terenkoza74
přečtené 18
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Silné.....plakala jsem jako želva...každému osud naloží tolik kolk unese.....proč měla Hana tolik naloženo????? Osudy se v knize vinou, aby se propojily a čtenář hltá jednu stránku za druhou. Emoce fungují. Až neuvěřitelně.... celý text
Mlha nad Shadow Sands
2020,
Robert Bryndza
Knihu jsem četla hned po Kanibalovi. Čtivá záležitost, zajímaví hrdinové. Těším se na další příběh s Kate a Tristanem.
Kanibal z Nine Elms
2019,
Robert Bryndza
Hmmm takže úplně nová postava vyšetřovatelky Kate. Úplně jiná než Erika, srovnávání je prostě přirozené. Rozhodně nelze jednoduše říct, která je lepší. Žádná. Obě jsou originál. A obě stojí za poklonu stvořiteli. Kniha je čtivá a odložitelná jen s největším sebezapřením. Jasně, že nejde o dílo klasické literatury, ale pokud máte rádi dokonalé vtažení do děje a jednoduchou konzumaci srozumitelného textu se spádem v ději, pak je toto skvělá volba.... celý text
Dívka v ledu
2016,
Robert Bryndza
Opět strhující příběh psaný velmi svižně. Čtenář nemá chvilku klidu. Milovníkům napětí vřele doporučuji.
Velká učebnice čarodějnictví a magie
2002,
Raymond Buckland
Kniha, která zůstane v knihovně. Historie, souvislosti, návody, ritualy a kontrolní otázky :-) Opravdová učebnice se vším všudy.
Dalajlamova kočka
2013,
David Michie
Milá kniha tzv. oddychovka. Zejména pro kočkomily. Obsahuje staré známé pravdy, které vam sdělí i babička čerpající pouze te zkušenosti a zdravého rozumu. Nicméně pár myšlenek je opravdu pěkných. Stojí za to za zastavit a udělat si čas a pohodu s touto knihou.... celý text
Noční lov
2017,
Robert Bryndza
Čtivá až návyková kniha. Opět skvělá Erika Fosterová. Zajímavé příběhy hlavních hrdinů plynoucí mimo hlavní děj.
Mysterium tremendum
2015,
Sebastian Rainer
Pokud si mohu dovolit zveřejnit svůj názor na Mysterium tremendum, tak asi takto: je to kniha drsná, syrová, velmi čtivá, se spádem. Jen těžce se odkládala z malicherných důvodů - "musím udělat večeři" "musím spát, protože zítra jdu do práce" "musím uklidit" apod..... Nicméně o to raději jsem se k ní vracela. Vždycky mě opět vtáhla do děje, jako bych vůbec neodešla. Toto zdaleka není pravidlem u všech mých rozečtených knih. Tato kniha měla to privilegium, že byla rozečtena pouze ona. Otevřeně musím přiznat, že posledních cca 50 stran je "na krev" nebo "na dřeň"? Prostě nestačila jsem valit oči a má představivost pracovala naplno. Kam se hrabe Mlčení jehňátek? Dobré, dost dobré. Dovedu si představit, jak musela pracovat představivost puberťáka/čky ;-) A konec dobrý, všechno dobré. Překvapení veliké. A závěrečný pocit je - úleva, smíření, návrat v myšlenkách k jednotlivým pasážím a propojení celku. Všechno hraje. K této knize se určitě vrátím. Nechám ji uležet a dozrát. Její čas ještě přijde.... celý text
