terimila přečtené 960

Vlaštovky z Černobylu 2023, Morgan Audic

Dobrý, ale ne dechberoucí. Podle recenzí jsem od toho čekala přece jen trochu víc. Má to většinu věcí, co má dobrej detektivní thriller mít - přiměřený počet nehezkých vražd, kořeny v minulosti, které se dají rozplétat, zajímavou vyšetřovatelskou dvojici (resp. trojici). Postavy mě vlastně i docela strhly - zejména mě zamrzel osud jedné. Fantastický prostředí - člověk se cítí značně nepříjemně, jen to čte. Co mě mírně zklamalo, byla osoba vraha (víc neříkám, abych nespoilovala). Bylo to fajn, ale četla jsem to asi 3 týdny s přestávkama... a to je prostě na thriller moc. Dobrý, ale něco málo tomu za mě chybělo. Nicméně určitě to lze doporučit. PS: Čtenářská výzva - kniha odehrávající se za války.... celý text

Colorado Kid 2017, Stephen King

Hodně překvapivé počtení. Překvapivé v tom smyslu, že to je úplně něco jiného, než od Stephena Kinga čekáte. Ale fakt doporučuju dát tomu šanci. Já si jím ukrátila dlouhou cestu ze zahraničí a bylo to velmi příjemné ukrácení. Příběh, který mladé stážistce vyprávějí dva ostřílení novinářští bardi, je obyčejnej... ale přitom značně znepokojivej. Ne děsivej, ale... absurdní. A bez odpovědí. Přesně takový to mnohdy bývá v životě... a přesně to se mi na týhle novele (románem bych to nenazvala) líbí. Užila jsem si ji s jakýmsi zvláštním smířením a posmutněním. Podobně se mi líbil Buick 8 - přidávám se ke Knihomix níže, že obě knihy jsou si opravdu něčím hodně podobné. Buick na mě zapůsobil víc, byl dramatičtější, silnější a mnohem naléhavější a tragičtější... ale Colorado Kid to zase dohání věrohodností a znepokojivostí. Za mě hodně dobrý.... celý text

Ignis fatuus 2024, Petra Klabouchová

Obrovské těšení a nezklamané očekávání. Perfektní kniha. Strhující od začátku až cca do 4/5, kde se znovu vrátíme k okamžiku, kdy les vydal -XXX-. Samotný závěr mi přišel už maličko udýchaný a vyčerpaný, jako kdyby se celá kniha a děj vysílily během útěků a utrpení v šumavských lesích. Také mi není úplně jasné, jak nakonec dopadla jedna z hlavních postav (tuším, ale...). Ale nevadí to, vůbec ničemu to nevadí. Když jsem začala číst, překvapilo mě, jak rychlý to má spád. Vlastně žádná z postav mi nebyla představena tak, abych se do ní výrazněji vžila nebo ji dokonce měla ráda. Což je za mě podmínka dobré knihy. Ale jak tak čtu a dostanu se k prvnímu úmrtí, zjišťuju, že se ve mně všecko svírá a je mi postavy tak šíleně líto, že mi to hlava nebere. A to se už nezměnilo. Takže - tahle kniha je mistrovství plíživosti. Čtete, nepřijde vám to, ale pod povrchem to pracuje a celé to funguje naprosto perfektně. A stejně plíživej je i strach a nejistota, která z knihy plyne (za mě hlavně z její prostřední části). Byla jsem fakt ráda, že jsem si ji vzala na dovolenou do tepla a slunce, kde se ty nepříjemný pocity trochu rozplývaly. Vzít si ji s sebou na svý tradiční podzimnozimní samotářský toulání po lesích v mlhách a sychravinách, to bych se asi po.... . :) Skvělá práce, pět hvězd, velkej dík, jde to na wishlist knih, co chci jako dárek, a přidám to do svý knihovničky mysteriózních děl, ze kterých bych jednou postavila svou mysteriózní teorii všeho, kdybych to uměla. :-D... celý text

Slepá mapa 2017, Alena Mornštajnová

Tohle hodnocení jsem musela pár dní promýšlet. Nejprve jsem myslela, že to budou jasné čtyři, u závěru jsem si říkala, že musím dát pět... ale s odstupem se zase kloním k těm čtyřem. Ale i to je moc fajn, myslím. O tu jednu hvězdu Slepou mapu připravuje podivnost některých postav, a hlavně komplikovanost a přílišná propletenost. Těch nápadníků, prvních manželů, druhých manželů, a jako bonus dam od A, tam prostě bylo trochu moc a i když jsem to četla pozorně, začala jsem v poválečném období ztrácet přehled. Jinak je to povedené, a to hodně. Typická Mornštajnová: postavy letmo načrtnuté, ale většinou povedené a výstižné (krom většiny "narychlo" splašených nápadníků, ti mi přišli dost ploší a neprokreslení). Nejvíc mi asi byla milá nenápadná Božena. I Alžbětu jsem chápala, i když mi k té její plánovačnosti některá hrrr-rozhodnutí tak docela neseděla. Anežka... hm. Nebýt toho s Honzou, měla bych ji celkem ráda a držela jí pěsti, aby našla svůj směr a trošku toho odhodlání a přestala se v životě jen tak plácat. Ale tohle do jejího obrazu jaksi nezapadlo (co si sakra myslela, že se stane, když udělá, co udělá? I kdyby to vyšlo tak, jak plánovala... stejně by byl konec, stejně, jako by byl konec, kdyby nedělala vůbec NIC). A já hrozně dlouho nevěděla, co s ní. Až v tom závěru jsem to nějak přijala, nejen to, co udělala, ale i tu její nerozhodnost a "nedotaženost"... a samotný konec mě obrovsky zahřál. Je to sladkej konec, ale jaksi hezky sladkej. A zaslouženej. Je to kniha, která učí odpuštění za to, že každej nedovede bejt hrdina a mít život ve vlastních rukách.... celý text

V zajetí tajgy 1972, Isaj Kalašnikov

Přečteno za jedno dopoledne. Narazila jsem na to náhodou, zaujal mě námět a chtěla jsem zabít čas. Což zafungovalo. Ale že bych ho zabila přínosně... to ne. Bylo to celé jaksi uspěchané a dětinské. Postavy psychologie moc nepobraly, všichni byli dost předvídatelní, dramatické zvraty žádné. Všecko je jaksi ohromně prosté a účinné, dva muži táhnou zraněného kilometry tajgou a bažinama, těžce zraněný, kterému jednu chvíli noha skoro praská od otoku, se úspěšně uzdravuje bez léků... hm. Nemístnej optimismus. I když v literatuře pro starší děti to asi své místo má. Co mě dralo víc, je taková ta vším se prolínající komunistická idea, že jedinec sám není nic, všecko jen kolektiv. A všichni pochopí, napraví se, přizpůsobí, idylka. Hm. Oceňuju, že to bylo celkem čtivé a ta ideologie tam nebyla úplně na plnou hubu, ale jinak... z dnešního pohledu nic moc.... celý text

Zpráva o nevíře: o historii čarodějnických procesů Slezska a severozápadní Moravy 2010, Michaela Neubauerová

Celkem stručné (kniha má sice asi 180 stran, ale většinu z toho dělají polská a německá mutace a zdroje), ale informačně velmi hodnotné dílo. Autoři se nějak nerozpovídávají, jen ve stručnosti nastiňují historii a průběh čarodějnických procesů na severu Moravy. Obrovsky oceňuji, že primárně čerpali z archivů a dobových materiálů. A také to, že hledali příčiny toho, co k procesům vedlo - zejména spory o moc, chudoba způsobená třicetiletou válkou. Oceňuju také snahu o nezaujatý pohled (asi nejvíc je patrný v části věnované inkvizitorovi Bobligovi, který ho prezentuje z trochu neobvyklého pohledu. Já si teda myslím, že to sadista být musel, jinak by to celý život nevydržel, ale vím o tom prd proti autorovi a jeho argumenty naprosto beru, jen myslím, že se s tímto nevylučují). Moc se mi líbí, že kniha obsáhla nejen známé losinské a šumperské procesy, ale hlavně jesenicko-zlatohorsko-niské, které předcházely a které měly snad ještě víc obětí... a ví se o nich obecně jen málo. Já sama jsem na to narazila během dovolené ve Zlatých horách (mimochodem doporučuju tamní muzeum a expozici čarodějnických procesů), kde mi s údivem došlo, že inkvizitor Boblig byl právě ze Zlatých Hor (na dřívější název Edelstadt prostě člověk už není zvyklý) a tam také svou "kariéru" začal. Líčení jednotlivých procesů je sice stručné, ale vtahující a umí člověku nastínit tu atmosféru, která asi na postižených místech panovala - nejprve vám zatknou, mučí a zavraždí ženu, za pár měsíců nebo let si přijdou i pro otce rodiny a děti buď oškubou a oberou, nebo za pár let taky dorostou pro hranici. A v bezpečí nebyl nikdo. Výborná kniha. A jsem ráda, že si ji můžu přidat do čtenářské výzvy - Kniha z prostředí mé poslední dovolené. PS: kniha je krásně zpracovaná. Kvalitní papír, působivé prvky (rudé kříže a další symboly), zajímavé a hezké písmo. Jen mohlo být trochu větší, pomohlo by to čitelnosti.... celý text

Lunapark 2013, Stephen King

Příjemný a vlastně na Kinga oddechový čtení. Dýchá z toho dokonale líčenej půvab mládí, vzpomínek, starejch časů a jejich radostí... ale na Kinga tomu přeci jen malinko něco chybí. Jiní autoři by asi za tohle měli pěknou čtyřku... ale na Kinga jsem přísná, nemůžu si pomoct. Četlo se to krásně, prodchnutý spoustou takovejch těch "lacino-kingovskejch mouder na každý den". Postavy byly příjemný. Co mi ale trochu vadilo, bylo, že jsem celou dobu čtení vlastně nevěděla, co čtu a co mám čekat a jak se zařídit - jako čtenář jinak čtu detektivku, jinak horor. Závěr mě hodně překvapil, i podle obálky jsem čekala něco trochu jiného. Jako detektivka to za mě úplně nefunguje, chyběla mi tam ta linie vedení čtenáře po stopách, a samotný odhalení bylo za mě hodně rychlý. Takže příjemných pár odpolední a určitě dobře odvedená řemeslná práce. Ale velký WOW se nekoná. PS: Čtenářská výzva 2024 - kniha, jejíž postava pracuje v knihovně.... celý text

Tři Sekery 2024, Kateřina Surmanová

Perfektní završení perfektní série. Neříkám, že to nemělo pár drobných vad na kráse, ale pozitiva to v pohodě drží na pěti hvězdách. Dokonale čtivé a strhující. Výborné postavy, dobře vykreslené a věrohodné (Surmanová ty vesnické typy prostě umí!). Michalovi a Václavovi člověk prostě musel držet pěsti, co to šlo. Perfektně navázáno na skutečné události. Super líčení života Roberta. A je to naprosto dokonale propojeno s dalšíma knihama a dílama nejen od autorky. Myslím, že definitivně jsem tomu těch pět hvězd přiklepla ve chvíli, kdy si Václav v motorestu poručil TŘEŠŇOVEJ KOLÁČ a KAFE a vzápětí vyslechl příběh o BOBovi. V tu chvíli si mě Surmanová coby dlouholetou uctívačku Twin Peaks totálně omotala kolem prstu a bylo hotovo :))) Abych jen nechválila: malinko mě draly některé postavy, které mi přišly až přehnaně schematické - Ester a občas i Michalova matka. Václavovy činy byly občas poněkud přehnané, úplně mi k němu to superhrdinství nesedělo. Policajtky se s vyšetřováním podivně plácaly, hrozně je to dralo, ale vlastně jsem jim to moc nevěřila... a pak to nechaj spláchnout takhle? A vůbec, celkově mi trochu neladil ten konec - osobně bych to od závěru v pohřebním ústavu odpárala. To už bylo tak nějak trochu moc. Ale sečteno, podtrženo - je to super a milovníkům mysteriózního čtiva vřele doporučuju! A tajně doufám, že Surmanová s mysteriózními thrillery touto trilogií nekončí. PS: Po dočtení celé série přemýšlím, jak na mě působily jednotlivé díly v rámci celku. Škála zdejších pěti hvězd nestačí - viděla bych to takhle: Šepot z lesa - 4,75 * Zvedá se vítr - 4 * Tři sekery - 4,5 *... celý text

Nová dobrodružství Sherlocka Holmese IV 2000, Martin H. Greenberg

Příjemné počtení na jedno odpoledne. A. C. Doyle to není, takže to absolutně nemá to kouzlo jeho povídek, ale jako pocta jeho odkazu to funguje dobře. Půjde to na chatu do poličky s nenáročným čtením na deštivý odpoledne :)... celý text

Dívka v pavoučí síti 2015, David Lagercrantz

Nenadchlo, neurazilo, ale četla jsem to snad 14 dní, což je na thriller slabota. Není to nejhorší, ale ve srovnání s původním Miléniem to neobstojí. Děj utíká jaksi skokově rychle, postavy jsou jaksi plošší a některé se chovají poněkud nelogicky a nedůvěryhodně... a to na chatě je úplnej úlet. A zapojení IT firem a institucí je dost nesrozumitelný. Pozitiva - zapojení Thanos (nepřekvapuje, zcela pochopitelné) a neuzavřený konec. Mě osobně zaujal a seženu si i další dva díly (ty by podle recenzí mohly být lepší než tento, takže uvidíme). Dalo se to.... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Hodně dobré. Parádně čtivá kniha (přečteno cca za 2 necelé dny), postavy sice spíše načrtnuté, ale uvěřitelné a pochopitelné. Kdybych měla tvorbu Mornštajnové přirovnat k výtvarnému umění, tak to je jsou jednoduché perokresby - ale velmi hezké a perfektně výstižné. Hodně mrazivé pro mě bylo uvědomění, že kdyby se tenkrát v listopadu něco podělalo podobně, jako to nastiňuje kniha, skončila bych úplně totálně stejně jako Magda. Byla jsem dokonce úplně stejně stará jako ona... Rodiče v těch dnech jezdili na demonstrace, takže by byli jasní. Naštěstí život šel tou lepší cestou. Souhlasím, že vývoj nastíněný na prvních stránkách je trošku přitažený za vlasy - udržet tak obrovský blok silou dalších 30 let, když se socialistický blok už od 80. let hroutil i kvůli ekonomické neschopnosti, to asi ne-e... Ale jako dystopický román to funguje skvěle. A perfektní závěr v listopadu 2019. Jen mě trošku mě mrzí pár nedokončených osudů - co Zbyšek a Klára? Válek a Kuba? A Jana? (Vůbec, vidím tady potenciál na volné pokračování - taková představa otevírání totalitního světa a privatizace, posunutých o 30 let do století internetu, sítí a globalizace, to by bylo velice zajímavé. Kam by se hrabaly divoký devadesátky.) Líbilo se, moc.... celý text

Tunguzský meteorit. Záhada na víc než jedno století 2008, Jan A. Novák

Naprostý souhlas s předchozími komentáři. Nic komplexnějšího a lépe zpracovaného v češtině o tunguzském "meteoritu" neexistuje. Navíc se to naprosto fantasticky čte (v podstatě až u části o výzkumu vesmíru jsem se trošku zpomalila, ale jinak se tím letělo úplně samo). Samotná událost mě fascinuje asi od devíti let, kdy jsem se o ní dočetla v nějaké záhadologické knížce. Strašně ráda bych se jednou dočkala dne, kdy se zjistí, co to bylo... ale nedělám si iluze. Jak tam dobře píše Novák, je to přes 100 let a stopy jsou pryč, tajga je sežrala. A ten beletristickej závěr... ten je naprosto luxusní. :) Skvělá práce a autorovi respekt a dík!... celý text

Příšery odnikud 2002, Ivan Mackerle

Obstojný přehled nejen ohledně záhadných stvoření, ale také dalších tajemných jevů. Pročež mi přijde, že titul trošku neodpovídá názvu. Většina jevů je probrána hodně letmo, je to sice zajímavý přehled, ale opravdu hodně stručný a opakují se informace, které člověk o záhady se zajímající už četl i jinde. Nespoléhala bych na to, že bylo čerpáno z více zdrojů, ověřováno a podobně. Ve srovnání s reportážními knihami z výprav pana Mackerleho je to o poznání slabší, proto dávám jen průměrné hodnocení.... celý text

Návrat nejistý – Po stopách největších záhad 2011, Ivan Mackerle

Perfektní přehled cest a pátrání pana Mackerleho a jeho party. U některjech příběhů se až tajil dech - hlavně hledání kotlů na Sibiři... Je za tím vidět obrovská a poctivá práce, shromáždění různých názorů a teorií (líbí se mi zejména ta o tom, že kotle jsou dávná zařízení na sestřelování kosmických hrozeb! Tunguzský a Čeljabinský meteorit hned nabývá jinejch rozměrů... :) ... a pak samotné výpravy. Už jen připravit to, sehnat místní průvodce a identifikovat místa, která se k těm legendám vážou, musí být neskutečná práce. A pak tam ještě dny nebo týdny pobývat v džunglích, pustinách, mezi havětí, neprostupným terénem.... ufff, obrovskej respekt. Naprosto skvělá byla část ze Sibiře, ale i Brazílie mě hodně vtáhla. Perfektní počtení a doporučení. Obrovská škoda, že už pan Mackerle nic dalšího neprobádá a nenapíše.... celý text

Zítřek ti nikdo neslíbil 2020, Kateřina Karolová

Dobré. Začátek a většina knihy super, strhující a perfektně čtivé. Jen jsem tím letěla, abych se dozvěděla, co se se třemi hrdiny stalo... Na rozuzlení jsem teda nepřišla, přiznávám. Pojetí a myšlenky jsou hodně zajímavé a celkem mě zaujaly. Ovšem poslední třetina lehce zklamala, některé linie mi přišly dost nedotažené (hlavně Viktor). Dobré, ráda jsem si to přečetla a docela to i lze doporučit jako napínavou neobvyklost k lehkému zamyšlení. Ale do knihovny to, narozdíl od Odbočky v lesích, chtít nebudu. To nejzajímavější z celé knihy asi nikdy nezapomenu, takže další čtení už prostě nebude ono...... celý text

Zvedá se vítr 2023, Kateřina Surmanová

Hodně zvláštní knížka. Z první části - z pohledu dětí - mi bylo nekonečně smutno, z těch osudů, beznaděje, bezútěšnosti maloměsta. Osobní vsuvka: Mám Jižní Moravu moc ráda na občasnou návštěvu a pobyt, ale žít tam... ani za nic. Když se můj bývalý vracel na Slovácko a chtěl, abych šla s ním a odstěhovala se od svého dosavadního života, odmítla jsem - některé věci tam jsou moc nepříjemně blízko a pokud člověk není dost ukotvený a spokojený se svým životem, hrozí, že se zničí snadno a rychle. Prostě se uchlastá. A tahle knížka do tohohle mýho názoru plně zapadla. Vlastně to dává smysl - jsem taková Krista, která také odešla z maloměsta za prací a životem, ale ne kvůli práci, ale proto, že by ji každodennost a takové to vesnické vidění-si-do-talíře ubilo. Její závěrečné smíření bylo na knize asi to nejhezčí a nejočistnější... a přitom ne laciné. Někdy stačí hrozně málo. K samotnému příběhu: u příběhu z dětství mi vším prosakoval smutek a lítost nejen nad dětma, ale nad celým jejich okolím a krajem. Filipovu odlišnost jsem hrozně dlouho nedovedla akceptovat, přišla mi jaksi... laciná. Její důsledky mě tedy občas dost tahaly za logiku (hlavně to s Šimáčkem). Nicméně když už jsem se s tou odlišností sžila (ve Filipově dospělosti), bylo to lepší... a nakonec jsem dokonce i jaksi přijala smysl té lacinosti. Ale zprvu mi to vadilo. Co bylo povedené, byla tísnivost a neodvratnost líčení pohrom, které kraj postihly a řítily se na něj. Občas těch líčení a metafor bylo skoro až moc, ale dalo se to zvládnout. No a samotná krimi/mysteriózní zápletka... jo, ta se povedla. Dává to smysl a překvapilo to, jak to má být. Na Surmanové je tady vidět obrovská inspirace Stephenem Kingem. Nicméně vsazením do skutečných českých událostí se s tím poprala dobře a chytře. A samotné finále a rozuzlení je hodně dobré - Šelmy se někdy (nebo většinou?) schovávají i tam, kde máme tendence je nehledat. A závěr v lese... krutý, ale pochopitelný. Co mě dostalo hodně, a jaksi to uzavřelo celý kruh téhle knihy... je Roman. Jeden by čekal trošku jiné pokračování... ale tohle vlastně zapadlo víc. Nakonec dávám pěkné čtyři hvězdy - pár věcí mi nesedělo a rozhodně to nemá na Šepot z lesa. Ale přidávám si ji na wishlist, protože 1) Šepot už mám, tak si doplním knihovnu, a 2) k tomuhle se určitě bez výčitek vrátím. Dobrá práce a dík.... celý text

Parfém: Příběh vraha 1990, Patrick Süskind

Fascinující čtení. Čteno už podruhé s odstupem asi 12 let. A opět se mi potvrdilo, jak stojí za to číst stejné zajímavé knihy s odstupem a jak rozdílně je člověk vnímá. Z prvního čtení mi utkvěly jen první a poslední vražda, porod mezi rybami a závěrečný konec a nabyla jsem dojmu, že to je dost drastické dílo. Teď jsem se do toho pustila znovu a výsledkem byla fascinace nad tím, jak autor dokázal zkombinovat nezkombinovatelné - puch a vůni, touhu po kráse a s tím se pojící ochotu udělat cokoli včetně toho nejhoršího. Touhu po klidu a samotě a vlastně až nebytí, s potřebou být mezi lidmi, protože je potřebuju (ať už k čemukoli). Grenouilla mi vlastně občas až bylo líto, sice to bylo nelidské stvoření, ale on se pro to nerozhodl. Nelze se vlastně divit, že se svou přirozeností řídil až do absurdity a plně využil pokrytectví a tuposti společnosti, do které se narodil. Odporní nebo divní tam byli všichni a Grenouille byl vlastně jen takovou páchnoucí (pardon, nepáchnoucí) třešinkou na zkaženém smrdutém dortu. A v samotném konci si vlastně i tak trochu získal moje sympatie - narozdíl od těch ostatních. Silné a rozhodně doporučeníhodné a fascinující počtení. Rade: Přesně vím, o čem mluvíš. Dodnes někde v kufříku vzpomínek schovávám zbytek lacinýho balzámu na rty, kterej jsem si před skoro 20 roky vezla na lyžák se školou. Dodnes přivoním a zase šlapu nahoru ten hnusnej dlouhej krpál a povídám si s kamarádkama... Vůně umí neskutečný věci.... celý text

Měsíční šachta 2019, Martin Lavay

O Měsíční jeskyni jsem párkrát slyšela z videí a dokumentů, tak jsem sáhla po téhle přehledové knize... a svůj účel splnila. Občas mi přišlo, že až moc odbíhá od tématu (část věnovaná legendám a jiným podzemním prostorům se občas hodně "rozkecávala", ale jak přišlo na samotné praktické pátrání, bylo to parádní. Takže úvod (seznámení s Horákem a jeho legendou) super, druhá kontextuální část dobrý, třetí pátrací super. Člověk si ze začátku tak nějak říká, že to přece není možný, aby se existence něčeho takovýho nedala snadno ověřit, nebo že by na to za ty roky nenarazil někdo další, vždyť to je JEN dobře dostupný Slovensko... ale až když to čte a vidí zmínky o neschůdnejch kopcích, lesích, medvědech a jinejch komplikacích, uvědomuje si, že to taková sranda není. Navíc tam je krásně ukázáno, jak se příroda i společnost v těchto končinách razantně měnila a dál mění a věci už nejsou takový, jaký mohly být za Horáka. Navíc je to perfektně čtivé, čte se to skoro samo. Budu Lavayovo a dalších zmíněných badatelů pátrání poočku sledovat a doufat, že se třeba podaří zjistit víc... Tak či tak super práce. Ivan Mackerle má důstojného a schopného nástupce :-)... celý text

Kdyby ze světa zmizely kočky 2023, Genki Kawamura

Tohle chci. Přečteno za jedinej večer. Čtivý, poutavý od první stránky, přirozený a plynoucí jako voda - sice občas uhýbající, ale plynoucí k neoddiskutovatelnému cíli. Jediné, co mě malinko dralo, byl jazyk - možná je to i překladem, ale přišel mi lehounce neučesanej a vzhledem k věku vypravěče trochu přehnaně nevyzrálej. Dost často jsem si říkala, že bych volila jiná slova. Ale neva. Hlavní myšlenka knížky je vlastně hrozně jednoduchá, ale geniální - unese jak děj (poslední dny mladého člověka), tak spoustu vzpomínek a úvah. Nejprv mi přišel trochu zvláštní ten výběr věcí, které mají zmizet ze světa... ale během vyprávění to dalo smysl. Postupně se odhalil celej autorův příběh... hlavně ta rodinná část mě hodně brala za srdce. A v závěru, od kapitoly s kočkama, mi už pravidelně vlhly oči (a to jsem celkem myslím odolná). Fascinující, křehká a dechberoucí knížka o rozhodování, bilancování o tom, na čem v životě fakt záleží a co za co stojí. Jdu si ji objednat, tohle potřebuju. PS: Čtenářská výzva - kniha začínající slovem Kdyby.... celý text

Ďáblovy knihy aneb Krvavá antologie 2022, * antologie

Velice zajímavý počin. Pěkný přehled a vhled do specifického literárního žánru. Čtivé je to tak částečně - odbornější část se čte... nu, jako odbornější nebo populárně naučná literatura. Každopádně mě to do tématu více vtáhlo a pořídila jsem si do své zvrhlé knihovničky i tisíckráte citovaného Váchala. Kdysi jsem do něj nahlédla při psaní disertace a až se jednou budu hodně nudit a mít hodně volnýho času, pověnuju se mu víc. Ukázky jsou hodně rozmanité - některé jsou zamotané až běda a jazykově hůře srozumitelné (což ale absolutně není na vrub autora), jiné mají spád a dají se slušně číst i na dnešní poměry. Doporučuju prokousat se až k závěru, tam to stojí zato a docela jsem i zírala nad relativní realističností a drsností některých ukázek. Rozhodně zajímavý a přínosný počin. Prohlodávala jsem se tím sice skoro půl roku po večerech, ale nelituju. PS: Čtenářská výzva - kniha v měkké obálce.... celý text