TomHr komentáře u knih
Autor pokračuje v nastoupeném kurzu. Knížka je rozverná, antihrdina ještě práskanější, situace ještě méně uvěřitelné a čím dál více je zřejmé, že nebýt bohatého příbuzného, asi by Prévit nebyl tak bohorovný chlapík. Nicméně: nad knihou netřeba přemýšlet, prostě se jen nechat bavit.
Nemůžu si pomoct, ale africké eskapády inspektoru Prévitovi moc nesvědčí. Přibývá hrubé síly na úkor dedukce a inteligence, ubývá situačního humoru – celkově povážlivě klesá zábavnost a třetí díl bohužel potvrzuje sestupnou tendenci prevítovské trilogie.
Už samotná idea „firmy na pomsty“ je krásně praštěná a některé promyšlené pomsty by samotné vydaly alespoň na povídku, když ne na román. Autor, jak je jeho zvykem, všechno pořádně zašmodrchá, zapojí spoustu neuvěřitelných náhod a důkladně proplete osudy postav. A je z toho zábavná oddechovka, napsaná čtivě a s takovou lehkostí, až má čtenář pocit, že se to všechno přesně takhle doopravdy stalo.
Na konci Strážců Varadínu zanechává autor Kornela Báthoryho v bezvýchodné situaci v tureckém zajetí. Kapitán se tedy smiřuje s pomalou smrtí na galejích. Ovšem osud přichystá pár kotrmelců a souhrou náhod je z Báthoryho svobodný člověk. Zpola nedobrovolně se stává členem doprovodu muslimů na cestě za prastarým pokladem, ze kterého se vyklube cosi, co lidé měli radši nechat spát. Šťavnatý příběh, plný nástrah, útěků a soubojů je vlastně zajímavý blízkovýchodní cestopis. A mystika a magie k Báthorymu prostě patří, nepůsobí nijak rušivě.
Yrsa je skvělá vypravěčka. V Katarzi vystavěla opět uvěřitelný příběh s fungující a propracovanou zápletkou bez logických kopanců. Do toho jiskří vztahy Huldar–Freya, Huldar–Erla a koneckonců i Erla–Freya, navíc autorka dokáže temný příběh okořenit sem tam špetkou humoru. O napětí a dobrou zábavu není nouze a nakonec si člověk uvědomí, že se i něco dozvěděl, tentokrát na téma šikany.
Podivná vražda zdánlivě postrádá elementární logiku. Není se vůbec čeho chytit a jediný podezřelý má alibi… do toho se objevují další mrtví a je zřejmé, že jednotlivé vraždy musí spolu souviset. Velmi dobře vystavěným příběhem nás autor zavede až do divokých devadesátek, do doby euforie a současně neuvěřitelného svinstva. Ledecký a jeho parta postupně odhalí pravděpodobný motiv, ale ve finále je to sám pachatel, kdo podává úplné vysvětlení. Dávid a Goliáš je možná o něco víc thriller než klasická detektivka, přesto za mne jedna z nejlepších knížek s inspektorem Ledeckým.
V hlavní roli Bohdan Jaroš – a náramně mu to svědčí, i bez starých kumpánů. Tentokrát vyšetřuje sám, na plné obrátky. Pěkně šťavnatý příběh má spád a napětí a i přes neúčast Steina a Barbariče knížka nepostrádá nic z toho, na co jsme v sérii zvyklí.
Po všech těch Niedlových historických příbězích jsem sáhl po Prevítovi – a dobře jsem udělal. Knížka je dobře napsaná, autor vypravěče prostě nezapře. Navíc je příběh vtipný, plný situačního humoru, přitom se dočkáme i seriózní zápletky a vyšetřování. Povedený začátek minisérie s podivínským antihrdinou.
Se zatajeným dechem se člověk pustí už do sedmatřicáté Dánovky – a zase to funguje, zase naši milí hláškující detektivové, zase zajímavý zločin (i když ze startu není jasné, jestli se o zločin vůbec jedná), zase fungující dobře zamotaný a následně rozmotaný příběh, zase autentické policejní postupy, zase dobrá zábava… a zase se můžu těšit na další, tentokrát už osmatřicátou knížku ze série.
Kniha má všechno, co od Šedého muže čekáme – spád, napětí, kladného superhrdinu, který není nezranitelný, ale je až po okraj naplněný morálními zásadami. Takže o zábavu postaráno a jednu hvězdičku ubírám jen proto, že hrdina hned ze startu nevystřelil mozek té neskutečně otravné Ellen nebojaksemenovala.
Skála i Enzo jsou skvěle napsané série, tak by byla škoda nedat šanci i těmhle čínským detektivkám po nemastném neslaném Pánovi ohně. A vyplatilo se! Peter May opět ukazuje vypravěčské umění, velmi dobře rozvíjí zajímavý detektivní příběh s důrazem na detail a na nevšední prostředí. Hrdinové si sice ještě úplně nevyjasnili vzájemný vztah, ale už se aspoň neutápějí v politicko-sociálních rozpravách a to je jednoznačně knize ku prospěchu. Bonusem je autentický vhled do období krvavého teroru lůzy na konci šedesátých let s paradoxním a nepatřičným označením „kulturní revoluce“.
Autor se rozhodl ulovit několik zajíců najednou a nakonec mu skoro všichni ušáci zdrhli.
Plusové body jistě za perfektní reálie prudce se rozvíjející Prahy, s jejími postavičkami, ulicemi, šantány, divadly, úředníky, fabrikami i samotnými velejatky. Nevšední je líčení samotného provozu jatek. Rovněž na popisu hlavní postavy románu, inženýra Hebvábného, si autor dal záležet. Tady se ale začíná projevovat hlavní neduh knihy: příliš mnoho písmenek. Rozvláčnost se týká manželského a také nevěrně-mimomanželského života páně inženýra. Ano, chápeme že místo ložnice spává raději na kanapi v kuchyni. Proč je ale zapotřebí vysvětlovat to šestkrát?
Audioknihu uvozuje předmluva samotného pana autora, který upozorňuje na nebinární osoby v románu. Ano, jsou tam, a jsou možná největší slabinou knihy: autor je včlenil jakoby nuceně, neorganicky. Nebo jsem nepochopil autorův záměr? Po předchozích výtečných Urbanových knihách je Továrna na maso zklamáním.
Od prvních písmenek knížka vtáhne do děje a už nepustí. Bez ohledu na to, zda autorem vymyšlený vesmír připomíná víc indiánskou nebo severskou mytologii, příběh funguje a hrdinovi bezděky držíme palce při jeho putování dystopickým, zhruba někam na konec neolitu umístěným světem. Příběh je prostoupen magií a má melancholickou atmosféru, je prostoupen smutkem vyplývajícím ze zániku starého věku, z konce časů, kdy se dařilo zlo držet na uzdě. Vlastně mám jenom jednu výtku: kniha nemá konec. Chápu to tak, že další díl Bastarda je na cestě. A těším se!
Příběh se odvíjí zpočátku rozpačitě, pak trochu nabere na obrátkách a začíná být čím dál tím zvláštnější a záhadnější. Už v půlce knihy si řikám, jak tohle autor asi tak rozmotá a vysvětlí? To jsem vážně zvědav. Ovšem nějakého dechberoucího finále se nedočkáme. Kniha prostě dokumentuje skutečnost, že si autor může vymyslet a sepsat fakt cokoli, aniž by to musel vysvětlovat – to je moje definice magického realismu. Často to může fungovat, ale občas, jako v tomto případě, to čtenáře spíš zprudí.
Niedlovy historické příběhy jsou nesmírně chytlavé, a tak jsem se s velkou chutí pustil do Platnéře. Hned první díl této (mini)série má všechno, co od Niedla očekáváme: sympatický hrdina–tak trochu outsider–, košatý a dobře podaný příběh, napětí, spád a asi věrohodně vykreslené středověké reálie, pokud jsem schopen coby laik posoudit. Platnéř je další knížka, od které se člověk těžko odtrhne. A samozřejmě je nutné hned se pustit do dalšího dílu!
Série s inspektorem Ledeckým má vzestupnou tendenci, což potvrzuje i tahle knížka. Stavba a uvěřitelnost příběhu, vnitřní svět postav, vše funguje jak má. Poměrně přímočarý jazyk přispívá k rychlému vtažení do děje a opět potěší autenticita policejních postupů. Knížka se nese v mírně melancholické náladě, ostatně jako celá Neuerova série.
Docela temná detektivka, asi nejvíce depresivní kniha ze série s inspektorem Ledeckým. První v řadě, ale za mě jedna z Neuerových nejlepších: solidně napsaná kniha, poctivě a bez příkras popisující policejní práci včetně přehmatů – na tomto místě nutno ocenit autenticitu vyprávění. Dobře zvládnuté dějové linie i vykreslení charakterů postav včetně nováčka Jakuba Koreise. Ledeckého splíny nepůsobí samoúčelně, dobře dotvářejí neveselé vyprávění a podtrhují atmosféru. Tento díl série se Neuerovi fakt povedl.
Ze začátku jakási vražda – nevražda, záhy kriminalisté mapují propletenec zlodějů a podvodníků, a jak název knihy napovídá, o prachy jde až v první řadě. Místy se musí člověk trochu soustředit, aby se vyznal v postavách grázlů a gangsterů, přesto kniha není nudná. Nejedná se o vrcholné dílo ze série s inspektorem Ledeckým, ale kdo má rád Neuerův styl, nebude myslím zklamán.
Název knihy vypovídá hodně o tématu. Lukáš se vrací do Prahy, ale jen máloco připomíná kluka, který před lety útěkem z Čech zachraňoval holý život. Některá přátelství přetrvala navzdory všem těm rokům, ale také mnohé zášti a staré nenávisti. Když se k tomu přičtou nové úklady v Čechách i v Itálii, je jasné, že se má Lukáš co otáčet a o dramatické okamžiky není nouze.
Trilogie by klidně mohla pokračovat. Další díly by určitě byly zase trochu pohádkové, hodně zábavné a chytlavé, jako celá tato série.
Silný a nezničitelný hrdina, epické popisy soubojů a bitev, dramatické až hororové okamžiky, smysl pro detail a barvité popisy prostředí a sugestivní atmosféra – kdybych měl vyjmenovat některé silné okamžiky knihy. Autorův styl není překvapivý pro příznivce série se Steinem, Barbaričem a Jarošem, stejně jako znalost historického pozadí a reálií včetně křesťanské i pohanské výzbroje a výstroje. Překvapivé jsou nadpřirozené prvky, se kterými však autor nakládá docela střídmě. Žánrově je tak kniha obtížně zařaditelná, ale to vůbec nevadí. Spíše vadí jistá neukončenost příběhu. Pokračovat dalším dílem je holá nutnost.