vikaa přečtené 839

Kočka pro život 1999, Stefanie Zweig

Pohodová knížka, kterou by si měli přečíst všichni milovnice koček, zvláště těch siamských. A pokud jsou milovnice koček ještě ke všemu psycholožkou nebo terapeutkou, potom je pro ně Kočka pro život povinná četba:-)... celý text

Jozova Hanule 2002, Květa Legátová (p)

Kraťoučká knížka o lásce a o tom, že ji člověk může najít i v takových situacích, kdy se to zdá být takřka nemožné. I když se zpočátku zdálo být pro hlavní hrdinku označení "Jozova Hanule" trestem, nakonec se pro ni stalo odměnou. Knížka je tak moc krátká a tak dobře napsaná, že jsem si posledních pár stránek šetřila, aby mi čtení vydrželo aspoň o malinko déle. V knížce je spousta skvělých myšlenek a určitě se k ní v budoucnu ještě vrátím. Viděla jsem i film s jedinečnou Aňou a musím říct, že postavy z filmu se mi míhaly při četbě před očima, ale nebylo to nic, co by mě rušilo. Pohádka o dobru a zlu... str. 25: "Láska je náš osobní problém, trofej či tragédie a nezáleží na tom, je-li opětovaná." str. 208: "Uvědomila jsem si též, že jsem zde v těchto horách , v krajině divů, prožila svůj osobní zázrak."... celý text

Temné kouty 2014, Gillian Flynn

První kniha od této autorky a totální mazec. Super thriller, kde jsou postavy velmi dobře psychologicky vykresleny, mírně stoupající napětí a brilantní, naprosto nečekaný závěr. Už se těším na film a další knihy Gillian Flynn. Určitě doporučuji, za mě 5/5.... celý text

Řeka osudu 2013, Barbara Erskine

Knížka, kde se už tradičně prolínají 3 časové roviny mě trochu zklamala, počáteční nadšení nad každým novým literárním počinem autorky už jaksi vyprchalo. Skvěle odvedená práce, ale podle mě byly první knihy autorky (Žila jsem už před staletími, Oheň je tvým osudem...) nějak živější. No možná je určité rozčarování způsobeno i tím, že jachtaření a vodní sporty nejsou nic pro mě:-) Knížka ale rozhodně stojí za přečtení. Dala bych 3 a 1/2 hvězdy.... celý text

Tajný príbeh 1996, Donna Tartt

P.S. 2015, Aňa Geislerová (p)

Knížka, která potěší nejen duši, ale i oči. Nádherný kousek do Vaší knihovny, který si podobně jako já, určitě často otevřete, abyste se pokochali jednak krásnými obrázky a jednak životními moudry známé herečky, která má snad i něco v hlavě:-) Ale teď vážně. Knihu jsem zhltla jako jednohubku s tím, že se k ní určitě velmi brzo vrátím a nad jednotlivými epizodkami ze života se trošku víc zamyslím. Kniha Vás nenásilně přivede ke vzpomínkám na vlastní dětství, mateřství a životní (i neživotní) lásky. Já tuto knihu koupím jako dárek snad všem svým dobrým kamarádkám a k tomu láhev vína, u které pak rozebereme, ty hrozně-krásné věci, co se nám v životě staly a pořád se dějí:-)... celý text

Oběť 2011, Martine Ayotte

Jedna z nejlepších knížek na téma incestu, co jsem četla. Autorka přesvědčivě i když celkem "decentně" líčí, jak ji otec od dvou let až do dospělosti zneužíval. Hlavní část knihy je o její cestě za svobodou, kterou musela sama ujít, aby se vnitřně osvobodila. Na její cestě za spravedlností ji podporuje její manžel a děti, duchovní rodina, přátelé, ale původní rodina se od ní distancuje. Zůstává otázkou, nakolik matka a sourozenci věděli o tom, co se po celá léta odehrávalo za zavřenými dveřmi a zda si uvědomují svůj podíl viny, že týrání nezabránili. Autorka napsáním této knihy pomohla nejen sobě, ale mnohým dalším dívkám s podobným osudem, kterým ukázala, že vzepřít se agresorovi jde kdykoliv a že naděje na "úspěch" je i po mnoha letech veliká...... celý text

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

Knihu jsem měla koupenou už více než rok a nějak jsem neměla tu pravou chuť si ji přečíst. Teď, když jsem se vrátila do dětství a dočetla Gabru a Málinku, naladila jsem se na "žítkovskou vlnu". Do knihy jsem se začetla okamžitě a za dva dny jsem knihu doslova zhltala. Životní osudy Dory, Jakoubka a její tety nám autorka postupně otevírá pomalým tempem, kterým Dora objevuje neuvěřitelné skutečnosti o své rodině a ostatních bohyních. Smyšlený příběh o kopanických bohyních se mohl takhle docela dobře odehrát, je uvěřitelný a opravdový. Je vidět, že autorka psala o tom, co ji zajímalo, bavilo a zcela pohltilo a že rozhodně nepodcenila studium archivních materiálů i spisů, vydaných na toto téma. Dora mi byla velmi sympatická, ale potom, co odkryla pečlivě uchovávané tajemství, už jsem nevěřila tomu, že kniha skončí happyendem. Kniha mě přivedla k tomu, že se pokusím i z jiných zdrojů (knihy, internet) zjistit něco dalšího o životě těchto moudrých žen. Za mě určitě 6 hvězdiček z pěti, kniha ve mně bude ještě dlouho doznívat...... celý text

Gabra a Málinka 5. a 6. díl 1991, Amálie Kutinová

Ráda jsem se dozvěděla další osudy céreček z Valašska i když půvab dětství nahradilo dospívání...

Gabra a Málinka 3. a 4. díl 1991, Amálie Kutinová

Ráda jsem si přečtení knihy po letech zopakovala. Nejvíc jsem se těšila na Málinčino setkání s bohyní, které mě z dětství utkvělo v paměti. Zajímalo by mě, jestli Kateřina Tučková v dětství Gabru a Málinku v čarovné zemi taky četla:-)... celý text

Gabra a Málinka 1. a 2. díl 1991, Amálie Kutinová

Knížka mého dětství, pamatuji se, že jsem netrpělivě čekala na další díly a nemohla jsem se dočkat pokračování idylického života dvou sester, které se přes všechny nedobroty a schválnosti měly moc rády. Měla jsem radši energickou Gabru, ale Málinky mě někdy pro její naivitu bylo upřímně líto. Už se těším na "zopáknutí" dalších dvou dílů, abych si potom mohla přečíst i poslední dva, které v době normalizace už nemohly vyjít a já na pokračování osudu valašských "cérek" čekala marně.... celý text

Ďábel žhavých nocí 1996, Susan Howatch

Knížka mě naprosto okouzlila. Na to, že se jedná o lehký žánr - zařadila bych knihu spíše do čtení pro ženy - měla všechno, co má čtivá kniha mít - skvělý příběh vystavěný nejen na lásce. Nechte se překvapit - nechybí ani čarodějnické praktiky a černá magie, nakonec ale všechno dobře dopadne...Za mě jedna hvězda navíc za anglické venkovské sídlo u moře:-)... celý text

Vánoční stromek 1980, Michel Bataille

Tato kniha se ke mně dostala po mnoha a mnoha letech. Pamatovala jsem si, jak na mě tehdy v mládí hluboce zapůsobila, tak jsem si ji znovu připomněla. Nekonalo se žádné nadšení, jako když jsem ji četla poprvé, musela jsem si zvykat na styl autorova psaní, ale nakonec mě útlá knížka rozhodně nezklamala. Doporučuji ji všem těm, kteří mají rádi katastrofické romány a zvláště těm, co milují vlky:-) Za mě 3 hvězdy a půl, poprvé by to bylo na pět hvězd, tak dávám čtyři:-)... celý text

Matkin hrob na Tahiti 2014, Marian Krčík

Kontroverzní kniha, jejíž vydání iniciovala matka Petra Uhera, přesvědčená o tom, že její ztracený a v současnosti již zemřelý syn je známý slovenský spisovatel píšící pod pseudonymem Matkin (autor např. Půlnočního deníku). Matka se domnívá, že po smrti jejího syna pod pseudonymem Matkin publikuje někdo jiný, kdo si současně přivlastnil zásluhy za dílo jejího syna. Tato kauza téměř špionážní je velmi zajímavá a ve své podstatě vybudování matčiny konspirační teorie chápu jako přirozený důsledek její ztráty a snahu vybudovat svému synovi důstojný pomyslný "pomník". Na druhou stranu je z její urputné korespondence se všemi s kým Peter Uher přišel do kontaktu a zvláště pak se samotným Matkinem a lidmi kolem něho jasné, že všechno může být i úplně jinak. Je zajímavé, že pozdní díla Matkina se liší stylem a vyjadřováním a dokonce i čtenářům se zdá, že Matkin přestává být Matkinem. Také stupňování jeho agrese v emailové komunikaci směrem k Márii Uherové je přinejmenším podivné a úplně nechápu, z jakého důvodu vymazal Matkin archivované zprávy od Peterovy matky a vlastně proč je vůbec po celé roky přijímal. Nevím na čí stranu bych se přiklonila, osobně si myslím, že všechno je třeba úplně jinak. Nezdá se mi, že by člověk přežívající v divočině na Tahiti, člověk bez domova, mohl napsat bez vlastního počítače 6 knih, aniž by to jeho okolí zaznamenalo... Na druhou stranu je ověřené, že si Peter už jako bezdomovec nechal patentovat tři vynálezy ve Francii... Možná současný spisovatel (nebo tým spisovatelů) vydávajících se nyní za Matkina, skutečně nahradili totožnost původního Matkina, kterým ale mohl být třeba i někdo jiný....Nevím... Nebo se změnila z nějakého důvodu osobnost autora...Nebo byl autorem Peter Uher....Nevím...A asi se to už ani nikdy nedozvíme. Nicméně mě překvapila cesta Peterova bratra Ivana, který se vypravil na Tahiti hledat stopy po svém bratrovi a zajistit mu důstojný hrob a nakonec v knize popisuje svoje výlety po ostrově a cestování po světě, jídlo a své sportovní aktivity. To si myslím, že do knihy nepatří. Také se domnívám, že jeho pátrání po bratrovi nebylo zcela vyčerpávající a že si měl udělat více času na úpravu Peterova hrobu. Jinak říční kameny a písek mi připadaly jako dobrý nápad. Rovněž nevidím jako dobrý nápad popis duševních poruch v závěru knihy - to bylo jediné, co jsem v knize přeskočila (mimochodem znám to ze školy:-)) Vzhledem k tomu, že tato kniha je z velké části složena z dopisů a emailové korespondence, je těžké hodnotit její kvalitu. Za mě tři hvězdičky, ale rozhodně ji doporučuji. Jedná se o knihu, která ve vás určitě zažehne nějaké emoce, ať již budou jakékoli...... celý text

Jablko 2015, Michel Faber

Knížka se mi četla dobře, i když povídky nejsou zrovna můj oblíbený žánr. Po prvních několika příbězích mě napadlo, že autor vydal to, co se "nevlezlo" do románu Kvítek karmínový a bílý. No nakonec jsem se dočkala pokračování osudů některých postav a příběhy se s Kvítkem navzájem doplňovaly jako puzzle. Naštěstí pro nás čtenáře máme možná naději na další příběhy, protože skládačka není ani zdaleka úplná. Jako úplně nejlepší se mi zdála první povídka Vánoce v Silver Street a zaujala mě také poslední povídka Mohutná postupující horda žen v moc velkých kloboucích popisující pochod žen za volební právo z pohledu malého chlapce. Tato kniha podle mě nedosahuje kvality Kvítku, ale my, co nás mrzelo, že Kvítek karmínový po několika set stranách skončil, to autorovi rádi odpustíme.... celý text

Pošli to dál 2003, Catherine Ryan Hyde

Velmi působivý příběh vedoucí k zamyšlení. Alespoň pro mě. Po přečtení člověk určitě zvažuje, jak by někomu mohl pomoci, ale bohužel to zřejmě už málokdo dotáhne do konce...Viděla jsem před léty film a ten se mi nezdál ani zdaleka tak působivý jako kniha. U knihy jsem v závěru byla dojatá, překvapivě ne tím, co se Trevorovi stalo, ale spíš tím, jak se s tím vypořádávalo jeho okolí. Knihu určitě doporučuji všem, co nedostávají kopřivku z amerického "sluníčkového" myšlení a naopak rádi hledají inspiraci v pozitivním přístupu k sobě i druhým. Za mě plný počet bodů.... celý text

Ledové střepy 2015, Lenka Chalupová

Tahle kniha je pro mě důležitá nejen proto, že ji vlastním s autorčiným přátelským věnováním, ale jejím přečtením jsem si také splnila první knihu z Čtenářské výzvy. Lenka Chalupová opět nezklamala, začátek se sice podle mě trochu táhl a lehce mi připomínal knihu od Frýbové Falešní hráči (tu už jsem četla před hoooodně moc lety), ale brilantní závěr mě vyvedl z omylu, že už tuším, jak to všechno dopadne. Za mě poctivé tři a půl hvězdy a už se těším na další Lenčin počin:-).... celý text

Jak si udělat pořádek doma, v kanceláři a v osobním životě 2003, Julie Morgenstern

Nebezpečné vyhlídky 2012, Linda S. Howington

Taková oddychovka, ale napsaná poutavě a dobře. Moc se mi líbil začátek knížky, kde se popisuje jak chudá dívka ke štěstí přišla a jak peníze zamávají s okolím. Střed knížky byl trošku rozvláčnější a lehce předvídatelný, ale závěr zase super. Jedná se o knížku, která si nehraje na "velkou literaturu", ale je zábavná a určitě ji doporučuji na zvednutí nálady. Budete se dobře bavit:-) Tři a půl hvězdy... celý text

Poslední přednáška 2009, Randy Pausch

Přestože se jedná o knihu motivační, má tato kniha soukromý přesah. Randy Pausch, který věděl, že umírá na zákeřnou chorobu a zbývá mu již jen pár měsíců života, uskutečnil poslední přednášku na své domovské univerzitě a poté sepsal tuto knihu především jako vzkaz pro své tři malé děti, kterým už nebude moci poradit s jejich životy a plány. O to více je jeho povídání plné moudrosti, víry v sebe sama, ale i pokory působivější. Popisuje svoji životní cestu, kdy se ze sebestředného mladíka díky dobrým lidem, kteří ho na jeho cestě nenásilně formovali, stává vyzrálým mužem, který si nejen plní své sny, ale také se snaží pomáhat druhým. Doufá, že i jeho děti potkají své vlastní životní učitele, kteří jim pomohou kráčet správným směrem. Jako odkaz předává lidem vzdělávací program formou hry, ale především své žáky nenásilnou formou motivuje k tomu, aby se stali lepšími lidmi. Stejně inspirující je i jeho "smíření" se s vlastní smrtelností ve věku, kdy ví, že by mohl ještě mnohé dokázat... Pro mě výjimečná kniha!... celý text