Vjeerus
přečtené 538
Eldest
2006,
Christopher Paolini
Další kniha z mé série re-readingů v podobě poslechu audioknihy. A tady to bylo tedy náročné na udržení pozornosti a strašně utahané. Hlavní hrdina podstupuje výcvik u elfů, kde zjistí jejich překvapivé tajemství a snaží se nasát velké množství informací za pár týdnů, i když původní jezdci na to měli roky. Upřímně, nebýt druhé linky týkající se obyvatel Carvahallu, asi bych se ukousala nudou. Vývoj těchto postav byl obrovský a jsem ráda, že autor zvolil tuto cestu, jak nás s jejich příběhem seznámit a né nějakou zkrácenou verzi vyprávěnou v rámci shledání hrdinů na konci knihy. Líbilo se mi, jak se hlavní hrdina pral sám se sebou. Jak se snažil být dospělý a moudrý, tak, jak to od něj bylo očekáváno, a zároveň mu to prostě sem tam uteklo a byl to prostě dospívající kluk hledající své místo ve světě dospělých, kteří ho chtějí po svém ovládat. Oproti tomu se velké množství dlouhověkých a rozvážných elfů chovalo víc, jak nedospělý zhrzení puberťáci, nebrající ohledy na strasti jiných. Závěr knihy byl dle očekávání akční, i když vzhledem k obálce s červeným drakem, trošku předvídatelný. Stále ale platí, že autor píše velmi pěkně a srozumitelně, už jen s přihlédnutím k jeho věku v době psaní. A v namluveném zpracování od Martina Stránského to byl velmi příjemný návrat do dětských let, kdy jsem tuto sérii hltala.... celý text
Eragon
2004,
Christopher Paolini
Setkání s Eragonem zhruba po patnácti letech dopadlo líp, než jsem čekala. Jistě mé hodnocení ovlivňuje nostalgie, ale já se stejně nemůžu zbavit dojmu, že na svou dobu (a věk autora) je to velmi povedený příběh. Podobně jako Rowlingová, tak i Paoliny vytvořil zcela unikátní svět, kde by spousta z nás chtěla žít (a prohánět se na dracích, že?). A pro mě to byla jedna z knih, které mi otevřely dveře k vášni ke čtení Mínus knihy tkví v dlouhých a popisných částí. Občas jsem si připadala, jako bych četla Tolkiena a jeho dvě stránky o tom, jak je krajina krásná. Posloucháno jako audiokniha, kterou namluvil Martin Stránský a ten dal příběhu jisté kouzlo. A dobře namluvená kniha takovéhle délky, to je základ úspěchu.... celý text
Zatmění
2008,
Stephenie Meyer
Tak si tak říkám, že vzhledem k tomu, že tohle byla kniha mého dětství, tak jsem vlastně dopadla dobře, co se týká partnerů do vztahu. Pokud někomu přišlo ještě skousnutelné chování hlavních hrdinů, v tomto díle je to jeden velký červený vykřičník za druhým. Nejen že hlavní hrdina je stalker, což víme od prvního dílu, ale je to taky sobecký žárlivec, co omezuje osobní svobodu a nedokáže rozumně uvažovat ohledně nebezpečí. Co se týká hlavní hrdinky, tak její nulové sebevědomí je kapitola sama o sobě a dost z nás v určitém věku nevěřilo, že by se mohlo někomu líbit. Ale vzhledem k faktu, že po ní slintá půlka města, už by se mohla trochu zamyslet. Co mi ale fakt vadilo, tak je její manipulátorství. Protože co nevyřeší žádost, vyřeší slzy. A taky jakákoliv absence sebeúcty, to škemrání o sex je opravdu smutné. Jak jsem si v minulém díle oblíbila Jacoba, tady jsem byla jak na houpačce. Někdy byl ta nejrozumnější osoba v celé knize, jindy zase jen ten patnáctiletý kluk. A to je vlastně v pořádku, jen jsem asi v tom množství sebedestruktivních hrdinů nepotřebovala dalšího. Knihu jsem opět poslouchala jako audio, kdy mám stále stejný problém s přednesem, ale už ne tak velký.... celý text
Rozbřesk
2009,
Stephenie Meyer
Upřímně musím říct, že vlastně opravdu nechápu, jak něco tak divného a blbého mohlo dostat filmovou adaptaci. Jako uznávám, že první díl měl našlápnuto slušně, ale čím jsem starší, tím víc se kloním k tomu, že jím měla celá série skončit. Ono obecně tam je největší díra v celém ději – upíři nemají jinou možnost než zabít nebo proměnit, ale v případě Belly je možné odsát jed a kvůli tomu tady máme další tři knihy o dívce zralé do psychiatrické léčebny a jejím vzdychání o tom, jak není krásná. První třetina příběhu vlastně nenabídla nic zajímavého. Hlavní hrdinka poslušně skákala, jak upíři pískali, jen aby dostala to, co chce, ale vnitřně neustále fňukala, jak se jí to a tamto nechce. Když už konečně došla jistému poznání, že svatba není konec světa a lidský život není tak k zahození, dostaneme těhotenský boom. Druhá část z pohledu Jacoba mě bavila asi nejvíc. Člověk mohl nahlédnout do myslí smečky, jejího fungování a dostal i nějaký normální, zdravý pohled na svět a situaci, ve které se náctiletý kluk ocitl. I když měl Jacob své otravné chvilky, jsem ochotna je přijmout právě s ohledem na věk a co si budeme, jeho charakter měl jasné hranice a vyvíjel se. Což se u fňukny Belly říct nedá. Nejnechutnější scéna je rozhodně porod a jsem toho názoru, že místo těchto detailních popisů mohla autorka energii věnovat spíš sexuálním scénám nebo závěrečnému boji, který byl pomyslným hřebíčkem do rakve otravné třetí části. Jako pardon, ale s tak mentálně slabé holky udělat super upírku, která zvládne za čtyři měsíce víc, než jiní za celá staletí, je trošku přestřel. Abych jen nekritizovala, plus na závěr je, že je kniha psaná opravdu jednoduše a díky tomu se opravdu dobře čte, takže i když se člověk po většinu knihy nic nedozví, má přečteno vcelku rychle.... celý text
Nový měsíc
2008,
Stephenie Meyer
Tahle kniha se moc nepovedla. Děj se neskutečně vleče a kdybych vyzobala ty nejzajímavější části, dali by tak na čtvrtinu knihy. Hlavní hrdinka je jeden velký červený vykřičník. Hazarduje s vlastním životem, kdy sama sobě vsugerovává, že to tak přece není. Propadá se do depresivních stavů, nikdo to neřeší a když už tam ta pohnutka je, Bella se zachová jak malý hysterický spratek ohánějící se dospělostí na papíře. O jejím nízkém, spíš nulovém, sebevědomí není třeba mluvit, to už ukázala v díle předchozím. Ta její závislost na jedné osobě je také dost nebezpečná. Ještě krůček a byl by z ní dokonalý stalker (asi jako Edík). Jacob je v této knize trošku chudák. Je to mladý kuře, který se snaží dorovnat starším osobám. Někdy mu to vyjde, někdy ne. Každopádně se na něj vrší jeden kopanec za druhým od hlavní hrdinky, která ho při první příležitosti odhodí jak proděravělý a špinavý hadr na podlahu. Konec knihy se postaral o řádné drama, kdy si hlavní hrdinka prostě nutně potřebovala prosadit svou, bez ohledu na její nejbližší okolí. Vlastně se jí do krámu návštěva Itálie hodila. Knihu jsem poslouchala jako audio v podání Renaty Wolfové. Z prvního dílu už jsem očekávala, že mi její tón hlasu a výslovnost tolik nesedí, ale už jsem si zvykla a tak jsem dokázala víc ocenit, že autorka příběhu umí i přes všechna negativa psát svižně.... celý text
Stmívání
2005,
Stephenie Meyer
Já ten příběh o třpitivém a dokonalém upírovi a jeho totálně nešikovné lidské přítelkyni stejně miluju. I když vím, co je tam všechno špatné, divné a přitažené za vlasy. Když jsem příběh četla poprvé, v tom správném věku, nevšimla jsem si, jak je hlavní hrdinka psychicky narušená a nedozrálá (i když se nám kniha snaží nakukat opak). Normálního dospělého člověka by přece docela vyděsilo, kdyby se dozvěděl, že ho někdo v noci sleduje ve spánku a rozhodně by z toho nebyl rozpálený. Stejně jako by se měl jít někam léčit hlavní hrdina s tím stalkingem a přehnaným utápění se v tom, jaký je netvor. Co mě ale překvapilo je, že Bella není tak moc jiná, jak se nám snaží nakukat film. Zajímají jí kluci, jak se kdo obléká a jak kdo vypadá, což jen prohlubuje její nízké sebevědomí a absolutně si nevážení sama sebe. Další překvapení je na straně Jacoba, který je prostě malé děcko, ale jako jedna z mála postav se tam chová adekvátně svému věku a vlastně i dost racionálně. Celá kniha je opravdu postavena na velmi špatném modelu vztahu, kde oba partneři manipulují tím druhým pomocí emocí a citového vydírání, které je obhajováno tvrzením je to pro tvé dobro. Posloucháno jako audiokniha a bohužel mi tentokrát přednes v podání Renaty Wolfové moc nesedl. Její vyslovování anglických názvů na mě působí moc jako školní britská angličtina ala horký brambor v puse a celkově tón hlasu paní Wolfové je, vzhledem k věku hlavní hrdinky, moc vyzrálý.... celý text
