veronica 01 přečtené 182

Tajný deník - Otevřená zpověď luxusní prostitutky 2011, Madam Camilla

Na přebalu knihy se tvrdí, že je kniha napsaná decentně! No, to bych ani neřekla! Madam Camilla mluví jako dlaždič. Nicméně to bylo čtivé a přečetla jsem to velice rychle, jen časté používání zdrobnělin mi chvílemi neskutečně lezlo na nervy (penízky, bráška, Péťa, byteček... nemluvě o vulgárních výrazech). EDIT 2020: Když jsem si teď po letech na tu knihu vzpomněla, napadá mě jediná otázka... Proč jsem to tehdy vůbec četla, sakra?!... celý text

Biblia sacra 1845, neznámý - neuveden

Daisy Jones & The Six 2020, Taylor Jenkins Reid

Okolo téhle knihy jsem chodila v knihkupectvích hrozně dlouho... a teď vůbec nechápu proč jsem si knihu koupila až teď, protože je naprosto skvělá! Vážně, tohle pro mě bylo téměř dokonalé (jsem strašně ráda, že databáze knih už umožňuje i ty půl hvězdičky). Dalo by se říct, že jsem se začetla hned od první stránky. Trochu jsem se bála stylu, kterým je kniha napsaná, ale ono to k tomu naprosto perfektně sedělo. Postavy jsem snad skoro viděla před sebou. Někdy jsem měla pocit, že snad sleduju film. Jsem také ráda, že byla kniha bez zdlouhavých popisů okolí, toho jak kdo vypadal a tak podobně. Jasně, příběh jako takový je celkem předvídatelný, ale ten způsob jak to autorka podává je něčím specifický a celá kniha je opravdu hodně čtivá. Já sama jsem to přečetla za pár dní a bylo mi skoro líto, když jsem byla u konce. Hodně mě bavila nejen hlavní dvojice, ale také Karen a Graham. Nemyslím si, že bych si někdy knihu v budoucnu přečetla znovu, ale rozhodně je to jedna z těch, na které nezapomenu a ráda ji doporučím dál. Těším se i na seriál. EDIT: seriál nestojí za to.... celý text

Tamařino souhvězdí 2019, Anna Musilová

Tohle bylo tak krásné! Opět kniha, po které jsem sáhla jen náhodou a znovu se z toho stalo báječné čtení! Začala bych asi obálkou knihy, která je naprosto nádherná! Co se týče děje celkově, tam jsem opravdu moc spokojená a jsem ráda, že máme autorku jako je paní/slečna Musilová. Má nádherný vypravěčský styl a celá kniha se četla velice snadno. Jasně, příběhů jako je tento je spousta, ale na tomhle je zkrátka něco speciálního. Možná je to stylem psaní, možná tím, že se to odehrává v Praze a nebo zkrátka autorka občas dokázala pocit zklamání a ztráty popsat tak dobře, že sem si vybavila i svoje první trable s láskou... Až mi z toho občas vážně zabolelo u srdce. Knihy s lesbickou tématikou mám moc ráda. Za tento rok jsem přečetla asi tři podobně zaměřené knihy, ale tuhle bych určitě zařadila na první místo.... celý text

Lovec králíků 2017, Lars Kepler

Joona Linna is back!!! Ano, je to klasický Joona Linna, takže je to místy opět poněkud přitažené za vlasy, ale je to pořád stejně čtivé. Kromě jedné slepé uličky příběh rozhodně neplýtvá papírem a tempo je příjemně svižné. Z celkového rozuzlení jsem byla vážně překvapená. Jen ten konec je možná až moc prodlužovaný. Ke konci mě štvalo nelogické chování Sagy Bauerové. Hodně mi vadilo popisování násilí na zvířatech. Mám doma králíka, takže je to asi pochopitelné :) Nicméně, i když se mi kniha líbila, tak si dám chvilku od této série pauzu. Ale stejně by mě zajímalo, jak to dopadlo se Sofií...... celý text

Mizející dívky 2020, Lisa Regan

Těžký průměr. To jsou dvě slova, která mě napadla, když jsem knihu dočetla. K zakoupení knihy jsem se nechala nalákat jednou ze svých oblíbených knižních influencerek, no a tentokrát to tedy nevyšlo. Hlavní postavy nejsou moc dobře prokreslené a přesně jak se píše v komentáři pode mnou, tak něco tam chybělo. K Josie jsem si nedokázala vytvořit vztah a k ostatním postavám také ne. Zhruba po 150 stranách jsem si říkala, zda knihu vůbec dočíst. V knize jsem našla také celkem dost překlepů. Mám doma bohužel koupený už i druhý díl, ale netuším, zda se do něj vůbec kdy pustím.... celý text

Stalker 2015, Lars Kepler

Za mě osobně asi zatím nejslabší díl ze všech. Sice jsem to přečetla, ale občas se mi do čtení úplně moc nechtělo. Děj je strašně překombinovaný a motá se tu toho moc dohromady. Margot Silvermanová je maximálně nesympatická postava a sukničkář Erik Maria Bark se mi také moc nezamlouval, doufám, že už v příštích dílech nebude. Moje oblíbená Saga Baureová je tu jen na začátku a pak z příběhu úplně zmizí. Navíc mi vše okolo Joony Linny tentokrát přišlo hodně přitažené za vlasy. Na začátku je to chudák s pochroumanou tělesnou schránkou, ale po pár injekcích už zase řádí v plné síle? Ok. Sice už nepracuje u policie, ale všichni mu rádi pomáhají a nechají ho zapojit se do vyšetřování i tak? Asi ze známosti? Já chápu, že ten týpek je legenda, ale come on, takhle policie snad nepracuje?! Já mám Joonu opravdu moc ráda, nějak mi přirostl k srdci, ale tohle už na mě bylo vážně moc. Také Margot Silvermanová, která má tak tři týdny do porodu stále naplno pracuje a když na ni jde porod, tak si řekne, že porodí až vyřeší tenhle případ? Tak přesně takhle se chci naučit srovnat si v životě svoje priority i já :D Ne, už si z toho dělám srandu. Až moc mi to tu zavánělo superhrdinstvím, ale stejně se na další díl těším a myslím, že přečtu celou sérii Joony Linny.... celý text

Skleněný pokoj 2012, Simon Mawer

4,5 * Tohle pro mě bylo tak náhodné čtení, ale jsem moc ráda, že jsem na knihu narazila. V jednom online antikvariátu byla doslova za pár drobných, tak jsem si ji přihodila do košíku, protože proč ne, že? Kniha se mi chvilku válela na stole, ale když jsem se k ní dostala tak mě okamžitě uchvátila! Kniha je napsaná opravdu hodně čtivě, jednoduše, žádné dlouhé popisování. Všechno má celkem hezky svižné tempo vyprávění. Je rozdělená do pěti částí z nichž každá část se dělí na kapitoly střední délky. Náznaky lesbické lásky mi vůbec nevadily, právě naopak. Děj mě zaujal téměř ihned. Moc ráda čtu příběhy týkající se předválečného a válečného období. V některých pasážích je tíživá předválečná atmosféra popsaná tak, že jsem z toho měla vážně stísněný pocit a bylo mi chvilkami až nepříjemně. Občas mě vyprávění dojalo téměř až k slzám. Nejvíce příběh Katalin a i samotné Hany, jejíž strasti jsou vysvětleny až ke konci knihy. Jak už tu někdo v předešlých komentářích zmínil, tak pár kapitol úplně ke konci knihy bylo trochu zbytečných. Kapitola nazvaná 1990 by tam za mě ani nemusela být. Přišlo mi to trochu jako až moc sentimentální patos. Ještě musím vyzdvihnout samotnou obálku knihy! Nevím proč, ale vážně se mi líbí! Pro mě osobně je tohle asi jedno z nejhezčích knižních překvapení! Edit: neztrácejte čas s filmovou verzí. Nestojí to za to.... celý text

Písečný muž 2013, Lars Kepler

Svědkyně ohně 2012, Lars Kepler

S Larsem Keplerem to asi budu mít jako na houpačce. Hypnotizér, byl celkem fajn, Paganiniho smlouva byla naprosto skvělá, ale Svědkyně ohně je pro mě zase průměrné čtení. Celá hlavní detektivní linka mi přišla trochu přepísknutá a až moc nerealistická? Nebo jak to říct. Prostě mi tam něco nesedlo. Osudy některých vedlejších postav (Vicky, Elin, Flora, Tobias) nebyly za mě úplně uzavřené a chyběl jim konec. Ne, opravdu nečekám, že si všichni najednou padnou do náruče a budou spolu šťastni až do smrti, ale nějaký dojezd by to chtělo, protože třeba taková Vicky byla docela zajímavá postava. Nicméně je to celé zase napsané velice čtivě a lehké náhledy do minulosti Joony Linny mě zajímaly natolik, že jsem stále četla dále. Na úplném konci člověk dostane celkem pořádnou porci o Joonově minulosti, takže další díl si rozhodně přečtu.... celý text

Paganiniho smlouva 2012, Lars Kepler

Skvělé! Bavilo mě to o moc více než předchozí Hypnotizér, který má opravdu hodně pomalé tempo. Kniha se konečně více zabývá Joonou Linnou, který má okolo sebe stále přitažlivý nádech tajemna a mě to strašně baví! Děj je něco absolutně jiného než co jsem zvyklá číst. Nikdy bych neřekla, že mě bude bavit téměř 500 stran o nějakém politickém pletichaření ohledně vývozu zbraní. V postavách se mi hezky orientovalo a nová ženská postava Saga (která se doufám objeví i v dalším díle) se mi líbila. Potěšily mě také narážky na Bowieho hudbu, protože pro něj mám neskutečnou slabost :) Hodně mi také vyhovuje to, že jsou kapitoly opravdu velice krátké a já tak třeba nemusím nechávat rozečtenou kapitolu, když už třeba nemůžu číst dál. Jen některé akční scény mi přišly trochu nepřehledné, ale možná je to tím, že jsem si stále úplně nezvykla na tento žánr. Další díly už mám doma a těším se na ně. Lars Kepler, tahle manželská dvojice prostě umí psát!... celý text

Carol 2015, Patricia Highsmith

Tahle kniha mi přišla skvělá! Ale jen do první poloviny. První půlka je perfektní. Pomalu se tu rozbíhá příběh romance mezi dvěma ženami a strašně hezky se to četlo. Jak už psal někdo pode mnou, tak dialogy byly opravdu občas trochu zmatené a nedotažené, ale v první části knihy jsem to dokázala nějak přejít. Tajemná Carol se mi líbila, mladičká Tereza ale už o něco méně. Byla na můj vkus až moc éterická, ale o to se mi pak více líbila její proměna ke konci příběhu. Štvalo mě, jak Tereza neodpovídala snad na polovinu otázek, které jí Carol položila. Občas jakoby měla v hlavě prázdno a jen na Carol koukala. A ano, chápu, že byla zamilovaná :) Druhá část knihy bohužel trochu ztrácí tempo a už mi to nepřišlo tolik čtivé hlavně kvůli tomu, jak se tam stále všechno opakovalo. Carol s Terezou někam jedou, někde chvilku zůstanou a pak zase jednou dál. Kdo mi ale nejvíc pil krev byl Richard. Hlavně dopis, který ke konci poslal Tereze mě celkem dostal. Něco tak zlého jsem už dlouho nečetla. Také velice oceňuji odvahu autorky napsat knihu s lesbickou tématikou na počátku 50. let!... celý text

Mumie 1999, Max Allan Collins

Příjemná oddechovka, která se mi moc hezky četla. Vyrůstala jsem v devadesátkách, takže filmová Mumie je pro mě opravdu srdcovka, kterou miluju i dnes! Jen mi vadilo, že postavy tu nebyly moc dobře prokreslené a nepodobaly se moc těm z filmu. Jakoby děj byl téměř stejný, ale obsazený úplně jinými charaktery. Snad jen ten Beni byl úplně stejný :) Za mě osobně to ale bylo příjemné letní čtení, ke kterému se sice vracet nebudu, ale i tak jsem ráda, že jsem si Mumii mohla přečíst.... celý text

Severka 2023, Nina Špitálníková

Já tedy neustále váhám jaké hodnocení knize dát. Ninu Špitálníkovou mám moc ráda. Viděla jsem s ní spoustu rozhovorů a působí na mě jako opravdu silná osobnost. Na Severku jsem se moc těšila, ale... Je to napsané strašně neucelým stylem. Je to sice opravdu čtivé, napsané s lehkostí a bez zbytečných popisů okolo, ale ten způsob jak se zde dohromady motá formát rozhovoru a pak klasicky vyprávěný příběh, to mě prostě místy štvalo. Příběh sám o sobě je poutavý, knihu jsem nemohla odložit a přečetla ji doslova za pár hodin. Přiznám se, že představit si život v KLDR je pro mě opravdu těžké i po přečtení této knihy. Kdyby celkový text vyzníval trochu celistvěji, bylo by to za mě na plný počet hvězd. Ale to je spíš jen nějaká moje posedlost, mít knihu hezky rozčleněnou do úhledných kapitol :) Co ještě musím vyzdvihnout je grafické zpracování obálky! Ta je perfektní!... celý text

Přežít 1993, Piers Paul Read

Tenhle příběh mě fascinoval už jako malou, když jsem asi jako osmiletá viděla film se stejným názvem. Když jsem se nedávno dozvěděla, že je k dispozici i kniha, hned jsem se na ni musela vrhnout. Nedávno se mi příběh ještě vrátil díky novému filmovému zpracování, které je snad ještě lepší než to první. Určitě doporučuji. Kniha je poměrně krátká, velice čtivá a rozdělená do celkem krátkých kapitol. Všechno je tu popsáno opravdu detailně a je tu i spousta informací, které se člověk ve filmu nedozvěděl. Občas to bylo vážně těžké čtení. Zajímavé pro mě bylo i to, že rodiny zapojily do vyšetřování i různé šarlatány. Snad všechny postavy tu byly barvitě vykresleny a čtenář tak mohl sledovat jak se každá postava postupem času mění. Co mě osobně, jako ateistce vadilo bylo to, jak moc byl příběh protknutý vírou v Boha, ale to je asi věc úhlu pohledu a toho, jak moc je člověk tomuhle tématu otevřený. Hlavně ke konci tam bylo tohohle patosu opravdu velké množství. Pro mě to zkrátka vždycky zůstane příběh o tom, co je člověk ochoten udělat aby přežil.... celý text

Hypnotizér 2011, Lars Kepler

Žánr severských detektivek zatím ještě moc neznám, takže nemám úplně s čím srovnávat, ale Hypnotizér mi přišel jako fajn čtení. Rozjezd byl slušný a je to celé napsané opravdu čtivým způsobem. Kniha je rozdělená do přijatelně dlouhých kapitol a ještě jsou všechny nadepsané datem a přibližným časem. Mě osobně se v tom díky tomu dobře orientovalo. Postavy jsou dobře napsané a doufám, že v dalších dílech se více dozvím o hlavní postavě jménem Joona Linna. Zdá se to být celkem sympaťák, i když se tu toho o něm čtenář zatím moc nedozví. Co se týká samotného děje, tak ten hezky svižně plyne až do doby, kdy to celé skočí o deset let zpět. Pak to začně být trochu repetitivní a po chvilce mi to trochu přestalo bavit. Občas jsem si říkala, co to má všechno společného se začátkem knihy. Má to ke konci celkem slušný zvrat v ději, ale trochu sem to i čekala, vzhledem k tomu, že se to od začátků zdálo být až moc jednoduché. Nebýt té vleklejší části tak ještě jednu hvězdičku bych přidala, ale za sebe mohu pořád hodnotit kladně. Pro mě jako úvod do tohoto žánru ideální. Další díl už mám doma.... celý text

Než jsem tě poznala 2017, Jojo Moyes

Fíha, tak tohle bylo něco. Tuhle knížku jsem si opět vybrala podle jednoho z žebříčků zde na Databázi knih (+ na Knihobotu byla za pár kaček) a rozhodně mě nezklamala. Jojo Moyes znám jen podle jména a toho charakteristického vzhledu obálek jejích knih, kterým jsem se v knihkupectví vždycky vyhýbala. Podobnou romantiku jsem už celkem dlouho nečetla, možná i proto se mi knížka tak líbila. Nejedná se vůbec o téma, které by mě nějak zajímalo, ale stejně sem se od knihy nemohla odtrhnout a přečetla ji cca za tři dny. Je to napsáno opravdu hodně čtivě. Louisa je dle mě perfektně uvěřitelná ženská postava a sama jsem jí i tak nějak rozuměla, já osobně mám občas taky problém vyzkoušet něco nového nebo vykročit ze své komfortní zóny. Ne úplně šťastný konec se dal očekávat, ale přeci jen člověk chtěl, aby to nakonec dopadlo trochu jinak a lépe. Přesto si ale myslím, že právě takové konce jako je tento v člověku zůstanou déle než klasické happyendy. Nevím jestli si budu chtít přečíst od autorky ještě něco dalšího, ale rozhodně se těším, až si dám i filmové zpracování.... celý text

Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque (p)

Hana 2018, Alena Mornštajnová

Tak tohle je pro mě opravdové překvapení! Knihu jsem si koupila díky hodnocení zde na databázi knih, protože je zde jako 3. nejlépe hodnocená kniha. Přečteno cca za 3 dny. Kniha je neskutečně čtivá. Nemohla jsem se od ní odtrhnout až do pozdních večerních hodin. Autorka píše opravdu s jakousi příjemnou lehkostí a bez zbytečných zdlouhavých popisů všeho možného. Dokáže životní tragédii shrnout v jedné krátké větě na konci kapitoly a já pak mám problém knihu odložit. Knih na tohle téma je opravdu hodně, ale takhle kniha je pro mě skutečně něčím speciální. Líbí se mi soustředění děje hlavně na ženské postavy a jejich pohled na celé dění. Jediné mínus je pro mě občasné skákání v čase, to já obecně v knihách moc nemusím. Od autorky si toho v budoucnu budu rozhodně chtít přečíst více!... celý text

Boží bojovníci 2021, Andrzej Sapkowski

Knihu jsem četla neskutečně dlouho. Ne že by se mi do ní nechtělo, spíš mi do toho vlezlo něco jiného. Nicméně jsem si knihu i tak užila. Sapkowski píše svižně a čtivě, i když někdy je to na mě až moc popisné a je tu spousta různých jmen, která nejsem schopná si zapamatovat... a ta latina! Sice se tam hodí, ale opravdu jsem neměla chuť si to všechno překládat. Líbila se mi část, kdy se Reynevan opět shledal s Juttou. Pomurnik pro mě pořád zůstává nejlepším záporákem a Šarlej se Samsonem nejlepší vedlejší postavou. Na poslední díl se těším, ale dám si předtím od fantasy trochu pauzu.... celý text