tatereza
přečtené 37
Hormon štěstí
2017,
Bohumil Krejza
soubor krátkejch a vesměs smutnejch povídek tzv. ze života, teda spíš ze života lidí tak trochu na okraji společnosti. doporučuju přečíst co nejrychleji, abyste pak jako já nezjistili, že už nevíte, co bylo na začátku a musíte složitě dohledávat, kdo byl kdo. nenáročná četba o drogách, alkoholu, násilí a o smutnejch lidech. pro mě jedna z mnoha, ale četlo se fo fajn... celý text
Deník čínské školačky
2001,
Pierre Haski
je to celkem banální a slušná vymejvárna (jak pisatelka opakuje různý hesla naučený), ale rychle se to přečte a člověk si udělá představu o životě čínský školačky na venkově, což je vždycky trochu prozření. pro šprty tam je mnoho poznámek pod čarou, ve kterejch jsou stravitelně popsaný různý souvisloti, na který tam pisatelka odkazuje, takže se z toho dá udělat pěknej komplexní obrázek. a navíc je tam to hezký poslání celý týhle knihy.... celý text
Červenka nese smrt
2005,
Jo Nesbø
supr, po dlouhý době jsem se do něčeho poctivě začetla a nechtěla se odrhnout. kromě dobrý detektivky ještě u mě plus za štrejchnutí o neonacismus a současně za příběh odehrávající se za druhý světový. pro nás, který se válečný tvorbě vyhýbáme, je to další přidaná hodnota. zatím první nesbo, kterýho jsem dočetla, ale nakoplo mě to na další... celý text
Parchant z Jižní Karolíny
2016,
Dorothy Allison
skvělá knížka o smutnejch věcech, o to horší je, že je částečně autobiografická. jsou v ní zachycený příběhy a životy jedný jižanský chudinský rodiny, který ale nejsou díkybohu nijak idealiovaný, takže když vám je někdo konečně na chvíli sympatickej, můžete se vsadit, že se vám na příštích stranách znechutí nebo si budete říkat "to si ze mě snad dělá prdel". a to všechno ještě optikou staršího dítěte dorůstajícího do puberty, kterýmu byste hrozně chtěli pomoct a nejde to. i jsem brečela:)... celý text
Nedotknutelní
2013,
Feri Lainšček
spíš než na samotnej příběh je tam kladenej důraz na cikánskej pohled na něj. má to rychlej spád, těma čtyřma generacema to prosviští jak nic a není tam teda vlastně nic vykreslený zrovna do hloubky. ale to zrovna mně vůbec nevadilo. líbilo, přečetla jsem to hned... celý text
Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda / Franchardský poklad / Falesánské pobřeží.
1965,
Robert Louis Stevenson
nakonec jsem to zprůměrovala na čtyři, protože první povídka byla super a postavy mi přišy zajímavý. druhá byla trochu slabší, hodně taková mudrlandská a hlavní postava mi přišla nějaká divná a trochu mě iritovala. no a třetí, to byl úplně jinej šálek, hlavní postava mě štvala jako by to byl nějakej křupan z horní dolní, byť to v tý době asi úplně nejde mít za zlý, často jsem moc nerozuměla těm rozhovorům s domorodci, ale bavilo mě, že mi to snad nějak rámcově ukázalo, jak to asi tehdy fungovalo. ale čtivý to bylo všechno, to určitě... celý text
