uxor
přečtené 1027
Stařec a moře
2015,
Ernest Hemingway
Tiše pláču nad tak nízkým hodnocením. Tohle je prostě život. Krásný, surový, někdy nudný a pak prásk a žraloci.
Komu zvoní hrana
2016,
Ernest Hemingway
Doporučuji všem, kteří kritizují tvorbu pana Hemingwaye, aby si přečetli jeho životopis. Byl těžce raněn v první světové válce, jako reportér se zúčastnil španělské občanské války a za odvahu ve 2. světové válce byl vyznamenán Bronzovou hvězdou. Jaké hrůzy zažil a viděl!!! S tím se prostě nedá normálně žít. A tak vás všechny prosím: Nepitvejte jeho knihy, vždyť poselství je jasné a obzvláště dnes. Mám pocit, že hrana zvoní nám všem. Představuji si, že je třeba teď pan Hemingway na návštěvě v salónu Gertrudy Steinové, popíjí daiquiri a je v dobré společnosti Francise Scotta Fitzgeralda, Johna Steinbecka, Pabla Picassa nebo Paula Cézanna. A nad našimi komentáři se může leda tak pousmát.... celý text
Sbohem, armádo
1974,
Ernest Hemingway
Začnu slovy Gertrudy Stein: " Vy všichni mladí, kdo jste sloužili ve válce, jste ztracená generace". Mluví o první světové válce, o spisovatelích, kteří v ní bojovali a s většími, či menšími následky měli problém se vrátit do běžného života. Sám Hemingway byl těžce zraněn a zamiloval se do zdravotní sestry, která o něj pečovala. Mladé dívky, které se naivně vrhaly do práce ve vojenských nemocnicích s představou,že budou otírat pot na čelech krásných vojáků neměly většinou žádné medicínské znalosti (nemluvě o anatomických). A najednou se ocitly uprostřed jatek!!! Jak se po takových hrůzných zážitcích dokázaly vrátit do rolí poslušných dcer a žen? Mohla bych se jim jen poklonit. Vojáci se do těchto andělů zamilovávali ne pro hlubokomyslné myšlenky a rozhovory, ale proto, že to bylo to jediné krásné, co je vracelo do života. Pro mě osobně je to nádherná kniha s autobiografickými prvky.... celý text
Povídky z jedné kapsy / Povídky z druhé kapsy
2015,
Karel Čapek
Teď jsem při pečení moravských koláčů poslouchala povídku Ukradený kaktus a Případ s dítětem. Tolik laskavosti a pochopení pro sběratele. V jedné věci pan Čapek ale nemá pravdu, i ženská může propadnout sběratelské vášni. A ukradené tříměsíční dítě bych v tom šoku nepopsala o nic lépe než maminka Růženky. Krása na 1000 hvězd. " Různé druhy psů se navzájem uznávají za psy, podle čeho pozná takový barzoj, že jezevčík je taky pes. To my lidé se lišíme jenom jazykem a vírou, a přitom se můžeme navzájem sežrat". PS: Koláče se povedly a čekají na zítřejší nájezd vnuček.... celý text
Domácí kuchařka
2005,
Magdalena Dobromila Rettigová
Tuhle knihu jsem objevila na půdě, kde ležela zapomenuta mnoho let. V té době mě ale daleko víc zajímaly reklamy v časopise Hvězda na zvětšení a zpevnění poprsí ( velké zklamání, když jsem zjistila, že nelze koupit) a romány na pokračování. Spolu s mnoha knihami se přestěhovala se mnou a zase čekala, než jsem se po mnoha pokusech a omylech zamilovala do vaření a sbírání receptů a kuchařských knih. Dnes jí občas otvírám, vyberu si kapitolu, čtu pro potěšení a představuji si paní Rettigovou při přípravě tabule pro 12 osob o 12ti chodech bez všech těch elektrických pomocníků naší doby, v obrovské kuchyni velící kuchtičkám a služkám. Doporučuji všem. Jsou tam totiž rady platící i teď. A recepty? Vyzkoušejte....... celý text
Kopretiny pro zámeckou paní
1973,
Stanislav Rudolf
Když už jsem se vrátila knihou Metráček do pro mě osobně velmi choulostivého a lehce zranitelného období ( a pro koho ne, že) puberty, s knihami pana Rudolfa jsem souzněla. První lásky (tragické), kamarádky (někdy pěkné potvory) a s hlavou přecpanou babiččinou červenou knihovnou (Tvým jest srdce mé ap.) jsem se probíjela reálným světem. Kopretiny pro zámeckou paní ( jak já jí záviděla život na zámku) a Něžně háčkovaný čas (Metráček)....nu, najednou jsem zjistila, že lze tuhle krušnou dobu přežít a i si jí užít. Děkuji ti mami, že jsi mi tyhle ( a mnoho dalších) knihy ve správný čas kupovala. PS: Nedávno při žehlení jsem viděla film a ledacos si připomněla. O-Soto-Guruma.... celý text
Metráček
1990,
Stanislav Rudolf
Děkuji Hoblince za připomenutí téhle perly mé puberty. Řeknu to na rovinu, byla jsem obézní, věčně v knihách ležící a tím pádem ideály krásy zdeformovanou holkou. Vůbec jsem nechtěla nosit sukně a pořizování nové garderóby bylo peklo pro mě i pro maminku ( proto mi koupila určitě Metráčka). Tehdy se chodilo " ke švadleně" a pro mě to bylo jako " k zubaři". Po všech těch románech, kde hrdinky byly křehké, štíhlé, s vosím pasem a samozřejmě překrásné, byla kniha Metráček pohlazení mého značně pošramoceného ega. Ne, nezačala jsem sportovat, ale jak říkala moudrá sousedka " Neboj, to je jenom telecí maso, z toho vyrosteš" a asi také tím, že jsem se při čtení a učení přestala cpát čokoládou a Eskymem ( meruňkovou dření), stal se zázrak, o pár centimetrů jsem vyrostla a kila navíc se vstřebala. Doporučuji všem maminkám zakomplexovaných dcer podstrčení téhle knihy.... celý text
