thezelda
přečtené 113
Říše strachu
2006,
Michael Crichton
Prvni zklamani od Crichtona. Autor zde vytvoril nikoli verny obrazek radikalnich environmentalistu, ale jejich karikaturu. Vsichni, kdo biji na poplach stran stsvu zivotniho prostredi jsou zde vyliceni - bez vyjimky - jako idioti, kteri nezavadili o jedinou vedeckou studii, nybrz se ridi pouze svymi emocemi a kdyz jsou konfrontovani "chladnym racionalnim vedcem", prechazeji, namisto argumentu, do agresivity a urazenosti. Jednani, kdy autor chce demaskovat nevedomost a pokrytectví svych "ideovych odpurcu" skrze to, ze vytvori jejich karikaturu, mi pripada v lepsim pripade intelektualne nepoctive, v horsim pripade primo manipulativni. Nerozporuji autoruv skepticismus ohledne udajnych klimatickych zmen a moznych reakci na ne - rozporuji to, jakou formou nam autor sve myslenky sdeluje. Od tak erudovaneho autora, jako byl Crichton, bych cekal ponekud komplexnejsi obrazek...... celý text
Trhlina
2017,
Jozef Karika
Kdo máte rádi audioknihy, doporučuji slovenskou nezkrácenou verzi... A tomu, kdo má rád outdoor a zároveň trochu živější fantazii, doporučuji nečíst! Při prvním zimním výletu po dočtení knihy jsem byl podělaný až za ušima, a to byl bílý den. Pocity, které jsem prožíval, když mi synek při výstupu na kopec zmizel z očí, si snad ani připomínat nebudu.... celý text
Pistolník
1999,
Stephen King
Po slibném rozjezdu trošku zklamání. Kniha je na můj vkus příliš "surrealistická" (a nikoli filozofická, jak někteří píší - filozofický je tam možná poslední monolog muže v černém o vesmíru...ne všechno, co je nesrozumitelné/nepochopitelné, musí být zrovna filozofie - také to prostě může být nesmysl!). Souhlasím s komentářem, který tvrdí, že nám autor vlastně nedává moc důvodů, proč Rolandovi fandit - zvláště když se ke konci vyprofiluje jako opovržení hodný hajzl (alespoň v mých očích). Kladu si otázku, proč vlastně tento rozsáhlý epos číst dál? Možná snad jen ze zvědavosti, zda druhý díl nevrhne více světla do surrealisticky laděného chaosu v díle prvním...... celý text
Hračkář
2019,
Andrew Mayne
Obrovské, ale skutečně obrovské zklamání. Celý ten příběh je skvělý, děj odsejpá a kapitoly se čtou jedním dechem. Problém je v tom, že jestliže jsem autorovi již v Šelmě vytýkal, že se příliš neobtěžoval nastínit nám osobnost a motivaci vraha, tak tady nám o vrahovi Mayne neřekl již vůbec, ale vůbec nic. Zde možná lehké SPOILERY: K čemu je tedy v knize onen prolog? K čemu se dozvíme, že vrah dělá nějaké hodně nepěkné rituály s obětmi, když se nedozvíme proč? Jakou konkrétní službu poskytoval vrah mocným lidem, že za ním byli ochotni zametat stopy? Jak se vůbec dostal do USA? Proč si k rituálům vybíral lidi s neobvyklým genotypem? A proč takový megachytrák, jakým Theo Crayne bezesporu je, pálí po vrahovi, o jehož vině nemá (pokud jsem tedy četl pozorně) jiný přímý důkaz, než identifikaci od vězně, jehož důvěryhodnost je přinejmenším diskutabilní? V zahradním domečku viděl jenom nějakou postavu, nikde se tam nepíše, že to byla ta postava, kterou Theo očekával, že najde - pálit po člověku na základě převážně nepřímých důkazů mi k inteligenci Thea Craye příliš nesedí - kdyby se zmýlil, půjde si sednout na 20 let! KONEC lehkých SPOILERŮ Zkrátka a dobře, ten konec je značně nedomyšlený, nelogický, useknutý a ano, odbytý. Když jsem se do Hračkáře pouštěl, doufal jsem, že se autor poučil ze zpětné vazby, kterou mu čtenáři dávali k jeho Šelmě (o chybějících motivacích vraha mluvili lidé poměrně často)...no, tak nepoučil, udělal pravý opak - o vrahovi nám řekl ještě méně. Skutečně veliká škoda, protože s řádně promyšlenou vrahovou minulostí by to byl bezesporu příběh na 5 hvězdiček. Mayne by si možná mohl přečíst Ocelový polibek Jeffreyho Deavera, aby získal představu, jak vypadá brilantní vykreslení osobnosti vraha...... celý text
Pán věže
2015,
Anthony Ryan
Prilis divne se jmenujicich postav, mel jsem v tom hokej. Trochu moc natahovany dej, prilis dejovych linek, ktere mi byly tak nejak "fuk". Zkusim to jako audioknihu, treba to bude napodruhe lepsi... EDIT: Tak nebylo, tahle knížka se podle mého prostě nepovedla. Hlavní dění okolo Vélina se rozplizlo mezi mnoho dějových linek, z nichž mě většina nebavila. V třetím díle to není o moc lepší. Naštěstí se zdá, že si Ryan vzal z těchto výtek (tuto kritiku jsem rozhodně nevznesl jenom já) poučení a v knize Volání vlka se vrací ke starému dobrému vyprávění, točícímu se okolo Vélina.... celý text
