vejnar přečtené 141

Total Recall: Můj neuvěřitelný životní příběh 2013, Arnold Schwarzenegger

Docela překvapení tato kniha, chtěl jsem si jen prohlédnout obrázky, ale nakonec jsem přečetl všech 600 stránek:) Jak tu píšou ostatní, Arnie se tu trochu vytahuje, ale je to vtipné, zajímavé, místy i poučné a hlavně čtivé! Za knihou i za Arnieho životní kariérou je cítit tvrdá dřina a to se mi líbí. Arnie píše, že při volbách dostal radu: "Lidé si nepamatují cos říkal, jen jestli ses jim líbil nebo ne." A to je aktuální skoro vždy, když se s někým bavíme;)... celý text

Triumf a tragika Erasma Rotterdamského / Svědomí proti násilí 1970, Stefan Zweig

Přečetl jsem první část o Erasmovi a Lutherovi. Obdivuji, jak Zweig dokáže jít do detailů, podrobně poukázat na rozdílnost povah hlavních postav, které vlastně usilovali o to samé, ale každý svým vlastním, ne 100% ideálním způsobem.... celý text

Opojení z proměny 1986, Stefan Zweig

Můj oblíbený autor Zweig, zas plný citu a pochopení těch nejniternějších pocitů a pohnutek, které nás naplňují, sužují a ženou dál po nekonečné dálnici touhy a chtění. Krásná kniha plná kontrastů: chudých a bohatých, pomíjivých stereotypů a vzrušujících nevšedností a proměn, boje o přízeň a kamarádství.. Vše je bráno s nadhledem, takže se člověk často i zasměje.... celý text

Cesta do Ixtlanu 1996, Carlos Castaneda

První polovina se mi líbila, napsal jsem si i pár zajímavých poznámek. Druhá půlka mě ale moc nebavila, už se to dost opakovalo, škoda.

1Q84: Kniha 1 a 2 2012, Haruki Murakami

Murakamiho osvědčené schéma - dva samostatné příběhy, které se v pozdějších kapitolách začínají prolínat (stejně jako v předchozí knize Kafka na pobřeží - tu však hodnotím výše). Na začátku mi přišla trochu zbytečná sexuálně explicitně vylíčená scéna s Aomame, ale pak už to bylo v tomhle směru OK. Jakmile v příběhu promluvila 17ti letá Fukaeri, dost mě to bavilo a na začátku jsem se smál;) Líbí se mi Murakamiho styl, dokáže výborně vylíčit charaktery postav a jejich rysů se drží se po celou dobu příběhu. Dobře se čte (750 stránek je už ale pořádná bichle), jen mi přišly trochu zbytečné popisy, co si kdo dal k jídlu.. Následující dvě tvrzení se v příběhu objevovaly častěji a většinou mě pobavily:) "Jakmile někde vznikne prázdnota, musí ji něco přijít vyplnit" "Pokud něčemu nerozumíš bez vysvětlování, nemá cenu ti to vysvětlovat vůbec" :)... celý text

Kafka na pobřeží 2010, Haruki Murakami

Fakt napínavej a místy hodně zábavnej příběh o "nejdrsnějším patnáctiletým klukovi na světě" ... "řekl Kluk, co se mu říká Vrána". Líbila se mi pestrost postav - roztomile prostý pan Nakata, co si dokáže povídat s kočičkami a když jde na velkou, nestydí se říct to pořádně nahlas:) filozoficky založený pan Óšimo, který přečetl snad všechny knihy v Kómurově knihovně a nebo záhadná slečna Saeki, které ztracená láska dočista vzala chuť k životu..... celý text

Básníci Evropy 2007, Jiří Vondrák (p)

Otevřel jsem knížku někde uprostřed a tak se mi to zalíbilo, že jsem postupně přečetl všech čtrnáct rozhovorů. Spousta zajímavejch týpků (spíše skladatelé, zpěváci a textaři než básníci), kteří něco dokázali a umí o svých životních zkušenostech vyprávět. A skvělý, hudbě zasvěcený, reportér Jiří Vondrák, který vše zaobalí do poetického hávu ve čtivé formě!... celý text

Vlčí jáma 1962, Jarmila Glazarová

Ke čtení jsem se také musel zezačátku nutit a občas mi vadily pasáže psané "hatmatilkou", vysvětlené v poznámce pod čarou. Nicméně bohatost (srozumitelné) češtiny, rozmanitost slovních spojení a promyšlené vysvětlování lidských pocitů a stavů v alegorických popisech prostředí a měnící se přírody.. - to všechno mě nutilo stále číst dál;) Dávám tři a půl hvězdy. A zde jeden příklad, kdy se Jana po dlouhé době odloučení setkává s milovaným otčímem.. "Co se stalo, že svět tak zjasněl?. Že zahrady a louky kolem cesty jiskří a září jako ohňostroje, a že shrbené stodoly se napřimují za laťkovými ploty? Že věž se povytáhla a cesta rozkvétá modrými květy šlépějí? Že ponuré domy na náměstí kynou lesklými okny, že tmavé kružby podloubí zvou otevřenými náručemi a zvoní vlídnými hlasy?"... celý text

Vlak / Měsíční úžeh 1979, Georges Simenon

Kniha, kterou ani nedoporučím ani nepomluvím. Ale od Simenona si ještě rád něco přečtu..

Groteska 1981, Kurt Vonnegut Jr.

Nejprve mi to přišlo jako taková přemýšlivo-humorná autobiografie, ale poslední třetina přerostla v bohapustou utopii, jejíž ironický tón mi byl sice stále blízký, ale bylo to už trochu přitažené za vlasy a roztříštěné.. Haj hou:)... celý text

Byl jsem nablízku 2013, František Lukeš

Knihu jsem dostal darem na oplátku za poskytnutí fotky na obálku (vydání 2013) http://www.vejnar.com/lide6/ Jsem uveden i na zadní straně;) Rád jsem si ji přečetl.. Jedna z pasáží, která mě zaujala: "Nedávno mi Vladimír Komárek řekl, že maluje pro lidi oltáře útěchy. ... Podle jeho slov mají jeho obrazy hrát podobnou roli v každém bytě - být protipólem denně zakoušeného nebo viděného násilí. Aby člověk vycítil, že přece jen existuje jiný svět, pro který lze žít. Pro tuto ideu Komárek neobjevuje nové zvláštní světy lidských představ, ale činí novým ten svět, v němž žijeme."... celý text

Příliš hlučná samota 1989, Bohumil Hrabal

Neměl jsem co číst, tak jsem popadl tuto klasiku. Kniha asi zaujme svou nostalgickou vzpomínkou na staré časy a mírně ironickou obavou z nových věcí a postupů, díky kterým se pak to staré stává zbytečným. Hanťa se nedovede přizpůsobit odosobněnému způsobu práce, který je od něho vyžadován. Nad vším příliš bádá, uchraňuje hodnotné knihy před lisováním a je tak "proti své vůli vzdělán".. Silná pasáž je ta, jak po vylíčení zvláštně tichého vztahu s mladou cikánkou se dotyčná ztratí a jen tak mimochodem se dozvíme, "že ji sebralo gestapo s ostatními cikány a dovezli do koncentráku, odkud už se nevrátila, spálili ji někde v Majdanku nebo Osvětimi v kremačních pecích. Nebesa nejsou humánní..." Líbilo se mi srovnání s troubením jelena: "..aby zase Hedvička zvážila šéfa, a přitom vážení šéf řinčel do stropu dvora a troubil nadšením jako starý jelen, když vidí mladičkou laň" a veselá byla také místa, kde u setkání dvou mladých lidí figuruje hovno;) Dávám tři a půl hvězdy.... celý text

Proces 2003, Franz Kafka

Jen doplním, že záhadné obvinění Josefa K je hezky popsáno v doslovu: "Je to člověk slušný, ale v sebe zakletý. Nikomu vědomě neublíží, tím méně však pro někoho a pro něco žije, tím méně se za něco obětuje." Z příběhu to však příliš patrné není, u Kafky se obecně vyplatí čísti doslovy;) PS: Kouknul jsem i na filmové zpracování Procesu z roku 1962 - zajímavé, ale důvod obvinění mi zde přijde ještě více skrytý než u knihy. Film si spíše libuje v absurdních ztvárněních a třeba scéna s trojicí chlapíků v bankovní spíži nebo s dotěrnými holčičkami ve věži mě moc neoslovila. V knize je vše popsáno mnohem důkladněji a obšírněji, tady mi to vyznělo nějak naprázdno.... celý text

Trubači z Jericha 1985, Ilja Hurník

Pěkné mini příběhy / povídky s hudebním zaměřením; netušil jsem, jak velký rozhled ve světě hudby má tento klavírista.. A těch neznámých pojmů:) Ale nevadí to, přeskočil jsem asi 2-3 povídky, jinak knížka je taková obdoba Iljových barevných notýsků z poslední doby.. Mám rád jeho uvažování, vydobyl si mezi mými oblíbenci Vladimírem Neffem a Horníčkem své zasloužené místo;)... celý text

Nám po tomto putování 1974, Věroslav Mertl

Další pěkná knížka od trochu upozaděného autora, kterou jsem sem musel přidat;)

Prsten Borgiů 2000, Vladimír Neff

První díl se mi také líbil víc, bylo to napínavější a poutavější. Této bych dal necelé čtyři hvězdičky..

Královny nemají nohy 1976, Vladimír Neff

Začátek mě k dalšímu čtení příliš nenabádal, ale pak už jsem si to užil se vším co k Neffovi patří - nadsázka, humor, překvapení (jak píše Zlatinka), touha po velikášství hlavní postavy, její snaha o morální bezúhonnost a logicky přesné vyjadřování s filosofickým nádechem, záliba v drobných maličkostech, které většinou zásadně ovlivní další pokračování děje.. A také se dozvíte proč královny nemají nohy;) Jdu na Prsten Borgiů..... celý text

Kejklíř z Lublinu 1993, Isaac Bashevis Singer

"Svět byl stvořen ke zkoušce svobodné vůle a synové Adamovi musí neustále volit mezi dobrem a zlem."

Chvála pohybu 1979, Miroslav Horníček

Cituji pár pěkných myšlenek: Stáří není v ničem - v umění ani v životě - zárukou hodnoty. Jsme pro přesnost, ale ta musí být uvnitř. Navenek by výkon měl působit trochu ledabylosti. Budiž pochválen pohyb, který má někam namířeno, o něco usiluje, něco dosahuje! Člověk má měnit své oči a věřím, že i docent si má občas nasadit oči klukovské; a třeba jen proto, aby z pudu sebezáchovy provedl někdy náhlou a překrásnou klukovinu! Člověk zpohodlněl, zlenivěl, má tisíce výmluv a namlouvá si, že je tu vždycky něco důležitějšího!... celý text

Trojhlas 1986, Miroslav Horníček

Díky za tuto sbírku, kdy se tři velikáni setkávají, uvažují nad životem a rozebírají všední obyčejnosti ze svých pohledů profesních, hlavně však ze srdce v příjemném tónu svých procítěných individualit. Jejich vidění světa je někdy až nostalgické, vždy však střízlivé a sympatické s vtipným nadhledem a poctivým přístupem k věci. Oceňuji jejich vyjadřovací schopnosti a bohatost češtiny, všichni tři umí výborně psát a kniha se čte v jistém smyslu jednohlasně;) PS: Když jsem tu pod jménem Vladimíra Preclíka zahlédl dva letopočty, bylo mi zas trochu smutno, je to všechno pryč..:/... celý text