Terry.89 Terry.89 přečtené 675

☰ menu

Poppy Day

Poppy Day 2016, Amanda Prowse
3 z 5

Popravdě pořád nějak nevím, jaké emoce ve mě tato kniha vyvolala. Příběh je bezesporu zajímavý a téma aktuální, ale autorčin styl mi prostě nějak nesedl. Příběh mi přijde takový neúplný, jako by v něm něco scházelo. Když se zamyslím a ohlednu zpět, vlastně nemůžu říct, že bych si čtení nějak zvlášť užívala. Prostě jsem četla dál, protože jsem chtěla vědět, jak to dopadne, ale pocity, které vás provází, když čtete knihu při které zažíváte nadšení ze samotného faktu, že ji čtete se u tady prostě nedostavilo. Ani přílišnou simpatii k hlavním postavám jsem nepocítila, navzdory tomu, že Poppy několikrát prohlašovala, že přece není hloupá, mě tedy trochu hloupoučká přišla, stejně jako Martin, který se bezhlavě vrhl do armády, aniž by se obtěžoval zjistit, co přesně služba v ní obnáší. Příliš mi ani nesedl opravdu nízký věk páru. A spousta omáčky z let minulých, která se roztékala okolo hlavního děje. Zkrátka, knihu jsem přečetla, ale znovu už bych ji číst asi nechtěla. Teď váhám, zda mám dát autorce pomyslnou "druhou šanci", témata jejích knih jsou hodně zajímavá, ale její styl psaní mi zrovna dvakrát nesedl. Tak uvidíme v budoucnu, jak se mi to v hlavě rozleží. :)... celý text


Útěk z teritoria smrti

Útěk z teritoria smrti 2015, Tom Isbell
4 z 5

Zpočátku mě kniha nijak zvlášť nenadchla, ale četla jsem dál. Což seukázalo, jako velice dobrý nápad. Po slabším a trochu nudném začátku, se příběh pěkně rozjede. A knížku jsem následně měla přečtenou asi za 2 dny. Nejvíce se mi líbily části, kde se objevuje Hope. Příběh je možná trochu nadnesený, co se schopností hlavních postav týče, uvážime-li, že se jedná o děti, případně adolescenty. Ale je to sci-fi, tak proč ne :). Jen by mě zajímalo, jestli u nás vyjdou i další díly.... celý text


Uvnitř mé hlavy

Uvnitř mé hlavy 2016, Francesca Zappia
5 z 5

Když jsem jednou brouzdala na internetu, tak jsem na tuhle knížku narazila, anotace mě zaujala, tak jsem si ji přidala na seznam. Po zakoupení na mě pár měsíců čekala, než jsem se do ní začátkem letošního roku pustila. Když jsem začala číst, tak jsem si zpočátku myslela, že jsem šlápla pěkně vedle, ale to jsem se tedy zatraceně mýlila! Myslela jsem, že si přečtu tak jednu, možná dvě kapitoly před spaní. Chyba! Zhltla jsem rovnou nějakých sto dvacet stránek a klidně bych četla i dál, nebýt toho, že jsem druhý den musela brzy vstávat do práce. Knihu jsem nakonec přečetla za dva dny a byla jsem naprosto unešená. Příběh je krásný a velmi emotivní, plný nečekaných zvratů i všedních věcí, které se však pro Alex díky její nemoci mění mnohdy v úplné bizardnosti. V průběhu čtení se vlastně dozvíte, že to co pokládala Alex za nespornou realitu je ve skutečnosti úplně naopak. Musím přiznat, že na její rodiče jsem měla poměrně vztek, místo, aby se jí pokoušeli mnohé usnadnit, vyvíjeli na ni nesmyslný tlak a když se objevil další náznak problémů, raději by ji hned poslali do léčebny, než by se pokusili jakkoliv ji podpořit a vyslechnout ji. Tajže jak už jsem řekla prve, kniha se mi velice líbila. Četla se v podstatě sama a příběh mě naprosto pohltil, nemohla jsem jinak, než jej dočíst v co nejkratší době a dozvědět se tak, jak to vše dopadlo. Zkrátka jsem ji nedokázala dát z ruky. :)... celý text


Aspoň trochu normální

Aspoň trochu normální 2015, Trish Doller
5 z 5

Tuhle knížku jsem dostala pod stromeček od Tess, zaujala mě anotace, a tak jsem si ji přidala na seznam přání. A rozhodně jsem udělala dobře. Příběh je odpočinkový a prodchnutý nádechem romantiky i všednodenních starostí, které krásně vyrovnávají hrůzy války. Hlavní postavy jsem si hned oblíbila a knihu jsem přečetla doslova jedním dechem. Od autorky jsem dostala jetě jednu knihu, po které jsem toužila, tak jsem zvědavá, jaká bude.... celý text


Daleko od hlučícího davu

Daleko od hlučícího davu 2015, Thomas Hardy
3 z 5

Na příběh jsem byla velice zvědavá, mám ráda romány ze staré Anglie. Jenže občas u nich bývá problém s tím, že jejich děj je až příliš popisný a zbytečně rozsáhlý. A přesně tak je to i s tímto románem. Množství kapitol se zabývá událostmi, které by se daly popsat usporněji a některé dokonce vypustit úplně, protože jsou pro děj v podstatě nepodstatné nebo mají jen pramalý význam. Ale takto dříve literáti uplatňovali svou obrazotvornost a jazykový um. V současné uspěchané době pro tento stil už mnohdy zkrátka nemáme pochopení. Příběh je velmi zajímavý, ale množství stran pro mě bylo spíše ubíjející, zpočátku jsem se dokonce nudila, a to víc, než jen málo. Gabriela jsem si oblíbila hned v první kapitole, ale k Batshebě jsem pocítila simpatia až později, zpočátku mi přišla jako rozmazlené děcko s nosánkem nahoru. Ale pravdou je, neměla důvod si brát hned prvního muže, který ji požádá o ruku. Její touho po svobodě a nezávislosti, lze snadno pochopit, když člověk uváží, že ženy byly dříve nucené, téměř ve všem se podvolit přáním svých manželů. Když se příběh přehoupne přes polovinu, už je mnohem zajímavější a množství různých emocí z něj přímo sálá. Závěr se mi velice líbil, i když mi bylo trochu líto osudu, který potkal statkáře Boldwooda, nicméně si jej velkou měrou zvolil on sám. A jelikož jsem zkažená romantička, závěr knihy mě potěšil, i když ve filmovém zpracování to vyznělo o něco romantičtěji. :) Celkově je příběh pěkný, ale zdlouhavé pasáže a fakt, že jsem se téměř celou první polovinu knihy v podstatě nudila, mu pro mě znatelně ubírají na půvabu. Znovu bych se do jeho četby nejspí již nepouštěla, ale zase nelituji, že jsem jej četla. :D... celý text


Uklidňující zenová zahrada

Uklidňující zenová zahrada 2016, Angela Porter
5 z 5

Krásné omalovánky, které jsem si koupila asi před měsícem a půl v trafice. Obrázky jsou víceméně abstraktní s přírodními motivy. Jsou jen na jedné straně, což značně rozšiřujr spektrum technik, které můžete k jejich vybarvení použít. Obrázky jsou na silnějším bílém papíru, takže se krásně vybarvují jak obyčejnými pastelkami, tak i těmi uměleckými nebo tžeba gelovkami, popisovači.. Další plus pak je velice nízká cena za množství krásných obrázků, které tyto omalovánky nabízí. Za mě plný pořet hvězdiček!... celý text


Čtyři kousky chleba

Čtyři kousky chleba 2013, Magda Hollander-Lafon
1 z 5

Kdybych měla knihu popsat jedním slovem, bylo by to: "Nudná". Nechci nijak zlehčovat nebo popírat hrůzy, které si aurotka za války prožila, ale její podání bylo nezáživné. Kniha na mě celkovým dojmem působila strašně chaoticky a neuspořádaně. Některé myšlenky mi přišly nedokončené a neustálé upomínání na boha nebo boží záměr mi přišlo otravné. Kniha mě bohužel nikterak neoslovila.... celý text