terimila terimila přečtené 961

☰ menu

Sedmikostelí

Sedmikostelí 2001, Miloš Urban
4 z 5

Moje první a za mě nejlepší urbanovka. (Nevím, jestli je to moje diagnóza, že jsem vždy z nově objeveného dobrého autora paf a nic dalšího už se tomu wow efektu nevyrovná... nebo jestli jsem tak dobrá, že intuitivně sahám po tom nejlepším... :) Ale tady se to opět potvrdilo. Perfektní dílo. Vtahující atmosféra studené podzimní a zimní Prahy se vším jejím mizejícím kouzlem (okolí Karlova je fakt jedno z mála míst v centru, která mám upřímně ráda a kde se dokážu toulat dlouhé hodiny), nechutně odpudivý skutky a vraždy, komický a pitoreskní figurky a postavičky... a nakonec z toho ve snově podivným šejkru vyleze neuvěřitelnej (i když, vzhledem k předcházejícímu ději vlastně i uvěřitelnej) a značně děsivej závěr. Tak nějak si vlastně představuju postapokalyptickej svět v našich končinách. Fuj. A potlesk, teda.... celý text


Holčička, která měla ráda Toma Gordona

Holčička, která měla ráda Toma Gordona 2000, Stephen King
4 z 5

Výborná netypická kingovka (čtyři hvězdy dávám jen proto, že je to King a že Holčička prostě není To, není to taková ta geniální velká věc s mytologickým přesahem). Je to kratší příběh (na Kingovy poměry) a je to celkem hodně civilní. Protože malý holky v lesích se ztrácejí, když si nedávají pozor, odkud přišly, a nevrací se tou správnou cestou... Z knížky mě brala hrůza v několika ohledech: 1) Jak nesmírně snadný je ztratit se, když si nedáte pozor (pokud teda nejste v rodných luzích a hájích, kde prostě v průměru co tři kilometry potkáte osídlení). 2) Jak neskutečně silnej tvor je člověk, a dokonce i dítě. Říkala jsem si, že být Trishou, dávno už bych to vzdala a zůstala ležet někde v dolíku... a ta holka se zase zvedne a ťape a bloudí dál. 3) Jak poťouchlá věc je lidská mysl, která si ve snaze uniknout z reality začne vymýšlet vlastní příběhy... a někdy se jimi dokáže zničit, jindy se jimi dokáže zachránit. Trishe se dařilo vlastně oboje. K tomu mi tahle knížka dala pár velmi moudrejch poučení pro někoho, kdo hodně často a hodně rád sám chodí po lesích: 1) Když se ztratíš, nechávej za sebou co nejvíc neužitečného bordelu; ti, kdo tě půjdou hledat, tě pak mohou snáze najít. 2) Nikdy nikam nechoď bez lahve na pití. Skoro vždycky najdeš aspoň něco, co do ní nabrat, a vypít se dá v podstatě všechno. 3) A nikdy to nevzdávej, i když stojíš tváří v tvář příšeře.... celý text