tatereza
přečtené 37
Vejce a já
2004,
Betty MacDonald
přestože jde nesporně o kvalitní dílo, mě nějak výrazně neohromilo. nechalo ale ve mně hezkej a příjemnej dojem, takže dám nakonec 4 hvězdy... kniha je psaná milým, uvolněným způsobem, ale je na mě až moc popisná. v podstatě se tam nic moc nestane...nicméně je rozhodně zajímavým obrázkem o tehdejším způsobu života, což bylo pro mě asi největším přínosem knížky (třeba péče o děti:). za nejzajímavější považuju vyprávění ohledně indiánů, který tu fakt nejsou nijak idealizovaný:)... celý text
Beatriz a nebeská těl(es)a
2011,
Lucía Etxebarría
ke knize jsem se dostala přes knížku "láska, zvědavost, prozac a pochybnosti" od stejný autorky, která mě bavila, zejména část nejmladší sestry. No a tahle kniha vypadala, že bude v podobným duchu - Španělsko (jeho prostředí, tradice, přístupy, společnost), mladý lidi a jejich moderní vztahy, alternativní scéna, drogy, útěk před minulostí...všechno hezky zkombinovaný tak, aby tam od všeho bylo tak akorát a nic nepřehlušilo ostatní témata. Takže jsem se nenechala odradit brakovým názvem, obálkou a popiskem, který je úplně mimo a má asi znít křiklavěji, než jaká kniha skutečně je. zvládla jsem i pár gramatickejch chyb (zkrátka vydání týhle knihy minimálně v Čechách někdo úplně zvojtil:) a bylo z toho nakonec moc příjemný čtení... velkým tématem tu jsou i lesbický vztahy a taky tu jsou vykreslený moderní feministky a vysokoškolská mládež obecně. hlavním tématem je ale zásek v minulosti a jak dokáže ovlivňovat celý další životní období a jestli je to dobře nebo špatně. drogy tu nebyly klasicky démonizovaný, respektive na určitý linii ano, ale taky tu bylo demonstrováno, jak můžou být poměrně neškodnou součástí života mladých studentů. zkrátka hezký, přesvědčivý, autentický.... celý text
Silmarillion: Mýty a legendy Středozemě
2003,
J. R. R. Tolkien
nebejt muže, tak se neprolouskám začátkem, protože tam je velký množství popisů, rodokmenů atd. chápu to nadšení fanoušků Tolkiena, že to asi hezky dotváří celej ten svět. nicméně za mě tam bylo moc popisu (rodů, geografie atd.) na úkor příběhu, který mě bavily mnohem víc a nebyl jim danej dostatečnej prostor, aby mě pořádně vtáhly. taky jsem se furt ztrácela v tom, kdo je kdo. přesto to bylo moc hezky vykreslený. odnesla jsem si z toho, že svět neni fér. že trpělivost je největší ctnost a kdo se uhnáhlí, skape:) a nakonec to, jak těžký je bojovat se svou kletbou, která se přenáší z generace na generaci. jenom vědomí tý kletby žene člověka do kouta. jinými slovy, kdyby o ní nevěděli, třeba by jí vůbec nenaplnili? nad tím jsem si musela popřemejšlet, takže dobrý:) jo a taky krásný/majestátní věci ničej lidi, to je zajímavý posleství...prostě se stávaj rukojmím tý věci. lidi by se neměli upínat na věci:)... celý text
Láska, zvědavost, prozac a pochybnosti
2007,
Lucía Etxebarría
Dobrá kniha o životě tří sester, kdy každá řeší svý problémy. nejvíc mě bavila nejmladší, to by pro mě vystačilo na celou knihu - mladá divoká alnertnativní španělka, co dělá v baru, expirimentuje s drogama i chlapama. ale takovym hezkym, sympatickym způsobem, aspoň jsem si udělala trošičku představu o týhle scéně ve Špáňu. Druhý dvě ségry jsou klasický příběhy, to funguje všude stejně, napříč národama a vlastně i dobou. Ale taky dobrý.... celý text
Zvláštní vlak
1958,
Fernanda Macciocchi
knihu jsem našla v knihobudce, když jsem si zapomněla vlastní čtení a sáhla jsem po ní pro její rozsah (krátká, přečtená za 1 den:) a témá - příběhy pouličních dětí z nejvíc chudinskejch oblastí v Neapoli. Navíc jsem teď viděla Maradonu, takže jsem si chtěla doplnit načatej obrázek o Neapolitáncích. Kniha je psaná pro mládež, takže hodně jednoduše, občas až schématicky, ale o to je to čtivější a schroupe se to fakt za chvíli, víc prostoru by si to ani nezasloužilo, je to vyloženě oddychovka, která je ale zasazená do prostředí nejvíc chudinský Neapole minulýho století. I když není napsaná prvoplánově smutně, tak zní hodně smutných věcí dýchá, což pro mne bylo hlavním přínosem. představit si tu dobu, ty místa a přitom i hezký věci, který i takovejhle zmar generuje. A prostě Neapolitánci jsou pro mě fakt strandovní nátury:) p.s. jo a v popisku na obalu byl ve zkratce napsanej příběh od začátku do konce včetně toho, jak to dopadne:)... celý text
Zatímco spíš
2012,
Alberto Marini
knížka by se mi víc líbila tak před patnácti lety, teď mi toho už zas tak moc nedala. ale jako odsejpala, četla se vlastně dobře. asi mi přinesla předevšim to, že ukazovala v čirý podobě takovou tu vlastnost, co má každej tak trochu (nebo víc) v sobě - tendece přát lidem, kterým se dobře daří nebo jsou nějakým zpsůsobem úspěšný, aby se jim něco pokazilo, aby už nebyli tak šťastný atd. takže ne že bych to nevěděla, ale na základě týhle knížky jsem si znova a v maximální míře uvědomila, že tahle vlastnost je fakt hnusná a úchylná. jo a taky jsem si z toho odnesla, že štíři jsou fakt hrozná zvěř:) ed: teď mi ještě dochází, že tak úplně okrajově ale přece ukazuje boj s tim, když člověk porodí/ vychová dementa. pro mě zajímavý téma k zamyšlení.... celý text
Zabiják
2002,
Émile Zola
dobrá knížka, i když optikou moderní doby (a v návaznosti na všechnu naturalistickou tvorbu, co jsem už četla) to zas tak šokantní neni. ono možná ani nemá bejt, jen ve škole nás učili, že to tak je:). já v tom vidim zejména zajímavej pohled do chudinský starý paříže, kde práva žen ještě nemají moc silný postavení, kde jsou všichni hlasitý a moc drbou ostatní:) ten vývoj postavy je tam dobře zachycenej, od začátku až do konce, i to absolutní odosobnění, co chlast s lidma po dlouhý době udělá...... celý text
Imámova dcera
2015,
Hannah Shah
- strašně moc spojlerů, vůbec to nečtěte:) je to příběh z hodně zvrácený rodiny. je to spíš extrémní případ, ale některý zobecnění (nejen) o muslimský kultuře z toho dovodit lze. že postavení ženy je problematický, že čest a hanba mají v žebříčku hodnot výsostný postavení. že uzavřený komunity jsou zlo, protože z nastíněnejch příběhů v knize bylo patrný, že když se některý rodiny trochu nechaly říznout zápaďáckou kulturou, že to mělo na jejich životní hodnoty a přístup velkej vliv. že zrádci jsou největším trnem v oku (aneb jak se praví v kurvahošigutentag "mně nevadí, žes nevstúpil, mně vadí, žes vystúpil!). že pokud selhává rodina, mají instituce nezastupitelnou funkci (díky bohu za zápaďácký školství, vnímavý pančelky atd., na to se rádo zapomíná, protože většina děcek, co nemají problém, tuhle úlohu instituce nepotřebuje a nevyužije, ale pro mě bylo neuvěřitelně silný to, jak vše fungovalo, když to zafungovat mělo; na druhou stranu bylo obrovsky zdrcující vidět i tu variantu, že tahle jediná šance pro děcko selhala, k čemuž v knize taky došlo). jak důležitý pro další postup je navázat s obětí citlivej kontakt. jak moc se sama oběť může cejtit stigmatizována, zodpovědná za celou situaci, jako horší člověk oproti ostatním a tím se cyklit ve vlastní uzavřenosti a neschopnosti to řešit. že každá další generace imigrantů má větší šanci "vytěžit" z toho svobodnýho světa maximum. že tisíckrát opakovaná lež se bohužel stává pravdou. že korán a to, jak se islám praktikuje jsou nebe a dudy. že se v koránu mluví víc o ježíšovi než o mohamedovi:) že svoboda je těžká a jenom pro ty silnější (v tom se utvrzuju dlouhodobě). a že ukotvení jedince je pro nějakou životní pohodu velmi důležitý. že nenávist a předsudky jsou hnus a neploděj nic dobrýho, a to na žádný straně barikády. a lidi, co to produkujou, jsou toxický, pro sebe i svoje okolí... jako moc nechápu, že ta kniha je tažená tim, že nějakej iman przní svoji malou dcerku. jasně, je to strašný, ale myslim, že tahle zpověď nabízí mnohem víc věcí k zamyšlení a rozšíření obzorů, než točit celý promo na tomhle faktu. ale ok, jestli emoční ždímačka generuje prachy a popularitu, tak prosim:)... celý text
Duna
2006,
Frank Herbert
kniha úplně jinýho žánru, než kterej obvykle čtu. přesto jsem si v tom našla spoustu zajímavejch myšlenek. hodně se mi líbila psychologická linka, tzn. popisy toho, co si postavy myslej, zatímco něco jinýho říkaj nebo dělaj a vůbec práce s psychikou, výrazem, mocí slova, se strachem, s mimikou a pozorováním. něco bylo až inspirativní, že se to dá (nebo spíš má) aplikovat i v nomrálnim životě. líbily se mi i politický a mocenský náhledy do toho jak vést masu, jak bejt dobrym nebo špatnym vladařem, o náboženskejch vlivech...příběh pěknej, občas to trošku sklouzávalo ke schématičnosti povah postav, jestli byl někdo hodnej nebo zlej. až na Paula, to byl prostě tak trochu magor:)... celý text
Superpozice
2017,
Kat Kaufmann
fakt je to hodně knížka o pocitech, některý momenty byly strující, ale na to, aby to utáhlo celou knihu to nějak nestačilo. každopádně hlavní hrdinka má plus za originalitu, já bych se s ní ale kamarádit nechtěla:)... celý text
Přišel Bůh do kavárny v Karlíně...
2018,
Miloš Čermák
čtivá zábavná knížka. čermákova část je trochu kultivovanější a tvořená zřejmě pro psanou formu. staněk je proti tomu přepálenejší a afektovanej, jako obvykle, nicméně to není výhrada, takovej prostě je a za mě taky dobrý, akorát je to spíš přepis stand upovýho vystoupení. líbili oba hodně, zasmála jsem se od srdce, a to si myslim, že do mačo čtyřicátníka mam daleko:) zdá se mi to stravitelný pro všechny cílovky, protože si každej čtenář samozřejmě řekne, že byť by to mohlo narážet přímo na něj, tak to tak není, protože "já jsem přece ta rozumná varianta rodiče/manželky/konzumenta farmářskejch potravin/whoever, takže v pohodě, hahaha". Takže v pohodě, hahaha:)... celý text
Bod zlomu
2007,
Malcolm Gladwell
chvílema je to to takový povídavý, což může působit neodborně, ale tím se nenechte odradit, kniha je naopak postavená na řadě velmi podrobnejch a zajímavejch výzkumů. koho by to přecejen nechytlo, tak minimálně kapitola o kriminálním chování a kouření/sebevraždách stojí stoprocentně za to... celý text
*možná trochu spoileruju* asi už jsem trochu přeharryhoulovaná. třetí knížka, byla supr, rozuzlení mě tedy velmi potěšilo (ve smyslu že byla dobře vymyšlená zápletka) a zase se to četlo samo, jen jsem moc nedocenila akční scény, kterejch tu bylo víc než obvykle a nějak mi nepřišlo úplně uvěřitelný, jak si jel na vlastní pěst a kolik se toho přesto dopídil a co všecko v rámci toho provedl..... celý text
Sedmilhářky
2015,
Liane Moriarty
lepší než seroš. ač jsem to na něm původně nepozorovala, tak po přečtení knížky mi došlo, že je fakt hodně šmrncnutej hollywoodem, což je dost zbytečný, protože předloha sama o sobě je dost dobrá a netřeba přidávat (např. nevěru atd.). ale kniha supr, přelouskala jsem to hned, akorát je možná trochu holčičí... celý text
