Stradivarius
přečtené 27
Stíny v ráji
1992,
Erich Maria Remarque (p)
Výborný Remarque, který opět nezklamal příběhem, stylem, ani dostatkem pasáží k zamyšlení... "Člověk se nemění. Tisíckrát si to přísahá. Někdy, když je na dně, se o to svědomitě pokouší, ale jakmile zase chytne dech, tak na to zapomene." "Člověk je chudákem, teprve když už nic nechce." "Nechci se stát vůbec ničím, chtěl bych konečně něčím být. Jestliže mi to dovolí." "Odvahu si musí člověk dodávat sám... od ostatních ji nemůže čekat." Ke konci již trošku zdlouhavé a místy "jen pro dospělé".... celý text
Miluj bližního svého
1983,
Erich Maria Remarque (p)
Jediný Remarkův román, který napsal přímo během války (roku 1941). Její neodvratnost je v celé knize zřejmá a nikdo se nesnaží již o nic jiného, než si jen zachránit vlastní život... Nikdo? Za mě zatím nejlepší a nejjemnější román, který Remarque napsal, plný tipické Remarkovy květnaté všímavosti... s překvapivým koncem.... celý text
Vítězný oblouk
1987,
Erich Maria Remarque (p)
Díky této knize jsem poprvé ochutnal Calvados. Nevíte, co to je? Zkuste si ji přečíst. :) Román je hrubšího rázu, což lze vzhledem k zaměstnání hlavního hrdiny očekávat. Plný rozpolcenosti, zmaru, snahy se s tím vším porvat, sem tam záblesky světla, nadějí, snahou vzdorovat okolnostem... a až překvapivě překotným závěrem. Kniha byla zfilmována, ale jak tomu bývá, film za moc nestojí.... celý text
Tři kamarádi
1962,
Erich Maria Remarque (p)
Další z Remarkových knih, která mne upoutala a vtáhla do děje hned na začátku. Děj je svižný, napínavý, překvapivý, plný zvratů se spoustou krásných popisů. Člověk doufá až do konce, že to dopadne dobře, ale jak víme, je to Remarque. :)... celý text
Černý obelisk
2017,
Erich Maria Remarque (p)
Meziválečná doba v Německu, která se vyznačovala beznadějí, snahou se udržet nad vodou a hyperinflací. Poutavě psaná kniha oblíbeného autora, která je určena spíše pro dospělé čtenáře. Místy vtipná, jistě poučná a bezpochyby zajímavá publikace.... celý text
Jiskra života
1969,
Erich Maria Remarque (p)
Krutě otevřený popis posledních měsíců strávených v pracovním táboře s dokonalým vykreslením charakterů jak vězňů samotných, tak jejich strážců. Kniha rozhodně není pro slabší nátury.... celý text
Utrpení mladého Werthera
1999,
Johann Wolfgang Goethe
Německá klasika, kdy beznadějně zamilovaný mladík sám sebe přesvědčí, že není možné dále žít, pokud mu není dovoleno s jeho milou být...
Nedorozumění
1968,
Albert Camus
Krátký, drastický příběh o chamtivosti některých lidí, která je přivede až na pokraj naprosté netečnosti a o tom, jak se lidé, kteří se touto cestou vydají, před ničím nezastaví...... celý text
Mor
1997,
Albert Camus
Realisticky vykreslená skutečně nebezpečná nemoc a co se dělo během karantény v jednom městě... Kniha je zpočátku zajímavá, později zdlouhavá, až člověk má pocit, že čte určité úryvky stále dokola. Od Alberta Camuse bych doporučil spíše Cizince.... celý text
Cizinec
2005,
Albert Camus
Jedna z mála knih, kterou jsem přečetl téměř jedním dechem. Až hrůzně netečný hlavní hrdina si svým přístupem k životu způsobí úplnou zkázu...
A přesto říci životu ano: (Psycholog prožívá koncentrační tábor)
1996,
Viktor Emil Frankl
Knihu jsem četl na několikerá doporučení, avšak musím říct, že jsem od ní čekal více. Je pravda, že místy z některých popisů až mrazí, a že autor skvěle popisuje, jak moc se dokáže lidský charakter, během krátké chvíle změnit - pod tlakem boje o přežití, avšak už jen z důvodu délky, nemůže kniha obsáhnout vše a rozhodně ne dopodrobna. Určitě ale je to dobrá kniha, která stojí za přečtení.... celý text
Ideální manžel
2007,
Oscar Wilde
Velmi krátká konverzační komedie Oscara Wilde, která je plná sarkastických a uštěpačných komentářů, kam autor zřejmě promítá svůj názor na tehdejší Anglickou společnost. Hra, která je plná zvratů jistě stojí za přečtení/shlédnutí, i když se jedná opravdu o nenáročný kousek. Dílo bylo napsáno v témže roce, ve kterém byl Wilde poslán do tuhého vězení za přečiny proti mravnosti.... celý text
Spis o zraku
1928,
Jan Blahoslav
Velmi pěkný spis 27-letého autora Jana Blahoslava, který určitě může mnohé dát. Emotivně v něm líčí "Jak člověk zrakem, to jest viděním a hleděním, sobě nebo jiným škoditi může." a připojuje k němu "Písničku o pokušeních libých ďábla, světa i těla." I přesto, že spis byl napsán před téměř 500 lety, ani dnes neztrácí na své aktuálnosti.... celý text
1984
2020,
George Orwell (p)
Zajímavě napsaná kniha s přesahem do budoucnosti. Některé věci a situace se zdají být přehnané a až neskutečné, avšak ještě není všem dnům konec. Tak uvidíme, kam to lidstvo dotáhne... 2084... celý text
Na cestě
1994,
Jack Kerouac
Podivná kniha, která však dokonale popisuje beatnickou generaci, tak jak ji Kerouac sám prožil. Zrcadlí se v ní všechny hlavní rysy beatníků a je prorostlá nezávazností, perverzí, drogami, sexem, zradou a typickou sobeckostí, beatníkům tak vlastní. Je až podivuhodné, jak často za hranicemi zákona i morálky, si hlavní hrdinové "užívají života" a zcela nezřízeně padají až na samé dno lidského bytí. Někdy to tak i vypadá, že právě toto je jejich cílem. Bez ohledu na kohokoliv, byť na ty, které nazývají přáteli, nebo na ty, které dle jejich slov milují, prahnou po nových zážitcích a je jim úplně jedno, jaké má jejich jednání vliv na druhé, či dopad do jejich vlastní budoucnosti.... celý text
Stařec a moře
1957,
Ernest Hemingway
Poprvé, když jsem knihu četl, mě vůbec nezaujala. Po letech jsem se k ní vrátil a musím hodnotit jako velmi podařené dílo, které alegoricky znázorňuje souboj člověka s okolnostmi i se sebou samým. Velmi povedené a určitě doporučuju. "Z černých mžitek strach neměl. Při tom úsilí, s jakým přitahoval šňůru, byly obvyklé. Ale dvakrát ho obešla mdloba a závrať a to ho zneklidnilo. "Nesmím přece zklamat sám sebe a umřít při takovéhle rybě"..."... celý text
Cesta zpátky
2005,
Erich Maria Remarque (p)
Volné pokračování krásné a smutné knihy "Na západní frontě klid", které plně vystihuje prožitky vojáků, kteří se vrací domů z první světové války. Nádherná kniha, plná emocí a inspirujících pasáží. "Je možné, že ještě často si budu muset nadhodit tornu, když ramena umdlí; a ještě často ještě i zaváhám na rozcestích a hranicích, budu muset zanechávat za sebou, co mi je milé, budu klopýtat a padat, ale vždycky zase vstanu, nechci zůstat ležet, půjdu dál a nebudu se vracet."... celý text