Víla Víla přečtené 134

Muži, kteří nenávidí ženy

Muži, kteří nenávidí ženy 2008, Stieg Larsson
5 z 5

Lidsky podaná, brilantně napsaná detektivka. Je poznat, že autor byl hloubavý člověk, co se nedá opít rohlíkem.


Bible

Bible 2001, neznámý - neuveden
5 z 5

Vždycky se najdou lidé, kterým nepřipadá zvláštní, že dva tisíce let před vynálezem mikroskopu někdo znal hygienické zásady s tehdy neprokazatelným dosahem, zakázal příbuzenské křížení bez znalosti genetiky nebo přišel s vysoce funkčními univerzálními příslovími (třeba Po ovoci poznáš strom). Nejstarší opisy Bible pocházejí ze starověku, ale až ve 20. století se přišlo na to, že maso a mléko zkonzumované zároveň odbourává vápník (košer zásady ze Starého Zákona). Jsou v ní nepřesnosti – například osm set lidí se kopím opravdu na jeden zátah zabít nedá. Jenže Bible sestává z mnoha knih a na její reprodukci se hodně podíleli opisovači. Někomu nic neříká slovo "podobenství". Humorné jsou příklady z historie, kdy se lidé hádali, či přímo vraždili (5. přikázání "Nezabiješ") zda přijímat či nepřijímat "tělo Páně" (myslím, že Ježíš mluvil v podobenstvích). Příběh o Adamovi a Evě je podobenství (co připomíná strom, co had? Co se stalo, když se strom a had octli u sebe? Eva neodolala). Starý Zákon je psán velmi decentně, jen IQ lidí se od Starověku zas tak moc nezvýšilo, jak lze pozorovat. Docela by mě zajímalo, co má u toho příběhu co dělat dovětek k hadovi, že se bude plazit v bídě po zemi. Holt opisovači...... celý text


Sýr a červi

Sýr a červi 2000, Carlo Ginzburg
5 z 5

Komu to myslí, ten často dopadne jako hlavní hrdina této knihy – nakonec se samozvaným vůdcům bez mozku musí ještě omlouvat, že jejich úkol udělal za ně, protože oni to nepochopí. Velmi realistický děj. Podle skutečné události. Na knize mně překážel jen poznámkový aparát, člověk nerad skáče sem a tam.... celý text


Rodina Moskatova

Rodina Moskatova 1997, Isaac Bashevis Singer
5 z 5

U čtení tohohle příběhu se mně stala zvláštní náhoda; v době, kdy jsem ho četla, u nás pořádali zájezd do Osvětimi. Autor však román psal podle skutečných postav, tedy lidí z meziválečné Varšavy a ti v té Osvětimi skončili. Rozhodla jsem se tam jet a byl to, stejně jako obsah románu, hodně silný zážitek.... celý text


Jan Žižka

Jan Žižka 2019, Petr Čornej
5 z 5

Pana Čorneje si velmi vážím. Už kvůli tomu, co všechno musel prozkoumat, aby se mu vůbec mohlo podařit dát knihu dohromady, vím, co ta práce obnáší. Zatím nejobsáhlejší a nejpřesnější kniha o husitech, jakou jsem kdy četla, bez emocí, jak to má u historické literatury být. Víc než o Janu Žižkovi jsem se v ní však dověděla o husitech samotných, jak počáteční nadšení postupně upadalo, takový ten spirálovitý vývoj, typický pro každou válku, tam vyplynul z pečlivě vypracovaného kontextu událostí. Taky se tam bez nějakého přikrašlování Jana Žižky věnuje bitvě u Strauchova Dvora – ta o husitech vypovídá jako žádná jiná, zbavuje práce o nich toho fanatického přikrašlování, které způsobuje války. Přitom jsem o husitech četla skoro všechno a tuhle bitvu většina autorů přešla či se v porovnání s panem Čornejem vyjádřila poněkud nepřesně, asi aby nepoškodila obraz velkého válečníka a vyhnula se kritice.... celý text


Legenda o Ostojovi

Legenda o Ostojovi 2010, Zdeněk Smetánka
5 z 5

Doporučili nám ji na jedné VŠ a v rozporu s očekáváním se četla parádně. Jedna z nejlepších sond do historie a bežného života u nás, ne-li úplně nejlepší, jakou jsem kdy četla.... celý text


Královnina sokyně

Královnina sokyně 2011, Carolly Erickson
5 z 5

Od téhle autorky čtu všechno; řekla bych, že daleko lépe jí jde popis reality než vymýšlení fikce. Název může být zavádějící, protože připomíná červenou knihovnu. K té má však daleko. Co se týče vstřebávání faktů, kam se na takové poutavé příběhy hrabe jaká učebnice.... celý text


Vášeň pro broskve

Vášeň pro broskve 1998, Věra Chase
5 z 5

Tohle se mně dostalo do ruky, když jsem se uzdravovala ze zánětu mozkových blan, třeskuté bolesti s ataralginem, do toho práce v knihovně – podle doktorů zdravá, nadále však unavená k smrti a hlava bolela jak střep, dokud se člověk nenapil kafe a těmi prášky vyloženě nezfetoval. Tohle byla jedna z prvních knih, kterou jsem při rekonvalescenci začla číst a parádně se k těm stavům hodila. Jak z jiné dimenze. V MHD, kde jsem ji četla cestou do práce, mě div nepřekvapilo, že je tam takový klid, člověk už automaticky čekal ty surrealistické proměny i v realitě.... celý text