tefian
přečtené 52
Nevítaní
2014,
Sophie Jordan
Myslím si, že vláda nemá vzrůstající nárůst vražd pod kontrolou, a tak to svedla na lidi, kteří mají v sobě nějakou zvláštnost v DNA. Ti lidi se však brání, a je to čím dál horší. Vůbec nevím, co bych v Davyině situaci dělala. Neumím si to představit. Člověka bych však nezabila. Obrátila bych zbraň proti sobě a radši zabila sebe, než někoho jiného, prostě bych to nedokázala. To je jediné, co bych udělala jinak. Možná ještě to, že bych se spakovala a utekla, hned jak by mi řekli, že něco takového v sobě mám... nevím. Každopádně tohle byl opravdu skvělý nápad... ten námět pro knížku se úžasně vydařil. Poprvé v životě si však u knížky nepřeji pokračování. Ano... je to neukončené... ale Davy, Sean, Gil a Sabine poprvé za nevím kolik měsíců žijí v poklidu, a tak bych to nechala, nenechala už bych knižní postavu Davy, ani Seana ničím trpět. Avšak to neznamená, že si druhý díl nepřečtu. Naopak se na něj vrhnu s velkým napětím, jak to vlastně celé skončí a s velkou radostí. Knížka byla opravdu fantastická. Ten nápad s vraždícím genem tu ještě nebyl a je to naprosto neotřepané, vzrušující a prostě je to něco nového. Moc se mi knížka líbila. Všechno jsem prožívala s Davy. Trnula jsem s ní strachy, bojovala jsem s ní, radovala se i brečela. Naprosto jsem se do postavy Davy vžila. Opravdu se mi knížka moc líbila....... celý text
