trudoš
přečtené 6905
Poslední svého druhu
2004,
Andreas Eschbach
Taky jste jako malí snili o superhrdinech? Jaké by to bylo, být jedním z nich? Neporazitelným a neohroženým zachráncem světa? Naneštěstí problém splněných snů spočívá v tom, že se až příliš často mění v noční můry. Poslední svého druhu se tváří napůl jako akční román, napůl jako filozofická teze na téma, jak daleko jsme ochotni zajít pro splnění dětského snu. Jenže nakonec převládne ta intelektuálnější stránka. Andreas Eschbach nadhodí vědecký nápad, rozebere jeho problematiku, zamyslí se nad celkovým dopadem a zůstane u toho. A tak stárnoucí kyborg v důchodu sice jímavě bilancuje svůj přínos pro společnost (která jej prakticky ani nezaregistrovala), ale život kolem něj prostě jen ubíhá dál, bez toho, že by došlo k nějak interesantnímu zvratu. I když to zpočátku vypadá nadějně... Alespoň že závěr plnohodnotně vynahradil všechny ty vzpomínkové návraty na nepovedený experiment. Jinak je to ale velmi slušně napsaný příběh, od kterého jsem jen čekal příliš. A o to míň nakonec dostal.... celý text
Ukolébavka
2005,
Chuck Palahniuk
Ukolébavka má sice ke Klubu rváčů daleko, ale základní myšlenky Chucka Palahniuka zůstávají stále stejné. Společnost zaměřující se na konzum a osobní pohodlí není úplně košer, nemluvě o faktu, že v některých částech světa má lidský život menší hodnotu než bedna s pohyblivými obrázky. A to že moderními kazateli se často stávají osoby zcela postrádající morálku, taky jednomu nepřidá. Ale co, život je takovej a jinej už asi nebude a dělat si iluze o tom, že dříve to bylo lepší, není nejlepší cesta k osvícení. Právě v tomhle mi autor vyhovuje, jeho cit pro dělání z malých témat velké a naopak. I když je pravdou, že jeho nekompromisní sarkasmus je občas přes čáru a morbidní nadsázka za hranicemi únosnosti. Není to zrovna optimistické čtení, protože vyprávění nenabízí snadná řešení a už vůbec ne konkrétní odpovědi. Ale rozhodně přinutí čtenáře se zamyslet, což není nikdy na škodu. Základní otázka totiž zní: „Kdybyste měli tu moc spasit svět, udělali byste to anebo byste jej raději ovládali?“... celý text
Líc a rub
2002,
Iain M. Banks (p)
Kniha s příznačným názvem Líc a rub zachycuje osudy dvou rozdílných osobností z různých koutů fantastického světa. Tam kde jeden žije v neustálém nebezpečí, musí se druhý starat o bezpečí někoho jiného a tam kde jeden miluje, je druhý všemi nenáviděn. Každý z příběhů se přitom odehrává v jiném prostředí, a i když spolu obě vyprávění zdánlivě nesouvisí, jedině společně tvoří celek, který ovšem nemá konkrétnější spojovací body. Pokud by však každý existoval sám o sobě, nebyl by zcela úplný. Nevýhoda románu pak paradoxně spočívá v jeho největší přednosti. Každá kapitola je věnována jedné ze dvou linií, přičemž každá sama o sobě je vycizelovanou epizodou. Díky tomu se však vytrácí přímočařejší spád a s tím i napětí, které by člověka pohánělo k soustavnému čtení. Navíc ne vše je zde polopaticky vysvětleno, takže zdaleka nejste ta nejinformovanější osoba v ději. Což může otrávit; zvolená forma ovšem naprosto odpovídá výslednému efektu, takže si jiné provedení ani nedokážu představit.... celý text
Most
2003,
Iain Banks
Iain Banks tentokrát představuje svět, ve kterém lidé žijí na zdánlivě nekonečném mostě. Každý člověk zde má svůj ohraničený úkol, svůj ohraničený život a své ohraničené touhy - takové malé ozubené kolečko v obrovském všepojímajícím kolosu. Když se tedy objeví pan Orr, který neví kam patří, je to trochu záhada. Pomocí výkladu snů se snaží zjistit o sobě trochu víc, jenže jak se jednou zapletete se sny, jste na nejlepší cestě přijít o příčetnost... Most je natolik zvláštní knihou, že ji lze snadno odpálit jako výplod šílence, stejně jako citovat při intelektuálních dýcháncích. Dějová linka takřka žádná, spíš se jen klouže po povrchu příběhu, jehož jádro si člověk musí domyslet sám. Základním stavebním kamenem jsou hravé dialogy, surrealistické situace a především čtenářská odolnost. Po jazykové stránce předvádí autor fantastickou akrobacii, která pro mě však ztratila na kouzlu, když jsem se v románu ztratil rychleji než Alenka v říši divů. Čtení rozhodně pro ostřílenou a otevřenou mysl.... celý text
