Stufa přečtené 409

Muži z první linie 2017, Karel Černý

Nějak nevím jak u této knihy začít hodnocení....autor spojil kus velmi znalecky zpracované filatelistické knihy a kus knihy literatury faktu... Uceleně setříděné obsahově omezené vzpomínky na padlé vojáky čs. zahraniční armády, kteří byli vybráni aby na známkách připomínali své hrdinství.... Celá první skoro třetina knihy je podrobné líčení o těchto známkách od znalce z oboru filatelie - pro mne absolutně nečitelný a zbytečný text. Na nově vydanou knihu je několik údajů v textu životopisů našich vojáků již badatelsky překonaných a popsaných jinak v knihách, které se zabývají těmito tématy podrobněji. Pro znalce filatelie + bonus základ o našich hrdinech pro rozptýlení dostačující. Pěkné fotky.... celý text

Generál Karel Lukas 2016, Jiří Friedl

Kniha mne velmi mile překvapila, popisuje dopodrobna osudy Karla Lukase v čs. armádě včetně popisu tehdejších politických změn (včetně zákulisních tahů) a vlivu těchto změn na čs armádu a tudíž i na Lukase - autorovi se toto povedlo velmi dobře sladit, takže kniha má směr a drajv a tím pádem se velmi dobře čte, vše co je napsané dává smysl a většinou je potvrzeno z několika zdrojů. Autor toho o Lukasovi nasbíral opravdu hodně a vše se snaží popisovat dle prostudovaných dokumentů - nic nepřeskakuje, žádnému tématu se nevyhýbá, jak to činí někteří jiní autoři - v knize jsem našel pro mne mnoho nových zajímavých informací, mohu jen doporučit. Osobnost Karla Lukase se mi líbila, dle všech informací, které autor vypátral šlo o inteligentního, vzdělaného člověka, který skvěle reprezentoval čs. armádu ve světě a byl ochoten pro vlast podstoupit cokoliv (např. on jako vysoký štábní důstojník v Anglii byl vybrán a odjel na stáž k anglickým tankovým vojskům do Tobruku, kde tuto stáž absolvoval u čelních jednotek, protože chtěl získat co nejvíce zkušeností z boje, aby je mohl předat našim vojákům v Anglii - jeho zpráva z těchto bojů, jejíž nejdůležitější pasáže jsou v knize citovány se mi velmi líbila - je vidět, že Lukas byl pokrokový důstojník a s nadhledem hodnotil nedostatky tehdejšího kostnatého a kostrbatého britského velení....což mu zpětně můžeme dát dnes za pravdu - píše např. že angličani prolomili obranu - měli informace od průzkumných oddílů a domorodých obyvatel, že němci jsou velmi slabí a při pokračování útoku by mohli obsadil rozsáhlé území - porada o této operaci anglánům trvala pět hodin - Lukas byl poradě přítomen a když upozorňoval na utíkající čas byl slušně umlčen... nakonec to dopadlo tak, že němci přisunuli posily a angláni tam nechali spoustu mrtvých.....). Závěr knihy není bohužel veselý a rozdýchával jsem ho tři dny, v podstatě se dá říci, že Karel Lukas byl po válce ubit komunistickými vyšetřovateli na Pankráci kvůli svému majetku. Vlastnil umělecké sbírky (což ani tak Stbáky nezajímalo) jako v poválečné době vzácný alkohol, americké konzervy (které si přivezl z USA) a hlavně automobil Packard, v té době v Praze luxus. Nějak jsem nemohl vydýchat, že důstojník, který toho tolik prožil a obětoval pro svou vlast byl po přežití války ubit komunistickými s....mi kteří se o svobodu nikterak nepřičinili a navíc jim to všem prošlo, jako by se nic nestalo..... - když spoluvězni chtěli zavolat doktora, protože Lukas vykašlával krev z rozbitých plic obuškem, tak jim vrchní dozorce, který asistoval u mlácení Lukase hodil do cely balíček aspirinu se slovy, že mu to určitě pomůže.... Nepobírám, že ke klečícímu člověku (ať je to kdokoliv) si zavolali pět lidí a všech pět ho střídavě mlátilo obušky přes nohy nebo přes břicho - tito lidé museli být opravdu silné nátury, nebál bych se srovnání s gestapáky (mimochodem nehty Lukasovi také strhaly - jak podobné). Bohužel opět jsem narazil na pana ministra Svobodu (budoucího prezidenta), který o tom všem věděl a neudělal proti tomu nic....nechal panu Reicinovi volnou roku, ať si vraždí koho chce a proč chce.....mimochodem tento pán nejde snad ani slušně komentovat. Zpět ke knize - doporučuji opravdu všem, velmi silný a skvěle napsaný ucelený příběh i když se smutným koncem........ celý text

Statečný život a tajemná smrt podplukovníka Sochora 2010, Karel Richter

Autor splatil svůj dluh minulosti, tímto vydáním knihy uvedl na pravou míru dezinformace, které byl "nucen" napsat v dobách hlubokého komunismu v knize "Nepřítel na dosah" - v které popsal osudy A. Sochora tak, jak si to přála KSČ. Ke knize - celkově výborně odvedená práce, jak je od autora zvykem, možná někdy příliš málo literatury faktu a moc květnatých a smyšlených věcí kolem skutečných osudů hrdinů knihy - na druhou stranu autor se výborně vžívá do situací osob a reaguje i třeba popisem počasí a situací - jak si zkušený autor myslí, že to skutečně bylo - předpokládám, že odhad u takto zkušeného autora se blíží 80%. Mě osobně to při četbě tvořilo souvislý a smysluplný celek - takže palec nahoru. Knihu oživjí vzpomínky Sergeje Petrase a dalších veteránů - Sochorových kolegů z těchto bojů. Jediné co si myslím, že bylo trošku jinak než je popsáno nebo vůběc nezmíněno v knize je péče o naši jednotku v SSSR - po celou dobu není zmíněno nic o zásobovacích problémech atd. - myslím, že občas byl s proviantem a dalšími věcmi problém..... Jinak autor pravdivě popisuje i nesnadnou politickou situaci jednotky, kdy velitel Svoboda pochopil, že pokud má být jednotka rusy vyzbrojena a platná přímo na frontě, tak musí být kontrolována komunisty jak ruskými tak československými uvnitř jednotky. Svoboda tak postupně přešel v jakéhosi sluhu komunistů v jednotce, která by měla být apolytická - na druhou stranu, lze mu to vyčítat? - osobně si myslím, že v jeho situaci neměl bohužel na výběr.... Podle mého názoru by rusové naše nevyzbrojili a nenechali bojovat, kdyby vedení jednotky tvrdě prosazovalo příkazy z Londýna... Je tu zmíněna i problematika podkarpatkých rusínů, kdy jeden z nich po propuštění z gulagů důvěrně hovořil s A. Sochorem (protože věděl, že Sochorova žena - ruská češka si prošla gulagem také) a řekl mu, že kdyby se k nim rusové v zajetí chovali jako k lidem, mohli by postavit celou čs. divizi, bohužel v podmínkách gulagu jich přežila sotva třetina.... V závěru knihy je hezky popsáno, jak po válce postupně rostl vliv komunistů a Ti si bohužel vzali příklad z toho jak to fungovalo v SSSR - pár idiotů (bývalí spolubojovník Reicin) likvidovalo jemu nepohodlné bývalé spolubojovníky z jednotky (Píka atd.) v podstatě pro nic.... přesně jako v SSSR (gulagy, NKVD). Autor dokonce popisuje přímou rozmluvu Sochora s Reicinem (zřejmě tak jak si to představil autor), kdy Sochor jako vážený a osvědčený bojovník Reicinovi tyká a vyčítá mu soudy s bývalými kamarády z fronty - Reicin reaguje podrážděně slovy, že i hrdina jako Sochor si ho nemůže dovolit kritizovat. Krátce na to najde po noční cestě Sochor díry po kulkách v kapotě služebního auta. Začne s sebou vozit samopal... nakonec umírá za podezřelých okolností v noci v prostoru vojenského cvičiště při nehodě (jedniný zraněný na místě spolujezdce, oba řidiči a ostatní účastníci v pořádku). Řidič náklaďáku záhy po zatčení mizí v zahraničí - další stopy nejsou a fantazie může pracovat naplno.... Krásně napsaná kniha jak to asi tenrát bylo, bohužel z počátečního boje všech zůčastněných za svobodu se naše jednotka dostala do komunistického područí - takže opět bez svobody....ale to už všichni známe.... těžké dnes posuzovat, v knize je zmíněna jedna věc, která asi symbolizuje jak to tenkrát bylo - nějaký vyšší velitel ruské armády na protesty čs. důstojníků proti rostoucímu vlivu komunistů po válce bez okolků řekl: "uvědomte si, že hranice československa zaplatilo životem 160 tisíc ruských vojáků" - jak by jste na tohle reagovali, kdyby jste byli při tom?? Podle mého na tohle nelze reagovat, bohužel SSSR s námi tenkrát nehrál čistou hru a v podstatě si po válce udělal co chtěl - a lidi, kteří to pro něj u nás dělali a zašpinili si ruce od krve by našel vždy (bohužel).... Jak píše autor, tenkrát stačilo vyjádřit demokratickou myšlenku nebo se lišit - a šli po Vás..... Závěr - krásně popsaná krutost bojů na východní frontě, láska jednoho vojáka, rozčarování hrdinů po válce - knihu doporučuji přečíst!... celý text

Kurt Knispel - Nejúspěšnější tankový střelec 2. světové války 2017, Franz Kurowski

Kniha je pro mne velkým zklamáním, malou výpovědní hodnotu knihy snižuje ještě katastrofální překlad do češtiny, kdy často některé věty skoro nedávají smysl, natož aby tvořily nějaký prolínající se celek. Knihu berte spíše jako hold německému tankistovi s kořeny v Sudetech. Kniha ho popisuje jako vojáka, který si důsledně plnil svoje vojenské povinnosti, ale nepodlehl nacistické ideologii a odvážně proti ní vystoupil, když se na jednom nádraží zastal mláceného vězně dozorcem. Samozřejmě z toho byly problémy a kdoví jak by dopadl, kdyby se ho nezastal velitel jednotky. Zřejmě právě kvůli jeho postoji ho vyšší velitelé nechtěli moc vyznamenávat i přes jasně dokázané úspěchy na vojenském poli a návrhy jeho přímých nadřízených se často někde výš "ztrácely". Jinak je kniha napsána strašně chaoticky a nepřehledně - autor například označuje Knispelovu jednotku pořád pod číslem útvaru v kterém vznikla i když sloužila pod jiným útvarem a uvádí tak například dvě označení jednotky za sebou. Vadilo mi i neurčení tanku v kterém na začátku jezdil - z chaotického popisu asi rovnou Panzer IV ? Poté jezdil již s tanky Tiger I a II což je v knize neopak nesmyslně několikrát opakováno. Popisy nasazení a bojů vycházejí ze vzpomínek Knispelových spolubojovníků, kteří přežili - daly by se popsat jako tank vyjel a bum - zničený ruský tank, velitel Kurta pochválí a ten skromně řekne: dělal jsem jenom svou práci (tato jeho odpověď je v knize zmíněna několikrát). Knispel zničil 168 spojeneckých tanků (samozřejmě některé z nich na vzdálenost, na kterou ho protivníci nemohli ohrozit - výhoda německých tanků Tiger I a II a jeho kanónu 88mm, kterým mohli ničit tanky na vzdálenost i 2,5km....tuším, že v knize se popisuje i zničení tanku ve vzdálenosti 3km), podle spolubojovníků měl perfektní vidění, odhad situace, výborně se uměl orientovat v terénu a měl cit pro taktiku a pro ukryté nebezpečí - to jim několikrát umožnilo přežít a dělalo z něj výborného tankistu. Zemřel na konci války na českém území poblíž Znojma při tankovém boji. Dodatek knihy je od českého badatele pana Schildbergera mladšího, který vypátral Knispelův hrob - a na základě důkladné analýzy ostatků a vzpomínek přeživšího spolubojovníka z posledního Knispelova boje, který se přihlásil, objasnil pan Schildberger poslední hodiny Kurta Knispela, které se v do té doby vydané literatuře popisovali úplně jinak....... celý text

Emil Boček - Strach jsem si nepřipouštěl 2018, Jiří Plachý

Vzorově napsaná kniha. Je vidět, že autor je historik a ví naprosto přesně o čem píše a jak chce knihu napsat - kniha je napsána přehledně a dostatečně jasně i pro neznalce v daném tématu. Kniha se čte sama....doporučuji přečíst.... celý text

Partyzánská skupina generála Luži 2016, Josef Jindřich

Krásně popsané vzpomínky autora na odboj za II. světové války. Nechybí dramatické okamžiky, přátelství i zrada spolupracovníků ze zištných důvodů. Doporučuji přečíst.... celý text

Jsme napadeni... 2017, Daniel Švec

Doporučuji přečíst - kniha je velmi dobře koncipována a popisuje výcvik, boj a život našich letců v Anglii - můžete se tak vžít do situace v podstatě jakéhokoliv našeho letce v RAF. Pro nezasvěceného do tématu boje našich letců výborná kniha. Pro zkušeného čtenáře této problematiky je maličkým zklamáním malý přínos knihy z hlediska nových faktů: text hodně čerpá z již vydaných knih. Kniha je napsána zvláštní formou - jsou tam uvedeny statě jakoby sám vzpomínal "Bimba" Bečvář - výborný nápad - líbilo se mi to - bohužel je to psané nějakým ozdobným písmem, které jsem měl někdy problém přečíst...... Každopádně doporučuji všem!... celý text

Brigádní generál Josef Eret 2011, Martin Vaňourek

Byl jsem zvědavý, jak útlá knížečka o jednom hrdinovi splní svůj účel a zda stojí za koupi - a musím říct, že jsem velmi mile překvapen. Kniha obsahuje fakta, mnohdy vůbec neznámá, dotýká se i ožehavého tématu prezidenta protektorátu Háchy - pan generál Eret u něj krátce sloužil (než byl na žádost nacistů z úřadu vyhozen jako legionář). Pan generál Eret vzpomíná na večerní debaty s panem Háchou u krbu, přibližuje, že to byl korektní člověk, který dělal vše co mohl, aby okupace českých zemí byla co nejmírnější, přimlouval se na gestapu za zadržené čechy...bohužel byl často německými úřady ignorován.... celý text

Monty - Největší vítězství 2003, Charles Whiting

Kniha je čtivě napsána, obsahuje spoustu zajímavostí. Pojednává o závěrečném útoku Britů a Američanů na Německo za II.světové války. Kniha se snaží vyvracet tvrzení, že západní spojenci měli snažší bojovou cestu než Rusové. Například Angličané už byli tak oslabení, že bez pomoci Američanů by vůbec nemohli tuto ofenzívu začít. V knize jsou celkem zajímavě a čtivě popsány i politické události - nacističtí pohlaváři věděli, že je konec a snažili se každý pro sebe urvat a zachránit co se dá (většinou svůj život). Některé souvislosti mi stejně pořád unikají - v knize je několikrát zdůrazněno, že Němci chtěli západní frontu udržet co nejdéle, aby mohli přesunout běžence a co nejvíce vojáků do zajetí z rukou američanů, další jejich údajný zájem bylo aby co nejvíce německého území padlo do rukou američanům - proč se tedy tak urputně bránili - snažší by pro ně bylo bránit západní frontu málo, aby západní spojenci mohli rychle vpřed...toto mi nějak uniká... Popsány i koncentrační tábory v oblasti a otřesná jednání s vězni - snahy fanatických nacistů je zlikvidovat, aby spojenci nenašli důkazy o zvěrstvech....někdy detailně popsáno....... celý text

Lišky pouště 2008, Paul Carell

Kniha se velice dobře čte. Zkušený autor popisuje skutečné události očima jednotlivých vojáků, což je vždy atraktivnější než suchá data. Vadilo mi jediné - autor je němec, takže všichni němečtí vojáci byli hrdinové (včetně kuchařů, písařů), jejich akce byli nejlepší a byli všude a na všechno připravení - a samozřejmě, všichni němečtí vojáci by byli radši doma v míru a s nikým neválčili - jak jinak, že. Autor tomu dal přímo i mýtické rozměry, rota německých ženistů odrazila útok britské tankové divize, rota německých průzkumníků prorážela všude kde zaútočila - zřejmě by porazila i horu...., vrchol byl na konci knihy, když už byl Afrikakorps v koncích a nebylo koho nasadit a nebyly zbraně, tak nějaký důstojník sebral písaře a jiné štábisty a zastavili tankový útok tím, že valily na tanky kameny...... Jinak autor se docela snažil a když si odmyslíte ty občasné proněmecké pasáže, tak je kniha uřčitě přínosem - realisticky popisuje problémy na obou stranách - nezkušenost britů s pohyblivou válkou a problémy němců s přísunem posil a zásob. Kniha je opravdu velmi dobře napsána - úplně jsem se vžil do jedné bitvy a tím jsem pochopil, co byla pohyblivá válka v Africe - jeden velký chaos, jednotky se navzájem mísily.... Jinak autor v knize několikrát zdůrazňuje, že válka je svinstvo, kterým se nikdy nic nevyřeší - škoda, že to němci nepochopili dříve....... celý text

Sovětská esa na Lavočkinech 2011, George Mellinger

Kniha se velmi dobře čte - na to, že obsahuje spoustu ruských dlouhých jmen. Bohužel v určitých pasážích autor přebírá údaje z ruských archivů, které jsou více jak pochybné... například ruské letecké eso sestřelí devět !! bombardérů nepřítele a nevrátí se zpět na letiště... Kniha má svůj přínos, nejcenější jsou podle mého názoru názory ruských pilotů na tuto řadu letounů - to je asi jediná jistota, které se dopátráme.... celý text

Českoslovenští příslušníci v RAF: Litoměřický region 2013, Zdeněk Najman

Němečtí parašutisté za druhé světové války 2013, Diane Canwell

Fotopublikace sestavená z fotek německého výsadkáře, které nafotil za své pouti II. světovou válkou. Docela zajímavé fotky, ale na mne málo ukořistěné a vyřazené techniky.... celý text

Myslovice: historie obce volá Londýn 2012, Milan Strnad

1. československá smíšená letecká divize v SSSR 1998, Ján Daňko

Sborník plný historických údajů o vzniku 1.ČSLD v SSSR obsahuje vzpomínky letců, velitelů, historiků, vojenských představitelů. Podrobně a přehledně sepsány tabulky a jména jednotlivých pilotů. Vzhledem k počtu přispěvovatelů je uvedeno jen to stěžejní a nejnutnější.... celý text

Klačanská dolina 1948, Bohuš Štefan Mastný

Kniha mne svým obsahem příjemně překvapila, není to sice literatura faktu, ale autor vychází ze svých vlastních zážitků ze slovenských hor - doporučuji jako oddychovku mezi strohými díly literatury faktu. Kniha je dobře napsána, velice dobře se mi četla.... celý text

Zpřetrhané sítě 1990, František Vašek

Ač starší dílko, výborně mapuje činnost SD a Gestapa na našem území včetně podrobností a množství konfidentů.

Málo známé zločiny - SD ve východních Čechách 2008, Jitka Gruntová

Výborná kniha, přehledně a na základě skutečných událostí a důkazů vysvětluje, kdo vlastně stál v pozadí veškerého jednání nacistů a "tahal za nitky" na celém území Třetí říše - zde zaměřeno na Protektorát Čechy a Morava - východočeský kraj - byla to výzvědná služba - Sicherheistdienst (SD). SD měl pod dohledem v podstatě veškerý život v Německu a v okupovaných státech - v SD pracovala elita nacistů, zájemce o práci v SD musel splňovat přísné kritéria - všichni pracovníci SD měli árijský původ, byli fanatickými nacisty, členy SS a většinou se jednalo o nacistickou inteligenci - měli titul: Ing., Dr., právníci - tato elita měla za úkol sbírat informace od svých agentů v terénu, třídit je, a po jejich vyhodnocení předávat podněty k reakcím tzv. činným složkám - např. Gestapu (sama SD si ruce nešpinila). SD založil R. Heydrich a tomu se podařilo vytvořit opravdu skvěle fungující organizaci - i teréní agenty si SD velmi pečlivě vybírala (z důvodu nutnosti mít správné, nezkreslené a pravdivé informace podané inteligentní formou pro lepší třídění) - tyto agenty měla v každém městě a často i na vesnicích - nikde si nikdo nemohl být jistý, že si o něčem nepovídá s agentem SD....až z toho mrazí. SD často získávala za agenty i lidi, kteří aktivně bojovali proti nacistickému režimu např. komunisty, bývalé vysoké důstojníky čs. armády (záchrana života, kariéra, peníze, dobrodružství). Samozřejmě bylo tenkrát v protektorátu hodně německých občanů, takže u nás to měli se získáváním agentů podstatně lehčí... Po přečtení této knihy jsem se opět utvrdil v tom, že atentát na R. Heydricha byl rozhodně správný krok a ne jen manifestace odboje ze západu - tento netvor byl opravdu nebezpečný a všehoschopný. SD a vlastně on (jako její tvůrce) měla na svědomí spoustu českých vlastenců - díky své husté pavučině agentů poměrně jednoduše rozplétala a odhalovala odbojové organizace - dávala pokyn gestapu k zatčení a odsouzení odbojářů (její členové často zasedali jako porotci), ale i vražd bez soudu.... Heydrich a všichni čelní nacisté byli antislovani a jejich prvotním cílem bylo jejich vyhlazení....to nejsou jenom fráze - je to dokázáno ze zpráv a prohlášení vedoucích SD. Jeho likvidace byla více než oprávněná a žádoucí. Kniha vyčerpávajícím způsobem uvádí přehled všech útvarů SD v Protektorátu, jejich personální obsazení a funkci, terénní agenty, příklady jejich hlášení - je neuvěřitelné, jaké detaily se sledovali - kde kdo strhl nacistický plakát, jaké byly reakce lidí na mítincích nacistů, jaké byli reakce v kinech při promítání propagandistických filmů, jaké jsou nálady dělníků v protektorátních továrnách, doslova kde se co šustne, zvýšený pohyb lidí na odlehlém statku....dokonce zda je dostatek potravin a na co si lidé nejvíce stěžují..... Po válce se čelní pracovníci SD hájili, že jen sbírali informace a předávali je dál - prý to byla jejich povinnost (pracovní náplň) - bohužel na jejich základě bylo poprveno a zavražděno spousty lidí, měly podíl na vypálení Lidic (zachytili informace směřující k Lidicím a rozhodli o provedení tohoto zločinu). Je smutné, že hodně lidí z vedení SD, kteří si nepřímo ušpinili ruce od krve, nebylo po válce potrestáno a vzhledem k vzdělání jich spousta dlouho pracovala ve vysokých funkcích (hodně u soudů) v poválečném Německu........ celý text

T-34 v akci 2007, Artěm Drabkin

Velký útěk 2012, Paul Brickhill