Stufa
přečtené 409
Bitva o Guadalcanal
1997,
Richard Tregaskis
Čtivě napsaná kniha válečného korespondenta, který se pohyboval v předních liniích. Některé údaje v knize jsou překvapující. Autor několikrát těsně unikl smrti, mimo jiné ho při cestě motorovým člunem mezi ostrovy honila japonská ponorka. Zasmál jsem se, když po něm střílel japonský odstřelovač a on věděl odkud - jen zalitoval, že jako válečný korespondent se nesmí zapojit do bojů a že po japončíkovi nemůže vystřelit :-))).... celý text
Spojenci za ostnatým drátem
2004,
Vítek Formánek
Kniha mne velmi mile překvapila. Obsahuje spousty informací o spojeneckých letcích - vše na základě vzpomínek letců, kteří nebezpečné situace přežili - kuriózní situace při opouštění sestřelených letounů, různé situace při dopadu na nepřátelské území, různé reakce lidí se kterými se letci setkali na zemi, různé reakce německých vojáků, život a popis útěků ze zajateckých táborů (různé zajímavé historky), popis pochodů smrti (ústupů před rudou armádou, které se báli nejen Němci, ale i zajatci), popis průběhu osvobození táborů, na konci knihy také nemnoho vzpomínky letců na italské a japonské zajatecké tábory, autor popisuje i systém distribuce balíčků červeného kříže... Knihu mohu jen doporučit a autorovi poděkovat za tu práci (korespondence a osobní setkání s 250 pamětníky), kniha obsahuje spousty vzpomínek: strašných, divných, humorných situací v každodenním životě v lágrech - vzpomínky opět ukazují jediné - záleží na jakého člověka v kterékoliv situaci narazíte - přesně jak je to i v životě.... Myslím, že ten kdo si tuto knihu přečte, bude mít představu jak to v takových zařízeních chodilo. Kdykoliv autor narazil na stopu zajatých čs. letců zmiňuje je, buďto sám ze znalosti situace nebo na ně vzpomínají jejich kolegové z RAF. Velmi mne zaujal popis případů, kdy gestapo chytlo spojeneckého letce na útěku a chtělo ho popravit - jakmile to zjistila Luftwaffe pro letce si přijela a odvezla si ho do zajateckého tábora.... celý text
Táborské gestapo proti vlastencům z Vysočiny, aneb, Krvavá lázeň v Kobylím dolu
2003,
František Drašner
Podrobně popsaná úplně zbytečná tragédie na konci války. Konfidenti gestapa z řad českých občanů založí falešný partyzánský bunkr a lákají do něj odbojáře a partyzány. Vrcholem snahy konfidentů je vyzrazení schůzky odbojářů v Kobylím dole gestapu - po její úplně zbytečné krvavé likvidaci následuje rozsáhlé zatýkání spolupracovníků mimo jiné také v Ledči a v Humpolci. Klasický konec s tím, že hlavní konfident zvaný "Ruda" byl sice po válce chycen, ale z vězení utekl a už ho nikdy nikdo neviděl - jeho útěk byl velmi pochybného rázu - otevřené dveře cely, opilá stráž, žebřík aby mohl překonat zeď o kterém nikdo nevěděl kde se tam vzal.... Na konci autor vyjmenovává dosavadní vydanou literaturu, která se těmito událostmi zabývala - popisuje, že dokonce jedna kniha vzniklá za totalitního režimu uvádí, že konfident s přezdívkou "Ruda" v Kobylím dole zemřel při zatýkání gestapem.... - na tom je vidět jak snadno může dojít v této literatuře k fatálním dezinformacím. K události se váže ještě jedna tragédie, která je velmi kuriózní - při vzpomínkové akci na zabité vlastence po válce byl smuteční salvou přestřelen drát vysokého napětí, který usmrtil osm lidí..... Kobylí důl a městečko v něm se nacházející pak byl zatopen - a dnes se v těchto místech nachází želivská nádrž - zásoba pitné vody pro Prahu.... celý text
Soumrak stíhacích dvouplošníků 2. Španělsko - severní bojiště 1937
2005,
Miroslav Šnajdr
Dobře napsaná kniha, velmi mnoho zajímavých podrobností o tomto konfliktu. Autor výborně popisuje tehdejší situaci na bojišti, především z pohledu letectva. Pokračování prvního dílu s popisem situace na obklíčeném severním bojišti (baskicko, asturie). Je zmíněna i účast letounů čs. výroby na obou stranách konfliktu (Letov, Aero) - bohužel jen okrajově - zřejmě ani není z čeho by autor čerpal.... celý text
Soumrak stíhacích dvouplošníků 1. Španělsko 1936-1937
1999,
Miroslav Šnajdr
Dobře napsaná kniha, velmi mnoho zajímavých podrobností o tomto konfliktu. Autor výborně popisuje tehdejší situaci na bojišti, především z pohledu letectva.
Přítel mraků
1991,
František Fajtl
Krásně napsaná povídka o našich letcích v Anglii za II. světové války.
Ohnivý most
2004,
Miroslav Šnajdr
Kniha mne velmi mile překvapila - jedná se o perfektně zpracovný přehled spojenecké podpory formou shozů válečného materilálu pro polský domácí odboj za II. světové války - zahrnuto je i povstání ve Varšavě. Shozy prováděly: jedna polská jednotka zvláštního určení a dále různé britské, jihoafrické a další spojenecké jednotky - je zde popsáno jejich nasazení a boj těchto posádek (včetně jejich protivníků v boji), které umírali při shozech v Polsku v bohužel předem prohraném boji povstání. Kniha je velmi přehledně napsána a zahrnuje i politické pozadí jednotlivých událostí a rozhodnutí. Asi bych to shrnul takto: statečný polský odboj se rozhodl za každou cenu dostat do sféry vlivu západních spojenců (vzhledem ke zkušenostem polského státu s ruskem - války, Katyň atp.), proto se rozhodl, že Varšavu osvobodí ještě před příchodem rudé armády - bohužel nevěděl, že v té době je již o tomto rozhodnuto a sféry vlivu v poválečné Evropě dávno rozděleny (v jejich neprospěch). Takže jak řekl jeden velící důstojník britské armády: poláci jsou možná někdy velmi prchlivý a jednají velmi unáhleně, každopádně jsou ale velmi stateční...což jim však v boji proti perfektně vyzbrojenému nepříteli..... Autor pravděpodobně úplně přesně vystihnul úmysly Stalina, který byl od bojujících povstalců pár kilometrů, ale neudělal pro ně nic - odboj byl orientovaný na polskou exilovou vládu v Londýně a proč by měl zasahovat, když Němci mohou udělat práci za něj a vyčistit prozápadně smýšlející odbojáře, které by posléze musela likvidovat NKVD (jak se také po válce dělo).... celý text
Bratři Bělští
2014,
Peter Duffy
Výborná a poučná kniha pojednávající o záchraně lidí, které VŠICHNI (včetně místních obyvatel a ruských partyzánů) okolo nenáviděli a nikdo jim nechtěl pomoci - proto židovští bratři Bělští vzali věci do svých rukou a museli si pomoci sami. Vytvořili lesní židovský tábor s ozbrojenou ochranou pro své blízké, následně chtěli rozšířit ozbrojenou stráž a pak jak stoupala jejich popularita a lidé se dozvídali o zvěrstvech nacistů na židech už pouze přijímali nové členy. Líbilo se mi, že kniha je napsána pravdivě - největší zápřah a starost byla o potraviny a o to, nevyprovokovat nepřátele (všechny ostatní) k nějaké akci proti židům. Jak říkal Tuvja Bělský - bojovali jsme na více frontách - museli jsme sehnat potraviny od lidí, kteří nám je dobrovolně dát nechtěli protože jsme židé, museli jsme se chránit před němci, museli jsem se chránit před místními obyvateli a udavači a museli jsme se chránit před komunistickou ideologií. Aktivní boj proti fašistům nebyl prioritou - což bylo samozřejmně v rozporu s vedením ruských partyzánů - líbílo se mi jak velitel Tuvja Bělský dokázal s komunistickými partyzány vyjít - chytře s nimi manipuloval tak, aby měli co nejmenší možnost jejich židovskému oddílu uškodit. Určitou varovnou stopu vyvolává fakt, že zbylý židé v ghetech o popravách věděli, ale prostě tomu nemohli uvěřit a hazardovali tak se svými životy - což bratři komentovali slovy: my jsme je chápali, kdo by chtěl alespoň z nuzného příbytku odcházet do lesa kde není nic..., navíc když hrozí zimní období....řada z nich to ale zaplatila životy. Kniha je velmi dobře a kvalitně zpracována - mimo hlavní příběh popisuje hlavní válečné události II. světové války a dává je do souvislosti s chováním němců, místních obyvatel a ruských partizánů. Velmi podrobně také popisuje vývoj židovských ghet v nejbližších městech a jak nacisté postupně přebírali a popravovali jejich obyvatele... Takže abych to shrnul: aby mohli židé v těchto výše popsaných podmínkách přežít museli mít jednotné a neohrožené velení, udržet kázeň i za cenu zabití jednotlivých členů skupiny kteří porušili rozkazy, zabíjet němce, místní obyvatele-udavače, vyhrožovat a okrádat místní obyvatele o potraviny a kvůli prevenci proti udavačům a hádat se s komunistickými partyzány, kteří by je samozřejmě nejraději obětovali za své vítězství (Stalinova doktrína nás mnogo - nehleďte na životy a bijte Němce). Tuvjovi se podařilo minimalizovat vliv komunistů ve svém táboře, a o přínosu svého tábora přesvědčil vrchního velitele partyzánů - což bylo zřejmě klíčové. Oddíl přežil se štěstím a s minimálními ztrátami pár německých protipartyzánských zátahů. V roce 1944 již měl oddíl cca 900 členů a vybudováno lesní město v rozsáhlém lese včetně továren a nezbytného příslušenství. Jak již zasvěcení ví - po "osvobození" rudou armádou přišlo prošetřování činů jejich skupiny členy NKVD, kterým i přes podané zprávy o protiněmecké činnosti, ujišťování ostatních partyzánských velitelů a hlavně vrchního velitele (který byl Tuvjovi nakloněn) o účinnosti a pomoci židovské skupiny v boji proti němcům, se toto nehodilo do krámu a tvrdě proti židům a hlavně proti jejich velitelům šli. Takže opět útěk - někteří do vysněného Izrele, kde však zjistili, že musí opět o svoji existenci bojovat s arabskými sousedy, takže pak do Ameriky. Doporučuji přečíst tuto knihu všem, velmi poučné čtení, které odhaluje pravdu o lidech: - nezáleží v co věříš, jakou stranu vyznáváš, jaké barvy pleti nebo vzdělání jseš - záleží pouze na tom, jaký jsi člověk.... celý text
Moje chlapecká válka: Varšava 1944
2017,
Bohdan Hryniewicz
Autor narozený toho času v polském Wilnu (Vilniusu) popisuje svoje zážitky mladého chlapce: - okupace Rusy na začátku II.světové války (kterou rozpoutali Rusové společně s Němci) a perzekuci obyvatel oddíli NKVD - okupace Litevci, kterým Rusové nakrátko zabrané území předaly a politevšťování obyvatel - opět okupace Rusy po zabrání Litvy a perzekuci obyvatel oddíli NKVD - okupaci Němci po útoku Němců na SSSR (operace Barbarossa) a perzekuci obyvatel Gestapem - tuto fázi již zažil po přestěhování ve Varšavě Autor se narodil v problematickém regionu, na který si vztahovalo práva více států.... a prostě se střídali podle momentální situace na politické scéně. Pronásledování lidí bylo ale za všech stejné, lišilo se snad jen svoji intenzitou (nejhorší byli Němci a Rusové) - židy ale pronásledovali snad všichni včetně Poláků a Litevců.... Autor se ve Varšavě stal součástí skautského oddílu a jako jeho člen se v utajení připravoval na budoucí úkoly v osvobozené vlasti - ve Varšavě existovali utajené polské školy atd., jednou z částí byla příprava na podporu vojenské účasti na osvobozování Varšavy. Po vypuknutí povstání ve Varšavě do něj aktivně zasáhl a jako spojka svého praporu působil převážně v předních liniích - popis bojů a událostí kolem je výborný - zjevně se jednalo o již tehdy vzdělaného a technicky nadaného chlapce, který měl o městě výborný přehled - mimo jiné popisuje i použité prototypy německé výzbroje, které si němci testovali na povstalcích. Při povstání přišel o staršího bratra a řadu blízkých lidí, z jejich praporu přežilo pouze pár vojáků. V knize je popsána vlastenecká odvaha mladých lidí a touha po svobodě, která nebyla hlavně z ruské strany podpořena. Rusové prostě neměli důvod pomáha Armii Krajovej - pro ně to byl naopak nepřítel, po kterých po "osvobození" Polska opět šla NKVD. Po konci bojů se mu podařilo společně s matkou opustit město jako civilista a brzy pochopili, že v sovětském Polsku pro ně není místo - postupně se protloukali poválečnou evropou až do Ameriky.... celý text
Bojová cesta životem
2005,
Miroslav Pavlík
Útlá knížečka vzpomínek čs. vojáka, který se po okupaci dlouhou cestou přes Rusko a střední východ dostal do Anglie a stal se letcem RAF. Vzpomínky na cesty a výcvik jsou velmi zajímavé. Bohužel žádné vzpomínky autora přímo z bojů - pár zmíněných je převzato ze vzpomínek pana Chmelíka.... celý text
Ztracený letec - Pravdivý příběh útěku z okupované Francie
2018,
Peter Stevens
Knihu určitě doporučuji přečíst, vzpomínky hlavního hrdiny - američana židovského původu, které jsou zde volně beletristickou formou zpracovány stojí za to - je zde vše - láska k vlasti, láska k nastávající ženě, dobrodružství, lidská selhání, hrdinství, nenávist, strach, touha žít, zázračné osvobození, milosrdenství tam, kde by to člověk nečekal a všude kolem smrt. Vzhledem k tomu, že se jedná o nově vydanou knihu mne zklamal její ne moc dobrý překlad do češtiny a zbytečné chyby v textu - překlepy, vypadnutá písmenka, věty nedávající smysl, žádné technické znalosti překladatele - vypadá to, jako by knihu nikdo před vydáním needitoval (např. jsem se dozvěděl, že zadní střelec v bombardéru je odstřelovač...). Samotný příběh je poutavý a čte se jedním dechem - ve zkratce - židovský americký kluk z Bronxu chce být pilotem - řízením osudu se stane leteckým technikem - na jeho druhé misi ho sestřelí - sestřel a seskok padákem přežije - má štěstí najdou ho odbojáři - ukrývají ho - mění úkryty - má novou identitu hluchoněmého dělníka - chytne ho gestapo - má štěstí vysvobodí ho odbojáři - zase spoustu úkrytů - nakonec dobrodružný přechod Pyrenejí do Španělska - má štěstí skoro chyceni německými horskými jednotkami - záchrana, občas kniha na sebe plynule nenavazuje a někdy by chtělo uvést více detailů, aby si čtenář nemusel domýšlet a nerušilo ho to. Jinak dle mého vystihuje přesně atmosféru té doby v okupované Francii - pro nás dnes těžko představitelné - ve velkém městě je těžké někam dojít bez dokladů, všude samé kontroly, gestapo, policie, udavači - život odbojářů nebyl jednoduchý a znovu se potvrzuje (stejně jako v protektorátu) u nejvíce aktivních z nich většinou i dost krátký.... V knize je dle mého pár nesmyslů, např. tvrzení autora, že německý lehký průzkumný letoun Henschel Hs-126 nenesl kulomety kvůli tomu, že je moc lehký ( to jsem se docela zasmál). Po přečtení celého toho komplikovaného příběhu se spoustou zvratů a krajních situací mi zůstala v hlavě myšlenka - zda z celkového hlediska (bráno s neosobním nadhledem - samozřejmě chápu, že nikdo nechce k nepříteli do zajetí a chce být svobodný), zda vůbec celá tahle hodně náročná anabaze, na které se podílelo spoustu lidí z francouzského odboje a stála odbojáře spoustu nervů, zařizování, nedostatkového benzinu, peněz na úplatky, atd za to - samozřejmě letci byli cenní (jejich výcvik dlouhý a drahý) ale hlavní hrdina měl trvale poškozená záda (což si přivodil při seskoku s padákem) a po návratu již stejně v akci nelétal. Kolegové z jeho posádky byly zajati němci hned po seskoku a všichni (kroumě dvou co zemřeli již při sestřelu jejich letadla) se dožili konce války relativně v poklidu v zajateckém táboře. Hlavního hrdinu po celou dobu hledalo gestapo a kdyby ho chytli spolu s odbojáři, určitě by ho přímo zastřelili se všemi, kdo ho schovávali a pečovali o něj.... Na druhou stranu odbojáři by jistě podobnou činnost prováděli i tak - za dobu svého působení zachránili kolem stovky spojeneckých letců..... Bohužel hlavní postava francouzkého odboje - krycí jméno Marcel, který vše plánoval a zajišťoval nakonec podlehl gestapu po udání náhodné svědkyně (vzpomněl jsem si na to, jak Gabčíka chytali kolemjdoucí za ruce a za kabát, když utíkal od provedeného atentátu na Heydricha...). Škoda toho překladu - doporučuji přečíst!... celý text
Rudý snajpr na východní frontě
2016,
Josif Piljušin
Kniha se velmi dobře čte - děj je napínavý a má spád. Autor popisuje svoje zážitky na frontě u obleženého Leningradu ve funkci odstřelovače. Na začátku bojů v roce 1941 jako nezkušení vojáci RA ustupovali, aby v roce 1944 útočili. Autor popisuje, že již v roce 1941 dávali nacistům zabrat (čemuž věřím), ale např. popis ničení nacistických tanků jednoho za druhým, nebo to, že nacisté bojovali chaoticky a bez koncepce jak to popisuje on tomu moc nevěřím - spíše si myslím, že to bylo tenkrát naopak. V recenzi se píše, že na to z jaké doby kniha pochází neobsahuje komunistickou propagandu - to není až tak pravda - každý hrdina, který padne nebo vykoná nějaký hrdinský čin je automaticky komunista.... na druhou stranu je fakt, že se autor soustřeďuje především na prožitky a popis přírody a s propagandou moc neotravuje. Jinak velmi smutný osud hlavního hrdiny, za celou dobu obležení Leningradu neměl ani měsíc dovolené (jediná dovolená byl vlastně pobyt v nemocnici při zraněních), nepřetržitě po tu dobu na frontě o hladu, maželku a staršího syna zabili nacisti při bombardování Leningradu, mladšího syna potom také. Popravdě popisuje velké ztráty RA a civilistů v tomto boji, málokerý kamarád se dožije konce bojů - snad jen Ti, kteří jsou povýšeni a stanou se veliteli. On sám je minimálně pětkrát zraněn, přijde o oko, přesto se dokáže k snajperské pušce vrátit, přes množství vykonaných hrdinských činů zůstane po celou dobu války seržantem. V knize jsou velmi zajímavé pasáže o bojích na této nepohyblivé frontě (boj proti protivníkovým odstřelovačům, boj proti španělských dobrovolníkům z modré divize, zrádce ve vlastních řadách...). Trochu mě vadilo, že všichni vojáci kolem něj byli inteligentní, uvědomělí, vzdělaní - to si myslím je také mimo.... Co říci závěrem - smekám před vojáky a civilisty co museli vydržet, hlad a bídu a přitom bránit město po dobu tří let před dobře živeným a lépe vybaveným nepřítelem....byli to opravdu hrdinové. Doporučuji přečíst.... celý text
S bombardéry na válečném nebi - Kyjovjáci u střistajedenáctky
2018,
Jan Břečka
Kniha je velice dobře napsána, medailonky jednotlivých vojáků jsou velmi dobře zpracovány a líbí se mi, že autor do popisu zahrnul i osoby, které s popisovanými spolupracovali nebo události, které prožily a byly pro tu dobu důležité. Autor odvedl dobrou práci, z knihy mám pocit, že je dobře zpracovaná a ne odbytá, jak to dnes v honbě za penězi někdy bohužel bývá. Doporučuji přečíst!... celý text