TomHr přečtené 365

Čierna hra: Vláda mafie 2015, Jozef Karika

Příběh se začíná odvíjet na sklonku socialismu, autor v propletených dějových liniích uvádí na scénu veksláka, sídlištní sígry, cikána z dětského domova, přesvědčeného estébáka a jeho ochotného donašeče... Nejsou to bezbarví panáci, autor dobře popisuje vnitřní život postav, takřka na vlastní kůži tak spolu s jedním z hrdinů prožíváme perzekuci režimem a mimosoudní represe a říkáme si: takhle to fakt bylo. Následuje ukázková studie změny dresu a přizpůsobení se novým poměrům. Kdo se měl dobře a uměl v tom chodit za komančů, ten se má ještě lépe v nových poměrech. Z jednoho je pan podnikatel, z druhého vážený člen církevního společenství. A nejhorší na tom je, že takhle to fakt bylo. Události divokých devadesátých let jsou těžištěm románu a líčení cesty do Sarajeva asi nejsilnější jeho částí. Zábavný a současně mrazivý je popis politického vývoje a mafiánských praktik pod vedením nového slovenského premiéra. Ale takhle to všechno fakt bylo. Kniha je napsána čtivým jazykem, který snadno vtáhne do děje, byť rozkouskování dějových linií je místy až násilné. Používání hovorových, cikánských a třeba i srbochorvatských výrazů přispívá k autenticitě románu, stejně tak jeho zasazení do reálií, které si čtenář sám pamatuje z osmdesátých a devadesátých let. Opravdovost příběhu je asi největší devízou celé knihy.... celý text

Dárce 2013, Lois Lowry

Konflikt černobílého nalajnovaného světa a barevných opravdových emocí byl přece leitmotivem nějakého filmu, co jsem viděl snad už někdy v devadesátých letech. Originální je však myšlenka ochuzení společnosti o vzpomínky a jejich uchování odděleně od lidí, aby nebyli zbytečně traumatizováni. Rád bych věřil tomu, že se nenulové procento náctiletých, kteří si knihu přečtou, zamyslí třeba nad významem skutečných emocí, nad moudrostí stáří, nad důležitostí vzpomínek a rodiny; k tomu knížka i její otevřený konec vysloveně vybízí. Dárce je určitě povedená kniha pro děti a mládež, nic míň, ale nic víc.... celý text

Kominické lodě 2009, Ivan Wernisch

Krátké srdíčkové úsměvné a mravoučné příběhy, ve kterých jistě každá mladá dáma nalezne zalíbení, potěchu duše a také poučení... no dobře, tak úplně to není pravda, citlivým jedincům může knížka způsobit ujímání. Hospody, hampejzy a dvorky činžáků, tam všude na čtenáře číhají mocné salvy Wernischových nezřízených nápadů. A hlavně ten jazyk, ten šťavnatý jazyk!... celý text

Sirotci z Brooklynu 2008, Jonathan Lethem

Neviditelný 2012, Mari Jungstedt

Druhá kniha vikinga Vika 2006, Runer Jonsson

Krásné uchopení motivů ze severské mytologie. Humorné a mírně praštěné příběhy, které se točí kolem malého vikinga, u nás myslím nenajdeme moc dětské literatury s podobným námětem. Přístupný jazyk, pěkné ilustrace, to vše dělá z Vikinga Vika jednu z nejlepších knížek pro jen trošku odrostlejší děcka.... celý text

Muži, kteří nenávidí ženy 2008, Stieg Larsson

Strážce nádrže 2018, Zdeněk Svěrák

Z pana Spisovatele se nám na stará kolena stal psavec. Tenhle dojem jsem měl z prvních stran knížky. Jenomže pak se v dopisech rozvíjí osudy jednotlivých lidí, ožívají příběhy a čtenář je nenápadně pohlcen. Okouzlen prostředím a hrdinou knihy, tím starým puntičkářem a bystrým glosátorem. Okouzlen Svěrákovým jazykem a milým humorem, okořeněným nostalgií a špetkou smutku. A tak z posledních stran jsem měl dojem úplně opačný než na začátku: škoda, že už knížka končí.... celý text

Teorie vraždy 2019, Andrew Mayne

„Vědecký" přístup, to je snad jedním z důvodů, proč čtenáři Mayneovy knihy vyhledávají. V Teorii vraždy se však jedná většinou o pseudovědecké plky, navíc několikrát opakované, v kombinaci s populárně naučnými moudry jako z časopisu Květy. Když si odmyslíme tenhle balast, zbude vcelku solidně vystavěný a odvyprávěný příběh, místy s napínavými pasážemi. Až na ten závěr, tam snad musel autor zjistit, že smlouva po něm chce ještě aspoň padesát normostran. Tak tam připsal nesmysly, které musel na poslední stránce sám omluvit. Předchozí autorovy knížky byly jistě lepší.... celý text

Než natáhnu brka 2018, Antti Tuomainen

"Každý by měl aspoň jednou za život umřít." Ne že bych to sobě nebo někomu jinému přál, ale přece jen neuškodí zastavit se a zamyslet - co je v životě skutečně důležité? Co bychom si přáli, aby tady po nás zůstalo? To je asi to zásadní, co se skrývá mezi řádky knížky, ve které se vypravěč musí vyrovnat s realitou vlastní smrti ve velmi dohledné době. Než natáhnu brka představuje svižné vyprávění s přímočaře se odvíjejícím příběhem. Poměrně často si autor vypomůže těžko uvěřitelnou náhodou. Ostatně samotné pozadí příběhu je poněkud kostrbatě vystavěné a motivy některých postav obtížně vysvětlitelné. Přesto kniha baví, jazykem, situačním humorem, sebeironií vypravěče. Vysloveně jsem se těšil na nová překvapení, která se objeví za dalším rohem, a najednou byl konec!... celý text

Mayday 2008, Jonathan Lynn

Podobný druh humoru jako u předchozích autorových dílek, ale tady funguje o poznání méně. Popis spisovatelovy tvůrčí krize je zřejmě autobiografický. Až na vcelku sugestivní popis L. A. knížka nezanechá větší dojem... Tak nějak nenaplnila očekávání.... celý text

Vězněná 2015, Pavel Renčín

Kafe je černé jako noc a Šumava je černá jako propast pekel. Až na sem tam nějakou tu expresivní, ale nefunkční metaforu velmi dobře napsaná knížka. Zpočátku to vypadá na kombinaci mrazivého příběhu a psychotického blábolu. Ale postupně všechno dostává kontury a věci do sebe začnou zapadat. Autor suverénně pracuje s popisy a s detaily, během chvilky čtenáře přenese do nitra neproniknutelných šumavských lesů a zapáchajících močálů. Zlo je vykresleno dokonale, navíc se ukrývá v člověku, atmosféra je správně hutná. Osobně jsem rád i za ten závěr, jsem přítelem happyendů a nemám rád neukončené příběhy nebo tragické závěry, které mají působit jako veliké umění. Takže sumasumárum: za pět hvězdiček! Chtěl jsem se dneska projít do lesa, ale eště si to radši promyslím...... celý text

Kanibal z Nine Elms 2019, Robert Bryndza

Překvapivě dobré! Ledová chladnokrevná Erika už po všech těch nočních lovech ztrácela poslední dechy. Tahleta Katka ji může určitě nahradit. Od prvních písmenek je sympatičtější a plnokrevnější. Jestli ji v dalších příbězích neopustí asistent, vypadá to na pěkně vypečenou vyšetřovatelskou dvojku na scéně kriminálního žánru. Jinak má kniha všechny atributy, na které jsme u autora zvyklí, vcelku fungující zápletku, spád, napětí, čtivost. Tentokrát se dočkáme i skutečného vyšetřování. Asi tak pětkrát mě sice zarazily nějaké nelogičnosti, ale knížka přečtena jedním vrzem a zanechala dost dobrý dojem.... celý text

Do posledního dechu 2018, Robert Bryndza

Pan autor má spisovatelské řemeslo v malíčku. Dobře ví, jak čtenáře vtáhnout do příběhu, jak střídat rytmus a pracovat se spádem děje. Jazykem píše čtivým, nepříliš vyumělkovaným. Nicméně správná detektivka by měla mít ještě něco navíc. Detektivní práce je v knize tak trochu odsunuta na druhou kolej a omezuje se prakticky jen na zkoumání kamerových záznamů. O to větší prostor se spotřebuje na politikaření v policejním sboru a na permanentní Eričinu přednasranost, která, dlužno říci, tady přece jen trochu polevuje. Ano, kniha čtenáře jistě chytne, příběh a závěr si každý užije, ale je to takové nějaké... průměrné.... celý text

Podivuhodná cesta fakíra, který uvízl ve skříni z IKEY 2014, Romain Puértolas

Zvláštní pokus o naroubování Stoletého staříka na jiné reálie, takový jsem měl pocit při čtení. Ovšem 10 rozdílů nalezneme snadno. Tak například příběh je absurdní a rozhodně málo uvěřitelný. Humor násilný, taková ta sranda za každou cenu. Kniha je výrazně angažovaná... Přese všechno se Podivuhodná cesta fakíra četla lehce a vcelku pobavila.... celý text

21 detektivů 1967, * antologie

Výborná antologie, skutečně průřez detektivního žánru, ukázka všeho, co má správná detektivka mít - kniha má až skoro vzdělávací funkci. Nejedná se přitom o sbírku klišé, jednotlivý autoři zpracovávají látku hodně rozdílně. Nemůžu říci o všech zastoupených detektivech, že by mi přirostli k srdci, ale celkově se jedná o knížku osvěžující v době thrillerové.... celý text

Dívka ve vlaku 2015, Paula Hawkins

Krajně nesympatická alkoholička zmateně pobíhá z místa na místo, otravuje různé lidi a na úplném konci je někdo pachatel. Tak asi takový pocit mám z knihy. A taky jsem si většinu kapitol z celého srdce přál, aby už přišel nějaký vrah a tu hroznou ženskou zapíchnul. Jsem zvyklý vždycky knihu dočíst, ale tady to bylo jen se sebezapřením. Zdá se neuvěřitelné, kolik písmenek se dá vyplýtvat na chabou zápletku a schematickou psychologii postav. Dávám jednu hvězdičku za... no asi za snahu.... celý text

Na plný plyn 2011, Jeremy Clarkson

Upřímně: popularita Top Gearu coby televizního pořadu je do značné míry vystavěna na kecech páně Clarksona a na jeho popichování s Hammondem a s kapitánem Šnekem. Také z toho důvodu jsem sáhnul po knize Na plný plyn a je třeba říci, že očekávání byla naplněna. Knížka je to zábavná, vystavěna na autorových úvahách na nejrůznější témata, přičemž recenzovaná auta tvoří často jen kulisu. Clarksonovův humpolácký styl, zábavná přirovnání a nekorektní názory dohromady docela docela dobře fungují, ale nadčasové úvahy nečekejme.... celý text

Jáma 2019, C. J. Tudor

Kniha nepostrádá záhadno, napětí, vcelku sympatického (anti)hrdinu. Je psána čtivým jazykem, děj odsýpá a čtenář je zvědavý, jak se to celé vyvrbí. Tedy řemeslo autorka zvládá docela dobře. ALE! Jedná se zkrátka o variaci S. Kinga, tady nelze nesrovnávat, vždyť příběh Jámy je prakticky postaven na Kingovu motivu. Nemůžu si pomoct, ale to mi skutečně vadí.... celý text

Ohnivý anděl 2013, Yrsa Sigurðardóttir

Zapeklitý případ! Do věci je zapletena řada postav s různými pohnutkami, jsou vzájemně propojeny složitými vztahy, které Tóra postupně objevuje. Vyšetřování je obtížné i pro těžký hendikep některých postav. Autorka však nezapře vypravěčku, a tak zamotané dějové linie nakonec rozplete a dočkáme se překvapivého závěru. Přese všechno nepatří tahle detektivka k nejlepším ze série s Tórou. Z knihy mám pocit, že autorka toho chtěla sdělit až moc. Příběh tak ztrácí přímočarost a drajv, v některých pasážích Tóra dezorientovaně těká od ničeho k ničemu. Druhou výtku (pozor menší spoiler!) směřuji na vysvětlení duchařské záhady. Duše mrtvé dívky terorizuje rodinu, malý syn ji vidí; tyhle záhady Yrsa umí velmi dobře. Vysvětlení je na konci velmi chabé, prakticky se autorka vůbec nevypořádala s jednou z linií, kterou tak dobře rozehrála.... celý text