thezelda
přečtené 113
Ocelový polibek
2016,
Jeffery Deaver
Jedním slovem - WOW! Vynikajicí! Tahle kniha mi dala to, co velká spousta "detektivek" poslední dobou nedokázala - uvěřitelný, logicky vystavěný příběh , originální zápletku, která by se klidně mohla za týden odehrát, uvěřitelného vraha, jehož motivy dokáže člověk z určitého úhlu pohledu chápat. Zvláště osobnost vraha zde byla "úžasná" - v tom smyslu, že nám je postupně odkrývána jeho minulost a motivace k jeho jednání - což je navíc činěno v ich formě, což dodává na sugestivnosti. Zmíněné doceňuji především proto, že spousta vychvalovaných knih, které jsem poslední dobou četl, totálně selhala ve vykreslení vrahovy osobnosti a jeho motivace - jmenovitě třeba Šelma od Andrew Maynea. O zvraty ve vývoji děje zde není nouze, vše je ovšem logické a uvěřitelné - zvraty zde nepůsobí překombinovaně. Výstižná je poznámka uživatelky Aleen: "...takhle komplikovaný a přitom promyšlený a propracovaný, logicky vystavěný případ, Vám žádný seveřan prostě nevystaví." Zkrátka - klobouk dolů před Jefferym, absolutní spokojenost.... celý text
Černé světlo
2017,
Peter May
Mě snad v poslední době někdo proklel. Jinak si nedovedu vysvětlit, že mě stíhají samé knížky s takovým řekněme nedořešeným, nedodelanym koncem...v tomto pripade je konec nedodelany zjevne proto,aby si autor zajistil,ze si ctenar přečte další díl. Klidne bych tak učinil, ale mam podezření,ze konec dalsiho dílu bude stejne neuspokojivý, jako zde,což nehodlám riskovat. Škoda...mit to propracovanejsi závěr, vahal bych mezi 3-4 hvězdičkami :(... celý text
Tygří bojovník
2010,
David Gibbins
Neuvěřitelně nevyrovnaná kniha. pPasáže z minulosti jsou velmi zajímavé, ty ze současnosti již méně. Nějakou dobu mi trvalo než jsem se do knihy začetl, pak jsem se nemohl dočkat pokračování, abych se pak ke konci opět musel nutit k tomu, abych knihu vůbec dočetl. Autor dal dohromady příliš mnoho různorodých divokých spekulací, které podle mého názoru ve finále neukočíroval a závěr knihy tak podle mého nestál za to... za povedené historické pasáže dvě hvězdičky. Oproti Atlantide zklamání:(... celý text
Pohřbeno v hlubinách
2005,
James Rollins (p)
Mělo to napětí a spád, ale na čtvrtou hvězdičku tomu schází o něco větší hloubka psychologie postav a možná lehce propracovanější příběh. Jako oddechové čtení rozhodně doporučuji.... celý text
Hvězdná pěchota
2011,
Robert A. Heinlein
Kniha si zaslouží delší komentář, na který teď emám bohužel ani chuť, ani čas. Dávám o hvězdičku méně kvůli pasážím, v nichž se tvrdí, že morální filozofie je přírodní věda, beze zbytku matematicky dokazatelná - to prostě není pravda. Pokud by tomu tak bylo, pak to není filozofie... Filozofie je (alespoň pro mne) o neustálém tázání a hledání, nikoli o konstatování "takto to je, protože jsem to vypočítal". Filozofické tázání podle mého nikdy nekončí a tím spíše ne v takové problematické oblasti, jakou je morálka a tázání po tom, co je dobré a co je špatné. P.S. Autorovy názory na morálku a lidskou přirozenost jsou přinejmenším sporné, viz například de Waalova kniha Dobráci od přírody.... celý text
Nádhera! Napsáno čtivě a uvěřitelně. Hlavní postava je poměrně sympatická a nelze neocenit její suchý humor, s nímž přistupuje k mnoha (pro ni) potenciálně smrtelným situacím. Hlavní hrdina překonává překážky pomocí svého rozumu a dovedností...nedokáži posoudit faktickou správnost a realističnost prostředí, používané techniky, chemických reakcí, nicméně na mě osobně to působilo dosti autenticky. Líbí se mi, že jsem v knize nepostřehl moment, kdy by situace byla neřešitelná a za hlavní postavu ji vyřešil nějaký "deus ex machina" - jak jsem již řekl, vše bylo vyřešeno úvahou a řešením s použitím dostupných zdrojů (žádné zázraky se nekonaly). Zde možná trochu SPOILER: Možná, že kniha mohla být o trochu kratší - přiznám se, že jsem se ke konci už o hlavní postavu přestával bát, neboť se krizové situace opakovaly (na můj vkus) tak často, že mi začalo připadat nemyslitelné, že by je "Marťan" nějak nevyřešil...... celý text
Totální rauš – Drogy ve třetí říši
2016,
Norman Ohler
Wehrmacht nadopovanej perníkem, vojáci co nespí, nýbrž nepřetržitě postupují vpřed dnem i nocí. Vůdce neposlouchající generály, neboť se mezi ním a realitou vytvořila růžová clona drogového optimismu. Nevím, která z těchto dvou "hlavních" částí knihy mi přišla více fascinující. Nejvíce mě ale pobavily čokoládové pralinky, s nimiž jdou domácí práce lépe od ruky :) Jediný problém tak spočívá v tom, že jako nehistorik nejsem schopný posoudit věrohodnost knihy a zdrojů, z nichž čerpá (tyto jsou povětšinou velmi vzorně uvedeny v seznamu citací). Místy mi připadalo, že autor příliš "tlačí na pilu" (nachází drogy všude, kam zavítá), na druhou stranu nám autor neustále opakuje, že nemáme v rukou knihu o historika a že se nesnaží o nějakou revizi historických událostí, což mi připadá jako fér jednání - můžeme tak poznat dříve nepopsanou stránku událostí proběhnuvších v období "třetí říše", ale zároveň neztrácíme ze zřetele, že se jedná pouze o část určité perspektivy, jíž lze tyto historické události nahlížet.... celý text
Kmotr
2003,
Mario Puzo
Super! Uvěřitelné postavy, prostředí, psáno čtivým způsobem... Jen mě občas štvala taková ta narativní identita mafiánů, tj. není důležité, co děláme, ale jakým způsobem o tom (o sobě) mluvíme, to vytváří naši identitu. A jelikož autor mluví o mafii v termínech jako rodina, přátelství, laskavost, čest, péče o slabší a podobných, může čtenář nabýt dojmu, že mafie je něco úžasného, něco pro společnost v podstatě prospěšného - což zjevně není, pokud se člověk zamyslí nad (knižními) poměry, v nichž museli žít kupříkladu obchodníci ve čtvrti ovládané "rodinou" (platba výpalného a podobné záležitosti). Ne, mafiáni opravdu nejsou v podstatě hodní strýčkové, kteří sahají ke zločinu jen tehdy, když opravdu musí...... celý text
Metro 2033
2010,
Dmitry Glukhovsky
Ze začátku jsem byl při přesunech chodbami metra napjatý jak struna a ani jsem nedutal. Úplně jsem si představoval to psycho a neurčitý strach, který se člověka musel zmocňovat, když šel hodiny v téměř absolutní tmě. Podle mého to však autor, bohužel, s akčními scénami v knize trochu přehání. Nabyl jsem dojmu, že kniha v pozdějších fázích neustále opakuje zhruba toto schéma: Jde se tunelem, je to psycho, přijde se na stanici, kde si hrdina promluví s pár lidmi, pak se na stanici stane nějakej průšvih, ze kterýho hrdina "tak tak" vyvázne a opět se jde tmavým tunelem, což je "psycho". Bohužel, vyváznutí "tak tak" a strašný "psycho" v tunelu přestávají být uvěřitelné spolu s tím, jak to autor stále opakuje dokola - jak jsem postupoval ve čtení, přestával jsem být na tyto podněty senzitivní - hrdina se ze svízele, kterých je deset na padesáti stranách, přeci vždycky nějakou zázračnou náhodou dostane. Suma sumárum, strašně se mi líbil nápad, ze začátku se mi hrozně líbila atmosféra strachu a nejistoty - bohužel, tyto pocity byly následně otupeny tím, že se střídala neustále jedna akce za druhou a tyto akce mi připadaly zoufale jednotvárné. Tím se kniha v mých očích posunula do kategorie "průměr". Kdyby to šlo, dal bych dva a půl hvězdičky - tři mi přijdou moc, dvě zase málo.... celý text
