terinkha
přečtené 362
Sova
2016,
Samuel Bjørk (p)
Ten námět neměl chybu! Pasáže o malém klučíkovi byly fakt creepy, ani si nechci představovat, že někdo v něčem takovém vyrůstá. Mia je kupodivu ještě stále živá, zas jí hrabe, ale to k ní tak nějak patří (a rozhodně to nedosahuje rozměrů psychopatů od Flynnový). Líbí se mi, že se hodně objasňují příběhy jednotlivých postav, dodává to příběhu trochu jinej rozměr. Ehm, vrahovy praktiky jsou FAKT odporný, konec opět trochu přitaženej za vlasy, ale bavilo mě to číst a to se počítá ;-)... celý text
V lese visí anděl
2015,
Samuel Bjørk (p)
Severskou krimi jsem si zamilovala (a navíc se z ní stal fakt velkej fenomén). O téhle knize jsem slyšela už dávno a konečně na ni přišla řada. Naprosto mě uchvátil začátek knihy. Ohromně se mi líbilo, jak jsem jako čtenář pronikla do života hlavních hrdinů tak snadno a věděla jsem obrysově hned, s čím se potýkají. Co se týče příběhu. Mia je cvok, ale věřím, že takoví lidé, co se chvílemi ocitají mimo sebe, existují. Holger je skvělá postava a prostě mě to bavilo. Odsejpá to, dobře se to čte, má to spád. Jasně, konec trochu přitaženej za vlasy, ale vlastně proč ne? Však stačí se podívat, v jaký době žijeme a hned mi to přijde o trochu menší psycho... Díky, dobrý, do Sovy jsem se pustila záhy ;-)... celý text
Nomád
2017,
James Swallow
achjo! Já fakt chtěla mít tuhle knihu ráda! Těšila jsem se na ni jak malá, navíc jsem ji jako první ukořistila v knihovně, takže radost o to větší...A jako naschvál jsem onemocněla, takže jsem měla na čtení čas...A prostě nic. Žádný uchvácení, zatajenej dech, hltání každýho slova. Zápletka dobrá, nejvíc mě bavila dějová linka Halila. Ale Marc mi nebyl jako hlavní hrdina moc sympatickej, a to je vždycky kámen úrazu...Jsem fanynka Poutníka, ale tohle jeho kvalit zdaleka nedosahuje.... celý text
Já, Poutník
2014,
Terry Hayes
Už je to poměrně dávno, co jsem tuhle knihu četla, ale i tak mi přijde, že vzpomínky na ni jsou téměř živý, jako bych ji četla včera (i proto jsem si ji stáhla do čtečky a chystám se na ni znovu). Když řeknu, že jsem neváhala tuhle knihu vláčet z Liberce do Brna autobusem, jen abych si mohla číst, vyjadřuje to dostatečně moje nadšení? Každý přerušení nebo zavření knihy jsem provázela vrčením a dokud jsem nedočetla, nebyla se mnou řeč. Víc takových knih, prosím! Naprosto ultimátní skvěle vystavěnej příběh, kterej vám dává pocit, že jste tichý společník Poutníka na jeho cestě. Přečíst tuhle knihu by měla být skoro povinnost! :-)... celý text
