Tsukikage
přečtené 18
Moje meno je Červená
2007,
Orhan Pamuk
Moc pěkná kniha. Dovolím si nesouhlasit, že je tak těžká, jak tu někdo říká. V zásadě si jí může přečíst každý. Já jsem pachatele poznal hned, jak jsem měl seznam všech podezřelých (SPOILER: ten jediný nemá nikoho v domácnosti KONEC SPOILER). Kompozice mi velice sedla. Pamuk vůbec má pěkné kompozice, jako například v Černé knize. Trošku mi vadili ty rozsáhlé pasáže o starých iluminátorech, vždyť přeci musel vědět, že se v tom každý lajk zamotá, v té přehršli jmen. Já jsem ani nevěděl, že je ta kniha těžká, dokud mi to s obdivem nesdělila má profesorka češtiny, no nevím. Já věřím, že si jí každý přečíst může a je to taky v silách každého jedince. Jo a málem bych zapomně, ten konec je skvostný. Bylo dosaženo všeho, čeho mělo být dosaženo, ale přesto to nebylo ani trochu čisté, viz můj nejoblýbenější hrdina Kara už od první minuty čtení jeho první části.... celý text
Gaidžin
2009,
James Clavell
Naprosto výborná kniha a moje hodnocení je odsouzeníhodný omyl, pořád jsem nezjistil, jak se dá hodnocení vrátit zpět, ale tohle vzniklo tak, že jsem chtěl rychle ohodnotit mé nejoblíbenější knihy a nevšiml jsem si, že se tady hodnotí z druhé strany. SPOILER: Jinak Clavell je zajímavý tím, a to nechci nikoho odradit, že v sobě chováte naději na zdárný konec, všechno bude dobrý, sny hlavních hrdinů se vyplní, ale ono nic. Dokonce se to táhne přes několik knih, jakoby nestačilo, že hrdina skončil blbě už ve své knize, jeho potomci v knize druhé skončí ještě hůř. Ale to mě na něm dost baví, je to fakt zajímavé a velice velice originální. SPOILER KONEC. JEště bych upozornil na to, abyste si dávali pozor na historické reálie, některá fakta jsou dost pokřivená a zavádějící. Neberte každé slovo, co řekne za absolutní pravdu.... celý text