Vandina Vandina přečtené 64

Hovory s T. G. Masarykem

Hovory s T. G. Masarykem 1969, Karel Čapek
5 z 5

To, že Hovory s TGM stojí za přečtení, vytušíte už z pozitivních a velmi hezkých komentářů čtenářů. A opravdu! Tolik nádherných myšlenek! Ano, začátek je jednodušší, lépe stravitelný, než část filozofická. Také jsem v ní všemu nerozuměla a přijde mi to normální. Nikdo nemůže vědět všechno. Důležité je snažit se porozumět. Poslední kapitola, nazývající se Mlčení s T. G. Masarykem, je takové Čapkovo vysvětlení, podání klíče k Masarykovu myšlení. Čapek poslední část podal s lehkostí, ale čtenáři pochopit Masaryka rozhodně neulehčuje. Což je dobře. Přečtením Hovorů totiž tato kniha nekončí. Hodně ve vás zůstane. Pochopíte, kolik muselo stát Masaryka úsilí ustát např. “hilsneriádu” nebo boj s Rukopisy, ale nestěžuje si!!! Hodnotí to slovy: “Zlá kampaň byla ta “hilsneriáda”. Kniha vznikala několik let, opravdu je lepší, dávkovat si ji pomalu, jak radí ostatní čtenáři, ale jděte do toho. Dočtete se, proč Masaryk “nepřijímá komunismu”, proč “peníze nemá rád”, proč je jeho víra “ježíšství” a mnohé další. A to tady zmiňuji jen střípečky z celé knihy. Je milé číst, jak se Masaryk učil být prezidentem: “Třeba taková maličkost: zapomněl jsem na presidenství a slíbil kamarádům, že den po přísaze přijdu do kavárny, kde jsme v roce čtrnáct mívali své politické porady. Jdu z Hradu do města - sběh lidu. Tak jsem se učil být presidentem a ještě dnes učím.” Zapomene na svůj úřad! :D To byl člověk! Tak nesobecký, nezahleděný do sebe, tak duchem krásný!... celý text


Honest Guide Praha

Honest Guide Praha 2019, Janek Rubeš
3 z 5

Jedná se o stručného průvodce, publikaci přečtete za chvíli a pokud se rozhodnete o anglicky psanou verzi, je Jankovo podání Prahy “easy to read”. Některá úžasná místa v Praze odhalena, ale většina stále utajena. ;) Vím, je to pro turisty. Není to kniha určená primárně Pražanům. Nečetla bych ji, kdyby nebylo mé pracovní místo, které není komerční a nestojí o reklamu, součástí obsahu. To jsem se ale dozvěděla od turistů, ne od Janka. Kde bere právo zahrnout vybraná pražská zákoutí do své knihy a nezeptat se na souhlas lidí, kterých se pak dopad jeho práce bezprostředně týká? Je čestný? Asi ano.. zmiňuje to v knize celkem často. Ale jak řekl jeden moudrý muž: “A nač to mluvení, normální člověk nevytrubuje do světa, že miluje své rodiče, svou ženu, své děti. To se rozumí samo sebou.” Vážím si toho, co dělá pro Prahu. Ale chce to i domýšlet, co dokáže způsobit přehršel turistů v místech, která to kapacitně nezvládají. Kniha samotná má hezkou grafickou úpravu, provázejí ji zdařilé ilustrace a jako atraktivního průvodce Prahou ji doporučuji. Je plná milých detailů a najdete i šifrované vzkazy. :) Neodpustím si upozornit na překlepy. V knihách je nevyhledávám, prostě bijí do očí. Nechápu, co je to za fenomén. V nových knihách se s ním setkávám až podezřele často. Prostě konzum. Všechno rychle, ať mě nikdo nepředběhne. A zítra znovu. :D :D... celý text


Žízeň po životě

Žízeň po životě 2008, Irving Stone (p)
5 z 5

Příběh není o cestování a přitom budete s Vincentem pobývat na zajímavých místech v Evropě. Příběh není přednostně o výtvarném umění a přesto se seznámíte s pohnutkami k tvorbě malířů, kteří byli ve své době zatracováni. Doporučuji si k jednotlivým pasážím v knize, kde jsou zmiňováni umělci a jejich díla, konkrétní obrazy vyhledávat. Představíte si tak lépe dobu a místa, kde žili a zamilujete se do baletek od Degase i Lautrecových kurtizán. Nejvíce se však zamilujete do obrazů Vincenta van Gogha a zjistíte, že mezi jeho díly rozhodně nedominují malby slunečnic a autoportrétů s uříznutým uchem. Příběh je o životě Vincenta van Gogha a vy se převážně dozvíte něco o tom svém.... celý text


Manon Lescaut

Manon Lescaut 2001, Vítězslav Nezval
5 z 5

Manon: "Pojď ke mně, já to věděla, že dodnes mohou se dít divy, že jednou potkám anděla a že ten anděl bude živý." Krásná klasika mě překvapila svou čtivostí a nad některými verši mi přestával doslova rozum stát :) Jak to tak někdo dokázal vystihnout.. A ve verších :) Manon je trošku mrška, ale kdo by v jejím případě nebyl. Posuďte sami, ale to si tu maturitní povinnou četbu budete muset přečíst ;) Jsem ráda, že mě k tomu nikdo nenutil a dospěla jsem si k ní sama, až když se mi chtělo. Za poslech stojí i Krylova píseň Balada o Manoně: https://youtu.be/ca2oL-dPjJE... celý text