triatlet přečtené 783

Pozdrav Tasova. Rodný kraj. 1991, Jakub Deml

Katolické motivy se prolínají s ruralismem. Tematicky milé, ale forma složitá. Enumerace místy působí poeticky, místy kostrbatě. Zajímavé jsou pasáže o Otokaru Březinovi. "Ó pojďme a uctěme místa a věci, na kterých spočívaly požehnané jeho oči a nastupme již cestu, která ho vedla k lásce a ustavičné oběti!" (s. 9/10)... celý text

Chlapec a hvězdy 1956, Jaroslav Seifert

Díky Jaroslavu Seifertovi ožívá důvěrně známá ladovská krajina. Seifert vzdává hold nejen Josefu Ladovi, ale i Karlovi Jaromíru Erbenovi. "To jeden básník z Miletína/ zavinil, že tu musím šít." (s. 59) Seifert vzpomíná na dětství, básně k obrázkům řadí na základě ročního cyklu. "Co ještě? Což si nevzpomenu, co by tak ještě mělo cenu pro tuhle vzpomínku?" (s. 87) "To víte, za padesát let v světě se hodně věcí změní. Kdepak jste, kluci zatracení, chtěl bych vás tu dnes uvidět." (s. 76) Seifert navozuje idylickou atmosféru, v níž je smrt přirozená, což dokládá báseň Ponocný. V básni Vodník oslovuje i Josefa Ladu. "A ptal se: Pana Ladu znáte? Já: Ano, co si račte přát? Bych zeptal se, kdy tentokráte přijde ho opět malovat." (s. 33)... celý text

Spadl buben do kedluben 2005, Karel Šiktanc

Hravé, jednoduché verše pro nejmenší čtenáře. Výbor ze 3 knih Šiktancových veršů se skládá z částí Pohádky chudé na řádky, Říkadla, Haló - haló - tady jaro..., Pohádka o zakleté trumpetě a Kapela pana Anděla. Často je v hlavní roli živá či neživá příroda. Básničky jsou většinou vtipně vypointované (Hříbek posměváček, Tulák stůl). Pohodu a úsměv navodí i ilustrace Aloise Mikulky.... celý text

Stín 2018, Jiří Křižan

Více než šedesátiletá historie zakopané slivovice. Čtenář při jejím hledání sleduje osudy Jarka a jeho staříčka. Osudy, které poznamenala doba. I když staříček říká: "Osud je akorát výmluva pro svinstva, které lidi dělají. A z jedného svinstva je druhé a další a lidi říkají, že je to osud." (s. 108) Příběh má říz jako slivovice, má vůni jako domovský grunt. Autor prokládá historky z vojenské služby u PTP se vzpomínkami na soužití se staříčkem. I když vojenské historky mohou působit místy vtipně, převládá smutek. "Ticho bolelo." (s. 112) "Za sto roků jí zbude akorát tak na lyžicu, a to bude jak zázrak. Bude vonět velice silně a v té vůni budou trnky v květu a jarní míza, med, slunko, déšť, větr i sníh tam bude a mráz a zem, v které ta slibovica leží celé roky, v zimě v létě." (s. 114) Přínosný je i doslov Pavla Hájka. Podle novely natočil režisér Martin Hollý film Tichá bolest.... celý text

Deset malých slanečků... 2017, Wolf Erlbruch

Čím míň slanečků, tím víc vtipu. Místy sice morbidní, ale pěkně vypointováno. (Přebásnil Radek Malý)

13 pater 2017, Andy Griffiths

Hmmm ??? ... (tři tečky) Ztřeštěný příběh? Mám rád poetičtější příběhy. U Griffithse občas probleskne dahlovská lumpárna, ale je jaksi ulepená, přeslazená, moc barevná jako maršmelouny. Výhodou je, že knížka se dá prolistovat za necelé dvě hodiny a nemusí se u ní vůbec přemýšlet. Grafická úprava je nápaditá, ale může zachránit tak ztřeštěný (?) příběh? Překladatelka užívá přídavná jména jako blbý, nebo pitomý. I tak by se příběh dal hodnotit. Např. na s. 61 - 66 jsem doslova zíral... Pobavily závěrečné úkoly - hlavně najdi 6 rozdílů.... celý text

Dobrý pejsek pro kokínko přeskočí i přes hovínko 2010, Hynek Vilém
odpad!

Následující verše jsou mé vlastní, odkaz na hnus (Jazykolam o lamách), který produkuje autor, je v diskuzi. Co to Hynka Viléma napadlo? Nejedno "divné říkadlo". Místy působí jako reklama na obchoďáky, asi potřeboval nový bombarďáky. Nejčastějším motivem je trus, chybí poetika, je to spíš hnus. Rádoby jazykoLAM dokazuje absenci poetiky a naopak nadbytek hnusu...... celý text

Strašidýlko Stráša 2018, Alena Mornštajnová

Nápaditý příběh. Úsměvné dobrodružství Stráši doplňují výstižné ilustrace (zeď na každé stránce čtenáře přenese do místa děje). Autorka mistrně pracuje s jazykem. To dokazují uvozovací slovesa (hudroval, utěšoval, povzdechla si ...). Líbila se mi forma zákazů v kapitole Nejlepší kamarád Martin. Jazykové hrátky vyniknou při "akci kominík" - první rozhovor Stráši s Ládinem Houbelíkem.... celý text

Psí hrdina 2018, Zuzana Pospíšilová

Desátá knížka od Zuzany Pospíšilové a první hodnocení pod 4 hvězdičky. Pro pejskařské rodiny nedoporučuji. V knížce je zásadní nepřesnost - s hárající fenou by myslivec nešel na hon... Příběh začíná vtipně - věrohodnou historkou z venčení - psi dokáží psí kusy :-) Následuje zmiňovaný hon. Ten se odehrává pravděpodobně ve všední den, protože den před honem se Eliška učila na důležitou písemku. Další nepřesnost se týká výběru jmen u psů - podle abecedy se dávají jen psům s průkazem původu. Za zbytečné považuji i závěrečné kapitoly ve stylu Sám doma... Škoda, že autorka nevěnovala víc prostoru štěněcímu dovádění. Kladem jsou krátké kapitoly, jednoduché věty, přímá řeč, která posouvá děj, a hezké ilustrace. Doporučil bych pro začínající čtenáře z nepejskařských rodin :-)... celý text

Potom 2017, Morris Gleitzman

Potom, co jsem přečetl Kdysi, jsem věděl, že chci číst další Felixovo vyprávění. Těžko lze napsat, že jsem se těšil, protože jsem věděl, že to vyprávění bude opět o válce, o stíhání nevinných... "Proč lidé rozpoutávají války, když vědí, že se stane tolik smutných věcí? To nechápu." (s. 60) Kromě Felixe a Zeldy se objevují nové postavy. Zůstává vazba na Richmal Crompton. A i díky její knížce se ukazuje, že nic není jen černé, nebo bílé. I když má knížka ilustraci pouze na titulní stránce, tak díky autorovým popisům jsem při čtení slyšel Felixe a viděl statek, město... Dokázal jsem si představit Zeldiny obrázky. Modlím se k Richmal Cromptonové, aby nakladatelství Argo vydalo i další díly z této série. "Copak to nechápeš?"... celý text

Hádanky a úkoly pro sportovce šikuly 2018, Zuzana Pospíšilová

Verše, rýmy, otázka, po sportovištích procházka. Fotbal, tenis, plavání, kdo rozluští zadání? Jednoduché veršovánky se sportovními motivy obohacují dvě pohádky a řada úkolů, které rozvíjejí základní dovednosti nejmenších školáků a předškoláků (počítání, určování pravé/ levé). Průvodcem je kluk Tomík a pes Alík. Hezké ilustrace Zdeňky Študlarové.... celý text

A co to má co dělat se mnou? 2016, Sacha Batthyany

Román (?) psaný publicistou. Rovina odhalování viny (čí?) je hodně emotivní. Knížka je napsaná neotřelým stylem - autorovy úvahy a představy se střídají se záznamy z deníků, s emailovou korespondencí a párkrát je proloží i forma divadelního scénáře. Exkurz do minulosti a skládání válečné mozaiky je nejnosnější. Opět mě udivuje, jak jinak, neotřele, autoři dokáží podat téma holokaustu. Pro autora psaní představovalo patrně autoterapii. Vadily mi pasáže, v nichž si představoval, jak žili dozorci z gulagu, nebo němečtí vojáci 40 let po válce. Za nadbytečné považuji i příběh s prostitutkou. Autor upozorňuje na hru Elfride Jelinek Anděl zkázy, která pojednává o příběhu jeho příbuzných. Zmiňuje i Varlama Šalamova, když připomíná gulagy. PS: Napsat o této knize, že je blábol? Vskutku argumentační vyspělost...... celý text

Břicho Paříže 1923, Émile Zola

Při čtení jsem cítil zápach rybiny, hluk tržnice. Zola skvěle charakterizuje postavy a dokázal je zasadit do historických událostí. Postavy Cadiny a Marjolina nepatří mezi hlavní, jsou to děti ulice, ovšem i jejich příběh Zola zvěčnil poutavě. "Za čas naplnili celou velkou tržnici svým milováním bezstarostných vrabců. Žili jako šťastní živočichové, ponechaní pudům, ukájející své touhy uprostřed těch hald jídla, mezi nimiž vyrostli jako rostliny z masa a krve." (s. 147)... celý text

Kozeta - Gavroš 1953, Victor Hugo

Dvě krátké povídky - postava Kozety je známější. Povídka o ní není členěná do kapitol. Jean Valjean (Madeleine) tam vystupuje jako pan neznámý, tajemný cizinec. Charakteristika Ténardierových je výstižná. Povídka o Gavrošovi je členěná do krátkých kapitol. Život bezprizorných dětí připomíná prostředí tržnice v Zolově románu Břicho Paříže. Hugo opět mistrně charakterizuje. "Gavroš žil ve víru. Ohromná barikáda jej cítila na hřebeni; překážel zevlounům, pobízel liknavé, pobízel unavené, znepokojoval přemýšlející, jedny obveseloval, druhým dodával mysli, tu popichoval studenta, tam plísnil dělníka, tu se postavil, tam se zastavil, a zase odcházel." (s. 70) "Pařížský gamén je uctivý, posměváček i drzý. Má špatné zuby, protože je špatně živen a protože má špatný žaludek, ale má krásné oči, protože je vtipný." (s. 51) Je zajímavé, že Majerová v překladu často používá výraz gamén. Na předsádce z Gavroše dělají dokonce "rodného bratra hrdinských dětí sovětských".... celý text

Věra Šimková-Plívová 1988, Ivana Tibitanzlová

Před dobou internetovou skvělý zdroj informací. Autorka čtivou formou hodnotí filmografii Věry Šimkové-Plívové. Text je rozdělen mezititulky, v závěru je přehled filmů. Součástí jsou fotografie z filmů. "Sledujeme-li jeden režisérčin film za druhým, máme pocit, že dospělým prošlapává cestičky zpět do dětství. Pomáhá nám lépe porozumět dětem a jejich problémům. A malým divákům se stává souputníkem, partnerem v jejich hrách. vede s nimi dialog, nahrává jim, běhá s nimi loukami a lesy, kouluje se na zasněžených kopcích, drží nad nimi ochrannou ruku a hlavně se s nimi směje - občas si i zapláče... Dětští diváci nacházejí ve filmech Věry Šimkové-Plívové to, co potřebují - porozumění." (s. 24)... celý text

Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. Díl II. (N-Ž) 1998, Milan Churaň

Pod enkem najdeme jak Petra Nárožného, původně stavebního inženýra, ale i Zdeňka Nejedlého nebo Jana Němce. U zetka jsou tři Zemanové - Bořivoj, Karel a Miloš... Přínosný je přehled všech vlád, biskupů a arcibiskupů.... celý text

Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. Díl I. (A-M) 1998, Milan Churaň

I v době internetové přínosná a didakticky využitelná publikace. U áčka vedle sebe jsou Karel Absolon a Ladislav Adamec. "A-da-mec, A-da-mec, skandovala nadšeně část účastníků půlmilionového protirežijního shromáždění v Praze na Letné 26. listopadu 1989, když bylo ohlášeno jeho vystoupení. Už za několik minut poté začala celá Letná pískat a vyjadřovat odpor. Premiér poslední vlády komunistického režimu nepřekročil svůj stín." (s. 16) U emka po Bóžovi Modrém následuje Vasil Mohorita. "Spolu s dalšími členy reprezentačního týmu byl ing. Modrý před odjezdem na Mistrovství světa 1950 zatčen a pro nesmyslně vykonstruované obvinění odsouzen na 15 let vězení." (s. 458)... celý text

Kdo byl kdo - naši olympionici 1999, František Kolář

Heslová část obsahuje olympioniky od Jiřího Adama po Richarda Žemličku. Jednu záložku mám u Elišky Misákové. Zemřela na olympiádě v Londýně na dětskou obrnu den poté, co její sestra a další gymnastky získaly zlato... Součástí je stručný přehled účasti československých a českých sportovců, přehled sportovních funkcionářů.... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

První věta románu zaujme. Co se stane? Mám být neposlušný čtenář? Nebo se mám držet rady - posledních vět z úvodní části první kapitoly? "Jestli nesouhlasíte, dál už nečtěte. A pro jistotu tuhle knihu nikdy nedávejte do rukou svým dětem." (s. 12) Autorka příběh vykonstruovala dokonale - ve 3 částech pomocí dvou vypravěček sděluje na pozadí rodinné historie podstatné dějinné události. Vedle holokaustu je podstatou i epidemie tyfu, která postihla Valašské Meziříčí v r. 1954. A právě události kolem epidemie tvoří rámec románu. Alena Mornštajnová umí maximálně využít detail, to dokazuje například opakující se motiv babiččiny postele, cukrářského věnečku, knížky (Vojna a mír) nebo sourozenecké vztahy (propracovaný je především vztah Miry a Idy). Líbil se mi jazyk a styl - na jedné straně pestrý, na druhé straně jednoduchý, ale účelný. "... neslyšela jsem zlo, které se narodilo pod městem a toho dne se vetřelo i do našeho domu. Uslzenýma očima jsem neviděla, jak po nás napíná chtivé prsty, rdousí naděje a rozsévá smrt." (s. 22) "Sama jsem znala jediný způsob, jak přečkat další den. Minutu po minutě, krok za krokem. Vstát, obléct se, nasnídat se, uklidit. Jednotvárné činnosti mě uklidňovaly. Zaměstnávaly ruce, nevyvolávaly myšlenky, nevracely mě mezi ostnaté dráty a nepouštěly ke mně hlasy z druhého břehu." (s. 280) Obě vypravěčky na mě zapůsobily tak, že jsem knížku přečetl na jeden zátah.... celý text

Na shledanou, Emile 1957, František Kožík

Kniha je místy poplatná době, Kožík občas upozorňuje na bratrství, spolupráci. Tyto pasáže se vymykají v jinak čtivém příběhu. "Krátce před tímto památným přátelským bojem, dne 18. září 1954, ve výroční den hrdinské smrti Julia Fučíka, byl Emil Zátopek poctěn udělením Československé ceny míru. Dostal toto vzácné vyznamenání za svou vynikající sportovní činnost, kterou dal do služeb myšlenky mírového soužití všech národů, za příklad, který dává mládeži celého světa." Kožík měl ale především dar zachytit zážitky dvou skvělých sportovců, ale i vypravěčů. Při líčení trojnásobného Emilova vítězství na olympiádě v Helsinkách jsem četl s napětím, jako bych neznal výsledek. Doporučuji číst v době před Zátopkovou 10, závodem, který se pořádá na trati u Staré Boleslavi, kde Emil Zátopek trénoval. Děkuji, Ťopku, děkuji, Danéšku, děkuji, pane Kožíku.... celý text