete si vážit sebe sama. To jsem už stihla pochopit. Jo a taky by to chtělo zapracovat na úpravě pro českého čtenáře, protože tohle je fakt knížka pro typického Američana - Češi mají zase jiné potíže, nemáme ani tak fastfoody a XXL porce, ale zase tradiční tučnou kuchyni a spoustu piva a jiného alkoholu (což není můj problém, ale měla jsem jiné závislosti). A fakt je mi k ničemu, že vím, jaké značky si můžu koupit v USA, kam chodit do restaurace v New Yorku a jaká fitka mají v LA. Jo a uvádění cen v dolarech je taky vtipný. No nevadí, aspoň jsem konečně přesvědčená o tom, že tuhle knížku doma nepotřebuji a že ji mohu poslat dál, třeba někomu něco dá a pomůže mu nastartovat cestu za lepším já.... celý text
Vyděděnci
2012,
John Flanagan
Tak jako se knihy ze série Hraničářův učeň čtou jako po másle, stejně tak dobře se poslouchá i Bratrstvo. Na Youtube to přidal nějaký neprofesionál, ale je to docela fajn. A ačkoliv mi to přijde trochu šablonovité a už ne tak dobré jako HU, pořád to má něco do sebe a je to relax. Tři hvězdičky, abych byla spravedlivá k jiným knihám. :)... celý text
Vita Caroli: Vlastní životopis
2015,
Karel IV. Lucemburský
Krásné vydání, oceňuji, že latinsko-české s doslovem. Latinský originál jsem si pochopitelně přečíst nemohla (ale třeba to někdy zvládnu!), ten český pro mě byl místy náročný (ty zbožné pasáže), místy zajímavý (hezky to zapadá do sebe, když ono historické pozadí, o němž Karel IV. píše, znáte) a místy objevný (protože spoustu věcí jsem přese všechno nevěděla). Takže jsem ráda, že jsem se odhodlala si tuhle autentickou klasiku přečíst. Bude se mi hodit jak na literaturu, tak na dějepis. :)... celý text
Tři sestry
2005,
Anton Pavlovič Čechov
Divím se, že jsem si Tři sestry nepřečetla už dřív. Když jsem taky ze tří sester. Ale není to jen o sourozencich. Čechov tu zase předkládá celou řadu existenciálních otázek. Jo a taky je tu Andrej a Protopopov. ????????... celý text
