tomas6658
přečtené 194
Matka
2018,
Karel Čapek
Vrcholné protiválečné drama, které svým významem i kvalitou dalece překračuje rámec české literatury. Matka, která ve válce postupně ztrácí svého muže i své dva syny, kteří jsou "strháváni" voláním polnice a naléhavostí boje s nepřítelem. Zoufalá snaha o záchranu třetího, nejmladšího syna, až do poslední chvíle, o jeho ušetření před hrůzami války a smrtí. S tím v kontrastu je rozhodný a symbolicky pevný postoj v závěrečné gradující scéně, kdy matka tváří v tvář poznané brutalitě nepřítele a hrozbě totální zkázy lidství kurážně vyzívá i posledního zbylého syna k boji, podávajíce mu do rukou zbraň... Výrazný společenský apel a varování před hrozbou nacismu, jakožto ničitele humanismu, kterému je potřeba se vždy a za každou cenu stavět na odpor.... celý text
Bílá nemoc
2018,
Karel Čapek
Jedno z vrcholných Čapkových dramat. Algorie na vzestup nacistického Německa a obžaloba jeho nelidskosti. Jedno z nejvýznamnějších děl české dramatické tvorby. V nejmenované zemi (alegorie na nacistické Německo třicátých let) se dostává k moci diktátorský maršál (říšský kancléř Hitler a jeho vzestup k moci v roce 1933). Souběžně s touto událostí dochází k rozmachu padnemie tzv. bílé nemoci – nemoci podobné malomocenství, která postihuje všechny lidi v populaci nad 40. let věku. Lékaři, ani ti prominentní a privilegovaní, si s touto nemocí neví rady – nákaza se rychle šíří a způsobuje u všech nakažených jistou a bolestivou smrt. Na pozadní těchto událostí se objevuje u svého někdejšího nadřízeného, nyní vysoce postaveného dvorního rady (a proponenta nového totalitního režimu), jistý doktor Galén, idealistický lékař chudých s tím, že má léčebný postup, který dokáže vymítit bílou nemoc. Nejprve je podezříván z prospěchářství a vysmíván svými kolegy, stejně tak jako je zpochybňováno jeho vlastenectví (jedná se o státního občana, ovšem o syna cizinců). Je na něj činěn nátlak, aby prozradil svoji lékařskou metodu, ten ji ovšem nechce prozradit, jedině za to, že mu bude garantováno ukončení příprav na válku a to, že bude jeho země usilovat o stálý mír. Jeho idealismus je tvrdě odsuzován nejen v řadách jeho kolegů – z nichž se mnozí snaží být konformní s novým režimem – tak i u veřejnosti, po zveřejnění jeho apelu o mírové snahy. S postupem času a rozšířením bílé nemoci se na něj obrací mimo obyčejných zoufalých a umírajících lidí nakonec i prominenti režimu – nejdřív baron Krüg (alegorie na významného zástupce tehdejšího německého zbrojního průmyslu, Gustava Kruppa). Dr. Galén jej však odmítá léčit a žádá jej nejdříve ukončit veškerou zbrojní výrobu, což je zamítnuto samotným maršálem. Baron Krüg páchá v nastalém zoufalství sebevraždu. Nakonec se na Galéna obrací sám maršál, umírající na bílou nemoc, prostřednictvím svých dětí. V závěrečné scéně je doktor Galén ubit zfanatizovaným davem, který očekává brzkou válku… Výrazné dramatické dílo – alegorie odsuzující válečné běsnění a nelidskost hitlerovského režimu v Německu po roce 1933. Hlavním motivem je důsledný humanistický postoj – odmítnutí všeho, co ničí lidský život, v první řadě nenávist vůči cizincům a jinak smýšlejícím lidem a fanatického schvalování příprav na útočnou válku. Nutnost pro každého, kdo chce pochopit Čapkovo dílo. Výsostně lidské a nadčasové.... celý text
Plukovník Chabert
1948,
Honoré de Balzac
Jedna z Balzacových raných povídek, psaná v duchu kritického realismu, který autor vycizeloval téměř k dokonalosti. Psychologická studie vysilujícího boje o znovuznání vlastní identity, navzdory všem vnitřním i vnějším překážkám a všeobecné nepřízni okolí. Hlavní hrdina, důstojník generálního štábu napoleonské armády a hrabě Chabert, je prohlášen za mrtvého po bitvě u Eylau (Jílového) v roce 1807, při tažení na Rusko. Ve skutečnosti však přežije a přes mnohé útrapy a peripetie se postupně dostane přes Prusko zpět do Paříže, kde kontaktuje svoji manželku. Ta se mezitím výhodně provdala za jiného hraběte, sloužícího oddaně opětovně nastolené monarchii, svého manžela ignoruje a odepírá mu tím jeho postavení i rentu. V zoufalství vyhledá Chabert advokáta Dervilla, který mu přislíbí pomoc při nastávajícím soudním sporu, snaží se však na druhou stranu o mimosoudní dohodu s jeho bývalou ženou, která je také jeho klientkou. V situaci, kdy oscilují jeho nálady mezi odhodláním zasadit se o vlastní věc a domoci se svých práv a citovou rezignací, je plukovník chladnokrevně obelstěn bývalou manželkou, která jej tím zbaví nejen jeho vlastní identity, ale i jeho majetku a renty. Chabert, znechucen intrikami své bývalé ženy, se vzdává boje o svá práva a končí svoji životní pouť jako vyděděnec, ve starobinci pro nemajetné Dílo vyniká detailním psychologickým vykreslení postav, okolností, ve kterých se ocitají, jejich motivů v jednání. Jedná se tedy o jakousi studii mravů hlavních postav. Oproti Chabertově čestnosti a smyslu pro povinnost je v kontrapunktu stojící chamtivost a bezskrupulóznost jeho manželky, která se neštítí ničeho, včetně ožebračení bývalého manžela, který jí dopomohl ke společenskému vzestupu. Mezi těmito dvěma polohami se ocitá advokát Derville, který zastupuje oba dva zmiňované, a snaží se na jednu stranu pomoci plukovníkovi, na druhou se dohodnout s jeho ženou – tedy koná objektivně vnímané dobro, zároveň předpokládá určitý zisk sám pro sebe. Velmi zdařilá studie lidských charakterů a jednání, které určují vnější okolnosti.... celý text
Petr a Lucie
2018,
Romain Rolland
Obsahově malá, významově ovšem velmi rozsáhlá novela o milostném vzplanutí dvou mladých Pařížanů z rozdílných poměrů, kteří se setkají v pochmurné době vrcholící první světové války. Kontrast čisté lásky a touhy po společné budoucnosti a neúprosné válečné mašinerie, beroucí iluze, sny i životy. Monumentální závěr, na jehož obraz zřejmě nikdy nezapomenu.... celý text
Golet v údolí
1959,
Ivan Olbracht (p)
Soubor tří povídek z prostředí židovského goletu (osady) na Zakarpatské Rusi z období, kdy byla tato oblast součást Československa. Poetické, autentické a velmi duchovně hutné vykreslení uzavřenosti a hlubokého spiritualistického ukotvení života jejich obyvatel, s jejich rigidními a svazujícími zvyky, které je provází "od kolébky do hrobu". Vrcholem sbírky je dle mého povídka "O smutných očích Hany Karadžičové", která má velmi dramatický průběh a v podstatě (alespoň v duchovní rovině) tragický závěr. Svým způsobem smutné či maximálně hořkosladké vyznění povídek. Z mého pohledu jeden z vrcholů Olbrachtovy tvorby.... celý text
