terimila přečtené 960

Hovor se smrtí 2020, Chris Carter

Na Carterovy poměry slabší díl, skoro možná nejslabší. Hodně věcí se tu opakuje: sledování vraždy na dálku, zapojení dalších osob, no a pak hlavně samotná motivace vraha. Hernajs, ta mě fakt naštvala tak, že jsem si poprvé u Cartera myslela, že dám snad jen tři hvězdy. Jako když jsem to četla poprvé, kecla jsem na zadek. Podruhé už jsem si připadala malinko ošizeně. Ale potřetí??? Jestli to ještě jednou uvidím, Chrisi, tak tu trojku fakt dostaneš. Hodně vyhaluzený mi přišel i závěr. Odhalení vraha bylo hoodně narychlo a dost haluzácky náhodou metodou. Nicméně stále to mělo většinu carterovských pozitiv - neuvěřitelně skvělá čtivost, hnusné vraždy (hlavně druhá, ou) a tradičně kvalitní hlavní postavy. Takže nakonec čtyři, ale slabší. Ale nic to nemění na tom, že velice doporučuju celou sérii.... celý text

Já jsem smrt 2020, Chris Carter

Tohle bylo v porovnání s ostatními hunterovkami malinko slabší. Carterovskou úroveň odpornosti vražd tady splňovala snad jedna, jinak to bylo takové... občas skoro až normální. (Já vím, kdo má pořád ty nechuťárny vymýšlet, ale holt když si nasadím laťku vysoko, tak to pak je boj.) Linka s únosem chlapce je hodně povedená a jeho psychický rozklad... brrr, to se myslím povedlo. Závěr a odhalení vraha dobré, absolutně jsem tuto osobu netipovala a rozpletení celého příběhu už vůbec ne. I když mi to nepřijde moc uvěřitelné, a to ani na carterovské poměry. Takže tentokrát "jen" čtyři hvězdy.... celý text

Zloba 2020, Chris Carter

Hodně, hodně dobrej díl. I když musím přiznat, že jiné mi seděly víc. Opět zhltáno za cca 1 den, takže paráda. Obecně teda musím říct, že mě malilinko štvou supergeniální zločinci, kteří všecko dovedou a na všecky vyzrajou, takže Lucien jako takovej mi knihu spíš velmi mírně kazil... ale drobné detaily jako osud spolužačky (ou!!!) nebo obsah trezoru to vytáhly k pětce. Hunterovo soukromí a minulost mě úplně neberou (jak se ten základ opakuje v každým díle, tak už mě to spíš malinko nudí a přidané nové střípky na tom asi nemůžou nic změnit), ale nerušily, což je fajn. Velmi dobrej díl a těším se na další.... celý text

Vraní oko 2023, Michaela Klevisová

Klevisové klasika - perfektně napsaná detektivka, osazená uvěřitelnýma postavama a zasazená do skvěle vylíčenýho prostředí. Přiznám se, že prostředí jihomoravských lužních lesů mě moc nevtáhlo, už jsem s Bergmannem navštívila místa, která mi seděla víc :-) Zápletka dobrá, i když jsem asi autorce sežrala návnadu a viděla zápletku v nepřiznaném otcovství jedné z postav. Rozuzlení tedy malinko překvapilo, ale je to dobré. Celkově mi to přišlo méně strhující než některé dřívější díly, proto dávám "jen" čtyři hvězdy. Ale i čtyři hvězdy jsou myslím parádní hodnocení.... celý text

Zlý měsíc 1997, Robert Lawrence Stine

Tohle byly snad moje první papírově přečtené Stopy hrůzy, které jsem si v těch sladkejch 12 koupila a přečetla :-) a tehdy jsem z toho byla asi dost unešená, neb jsem si až dosud, což už je víc než 20 let (!) pamatovala text ústřední Danieliny písně.... Takže jsem se na to teď hodně těšila. Ale zklamalo to. Příběh sice ucházející, zápletka s vražděním a vlky fajn... ale ten závěr, sakryš, ten to úplně zabil. Něco tak stupidního - rádoby děsivýho, konspiračního a červenoknihovnovýho - se jen tak nevidí. Takže tři hvězdy spíš s odřenejma ušima a ze sentimentu.... celý text

Jsi frajer, Bobby 1997, Robert Lawrence Stine

Slabota i na Stopy hrůzy. Zápletka úsměvná (dvě hvězdičky jsou za ni), ale postavy tak stupidně schematický, že se to skoro nedalo číst. Možná by to fungovalo jako parodie, ale to Stopy hrůzy, pokud vím, být neměly.... celý text

Čtenář myšlenek 1997, Robert Lawrence Stine

Ale jo, to nebylo špatný. Celkově teda tuhle sérii sráží horší překlad (to věčný hůůůů a hovorová puberťácká hantýrka i mimo přímou řeč se mi už pomalu zajídaj)... ale tady byl celkem fajn příběh. Ověšeno sice duchařinou, ale pod tím celkem slušná detektivka s pár zvraty a kus napětí. Odhalení vraha fajn. Odpustila bych si to happyendové poznání, že jsou oba výjimeční... ale jinak dobrý.... celý text

Tajuplná vražda - Případ Leopolda Hilsnera 1994, Jiří Kovtun

Jednou větou: Pokud chcete vědět něco o vraždě Anežky Hrůzové a tragédii Leopolda Hilsnera a chcete to mít velmi dobře podloženo, začněte Kovtunem. Natož pokud to chcete fantasticky zasadit do kontextu a dozvědět se něco o české společnosti od konce 19. do poloviny 20. století. 2022 - AUDIOKNIHA: Autor se hodně zaměřil spíše na sociální a společenský pohled, spíš než na samotnou záležitost vraždy. Jeho pohled dává smysl, informace se doplňují a potvrzují a to, k čemu vedou, je vlastně až děsivé. Já osobně jsem tam trošku postrádala víc pohledu "kriminalistického", chybí mi tam i nastínění možností, kdo mohl být skutečným pachatelem, a také mi chyběl bližší pohled na vraždu dívky Marie, která byla zavražděna asi rok před Anežkou. Ale každopádně je to počin výborný a doporučuji. Kupuju tištěnou a jdu si ji přečíst pořádně a pomalu. 2023 - TIŠTĚNÁ: Po dočtení papírové knihy měním hodnocení. Je mnohem obsáhlejší a obsahuje i to, co mi v audiu chybělo. Pan Kovtun odvedl fantastickou práci, zaměřil se na zmapování všeho, co se v dané době dalo k případu Hrůzová/Hilsner najít, a udělal to nesmírně poctivě, sepsal srozumitelně a v rámci možností i čtivě. Závěr je jasný, Hilsner to nebyl... ale kdo to byl - zbývají a dodnes se pletou dva motivy, rodinný majetkový vs. sexuální napadení. Moc mě tedy potěšilo, že se toho v současnosti ujal publicista Jaroslav Mareš. Jeho nedávný postřeh o obsahu žaludku mrtvé (a to, že podle všeho KRÁTCE před smrtí pojedla mléčnou kaši, tj. nejspíše došla DOMŮ) je zcela geniální, prostý a mohl by po těch stodvaceti letech konečně navést k finálnímu objasnění. Minimálně očištění chudáka Hilsnera by proběhnout mělo, tohle je ostuda naší justice. Obrovský respekt všem, kteří do té víc než staleté skládačky přiložili svoje dílky... a kniha pana Kovtuna, mám pocit, složila tu největší část. Takže nelze hodnotit jinak než skvěle.... celý text

Vražda před maturitou 1996, Robert Lawrence Stine

Tohle bylo slabý i v rámci Stop hrůzy. Od začátku do konce blbý - protivná hysterická hrdinka, sobecká šprtka, co ji zajímá jen být ta nej nej nejlepší, bude se kvůli tomu ponižovat a doprošovat... a všichni se na ni přesto lepí jako na cumel. Pak to někdo vezme za blbej konec a hodí to na tuhle holku, která začne reagovat tím naprosto nejstupidnějším způsobem. Že je blbá ona, to chápu, ale že jsou v knize úplně blbí všichni, včetně dospělejch a policie, to je trochu moc. A nakonec se samozřejmě vše vysvětlí a máme tu happyend. Samý velký špatný. No, nic, tenhle díl se nepoved.... celý text

Cesta do pasti 1996, Robert Lawrence Stine

V rámci Stop hrůzy to patří k tomu lepšímu. V porovnání s normální detektivkou či hororem by to samozřejmě spadlo minimálně o hvězdu dolů, ale tohle prostě člověk čte proto, že je to taková ta roztomilá blbost pro dvanáctiletý děti, co si chtěj připadat hrozně statečně, že už nečtou pohádky... a čte to proto, že to číst chce. A číst cíleně brak a pak mu dát jednu hvězdu s brekem, že to byl brak... to by byl čtenář tak trochu pako. :-) Takže čtyři hvězdy. Slušná zápletka, pár zvratů (i když žádný vau-překvapení), místy i docela atmosféra. Spokojenost.... celý text

Klub děsu 1996, Robert Lawrence Stine

Nic moc. Hodnoceno s malým odstupem a vlastně už si nepamatuju závěr a rozuzlení. I na poměry Stop hrůzy trochu nepovedené. Ale neva, jedeme dál :)

Smrt záchranářů 1996, Robert Lawrence Stine

Stopo-hrůzovej průměr, pohodová duchařina na odfrknutí po práci. Nenadchlo, neurazilo, Myš jsem nejprve hledala jinde, i když určité osoby mi od začátku byly podezřelé. Jedno rozuzlení se velice podobalo jinému z předchozích SH. A těch shod a následků "tajemství loňských lét" tam bylo trošku moc, takže jen průměr.... celý text

Konec hry 2020, Daniel Cole

Dost velký trápení, ale dočetla jsem. Vůbec mi to nesedlo. Kdysi jsem četla Hadrového panáka a ten byl pohodovej, ale tohle... ne. Jak už tu opakují ostatní, jako kdyby autor nevěděl, co vlastně píše. Moc tlačí na pilu s vtipností a vůbec to nefunguje. Děj mi přišel šíleně zmatenej. Ano, uznávám, moje chyba, že jsem Loutkáře četla buď děsně dávno, nebo možná vůbec (neutkvělo mi z něj vůbec nic, ale to ani z Hadrového, a toho jsem četla prokazatelně)... ale i tak by děj měl být přehlednější. Milion postav, jejich zamotaný vazby, kdo s kým konspiruje a kdo je komu zavázán... ehm. Postavy až na výjimky (Maggie a Finlay s Christianem zamlada) jsou v lepším případě nevyzpytatelné (Wolf, Rouche), v horším na facku (Baxterová, Andrea). Šílené nelogičnosti v ději - Wolf chodící si do vězení jen na noc, to jako kurňadrát fakt? Ach jo. Samotné rozuzlení vraždy nakonec nebylo tak zlý, ale ta omáčka kolem.... a ten závěr, ten mě znechutil totálně. Vůbec celá vztahová zápletka je laciná a trapná. Nic, s Colem asi končím, je mi líto.... celý text

V cizím těle 1996, Robert Lawrence Stine

Hodnotím jen v rámci Stop hrůzy, ale tohle je prostě tak svébytnej žánr, že to nelze hodnotit jako normální horory a thrillery. A v rámci Stop hrůzy je tohle hodně dobrý. Sice puberťácky unáhlený a přepjatý, ale to k tomu patří... a jakmile se děvčata vydají do Shadysideského lesa ke zdi, začne to být dost fajn. Slušná atmosféra, pěkný překvápko od Lucy, obstojně nechutné vraždění... a ten závěr, jo. Ten to vyšvihl o hvězdu nahoru. I když hodně zajímavá byla i myšlenka úniku jedné osobnosti dál a dál jen díky tomu, že si najde dalšího jedince na výměnu... i s tím by se dalo pracovat. Fakt dobrý. Parádní oddychovka na půl dne. Tímhle dílem jsem se ke Stopám hrůzy vrátila snad po třech letech... a zase mě to docela navnadilo pokračovat. Takže fajn.... celý text

Jeden za druhým 2015, Chris Carter

Další strhující jízda z hunterovské série. Postavy skvělé, vraždy absolutně odporné (i když druhá se tak trochu opakuje... na druhou stranu, kolik vysoce originálních a hnusných způsobů vraždy může člověk vymyslet?), děj strhující. Skvělá je ta myšlenka přenosů a hlasování o realizaci a provedení vraždy. Skvělá a děsivá. I když nejděsivější je samotný fakt, že se téhle hry dobrovolně účastní i někdo další... Rozuzlení a odhalení vraha je... carterovské. Pomsta je obvykle jeden z mála motivů, který asi my obyčejní smrtelníci dovedeme trochu pochopit... ale tady to bylo hodně krutý. Navíc bych řekla, že já, být vrahem, tak začnu úplně někde jinde - u těch, kteří tu "spouštěcí" událost přivodili. Tak či tak to bylo parádní počtení. Čtyři hvězdy jen proto, že v téhle sérii už byly díly, který mě strhly i víc.... celý text

Sochař smrti 2014, Chris Carter

U Cartera se rozhoduju obvykle mezi "absolutní trhák" a "super". Tohle byl trhák. Plně to naplnilo očekávání, která čtenář od Cartera má - extrémní dávka nechutnosti, hnusu a utrpení, napínavé pátrání, rozplétání kořenů zločinu v minulosti menší či větší. A závěrečnej Hunterův boj o život. Sice už to není tak děsně wow jako u prvních věcí, co jsem od Cartera četla, spíš to jede podle zaběhnuté šablony... ale jede to podle ní parádně. Odhalení vraha bylo hodně velké překvapení - i když tomu hodně pomohlo to drhnutí v překladu, co si budeme povídat. Ale nekritizuju, sama jsem dumala, jak to formulovat jinak, a na nic jsem nepřišla... Pět hvězd. A roste ve mně odhodlání naházet celou tuhle sérii do svýho seznamu dárků :-)... celý text

Dům tajemných stínů 2022, Darcy Coates

Průměr, kterej absolutně nenadchl, ale ani neurážel. Když to člověk pojal jako totálně oddychovou červenou knihovnu v duchařskejch kulisách, dalo se to. Samozřejmě je blbost čekat od toho nějaké větší propracování postav, vtažení do děje, velké sympatie - všecky postavy jsou tak jaksi placaté a schematické, občas se chovají nelogicky a některé věci jim šíleně dlouho nedocházejí... ale co už. Dalo se to a u čtení jsem neměla chuť žádnou z postav nakopat, což je dobrý základ pro průměrné hodnocení. :)) Nicméně Darcy Coates se asi mou oblíbenou autorkou nestane, nenaděláme nic. Nesedí mi její schematičnost, málo prokreslené postavy, happyendy, trochu zázračná řešení; u hororových scén se ani nebojím, ani ve mně nevyvolávají hnus. Ale číst se to dá a když člověk nemá přehnaná očekávání, vlastně si u toho může docela hezky odpočinout.... celý text

Noční lovec 2013, Chris Carter

Velice dobrý, ale Carter umí lepší. Je to hrozný, co teď napíšu, ale polovina knihy mi přišla taková tentokrát jaksi divně vláčná, nic extra drastickýho, žádný stahování z kůže zaživa. Holt četba Cartera dělá svoje a dělá z člověka extrémně otupělé čtenářské hovado, co si budem. Čtivost skvělá, postavy kvalitní osvědčené, závěr povedený. Hodně to vyšvihl - vlastně jsem během začátku a rozjíždění příběhu přemýšlela, zda to nebude první Carterova trojhvězda. Ale ten závěr a rozuzlení s totožností a kořeny vrahova šílenství se povedly, takže čtyřka. A těším se na další.... celý text

Fantom z Blackwoodu 2021, Darcy Coates

Řekla jsem si, že si zase zkusím trochu rozšířit rozhled v horrorové literatuře, tak jsem sáhla v knihovně po pár kouscích Darcy Coates ze série o strašidelných domech. No... číst se to dalo, utíkalo to, četlo se to příjemně. Napínavé mi to moc nepřišlo a o strachu nemohla být ani řeč, přece jen když je někdo odchovanej Stephenem Kingem, tak ho takovejhle britskej duchařskej čajíček nerozhodí. Mara mi přišla dosti protivná, Neil nedůvěryhodnej, duchové moc laciní. Navíc jsem v tom neustále viděla vyvařený a trochu předělaný Kingovo Osvícení, nemůžu si pomoct. A ten happyend by tam být za mě nemusel. Ale jak říkám, číst se to dalo a byl to celkem příjemnej večer. Lousknu ještě jednu starašidelnodomovku, co jsem si přinesla spolu s touhle, ale do dalších se už asi nepustím. Těžkej průměr.... celý text

Popravčí 2019, Chris Carter

Parádní kousek. Už dlouho se mi nestalo, aby se mi u knížky dělalo místy drobet šoufl; tady se to přihodilo hned dvakrát. Nicméně příběh je perfektně vystavěnej, napíná vás jak kšandy, postavy jsou perfektní. Je tam jen pár detailů, co mi malilinko nesedí a proto nedávám 5, ale jen 4. Ten hlavní je Mollie - ta mi do Cartera prostě jaksi nezapadá (z toho, co jsem zatím přečetla). Ne že by byla špatná, naopak, ohromně jsem jí přála, ať se z toho všeho vymotá a ten závěr mě ohromně potěšil... ale prostě mi tam nesedí. Navíc mě její příběh vedl coby k vrahovi úplně někam jinam, během čtení jsem si vlastně vymyslela vlastní racionální vysvětlení a pak z něj nic nebylo :) A taky mě poněkud tahala za oči Hunterova nezničitelnost - ten heroickej přesun z jednoho zásahu k druhému byl poněkud hůře uvěřitelnej... Ale ve výsledku je to super. Carterovsky krvavý a děsivý vraždy (hodně jsem přemýšlela, která z nich je nejděsivější, vzhledem k tomu, že k několika popsaným fobiím nemám moc daleko), osvědčenej vyšetřovatelskej tým, nová a velmi slibně vypadající šéfka. Jo, tohle se opět moc povedlo a já se těším na další díl.... celý text