StoVosum
přečtené 23
Už hořela, když jsem si do ní lehal
1996,
Robert Fulghum
Po přečtení Fulgumových prvních povídek ze školky jsem se převelice těšil na další jeho dílo, které mě pobavilo už jen jeho názvem. Už hořela,když jsem si do ní lehal...no to je tada název – nedává smysl, ale přitom vypovídá tolik o tom, jak se kdekdo z nás i lidí kolem chová vpodstatě každý den. A i v tomto duchu je vedena většina knížky. Bohužel ale musím konstatovat,že jsem z ní nebyl tak nadšen. Zřejmě mi sám pan Fulghum nasadil laťku sakra vysoko svým předchozím dílem, který se v oblasti fejetonů nebojím nazvat Majstrštikem, ale tady bohužel svojí laťku, alespoň pro mě, nepřekonal. Možná to bylo vysokým očekáváním, spíše to bylo častějším zdůrazňováním křesťanství, který nám zde podsouvá více než by se mi zamlouvalo....tak či tak, knížka je stále dobrá a nelituji jejího přečtení, ovšem ve chvílích nudy přeci jen sáhnu po jiném titulu :-)... celý text
