Stufa
přečtené 409
Železný Arnošt - statečný voják z Třince
2015,
Petr Majer
Kniha popisuje život a boj čs. hrdiny bojů za II. světové války. Výborná kniha pro neznalé, pro odborníky zklamání - nic nového nepřináší, popisy bojů jsou převzaty z knihy "Za cenu života".... celý text
Přepadová loď 16
1999,
Edwin Palmer Hoyt
Kniha mne velice mile překvapila, vzpomínky německých námořníků jsou velmi dobře sestaveny a knížka se čte jedním dechem... Napínavé, drsné jako sama válka na moři.... celý text
Únik z hlubin
2009,
Alex Kershaw
Napínavý příběh americké ponorky Tang se špatným koncem, který se skutečně stal.... Velice čtivě napsáno, kniha Vás vtáhne a nepustí - díky autorově konzultaci s odborníky na potápění a devíti přeživšími námořníky z této ponorky je velice dobře technicky zrekonstruováno a napsáno to, co se v ponorce zřejmě skutečně odehrálo... Kniha popisuje poslední válečnou výpravu, počáteční úspěchy, potopení ponorky, pokusy o únik přeživších námořníků z potopené ponorky v hloubce 50m, a průběh zajetí těch, kteří přežili...... celý text
Warburtonova válka: život nonkonformního esa Adriana Warburtona
2004,
Tony Spooner
Sesbíráné paměti ostatních pilotů na Adriana Warburtona - hrdiného průzkumného pilota, který při letech absolutně ignoroval nebezpečí ze strany flaku nebo nepřátelských stihačů, fotografoval cíle z minimální výšky, kolikrát popisované historky zní až neuvěřitelně - vracel se opakovaně nad silně bráněný cíl pouze s jedním funkčním motorem atd.... Byl dislokován a nejvíce se proslavil na Maltě v době největší krize - v době nekončících leteckých útoků na Maltu, kdy zásobování bylo minimální, byl ceněn pro velice detailní a cenné snímky, pořizované z minimální výšky - mnohokrát vyznamenán, jeho volnější kázeň byla akceptována nejvyšším velením. Létal i jako stihač a dosáhl statutu leteckého esa. Dle popisu to byla na angličana zajímavá osobnost, vymykající se klasickým anglickým důstojníkům (rád trávil volné chvíle ve společnosti obyčejných vojáků z mužstva). Perlička - jako pilot hodnocen po výcviku velice špatně, měl velice špatné starty a přistání, ale jakmile se dostal do vzduchu, tam byl mistrem. Velké zásluhy měl také při předávání zkušeností americkým průzkumným letcům, po jejich vstupu na bojiště. Smrti nakonec stejně neunikl - nevrátil se z jednoho průzkumného letu v roce 1944. Jeho osud a hrob byl dlouho neznámý. Novější vydání je doplněno o popis okolností nalezení jeho hrobu v Německu. Zasloužil se o to pán, který si přečetl tuto knihu a řekl si, že to není dobře, když se o takovém letci neví, kde má vlastně hrob a jak zemřel.....a dokázal ho s pomocí dalších lidí vypátrat!!... celý text
Československý odboj na Východě
1992,
Karel Richter
Stručně ale přehledně popsané okolnosti vzniku našich jednotek a jejich bojů na východní frontě - autor dokázal výstižně a velice věrohodně tuto tehdy nelehkou situaci a politický boj o vliv na jednotku popsat. Autor v knize zdůrazňuje fakt, že všichni naši vojáci tenkrát bojovali za obnovu naší demokratické republiky - ne za komunismus!! Bohužel komunisté, kteří se po válce dostali k moci překroutili fakty a nalhali národu spoustu lží. Je znát, že na rozdíl od Svobodovi knihy "Z Buzuluku do Prahy", která vznikala za totalitního komunistického režimu, autor mohl psát svobodně a pravdivě. Doporučuji určitě si tuto knihu přečíst!!... celý text
Na demarkační čáře : Americká armáda v Čechách v roce 1945
1995,
Jindřich Pecka
Výborná knížka pro zájemce o dění v Protektorátu těsně před koncem II. světové války. Popisuje postup především Americké armády na našem území, jsou tam zmíněné nálety a útoky kotlářů. Autor shrnul a přebral spoustu poznatků z knih psaných za komunismu a těsně po něm a přidal k tomu výsledky svého pátrání v archivech a objevené vzpomínky pamětníků a zápisy z kronik měst a obcí. V knize autor potvrdil, že naše území mohlo být osvobozeno dříve americkou armádou, která měla prostor postupovat vpřed, ale byla vázána dohodnutou demarkační čarou se Sovětským svazem, kterou američtí generálové něchtěli překročit - za tuto čáru byl vysílán pouze průzkum - jistě by se zabránilo stovkách obětí z řad civilního obyvatelstva a pražské povstání by proběhlo určitě hladčeji.....jo holt politika je svinstvo a vždy na ní doplatí nevinní poctivý lidé - to se za tu dobu co lidstvo existuje stále nezměnilo... Zaujalo mne spoustu vzpomínek očitých svědků: třeba mlékař, kterého lidé varovali, aby s cisternou nejel po silnici za dne - silnice byla známá častými útoky kotlářů - mlékař samozřejmě jel a nedojel....bohužel to nepřežil, dále popisy útoků kotlářů na vlaky při kterých zahynuli železničáři... - jak vzpomínají očití svědkové - málokdy poprvé kotláři nalétali varovně a až teprve podruhé útočili - jak se to prezentuje ve filmech....ono se to dá pochopit, že letci nechtěli riskovat upozorněnou protiletadlovou obranu....válka je holt svinstvo. Také se mi velmi líbí shrnutí autora o situaci těsně po ukončení bojů na našem území - na základě vzpomínek očitých svědků - čeští lidé byli po osvobození nespokojení jak v malé americké zóně, tak ve větší ruské zóně: v ruské byli lidé nespokojení s ruskými vojáky, protože Ti si nic nepřinesli s sebou a žili ze země - tedy zabavovaly potraviny, hodinky atd, američané měli všeho dostatek a naopak lidem hojně rozdávali, lidé je ovšem neměli rádi za to, že chránili němce a udavače před lynčováním..... Pár zajímavých událostí z knihy: při návratu americké mise ze štábu německého generála Schörnera, jehož armády skupiny střed se nalézaly na konci války na našem území, se jim cestou vzdávali němečtí vojáci, v jednom městě německé zajatce američanům proti jejich vůli odebrali místní partyzáni a všechny je postříleli... Mrtvým německým vojáků bezprostředně po boji s američany byla ponechána puška - pouze se rozbíjela pažba.... celý text
Pearl Harbor v původních fotografiích
1999,
Donald M. Goldstein
Výborná kniha - fotopublikace - je v ní přehledně a stručně popsaný japonský útok na Pearl Harbor v doprovodu fotografií. Je popsáno jak se vyvíjel plán útoku a kdo jej vymyslel a měnil, velitelé na obou stranách, lodě zúčastněné na obou stranách, letadla, zařízení v přístavu, letiště atd. Chronologicky seřazeny fotky a popsány dle skutečných událostí, popis jak probíhali jednotlivé útočné vlny. Kniha popisuje nešťastnou náhodu, kdy japonci zachycení v dostatečné vzdálenosti radarem byli považováni za vlastní letouny B-17, které měli v ten čas přiletět z pevniny..... Nebo chybu japoců, kteří nechali nepochopitelně nepovšimnuty strategické zásoby paliva a opravárenské doky..... Američané byli totálně uzemněni a japonci mohli provést klidně i více útoků, než jen dvě vlny. Udivilo mne, nebo aspoň kniha to nezmiňuje - američané nevyvinuli žádnou snahu najít původce bombardování, jejich polohu atd........ celý text
Toho dne - Příběh německého vojáka v ruském zajetí
2005,
Detlev Cramer
Krásně a chytře napsaná knížka - obsahuje vzpomínky autora na jeho pobyt v zajateckých lágrech v rusku - vše ve formě krátkých povídek. Na rozdíl od jiných německých vojáků měl docela štěstí a v zajetí narazil na dost slušných rusů....to mu umožnilo zajetí přežít. Jako u všech těchto vzpomínek německých vojáků v zajetí mi opět vadilo, že autor popisuje poměry v lágru jako příslušník civilizované společnosti jako nehodné člověka....oni v tu chvíli ale nebyli příslušníky civilizované společnosti a neměli právo takto uvažovat! V knize třeba vzpomíná na lékařku, která ošetřovala německé vojáky, kteří nebyli schopní práce, na ní záleželo, zda umřou, či se zotaví - jednou mu sama řekla, že jejího otce zabili němečtí vojáci na frontě a ona se tady o ně stará... Sám připouští lágry na vyhlazení obyvatelstva, opět zmiňuje tu důležitou větu: "kdo chtěl vědět a jen trošku se zajímal, ten věděl". Věřil, že se dostane domů, byl velmi mladý a víra mu pomohla přežít a skutečně se domů dostat. Velmi se mi líbil jeho způsob jednání v zajetí - aby se zachránil, tak kradl a žebral od ruských obyvatel, kteří byli na tom podobně nebo snad i hůř - vždy, když ho chytli tak se k činům přiznal a nikdy se nestal konfidentem, což kupodivu rusové v jeho případě spíše ocenili. Útlá knížečka plná životní pravdy - doporučuji přečíst, vhodná do autobusu.... celý text
Moje vzpomínky na východní boje ve druhé světové válce 1939-1945
2013,
Josef Vítoch
Tato kniha mne osobně velmi zklamala..... Autor působil jako radista u Čs. jednotky na Východní frontě, jeho vlastních vzpomínek z života na frontě i míst bojů však obsahuje minimum.....ostatní jsou převzaté statě z ostatních knih a polního tisku (většinou komunistického), psáno chaoticky, autor přeskakuje dějem dopředu, dozadu a zase dopředu a pořád dokola, zvláštností je veliké písmo... Silná "prosovětská" propaganda v knize, připomíná mi to Svobodovo dílo "Z Buzuluku do Prahy" a z tohoto díla je také několikrát citováno. Přes několikeré ujištění od autora, že vše jsou jeho vzpomínky a že v knize uvádí čirou pravdu se jako zkušený čtenář literatury faktu nemohu zbavit silného pocitu dezinformací, teoretických smyšlenek a uvádění mylných údajů.....na rok vydání 2008, kdy knihu nikdo necenzuruje a nekoriguje je to velice podivné.... Knihu doporučuji jen zkušeným čtenářům, nějaké užitečné informace se tam dají nalézt, i když jich je minimum. Ad "bohatá obrazová příloha" - jedná se o nekvalitní fotky malého formátu, vesměs již známé a pár malých nákresů.... celý text
Já, berlínský voják
2008,
Helmut Altner
Výborná kniha, doporučuji přečíst! Učebnice toho, jak několik fanatických jedinců může ovládnout celý národ, když je národ od mládí zpracováván, aby slepě poslouchal a neřídil se svým názorem.... .....autor byl nasazen na samém konci války k obraně Berlína jako 17-ti letý. Z jeho jednotky, která čítala 150 17-ti letých mládenců jich před finálním útěkem z obklíčeného Berlína zbylo 8..... Vzácný zdroj informací o obraně Berlína, v obraně bojovali všichni dosažitelní: děti, ženy, starci - vše organizovlo a hlídalo SS. Dokonce i v posledních dnech, kdy bylo zjevné, že obrana Berlína se hroutí, neustále se slibovali posily, tajné superzbraně, jen aby se zachovala morálka a mohlo se bojovat dál, otázkou je za koho? Sám mladý autor měl po celou dobu pochybnosti, ale šel s davem jako řada jiných....... celý text
Mezi povinností a pochybnostmi
1998,
Fedor Von Bock
Kniha je psána formou deníku - vzhledem k událostem velice stručných zápisků, které si psal von Bock během svého velení německým vojskům při obsazování Československa, Polska, Francie, Ruska. Většinou jsou to nudné popisy směrů útoků, obchvatů, přemisťování jednotek a záloh - pro tahového stratéga vynikající počtení, ale i ostatní tam mohou najít spoustu zajímavých informací. Pár mých postřehů z knihy: Von Bock je pro zachování lidskosti ve válce, ale zároveň věrným sluhou Hitlera....což se tehdy jaksi neslučovalo.....taky na to později doplatil. Při útoku na Rusko velel skupině armád B, chtěl velet vojskům sám dle skutečné situace na bojišti a dle svých bohatých zkušeností, což byl pro Hitlera a vrchní velení armády sedících v teple v Německu problém.....zřejmě hlavně proto byl Bock i přes nepopiratelné úspěchy odvolán a dán do zálohy...snažil se očistit a vrátit do služby, ale i přes snadno vyvratitelná obvinění mu to nebylo umožněno..... Jak to nakonec dopadlo víme všichni.....i kdyby Bock nebyl odvolán, asi by to dopadlo stejně, ale na rozdíl od Hitlera a nejvyššího vedení německé armády - on si už v roce 1941 byl vědom toho, že pokud dokáží rusové doplńit své ztráty, že nastane velký problém!! Von Bock byl na svůj pokročilý věk v té době moderní velitel, byl zastáncem útočné taktiky s využitím tanků a moderních zbraní, ale nikdy nechtěl moc riskovat a vždy lpěl na tom, aby měl za frontou zálohy....byl vynikající stratég. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby zůstal ve velení a mohl to ovlivnit, Stalingrad by se nestal!! Na knize si asi nejvíce cením toho, že popisuje reálnou situaci při bojích s Rudou armádou....i sám Bock uznává kvality protivníka a ne vše jde hladce a bez problémů jak se to na začátku přepadení SSSR všeobecně v literatuře udává....dle jeho zápisků jsou vidět mezery v taktice Rudé armády a v tříštění jejích sil, ale jinak popisuje protivníka jako houževnatého a často se bránícího až do posledního muže. Ve svých zápiscích lituje většího nezapojení obyvatel Ukrajiny a jiných Ruskem okupovaných států ve větší míře do boje proti komunismu, který je po léta utlačoval.... sepsal dokonce prohlášení pro nejvyšší velení o důležitosti rozdělení půdy lidem v těchto zemích, slušné zacházení s nimi a posílení víry - obnovování kostelů - vše co komunismus potlačoval..... bohužel nastal opak, lágry, pronásledování, gestapo - takže německo nedostalo spojence, ale povětšinou partyzány do týla. Víceméně od začátku útoku na SSSR upozorňoval opakovaně na kritickou situaci železniční sítě a z toho plynoucími problémy se zásobováním!! Dále mne překvapil velký počet německých generálů, kteří museli pro nemoc přerušit službu - nervové vypětí asi bylo obrovské a opotřebovanost vysoká. Von Bock byl zabit na konci války v autě při útoku hloubkového stíhače......celý život žil a zemřel jako voják........ celý text
Zajatcem v Rusku - 1943–1949
2016,
Hans Hahn
Dobrá kniha, podle mne stojí za přečtení. Lágrová klasika - lidé převtělení za zvěř si dělají se zajatci co chtějí.....překvapila mne bezohlednost žen uváděná v knize. Trošku zareaguji na Fandose: Věřím, že major Hahn si vše mohl pamatovat tak jak uvedl - asi by bylo těžké na tohle zapomenout, zvlášť když tam měli spoustu času přemýšlet... Věřím, že pro majora Luftwaffe s rytířským křížem nebyl problém vyživovat dogu (a třeba i tři) i v roce 1945... Souhlasím s Fandosovo závěrem - účelově jednostraně napsaná kniha - protikomoušská propaganda, je škoda, že autor neuvažoval s nadhledem (o zločinech fašismu ani slovo....) když byl tak inteligentní, mohla by to být skvělá propaganda proti všem režimům omezující svobodu, ne jen o tom komunistickém.... V knize Hahn píše, že komunismus je nádor a že je ho potřeba porazit aby neovládl německo a evropu, aby nenastal chaos a bordel jako to zažil on v rusku - co si položit opačnou otázku....a fašismus nebyl nádor? a nebyl nádorem jen proto, že němci lpěli na pořádku a čistotě? - jiný rozdíl u těchto dvou diktatur mě nenapadá.... GESTAPO=NKVD: pronásledování, vraždění, špiclování, lidé se báli říct pravdu, nemohli věřit ani bratrovi..... A kdyby někdo namítal, že Hahn o zvěrstvech němců nemohl vědět - vždyť byl na východní frontě - musel toho vidět hodně....a kdyby přece - věřím tomuto - nedávno jsem četl výrok jednoho němce, který válku zažil na vlastní kůži, když se ho ptali po válce, zda věděl o zločinech páchaných němci, zcela bezelstně odpověděl: kdo chtěl vědět, ten věděl.... pochybuji o tom, že by se tyto zvěrstva podařili němcům utajit před vlastními lidmi a vojáky. Závěr hodnocení: Jediné, co mě na knize zaráží je to, že to Hahn přežil...., protože to co popisuje že si dovolil říct a udělat proti ruské NKVD....které stavělo lidi ke zdi za nic....no nevím...., jak to bylo opravdu ví asi jenom Hahn. Také se mi líbila předmluva k českému vydání - krátce jsou tam shrnuta fakta, že němci se k zajatým rusům chovali ještě hůře než rusové k němcům.... - to upozorňuje čtenáře už na začátku na to, že kniha je psána pouze z pohledu německý voják - rusové - čili pouze jednostraně. Knihu nelze tedy chápat jako pravdivé vylíčení celkové tehdejší situace.... celý text
Vladaři dračích údolí
1999,
Otakar Brůna
Čekal jsem od knížky víc....málo literatury faktu a spíše románové pojetí.
Válka v Arktidě: Zapomenuté bojiště tajné meteorologické války v letech 1940-1945
2006,
Jindřich Marek
Výborná kniha plná ne tak známých zajímavostí z let II. světové války na zapomenutém bojišti. Autor zmiňuje i českou stopu. Doporučuji.
Zpráva o akci B
1994,
Jan Fiala
Výborná kniha, velmi věrně popisuje akce naší armády proti Banderovcům dva roky po skončení války na našem území - tak jak to skutečně bylo - bez komunistických lží a příkras.... Banderovci se v té době snažili dostat z Polska a západní Ukrajiny přes ČSR do Rakouska. Obsahuje seznam padlých vojáků a příslušníků SNB. Autor čerpá z dobových dokumentů a důležité také je, že se dokázal vžít do tehdejších poměrů a popisuje to tak jak to opravdu tenkrát bylo..... Zajímavé bylo, že spousta lidí (včetně některých nasazených vojáků) Banderovce bralo jako lidi, které komunisti (Rusové) vyhnali z jejich domovů na Ukrajině a odmítali proti nim bojovat nebo jim dávali potraviny (u vojáků se to postupně vytrácelo - po prvních ztrátách pochopili, že ať je to jak je, střílí se a v tu chvíli platí jednoduché a kruté pravidlo války kdo z koho)....i když to lze považovat za částečnou pravdu (mezi Banderovci asi opravdu byli chudáci, kteří utekli před komunistickou popravou a nikdy nikomu neublížili - na druhou stranu tam byli i fašisté a zločinci, kteří páchali různá zvěrstva - hlavně na Polském území....), je dle mého názoru pošetilé, aby si (Banderovci) mysleli, že nějaký suveréní stát je nechá pohybovat se volně na svém území se zbraněmi v rukou a nebude na ně střílet - jak to oni sami požadovali....navíc museli někde rabovat potraviny..... Kniha popisuje i to, jak jednotliví velitelé vojenských jednotek byli vyznamenáni za řízení boje proti Banderovcům a následně komunisty popraveni nebo vězněni ve vykonstruovaných procesech. Jednoho velitele dokonce týden po slavnostním předání řádu degradovali a zavřeli.... Doporučuji přečíst.... celý text
Strmá stěna smrti
2010,
René J. Tesař
Kniha popisuje vznik a vylodění speciálních jednotek Rangers v den D v Normandii. Na začátku je krátká pasáž o vzniku a historii těchto jednotek. Pak následuje popis opětovného vzniku těchto specielních jednotek za Ii. světové války. Hlavní část knihy se věnuje popisu výcviku, vylodění a boje v den D, kdy tyto jednotky měly obsadit vrchol Pointe-du-Hoc a vyřadit zde umístěná velkorážní děla, která mohla ohrozit vylodění..... Kniha je zajímavá svým zaměřením na jednu akci Rangers, na druhé straně je podle mne trošku zmatečně napsána, kdy např. jednotlivé čísla člunů při vyloďování čtenáři moc neřeknou, autor předskakuje a zase se vrací do děje atd... v určitých pasážích působí trochu chaoticky...proto dávám průměr.... celý text