vejnar přečtené 141

Vyznání Mariánským Lázním v červnu a červnu v Mariánských Lázních 1975, Miroslav Horníček

Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Je tu spoustu povídek a úvah, které si rád přečtu znova (mám je označené;), ale i pár stránek, které jsem kvůli faktografickým nezáživnostem přeskočil.... celý text

Javorové listy 1969, Miroslav Horníček

Je s podivem, jaké už v té době (1967) měli technické vymoženosti a nápady, stěna s televizemi, několik promítacích pláten - zobrazujících postupně něco jiného a tvořící trojrozměrný obraz.. Avšak tahákem tohoto Expa byl Horníčkův Kinoautomat, kde si diváci sami mohli vybrat, kterým směrem se má děj ubírat. A Československo bylo zas o něco známější..... celý text

Dobře utajené housle 1966, Miroslav Horníček

pet-kyval to řekla za mě.. pěkná, humorná knížečka, co se musí líbit snad všem;) 90%

Klaunovy rozpravy 1989, Miroslav Horníček

Tak trochu zklamání, přečetl jsem předtím tři Horníčkovy knihy a tahle mi přijde nejslabší. Pár věcí se tu opakuje z Hovorů (doporučuji!) nebo je hodně podobných, takže se člověk moc nového nedozví.. Polemický komentář na okraji stránek je někdy dobrý, někdy až příliš rozkecaný, nezáživný, hemžící se letopočty.. Musím dát bohužel jen tři hvězdy (a kousek).... celý text

Hovory 1998, Miroslav Horníček

Člověk se opravdu pobaví nad dotazy diváků, někdy ani nepotřebují komentář:) Horníček byl a vždycky bude jedním z nejkrásnějších Čechů. Lidskost, moudrost, vtipnost, upřímnost, pohotovost, předvídavost, jemnost - tak nějak bych ho charakterizoval.. http://blog.vejnar.com/mistri-mluveneho-slova.htm... celý text

Dobrý den, socho! 1977, Miroslav Horníček

Pěkné čtení, prohlížení a přemýšlení o malých detailech i záležitostech širších, zejména těch lidských;) Fotografie jsou o něco slabší než v knížce o Benátkách (tam fotili spolu s bratrem), ale literárně mě zaujala více tato o sochách.... celý text

Pohlednice z Benátek 1971, Miroslav Horníček

Netušil jsem, že Horníček tak dobře fotil, pěkné fotografie a velmi poetické (někdy snad až příliš;) popisky k nim:)

Věčně zpívají lesy 2000, Trygve Gulbranssen

"Ať člověk zápolí se sebou sebevíc, přece v něm zůstávají temné hlubiny, až z nich jde strach." Velmi pěkně rozebrané téma touhy po moci a pomstě, postupně se měnící v uvědomění, že to neplodí nic dobrého a je třeba vlastností "lidských" - přívětivosti, naslouchání druhým a nezištného pomáhání. Také mě zaujala myšlenka, jak chudí lidé musí žít často v názorové nesvobodě, aby vůbec přežili. Kdo nezastává názor svého pána, ten ho brzo ztratí. A to vlastně platí i v dnešní kmotrovské společnosti.... celý text

Vane vítr z hor / Není jiné cesty 1970, Trygve Gulbranssen

Jsme slabí i kdybychom si připadali sebesilnější. Potřebujeme v životě každou oporu, která se nám nabízí - v kostele, v rodině, od věrných přátel. Oč my lidé usilujeme a o co se snažíme, to je štěstí v našem životě a mír na věčnosti. A tam vede jen jediná cesta, skrze dobrotu srdce. Cesta ke smyslu života přesahuje rozum a všechny myšlenky.... celý text

Filozofická gymnastika 2007, Stephen Law

Před pár lety jsem četl Akta F a to se mi nějak líbilo víc než tohle, asi že byla první:) Myslím, že stačí přečíst jen jednu z těchto dvou knih, protože obsahově se dost prolínají. Na filozofii se mi líbí její racionalita, ale člověk nakonec zjistí, že i její přemíra může být někdy na škodu a skličující. Zdravý selský rozum se zkrátka hodí vždy:)... celý text

Akta F – Filosofie pro záškoláky 2005, Stephen Law

Obsahově hodně podobné s Filozofickou gymnastikou. Doporučuju jednu z těchto dvou knih!

Na křídle větrného mlýna 1989, František Kožík

Velmi rozsáhlé dílo o životě malířském a literárním konce 19. století a zejména o nelehkém životě citovém Zdenky Braunerové, sympatické a chytré ženy a umělkyně. Román mi hodně připomíná tvorbu Vladimíra Neffa, kterého tu mám mezi oblíbenými. Místama tu na mě bylo až příliš mnoho postav, ale celkově musím dát autorovi za tu mravenčí biografickou práci pět hvězd. Nejvíce jsem si vychutnával psychologické pasáže, krásně pojaté, některé věty jsem si poznamenal do notesu.... celý text

Povídky 2008, Zdeněk Svěrák

Novým povídkám jsem dal čtyři hvězdy, ale tyto jsou slabší a některé se mi ani nelíbily.. Úžasná je ta o Přemku Baštýřovi, tu si určitě přečtěte;)

Nové povídky 2011, Zdeněk Svěrák

Svěráka, coby herce, moc nemusím, ale tyto povídky rozhodně neurazí (až na tu první, která je z nich nejslabší; nehodnotím pointu - ta je dobrá!). A vrtá mi hlavou Svěrákův obrat "vypíčený hrudník" (str. 103 "..jak se staženýma půlkama a vypíčeným hrudníkem uháním po dráze..") Pokud to slovo opravdu myslel vážně (do kontextu zapadá), tak tedy PALEC DOLŮ. Ostatní vulgarismy mi nevadily (až na magora - staříci v obchodě, kde mi to přišlo zbytečné).... celý text

Žert 1969, Milan Kundera

Prvních 120 stránek bylo fajn, ale pak nastala nesmírně nudná, encyklopedická fáze o historii lidového umění a folklóru, potom se to zlepší, ale začátku se to nevyrovná a byl jsem rád, že jsem se prokousal do konce. Nějak jsem ztratil zájem o osudy staronových Ludvíkových kamarádů a vadila mi občasná nejasnost v tom, koho autor zrovna obsadil do role vypravěče příběhu. Stěžejní a skvělá je však na straně 234, 235 Kostkova intervence proti Ludvíkovy zbytečné zatrpklosti, která plodí akorát další zášť a nenávist. A tím to klidně mohlo i skončit.... celý text

Kámen v okně 2007, Roman Ráž

Je tu hezky až groteskně vylíčeno, jak se čelení nespravedlivému jednání nakonec otočí proti vám. V dnešní době naprosto běžná věc, člověk zdravě uvažující a konající je nepochopen, odstrčen a zavrhnut, takoví do stáda nepatří, mohl by něco změnit! Určitě koupím ještě jednu a dám někomu jako dárek.... celý text

Ostrov mrtvých králů 1992, Ivan Klíma

Občas nějaký zbytečný překlep a pointy mě moc nebraly.

Za jazyk přibitý 1970, Jan Blahoslav Čapek

Podrobný popis trýzně servuse Mikuláše Diviše, na popravišti uprostřed Staroměstského náměstí, kde mu kat Mydlář hřebem přibije jazyk ke kůlu. V hlavě Diviše se mísí nesnesitelná fyzická bolest spolu s myšlenkami o selhání v úsilí o české vlastenectví a proradnost Habsburků s dalšími historickými souvislostmi. Pohled do davu mu skýtá šklebící se tváře plivající posměšky a lži, truchlící dvě dcery, pár přátel, ale i ty, kteří ač jazyk v ústech mají, jsou stejně bezmocní a mlčenliví, jako by už dávno za něj byli přibiti.. I přesto se však Diviš snaží uvažovat pozitivně a hledí s nadějí do budoucna českého národa.... celý text

Proměna 2007, Franz Kafka

Kdybych si na konci knížky nepřečetl, o čem vlastně to vlastně bylo, bral bych Proměnu jen jako groteskně hrůzný příběh, u kterého jsem občas vyprskl smíchy (momenty, kdy Řehoř vlastně vůbec neřeší svou přeměnu a chce jít do práce:). Z toho však opravdu nelze vytušit, že Řehoř propadl světu věcí, zvěcnělých vztahů a stal se povolným kolečkem v tržní společnosti, vnitřně odcizený. Mohlo to tam být trochu více ozřejmeno, škoda.. Komu je tato myšlenka humanismu blízká, doporučuji od Ericha Fromma Mít, nebo být.... celý text

R.U.R. 2004, Karel Čapek

Docela rád bych viděl Čapkovo dílo v divadle (určitě pak dialogy vyzní o dost lépe;) ale jako knížka je to slabé. Rozjezd se mi celkem líbil, ale konec už byl takový zkratkovitý, narychlo ušitý a nebavil mě. Zamyšlení o vývoji a chování lidstva, které hra vyvolá, je samozřejmě chvályhodné a člověk jen pokyvuje hlavou.. Zajímalo by mě, o čem by psal Čapek dnes, v době, kdy se robotům téměř podařilo ovládnout naše domácnosti a slušnou náplň volného času..... celý text