triatlet přečtené 783

Zachráněný dědeček 2017, Štěpán Zavřel

Nadčasový příběh. Štěpán Zavřel vymyslel projekt Ježíškova vnoučata už v roce 1984. Ve velkoformátové knize zaujmou nejen ilustrace, ale i poselství o vztahu ke generaci seniorů. V závěrečném doslovu na Štěpána Zavřela vzpomíná Tomáš Míka. Knihou Dům v Rugolu vzdala hold svému strýci v roce 2018 Marka Míková - https://www.databazeknih.cz/knihy/dum-v-rugolu-392083.... celý text

Pošťákova snoubenka 2018, Denis Thériault

POkračOvání: negativní vnímání vystřídal úžas... Paralelní vypravování Tanii v první polovině (cca 100 stran) nepřináší nic nového. "Jen" Taniin úhel pohledu. Na s. 105 jsem díky poznámce: »"Byl by z něj dobrý táta," řekla si a už jenom při té myšlence měla pocit, že na ni jde ovulace."« "přistoupil" na hru. Druhou polovinu jsem si užíval a s napětím jsem očekával závěr. Poslední sloveso je na(ne)štěstí nedokonavého vidu... "Plochy zrcadel bez konce zračí dvě tváře: tvou a moji" (s. 131) Komu nastaví zrcadlo autor příštím příběhem? PS: Citronem do čaje nešetřím a těším se, až si poručím citronový dort :-)... celý text

Romeo & Julie (komiks) 2009, Sonia Leong

"NO SIGNAL" Spojení renesančního Shakespeara, Martina Hilského a japonské mangy v podání Sonii Leong překvapivě funguje. Modernizaci tradičních příběhů sice moc nemusím, ale tahle shakespearovská podoba je zdařilá. Bez znalosti klasického zpracování si ji asi čtenář neužije 100%, ale jako doplněk funguje. Moderní technika je upozaděna, což mi nevadilo. Chování postav je i díky ilustacím zachyceno přesvědčivě. SIGNÁL s mangou navázán :-)... celý text

Co jsem koupil, prodávám 2018, Miroslav Koupil

4 listy, 8 stránek 8 rozverných básniček Formát obálkový forma zábavná trvanlivost nadčasová Co je to? velikonoční třebíčské nonsensové pééfko 2018 "Dělám si láskomiňky na laškomíňky. Co udělám? Hurá do cukřálny zacukřit si." (Cukřálna)... celý text

Chrlení krve 1964, Ivan Diviš

"Báseň nenese myšlenku zřejmou na první pohled. Je v nevýhodě jsou rozenkou své doby, rozenkou hodiny, ohlašované nevolností i těkavým neposednictvím. Nemá přehled." (s. 35) Divišova sbírka Chrlení krve se skládá ze tří částí: Beseda o poezii, Chrlení krve a Deset rad synkovi do života. Litanie připomínají Ginsbergovo Kvílení. "Tvůj táta je mistr v litaniích klnutí. Bejvaly časové, kdy spěchal domů a beze všeho diváctva, v domě prázdným, pozavírav dveře a utěsniv okenice, hrnul ze sebe španělské veletoky klnutí a hřímání, a tak se zachovával zdráv a silen." (s. 88) Ve verších se odráží autorova zkušenost, vnímání socialistického bezčasí. "Spěchej! Štvi se! Nedej na infarktózní sejčky. Je mi osmatřicet let a nad všechno pochopení, po tolika bílejch horách, odvrávoravších vojscích, mé srdce bije jako zvon a domáhá se, jako trochu směšný tragéd, vypachtovaných práv." (s. 97) V prvních dvou částech zaujme typografická úprava - využití pravé strany k poznámkám/ mezititulkům, levé k vlastnímu textu. Chrlení krve je založeno na řadě otázek. "Co je srdce, kdy ožívá? Tedy s tím mořem, budiž - stoupne jeho hladina, vypláče-li se tam srdce? Kdy se srdce chvěje? Kdy zaplesá? Co je to vlastně zaplesati? Jak to že jste to slovo vysmáli a zapomněli? Kdy srdce skáče? Kdy si alespoň maloučko poskočí? Kdy mlčí? Jak to vypadá, když mlčí? Kdy oněmí? Kdy pukne? Kdy se rozletí? Kdy se utiší? Kdy je rváno z těla, a kým a čím, a jak to vůbec přijde? Jak je daleko od jednoho srdce ke druhému?" (s. 26) Autor si hraje se slovy. "Upozorňuji, že jsem kladl otázky zcela počáteční, prvopočáteční, prvotní, prvokové." (s. 27) Objevují se časté aluze. "A Jack London v sarkofágu režné, slastně plovoucí, předčasně, v plachtě nadávek - to je jedno." (s. 54)... celý text

Čtvrtý mandel sonetů 2018, Miloň Čepelka

"Bez sonetů Miloně Čepelky a bez třešňových květů byl by svět chudší." (Doslov o básních a květech Josef Pepson Snětivý) Drobná forma - čtyři sloky, moudrost prověřená roky, zkušeností herce, básníka, Miloně Čepelky - chasníka. Opěvuje zdánlivě fádní svět, mihne se anděl, smrt i květ. Verše jsou plné moudrosti, radostných úsměvů i slz bolesti. Do mandelu se vejde 15 básní, při jejich čtení svět hned zkrásní, na chvíli čas se zastaví, autor je vlídný, laskavý. Zachycuje věčnost života, z básní dýchá prostota.... celý text

Haškova Praha 1999, Jiří Kolář

H - Když zapomeneš že proti tobě a tvé vlastní zkušenosti stojí dvě miliardy jiných tvá inteligence neporozumí ani dlažební kostce (Jiří Kolář - Abeceda osudu) "V době příprav Haškovy Prahy znovu jsem si připomněl, že Jaroslav Hašek viděl tohle město jakoby odspod, v Haškově díle nikde není ani náznak lyrického dojetí a obdivu. Jeho Praha žije po hospodách a na periferii a její topografie není ani magická ani poetická. Je nikoli městem věží, ale lidí s podivnými i překrásnými kotrmelci života. A její dlažební kostka může způsobit salto, pád, úraz nebo uklouznutí - ale když jí porozumíte, pozve vás k sobě celé město." (Vladimír Adamczyk) Koláže Jiřího Koláře s motivy Prahy, případně Jaroslava Haška doplňují citáty Jaroslava Haška. "Kdo je politik, musí prodělat velkou školu života, hlavně musí se naučit klamat lidi. V politice není nic bezúhonně čistého. Většina politiků schází se v hospodách a usmívá se těm naivním lidem, kteří jim pomohli, aby mohli do těch hospod chodit."... celý text

Když 2019, Morris Gleitzman

Když jsem koupil na základě anotace knížku Kdysi, netušil jsem, že mě série o Felixovi tak zaujme. Když se krčila několik měsíců mezi knížkami, které jsem měl připravené jako dárek. Potom, co jsem přečetl Když, objednal jsem hned další díl - Potom. Když jsem přečetl Potom, psal jsem do nakladatelství, kdy plánují vydat pokračování. Když se začtete do Když, ocitnete se na cca tři hodiny kdesi v Polsku na sklonku války. Morris Gleitzman podobně jako v Kdisi a Potom seznámí Felixe s vrstevníky, ale i s dospělými soupoutníky. Vzhledem k všudypřítomné smrti nepřekvapí umírání blízkých, ale způsob, jakým se s ním Felix vypořádává. Zajímavý je motiv rodičovství. Potěší oddanost Richmal Cromptonové. Absence Felixovy průpovídky "Copak to nechápete?" nechybí. Felixův příběh je jako kompas. Těším se, jakým směrem se bude ubírat pokračování. "Příběhy nám někdy dávají naději." (s. 110) "Nic není tvrdší než diamant. Snad jen s výjimkou nacistického srdce." (s. 136) "Sny jsou jako příběhy. Máme je ze stejného důvodu, jako máme příběhy. Aby nám pomáhaly věci pochopit a srovnat se s nimi." (s. 204) "Moje kamarádka Zelda jednou řekla, že slzy slouží k oplachování lásky, aby nám nezatuchla." (s. 205)... celý text

Patetická 1961, Karel Šiktanc

"Podali demisi. Nebyla škola. Bylo mi dvacet a byl jsem sám." Karel Šiktanc podobně jako v Heinovských nocích dokáže zachytit atmosféru. Ať už se jedná o lidickou tragédii, nebo komunistický převrat, z veršů je cítit zmatek, chaos, nezakotvení. "Je jaro, švabach dešťů v hlíně, pekaři na plech peroutkou malují bílé ráno. Cejch téhle pakáže mi nikdo nesmaže. Dnes už to vím. Dnes ano."... celý text

S utkvělou myšlenkou na město a noc s jejím tělem 2002, Jiří Kolář

Zajímavá bibliofilie - i když verše nejsou ani krásné a vzácnost naplňují jen otevřenou obhroublostí, vulgaritou, sprostotou až nechutnou... Podle doslovu ovlivnila Koláře dobová erotická literatura (Nezvalovo Sexuální Nocturno a Halasův Thyrsos). Budiž. Ve škole (jak současné, tak prvorepublikové) by podobné "verše" našly odezvu možná mezi pubertálními spolužáky. Přidanou uměleckou hodnotu jsem v triptychu nenašel. V prvních dvou částech - Ústnice a Svícen a trakař - pobaví/ zaujme synonymita údu - nynál a kostivec, v poslední části Růže večernice autor používá už jen hrubě expresivní výrazivo. Hodnotím umělecký význam, ten je z mého pohledu téměř nulový.... celý text

Kočkování 2005, Jiří Žáček

"Kdo si hraje, kdo se směje, bude pořád zdravý. Kočkujte se, kluci, holky, ať vás život baví." Ilustrace Lídy Brychtové jsou hodně výrazné, ale mám radši ladovsky přirozená zvířata. Jiří Žáček většinu obrázků doplnil verši, v nichž nechybí kočka, kocour, koťata. Velký formát knížce sluší. Osvěžením je i grafická stránka v názvech některých básní.... celý text

Zvířata a zvířátka 1976, Josef Lada

Jednoduchá Stehlíkova čtyřverší výstižně zachycují dění na Ladových obrázcích... ... nebo naopak: Ladovy obrázky věrně vystihují Stehlíkova čtyřverší. "Celá mluva papouškova jsou dvě tři slova. Celý um je jenom v tom papouškovat po někom." Nadchla mě slovní zásoba (arest, vykrákat, popílit, seč, ucháč, peň). Vyzývám vás na seč, popilte si, než vypiju ucháč čaje, tněte do pně jazyka českého, nebo vás vykrákám, případně pošlu do arestu :-)... celý text

2 veselé pohádky 2008, Hana Doskočilová

Spojení obrázků Zdeňka Milera a nápaditých textů Hany Doskočilové funguje náramně. Víc pobaví popletený král Kulajda než sebestředný drak Barborák.

Eliška a táta Král 2006, Hana Doskočilová

Pro začínající čtenáře nadčasový příběh, který smutné věci (smrt blízkého) dokáže potlačit naivně dětským úsměvným přístupem. Eliška v sobě skrývá kousek známějšího Vaška od Marie Poledňákové. Zajímavé, že ve stejné době vznikly dva příběhy o ženění tatínka, respektive vdávání maminky. Pro nejmladší čtenáře jsou krátké kapitoly ideální. I Jaroslav Malák svými ilustracemi vdechl Elišce život.... celý text

Úsměvy smutných mužů 2014, Josef Formánek

První knížka od Josefa Formánka se ke mně dostala náhodou. (Děkuji, 1C4 2022.) Když jsem si přečetl, že autor vydával Koktejl, tak jsem se přenesl do 90. let, kdy jsem Koktejl čítával. Příběhy o prsatém muži mě zaujaly názvem, ale nedostal jsem se k nim. V knihovně jsem sáhl po Úsměvech smutných mužů... ... a úsměv mě přešel hned při čtení 1. kapitoly. V příběhu Václava K. jsem poznal triatlonistu, se kterým jsem se seznámil v roce 2001 na Ironmanu v Rothu... Jakkoli občas probleskne nějaká úsměvná historka ("Tak dlouho jsme spolu konzultovali, až jsem si jednou všiml, že souložíme."), příběhy z protialkoholní léčebny jsou hlavně smutné... Čtení má spád i díky deníkovým vsuvkám. Líbily se mi ilustrace Dalibora Nesnídala. Mám motivaci začíst se do dalšího Formánka a oprášit Pecháčkovy Dobré holuby (https://www.databazeknih.cz/knihy/dobri-holubi-se-vraceji-35532) a Hubačovy Tažné ptáky (https://www.databazeknih.cz/knihy/vladimir-mensik-pocta-vladimiru-mensikovi-62473). "Brát věci, co život přináší, jaké jsou, jako nažloutlý list, který mi připomíná, že pomíjivost je dokonalá. Zbavit se toho, proč jsem musel pít. Zbavit se spousty nesmyslných představ a soudů, které jsem vynesl nad sebou. A proti sobě." (s. 53) "Projel jsem asi čtyřicet států světa, ale nevím o žádné jiné zemi, včetně rozvojových, kde je alkoholický nápoj levnější než nealkoholický jako je to u nás s pivem nebo krabicovým vínem. (...) Alkohol je prostě droga chráněná českým státem, který z něj má obrovské peníze, tudíž vysílá jednoznačnou zprávu: Jen si dál palte chlast, zásobujte národ, dokud ho úplně nezhuntujete." (s. 65)... celý text

Malý Alenáš 1990, Ivan Vyskočil

"TAKŽ ETEDYŠ ŤAST NOUC ESTU ANAS HLEDA NOUV KRA JI NĚS NŮ" Otevřete létací dveře do Krajiny snů, s panem Pusínkem a Malým Alenášem zažijete jazykové dobrodružství. Text si vychutnávejte, nespěchejte, uspěchanost, ta k úspěchu nevede. Líbí se mi výchozí ilustrace Stanislava Kolíbala na začátku jednotlivých kapitol.... celý text

Klamžitky 2015, Miroslav Koupil

Infinitivněimitační báseň Tvořit Vnímat Psát Veršovat Sepsat Vydat Obdarovat Radovat se (Vydáno vlastním nákladem Tento výtisk má číslo 21)

Situacely 2014, Miroslav Koupil

Čtu podruhé a od konce. A skončil jsem na začátku. A opět s úsměvem. Kdo se směje na konec, ten se směje nejlíp? Příště si dám nonsensové Situacely zase od začátku.... celý text

Tanec Techtlemechtle 2018, Miroslav Koupil

Je libo líbivou poezii? Komu by se nelíbily nonsensové hříčky? Řičí kritik - páně Koupila múza po-líbila. "Ne, prosím, ne. Boty jako lodě si nezouvejte. Tady jsme všichni na stejné lodi a známe se jako své boty. Než ale prásknete do bot, řekněte nám, prosím, kde vás bota tlačí." (Návštěva, s. 7) "Tak co? Berou, berou? Nic moc. Nestojí to za řeč. Co berou? Řeč berou. Moc za nic nestojí. To tak." (Politika u vody, s. 71) "Jsme stromy v lese. Stromíme se. Sázíme se, vsázíme se, kořeníme, okořeníme se, olistíme, odlistíme se, jsme stromy v lese. Jsme v lese mech. Lezeme po stromech i po zádech. Prorůstámech, obrůstámech, narůstámech, zarůstámech, jsme v lese mech." (Co jsme, s. 90)... celý text

Idioti mají přednost 2001, Jiří Žáček

Karel Havlíček Borovský by zaplesal. JIří Žáček trefně a nadčasově Části, kde jsou epigramy a aforismy, se mi líbily víc než sonety. "Pokrok by se měl správně jmenovat po-krok-sun-krok."... celý text