tatiana2045 přečtené 38
Třetí hlas
2014,
Rolf Börjlind
Před pár měsíci pořádal Luxor velkou slevovou akci na knihy. Výběr měli docela omezený, ale stejně jsem v něm našla pět knih, které jsem si pořídila, právě díky hodnocení zde. Tohle byla jedna z nich. A teď lituji, že jsem to udělala. Příběh jako takový není špatný, zápletka je celkem zábavná. Ale chování postav a jejich charakteristika mi přijde velmi nereálná. A právě postavy jsou také právě tím, co tomuto dílu dělá problém. Říká se, že v jedné knize by se mělo vyskytovat maximálně šest hlavních postav - tak, aby to čtenář zvládl ukočírovat. Zde jich je, pokud jsem dobře napočítala, minimálně 10. Kniha je rozdělena do "kapitol", každá z nich je zase rozdělena do několika pasáží, většinou se každá pasáž věnuje jedné z těch deseti postav. Nejvíc jsem trpěla u postavy Olivie. Nepřekonatelná Mary Sue, která "trošku šilhá na jedno oko", vlastnost, kterou jí autoři přiřadili "aby se neřeklo". Její myšlenkové pohnutky a sobecké chování jsem nedokázala vystát. A jak je možné, že si tato nesnesitelná "krásná mexičanka" dostane bez větších potíží do postele kohokoliv, koho chce, a zájem vzbudí úplně ve všech, to mi nějak nešlo do hlavy. Naštěstí ty postavy zachraňuje alespoň Tom Stilton, který sice nese na zádech klišé typického skandinávského detektiva, ale aspoň jsem mu nechtěla v každé jeho pasáži urvat hlavu. Abbas, na druhou stranu, je ten typ postavy, který dodával tomuto mrtvému broukovi alespoň trochu života. Detektivka se čte v celku dobře, případ byl celkem zajímavý, ale ty postavy jsou prostě úděsné.... celý text