trudoš
přečtené 6905
Princezna nevěsta
2005,
William Goldman
Vtip je v tom, že Princezna nevěsta není koncipována jako klasická fantasy, ale spíše jako parodie na rytířské romány. William Goldman tahle díla vždycky miloval, ale uvědomuje si jednu zásadní věc – pro spoustu čtenářů jsou v jádru nestravitelná. A tak si pro vlastní potřebu vytvořil fiktivní spis fiktivního autora, které z fiktivní tisícovky stran zkrátil na faktických dvě stě padesát. Vznikl tak fantastický příběh plný kouzelných dialogů a frází, které utkví v paměti každému, komu se dostane do rukou. Je tu vše, co má správné dobrodružství mít, přičemž ničeho není moc ani málo, a výsledek ještě rámuje naprosto kouzelný humor. Možná trochu staromódní, ale pořád nepřekonaný. Ve výsledku perfektně odvedené řemeslo mnoha cenami ověnčeného scenáristy. Skvostný dojem kazí pouze druhá část, která obsahuje první kapitolu volného pokračování pod názvem Beruščino dítě. Nemůžu říct, že by se nepovedlo, jen už to prostě není ono. Smát se opakovanému fórku baví pouze do chvíle, než začne nudit.... celý text
Un Lun Dun
2007,
China Miéville
Po několika románech plných deprese se China Miéville rozhodl šplhnout si něčím veselejším. Městská fantasy pro mládež Un Lun Dun je přitom evidentní poctou Lewisu Carrollovi (nebo Clivu Barkerovi, záleží čí svět za zrcadlem máte radši), takže si na ní pochutnají lidé jakékoliv věkové kategorie. A nejvíce samotní Londýňané, protože domácími kulisami je vyprávění přímo prošpikováno. Dějová linka se točí kolem dvou kamarádek, jež se za tajuplných okolností dostanou do neMěsta. Zde se musí postavit stvoření jménem Smog, jehož jedinou touhou je vše živé spálit a pohltit. A právě Zanna a Beeba jsou těmi, kdo mají vše změnit. Jedna z nich je dlouho očekávaná Vyvolená a ta druhá… ta prostě koná, aniž by k tomu potřebovala nějaká proroctví. Opět si tak člověk může užít autorovu potrhlou fantazii, tentokrát okořeněnou jeho vlastními ilustracemi, jež vůbec nejsou špatné. Zápletka je přímější a dějovější, na druhou stranu jí chybí jakýkoliv přesah, opomeneme-li tedy ekologicko-recyklační ponaučení.... celý text
Spasitel Duny
1993,
Frank Herbert
Paul Atreides dospěl a z mladíka se stal muž, jenž musí čelit vlastní velikosti. A když už jednou stanete na vrcholku potravního řetězce, kdy pro většinu národa jste roven bohu, zákonitě to s sebou přináší intriky z míst, odkud je sice čekáte, ale to neznamená, že jste na ně připraven... Spasitel Duny je v mnoha ohledech jiný, než úvodní Duna, protože ta pobrala všechnu velkolepou akci. Frank Herbert ovšem nikdy nebyl prvoplánovým tvůrcem, který hodlal masy uspokojit mainstreamem. V druhé knize cyklu je mnohem přemýšlivější, staví hrdiny před nesnadná rozhodnutí a zároveň si připravuje půdu pro další vývoj. Pravdou je, že když jsem román četl poprvé coby -náctiletý kluk, nadšený jsem nebyl vůbec. Dost se na tom podepsal překlad Pavla Bojara a Marie Jakubcové, ale i mé mládí, které od knihy očekávalo něco úplně jiného. Třicet let životních zkušeností a nový překlad Veroniky Volhejnové udělaly svoje a i když nemohu říct, že jde o rovnocenného soupeře Duny, něco do sebe Spasitel rozhodně má.... celý text
Malý vetřelec
2010,
Sarah Waters
Z půlky duchařský román, z půlky příběh o konci šlechtické éry ve Velké Británii. Sarah Watersová umí perfektně zaháčkovat čtenářovu pozornost od prvních stran a držet jí až do úplného konce, přitom se neděje nic víc, než že sledujeme upadající sídlo šlechtické rodiny. Je to jako drama o pěti hercích, kdy s každou další kapitolou očekáváte nějaké pobuřující odhalení - a ono stále nepřichází a nepřichází, až na něj úplně zapomenete, protože zjistíte, že jste zcela uchváceni osudy protagonistů na divadelním jevišti. Ale nenechte se mýlit, ta strašidelná linie tu je a funguje bezezbytku, snad jen není natolik konkrétní, aby šlo jasně říci: „Hele duch, ten za všechno může.“ Vyprávění je to daleko složitější, přitom zcela přirozené a strhující. Až mě docela mrazí z představy, co by autorka dokázala, kdyby vystavěla celou osnovu pouze na hororu. V rámci řečeného doporučuji nečíst za tichých nocí ve spícím domě. I když nejde o žánrovku v pravém slova smyslu, husí kůži jsem měl teda pořádnou.... celý text
