triatlet přečtené 783

Buřtík a Špejlička: Cesta do Žatce 2016, Zdeněk Svěrák

I mistr tesař se utne... Bez jazykové hravosti a asi i bez nápadu...

Čtyři blízké životy 2008, Petr Hons

S Petrem Mukem je rozhodně nutné počítat (Titulek recenze v MF Dnes 24.5.2010) Mukovo nové album je plné energie, melancholie i posmutnělé romantiky (idnes 24.5.2010, 7.29) A o tři hodiny později zprávy o odchodu "hlasu" Oceánu a Shalomu... Zůstávají písničky a díky Petru Honsovi i pěkná knižní publikace s maxisinglem (Prázdná ulice, Až jednou, Dál do srdcí, Okno v nebi). Publikaci tvoří písňové texty Petra Honse, které napsal pro České srdce, Skoks, ale hlavně pro Oceán, Shalom a Petra Muka. Součástí je i sbírka básní a rozhovory - s Dušanem a Janem Vozáryovými, s Petrem Kučerou, s Petrem Mukem a Petrem Honsem. Lidé prošli tiše nevnímám toho kdo se mě ptá zatočím se kolem stromu na rohu ve znaku domu…nevnímám V pokoji svítí světlo na sklo kreslí mráz okno v ulici zhaslo i co v sobě máš Tajné znaky domů čtyři období další hvězda už padá stopy ve sněhu... celý text

Čítanka 3 k literatuře - přehledu SŠ učiva 2006, Drahuše Mašková

Antalogie textů od konce 19. století (prokletí básníci, česká moderna) až po českou avantgardu. Místy se objeví v interpretaci ojedinělá chyba (Hledání ztraceného času - "Pozadím milostného vztahu je společenský život pařížských salonů konce minulého století." - 1. vydání čítanky je z r. 2006). Výzvou je přečíst aktovku Svatebčané na Eiffelce - https://www.databazeknih.cz/knihy/svatebcane-na-eiffelce-podivana-169653?show=binfo. Ze školních lavic: (Rozbor ukázek z Verlainovy sbírky Romance beze slov.) "Pane učiteli, je v Charleroi letiště?" -Vyguglíme. (Z wikipedie: DOPRAVA V Charleroi se nachází letiště Charleroi Bruxelles-Sud) "Odpoledne tam letím." - Tak mi pošli fotku, prosím.... celý text

Malý knírač 2004, Lee Sheehan

Jedna kniha ze série kynologických příruček - https://www.databazeknih.cz/edice/kynologicke-prirucky-plemena-psu-77/strana-1. Univerzální informace doplňují fotky kníračů. Pěkná grafická úprava.... celý text

Chodský pes 1997, Jan Findejs

Chodský pes je srdcovka, takže knížka Jana Findejse byla jedním ze základních studijních materiálů před pořízením štěněte. Přínosné jsou především kapitoly z historie, o standardu a o vazbě na junáckou symboliku. "A Ty si pamatuj, že není důležité, odkud pes (nebo člověk) pochází, ale kam směřuje a co dobrého z něj vznikne. Vždyť každý ušlechtilý tvor byl jednou nečistokrevným voříškem." (Motto, s. 4, Miroslav Nevrlý)... celý text

Já pes 1990, Karel Trojan

Unikátní na tomto atlasu je, že autoři píší z pozice psa: "Zoologicky nás člověk zařadil do řádu šelem, čeledi psovitých, kterou tvoří patnáct rodů." V deseti částech (od ovčáckých a honáckých psů po chrty) se představuje na 130 různých plemen. Potěší zařazení chodského psa. "Celkově působím inteligentním dojmem a vyzařuje ze mne síla, rychlost a vytrvalost." (s. 27)... celý text

Velká kniha o psech 1993, David Taylor

Ve své době jedna z nejlepších encyklopedií o psech. Jednotlivá plemena jsou vyobrazena na celé dvojstraně. Menší obrázky (z profilu, ze strany) s popisky dokreslují charakteristické vlastnosti dané rasy.... celý text

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět 1947, Ivan Blatný

Byla jednou jedna knížka, vystupovala v ní i liška. Autorem je Ivan Blatný, skvělý básník, málo platný. Blatného jednoduché, hravé verše pro děti jsou rozdělené do dvou částí: první sleduje roční koloběh, druhá má pohádkový ráz. Nejraději mám Pohádku o hádavých skřítcích a Říkadlo. Přínosný je doslov Stále zapomenutý Ivan Blatný od Luisy Novákové. »Kos na okně si píská: Čirýk, jestlipak víte, co je lyrik? Neměj tak udivenou tvář! No to je přece básničkář! Ten skládá básně mladým, starým, verš za verš - ale pozor na rým! - Nakonec všecky papírky poskládá pěkně do sbírky."« (Sbírka básní, s. 9) (Akcent 1997)... celý text

Dětská encyklopedie 1966, Bohumil Říha

Na svou dobu pro "děti do deseti až jedenácti let" nepřekonatelná obrázková encyklopedie. Socialistická hesla s odstupem času působí úsměvně. "AKTIV Co se projednává na třídním aktivu? Chlapci podali návrh vysázet holou stráň nad obcí třešňovými stromky. Na aktiv přišli všichni žáci naší třídy. Chyběl jen Mrázek, protože musel na zahrádce sklízet mrkev. Náš předseda zahájil aktiv a hned chtěl vědět, co říkáme novému návrhu. Mně se líbil, protože na třešně mám vždycky chuť. Ale slovo jsem dostal skoro až poslední. Předseda si nevšiml, že se hlásím. Řekl jsem, že musíme jednat s národním výborem. Aktiv se pak usnesl, abych vysázení třešňových stromků projedna já. Dobře, půjdu tedy na národní výbor."... celý text

Maratón svědomí 1990, Vlastimil Šubrt

Bilancování (ne)naplněného života při maratonském závodu. Zajímavý vnitřní monolog běžce.

Bez práce nejsou koláče 2014, Zuzana Pospíšilová

Zuzana Pospíšilová umně veršuje, jak vznikají různé produkty vysvětluje. Veršovaná cesta pro nejmenší, aby poznali, jak vzniká mýdlo, kečup nebo knížka. Každá z 20 básniček je věnovaná jednomu dítku. Autorka dokáže zakomponovat i složitejší výrazy: "K výrobě se hodí směs potaše, sody, písku, taky vápence. To se vloží do pece. Jestli vůbec neznáš těžké slovo potaš, vysvětlím to nejspíš zkrátka - je to bílá pevná látka uhličitan draselný." Moc pěkné jsou ilustrace Magdy Veverkové.... celý text

Velká cesta Malého pána 2008, Lenka Uhlířová

Hledání pomoci pomocí otázek. Nápadité putování Malého pána, který díky svému úsilí dokáže Tosipiše rozplakat štěstím a Muří nohu promění díky jednomu krásnému slovu. "... Malý pán brzy pochopil, že nebýt drahocenné pohlednice od Fr. Datla, jistě by někde sešel z cesty, možná i ze světa." Ilustrace Jiřího Stracha (spolupracoval na filmech Ostře sledované vlaky a Obchod na korze) přímo vybízejí k animovanému zpracování.... celý text

Kočár do Vídně 2009, Jan Procházka

Komorní drama z posledních dnů války. Věty, které Jan Procházka poskládal, působí stroze, syrově a připomínají údery sekyry... Předposlední kapitola je srovnaletná se závěrem Jozovy Hanule. I když jsem viděl opakovaně film (i v kině), povídka mě překvapila množstvím přímé řeči a lyrickým jazykem. "Kočičí oko tancovalo nad tupými palicemi valachů. Úvoz i povoz uhýbal a zase se vracel k ranní hvězdě. Crčela voda, hřměla míza, bobtnalo rašení. Živá hmota se ve tmě napínala, drala se nad žleb, mlaskala jako chlebové těsto v kváskové díži." (s. 9/10) "Explodovalo jaro, kvičeli ptáci, šuměl hvizd, idyla moravské přírody se vojáka-vojáčka nedotýkala." (s. 29) Z textu vystupuje vztah k víře: "Musíš mně odpustit, oslovila Boha. Vím, že jenom ty jsi Soud a Odplata. Ale jsi taky Spravedlnost." (s. 36) Oproti filmu je rozveden motiv mateřství. Ze zarovnání textu ve vydání v nakladatelství Academia z roku 2009 bolí až oči...... celý text

Kouzelný slabikář 2015, Jan Vladislav

V knihovničce vlastníme vydání z roku 1961. Někdo jednotlivé stránky očísloval, obtáhl řešení hádanek a v obsahu před hesla napsal velká počáteční písmena. Vazba je rozpadlá, chybí hádanka od písmene A... ... ale stejně občas rád tímto pokladem zalistuji. Za nejzapatovatelnější a asi i nejvtipnější považuji: "Kápneš na pleš, pak tu pleš oškrábneš a na tstůl přineseš." Moudrost vyjadřuje: "Bílé políčko, černé zrníčko, ti, co je sejí, všemu rozumějí." Co je to?... celý text

Listonoš vítr 2011, Radek Malý

Geniální spojení ilustrátora Pavla Čecha a básníka Radka Malého umocňuje úvodní PS od Bohumily Grögerové. Obrázky a verše, při jejichž zkoumání se doslova tají dech... ... aneb jak barevný může být podzim Čarování Obejmi třikrát starý strom nevyslov hlásku on promluví řečí vran a hlasem stinky slimáčí řečí jazykem stromů Obejmi třikrát starý buk zleva a zprava a neptej se na nic on odpoví... celý text

Nové povídky 2011, Zdeněk Svěrák

Svěrákovo umění potěší. Dycinky. "Jenže potom se ukázalo, že ta smyslná pusa měla skrytou výrobní vadu: málokdy se zavřela. Jak ta holka byla užvaněná!" (s. 85, Ujetá láska) Všechny povídky jsou vypointované, prolíná se v nich smutek a moudrost stáří s krásou života. A jsou jazykově krásně hravé. Nejvíc se mi líbila O slušném taxikáři.... celý text

Andělská počta 2009, Zuzana Navarová

Počítání a bilancování, epistolární podoba i rozhovory nebo recenze. Ale především písňové texty, to je soubor Andělská počta. Měl jsem možnost opakovaně slyšet skupinu KOA, takže při čtení slyším magická hlas Zuzany Navarové. Případně se začtu při poslechu cd Barvy všecky. Knížka je stejně pestrobarevná jako Zuzanin život. I když součástí knihy jsou jen černobílé fotografie. Zuzana Navarová v písňových textech zmiňuje množství dalších umělců (Josef Lada, Adina Mandlová, Jacques Cousteau – V buši). Líbí se mi hraní se slovy: „Spíš, a tak nevíš jestli poponesli kříž když na mý sesli dřímáš Nebo ne?“ (s. 14, Valentýna) Často používá makaronský verš, nebo i celé sloky v cizím jazyce. „A šajnym dank in pupik aj, aj, aj mechaje a šajnym dank in pupik Kdo tu není, klezmer nehraje“ (s. 16, Vřelé díky z pupku) Autorka oslovuje své okolí, nebo přímo volá po pomoci: „Kde jste, mí kumpáni nahořklých nocí Kde jste, mí piráti houpu se v bocích Kde jste, mé přízraky pobledlých svic Vezte me, tramvaje do Vokovic (s. 34, Piráti) V části Miláčkové Zuzany Navarové zaujme vzpomínání na Jana Bornu a na Markétu Fišerovou. „Jako beránky nad mou hlavou jako červánky nad Jihlavou jako poklad, co nad něj není ona je krásná až k zešílení.“ (s. 18, Gatě)... celý text

2. dobrodružství pavouka Čendy 2014, Pavel Čech

Na miniaturním prostoru knížečky, která se vejde do kapsy, autor vykresluje velký příběh malého pavouka v lese. V úvodu autor jednoduše shrnuje předchozí dobrodružství, následně sledujeme krátce paralelní příběh Čendy a kukačky. A jakmile si vezme Čenda mapu a potká mravence, nebo pavoučí holku, tak se rozjíždí malé velké dobrodružství... Vítejte ve světě Pavla Čecha. Líbí se mi, jak autor oslovuje čtenáře.... celý text

Smuténka 1965, Jan Skácel

Jan Skácel si ve Smuténce používá množství metafor. Hned z úvodní básně Pořád vystupuje úzkost: "Tolik se bojím ticha a němoty, té tíhy na stromech a věčnosti, co v lidech přestala." (s. 11) Často se objevuje přesah nejen mezi verši, ale i mezi slokami: "Léto je daleko a sníh, sníh je tak čistý, až jiskří v očích." (s. 17 - Nahým a mokrým navrch) Básně zaujmou prostotou: "Od lesa přijde do dědiny jaro. Pod paží ponese si skřipky, prastarý nástroj z trojitého dřeva. Některý večer pak ozve se v sadech píseň." (s. 27 - Březen) I krátké osmiverší dokáže načrtnout krásu kolem nás: "Na malinovém nebi rozpouští se den. Za zídkou z cihel omamně voní bezy. Je slyšet každý list. Bez hnutí vrůstá kaštan do noci. V kamnech šplíchá tma." (s. 31 - Večer)... celý text

Osm hor 2017, Paolo Cognetti

Hory jsou jako život – ukazují nám své vrcholy, lákají ke zdolávání, ale někdy přináší strastiplnou cestu. Když se ale podaří dosáhnout nějakého cíle, získáváme sílu a motivaci. Při slunečném počasí se nedosažitelné vrcholy vyzývavě usmívají, při bouřkách se na nás zlověstně mračí… Mám dvě hory – v jedné je ČERVENEC po celý rok, ta druhá je skrytá v lesích nedaleko Telče a je možné ji zahlédnout jen z některých míst. Cognettiho příběh není jen o životě v horách, ale především o vztazích – rodičů a dětí, milenců a hlavně přátel. „Naše přátelství přebývalo tam v horách a to, co se dělo v údolí, se ho nesmělo ani letmo dotknout.“ (s. 175) Cognettoho hrdinové hledají… „Pokaždé, když jsem se tam vracel, zdálo se mi, že se vracím k sobě samému, na místo, kde jsem sám sebou a je mi tam dobře.“ (s. 182) Hledají pomocí hádanek, přírodních živlů. Pomáhá jim v tom zkušenost předků. „Podle tebe nás minulost může minout znovu?“ (s. 21) Za nejvýraznější považuji motiv potoka, který je průzračný od úvodních stránek. Hory jsou nádherné, ale i zrádné. V Cognettiho příběhu jsou zrada a smrt zpovzdálí cítit. Zkříží postavám cestu? Líbilo se mi členění příběhu, názvy kapitol. Oceňuji autorův styl i překlad Alice Flemrové. Styl je čistý jako horský vzduch, místy břitký, místy s lehkým letním oparem, jinde mrazivě zimní. „Jestliže místo, kam se člověk ponoří do řeky, je přítomnost, pomyslel jsem si, pak minulost je voda, která protekla za něj, která teče dolů a v níž už pro něho nic není, zatímco budoucnost je voda stékající shora a přinášející nebezpečí a překvapení.“ (s. 30) „Léto maže vzpomínky, stejně jako rozpouští sníh, ale ledovec, to je sníh z dávných zim, je to vzpomínka na zimu, která nechce, aby se na ni zapomnělo.“ (s. 131) „Dobře jsem si pamatoval, co znamenalo jít tam (do města, do Turína) bydlet, v době, kdy mi město připadalo obtěžkané přísliby do budoucna. Nevěděl jsem, jestli jsem si já něco namlouval, nebo jestli ono nedodrželo své sliby, ale vystěhovat během jednoho dne byt naplněný tolika roky, vynosit ven bez ladu s skladu předměty, které jsem dovnitř přinesl jeden po druhém, bylo jako vzít si nazpátek zásnubní prsten, smířit se s ústupem.“ (s. 172) „Minulost je v údolí, budoucnost na vrcholu.“ (s. 223) „Ať už je osud cokoli, přebývá v horách, které máme nad hlavou.“ (s. 224)... celý text