-

vladku vladku přečtené 241

☰ menu

Kapitalismus není problém, ale řešení

Kapitalismus není problém, ale řešení 2022, Rainer Zitelmann
5 z 5

Úžasné shrnutí historie s mnoha odkazy na data a informace. Máte tu černé na bílém srovnání jasných příkladů východního a západního Německa, severní a jižní Koree. Ale máte tu srovnání Chile, Venezuely. Ale vývoj USA, Velké Británie, Švédska, Číny. Důkazy místo slibů. Data i s komentářem, věcným, občas kritický k příliš oslavných domněnek. Nicméně hlavní sdělení je jasné, máme vysokou korelaci množství státního aparátu a vývoji ekonomiky, blahobytu lidí v daném státě. A je jedno, jestli mluvíme o USA, které je považováno po celé 20. století za málo regulované, nebo Čínu, které je považováno za hodně regulované. Autor se detailně zabývá jednotlivými obdobími a ukazuje jejich vliv na další období. Nepřímo mluví i o hysterezi, setrvačnosti vývoje. Bohužel vývoj se opět výdává spíše k socialismu... Hlavní část knihy je věnována popisy státu, poslední kapitoly jsou věnovány ekonomické svobody obecně, finanční krizi i úvahám nad kritikou tzv. intelektuálů - velice zajímavá část.  Kdybych byl příznivcem povinné četby, tohle by měla být povinná četba.... celý text


Čtyři tisíce týdnů

Čtyři tisíce týdnů 2022, Oliver Burkeman
5 z 5

Doporučuji. Prostě kniha od Melvila. Kniha je komplexní, relativně dobře strukturovaná, nicméně dovedu si představit, že někomu může přijít chaotická. Autor má co říct, takže v rámci jedné kapitoly probere spoustu zdánlivě nesouvisejících témat. A k tomu alespoň mně často odbíhali myšlenky. Kniha mě zaujala jako celek, každá kapitola. Obávám se něco konkrétního zmínit, abych vás neúmyslně nevhodnou ukázkou neodradil. Kniha totiž výjimečně je vyrovnaná, nesnaží se vás tak moc jako jiné knížky přesvědčit o své pravdě. Ke každé informaci najdete přímo či nepřímo i opak. Na druhou stranu ne se vším souhlasím, většinou když něco tvrdí právě, že mu to přijde jako jediná správná cesta (např. si odepřít možnost volby - ano částečně to může být úspěšná strategie, ale ne extrémně, kdy už je pak člověk lapen do pasti). Zvláště mě zaujalo: "Je například běžné vstupovat do vztahu s nevědomou nadějí, že vám partner poskytne jak neomezený pocit jistoty, tak neomezené vzrušení. [...] Ve skutečnosti si tyto požadavky protiřečí. Kvality, díky nimž je někdo spolehlivým zdrojem  vzrušení, jsou obecně v rozporu s vlastnostmi, které z člověka činí spolehlivý zdroj jistoty a stability." Kniha na někoho může působit negativně, vzdát se nadějí, vzdát se. Ale myslím si, že autor trochu přehání, aby přílišného ...řekněme idealistu... víc smířil s praktickými limity, přivedl ho k realismu. Nemá smysl optimalizovat procesy, předtím než se provede hrubé okleštění požadavků.... celý text


1945: Léto běsů

1945: Léto běsů 2022, Miloš Doležal
5 z 5

Snaha o přesnost se projevila na čitelnosti, přeskakování v čase, opakování informací. Těžko se vcítit do lidí, kteří prožili zvěrstva 2. světové války. Bohužel zvěrstva neskončila v květnu 1945. Zlost, vztek, "odplata", Rudá Armáda, kriminální živly různě se maskující způsobili, že zvěrstva pokračují dál, nejčastěji na nevinných včetně dětí, dívek, všech národností. Připravte se na věcné popisování rabování, vražd, znásilnění, málokdy se šťastným koncem, mnohdy bez trestu mimo jiné kvůli zákonu č. 115/1946 Sb., který legalizoval jinak trestné činy souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků spáchané od 30. září 1938 do 28. října 1945. Napadá mě plno myšlenek, ale těžko je publikovat. Jakákoliv kolektivní vina nebo naopak osvobození je dle mě špatně, za Hitlera, za komunistů i dnes. Snaha trestat nebo "jen" regulovat, zakazovat, přikazovat všem něco kvůli nebo díky pár jednotlivcům je špatně. Máme děsivou historii, kam až to vede, ale stejně je zažrané v mnoho z nás. Nezbývá než si to uvědomovat a snažit se nesoudit kolektivně.... celý text


Racionálně o globálním oteplování

Racionálně o globálním oteplování 2008, Miroslav Kutílek
5 z 5

Knihu doporučuji. Je to takový hutný přehled pro každého, jak pro alarmisty, tak pro kacíře. Dozvíte se rychle všechny možné vzdroji livy na klima. Autor je pedolog (nauka o půdách) takže víc věřím informacím vztahujících se k půdě. Je přesvědčený kacíř, takže některé jeho domněnky se mi zdají za hranou, nicméně dává tolik argumentů, že většina dává smysl, polovina je na hraně - na druhou stranu argumenty z řad alarmistů jsou více na vodě. V každém případě současné mrhání zdroji na vliv člověka může způsobit, že nebudeme mít zdroje na přizpůsobení se na změnu klimatu z jiných příčin. Samozřejmě, že některé úsilí dává smysl pro oba scénáře, ty by měli mít prioritu, podporu v osvětě. Ale samozřejmě trend se ubírá jiným směrem, politická moc, peníze ve vědě jsou mocnou motivací až manipulací a stačí pár veřejných příkladů útoků na kacíře, aby se mnoho lidí raději nedělalo problémy a nešly proti nynějšímu dominantnímu proudu. A politici samozřejmě vždy uvítali záminku pro obhajobu většího zdanění, větší regulace, větších cel. Škoda, že autor už zemřel.... celý text


Chlapec, kterého chovali jako psa

Chlapec, kterého chovali jako psa 2016, Bruce D. Perry
5 z 5

Knihu doporučuji. Emočně nabitá kniha, i když je víceméně psaná věcně,  popisně, přitom čtivě. Čtenář s autorem postupně získává domněnky, postupy, které zdá se fungují. Relativně skromný autor nebojící se kritizovat metody. Co příběh, to důvod k zamyšlení, to inspirace pro rodiče, učitele. Kniha mnohokrát ukazuje, jak dobré úmysly vedly do pekla, např. věnování se "problematickým" dětem odděleně. Jak občas stačí obyčejné věci jako mazlení, doteky, objímání; samozřejmě nenásilné. Jak důležitá je komunita, rodina, rodinné zázemí. Autor vše vysvětluje pochopitelně, občas používá trefná přirovnání - pokud vám chybí ve správném období sociální kontakty, nikdy už se "nechováte bez přízvuku". Velmi pozitivní se mi líbilo, jak dokázal spolužákům v mateřské dříve víceméně šikanovaného hocha vysvětlit, proč se tak chová - tím byli tolerantnější k jeho sociálním nedovednostem, pomáhali mu a tak postupně prošel zdárně celým vzdělávacím systémem.... celý text


Tělo sčítá rány

Tělo sčítá rány 2021, Bessel van der Kolk
5 z 5

Knihu doporučuji, ale připravte se na nároční a dlouhé čtení. Knize by prospělo nějaké zestručnění, lepší struktura. Na druhou stranu raději takto než vůbec. Kniha je plná příběhů z praxe, dává náhled do praxe psychotereapie, rozhodně nešetří kritikou systému, chemie, která zastavila na dlouhou dobu jiné metody, které mohou a často jsou účinnější, trvalejší. K knize popisuje jeho začátky, jak se dostával k tématu trauma, popisuje postupně různé případy, jeho chování. Kritizuje, komentuje tehdejší stav psychoterapie. Nakonec celkem dobře popisuje způsoby jak na trauma, výhody, nevýhody, na příkladech, popsané lidsky i pro laiky, pacienty. Ale místy je to obtížné čtení pro empatika. Smutná fakta, která do teď zpracovávám: "V USA (a nevidím důvod si myslet, že jinde včetně ČR to bude výrazně odlišné) polovina znásilněných žen je znásilněna do 15 let." Pokud potřebujete pozitivní pohled, dá se na to pohlédnout tak, že když se dožije dívka 16 let, tak už má "jen" poloviční riziko znásilnění, poloviční riziko už má za sebou. Další pozitivní informace pro "normální" rodiny: pro ženy, které byly v dětství zneužívány a zanedbávány, existuje sedmkrát vyšší pravděpodobnost, že budou v dospělosti znásilněny... (Tím pádem na ty nezneužívané zbude výrazně menší riziko...) Ženy, jež byly v dětství napadení matky ze strany partnera (doplňuji, že tipuji, že to bude i v případě pohlavně opačném), jsou vystaveny mnohem většímu riziku, že se stanou obětmi domácího násilí... Poslední dvě informace ze strany 105. V knize je opravdu dost případů, popisovaných věcně, možná proto na mě tak doléhali. Kniha nabourala dost stereotypů o šikanujících dětech (oni taky často potřebují pomoc), o zlobivých dětech, o vzteklých, náladových lidech obecně. Píše o amnézii a naopak detailních mnoho let starých vzpomínkách. Autor dával příklady, jak takovým lidem pomohl, případně co jim pomohlo, nepomohlo. Prostě můj pohled na vzteklého člověka už bude jiný, je možné, že je po traumatu, kterého si není vědom, které "zapomněl"...... celý text


Pište čtivě a srozumitelně

Pište čtivě a srozumitelně 2023, Dalibor Behún

Pravidla českého pravopisu nesnáším, protože nesnáším lidi, co znalosti češtiny přisuzují přílišný význam, zbytečně tak ničí sebevědomí lidí, kteří z nějakého důvodu mají s češtinou problém: cizinci, lidé s dis nebo jen lidé, kteří dávají prioritu jiným věcem. Přesto mě tito autoři dokážou bavit a přesvědčovat o důvodech pro "správnou" češtinu. Tahle kniha obzvláště, protože není až tak o pravidlech češtiny jako o tom, jak psát čtivě a srozumitelně. Což je dle mě primární důvod psaného jazyka, dorozumívat se, co nejrychleji, co nejsrozumitelněji, co nejméně dvojsmyslně. Tato kniha vám poradí spoustu triků, asi dobře známých, ale tentokrát podaných relativně stručně, zábavně s mnoha příklady a výborně vyargumentováno, pokud na první dobrou s autory nesouhlasíte. A asi nejvíc mě potěšila závěrečná kapitola, pohladila mé ego, čeština není dána žádnými pravidly, čeština je dána tím, jak převážná většina z nás komunikuje (především písemně a v oficiálnějších dokumentech). Tedy jaká bude čeština závisí částečně na každém z nás. Je na nás, aby jsme si češtinu udělali takovou, jakou chceme. PS: V předchozí větě není chyba.... celý text


Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají

Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají 2021, Miroslav Bárta

K autorovi jsem přišel přes video rozhovory s ním. Do značné míry máme kompatibilní povšechný pohled na svět.  Jeho názory mě zajímají, protože k nim má co říct z pohledu vědce-archeologa, egyptologa, který není až tak neznámý i za hranicemi. Dávné zaniklé civilizace, které jsou od nás na jedné straně strašně vzdáleni (já osobně bych nechtěl být králem ani před pouhými sto lety, máme se většina mnohem lépe než tehdejší králové), na druhé straně lze se od nich inspirovat věcmi, které nemáme, jsme ztratili a poučit se na jejich chybách. Některé chyby jsou totiž takovými zákony, které se opakují a jsme v nich svým způsobem nepoučitelní. Autor právě takových sedm zákonů popisuje. Mohl by je sepsat stručněji a srozumitelněji, ale srozumitelné i čtivé jsou i v této formě. Navíc tato kniha je relativně stručná oproti jiným dílům. Nicméně nečekejte od autora nějaké souhrnné ponaučení z nich, ty se musíte víceméně najít sami, nechává to na čtenářích. Za mě kniha stojí za přečtení.... celý text


Férová práce

Férová práce 2023, Kim Scott
5 z 5

Doporučuji. Víc než doporučuji, jedna z nejpřínosnějších knih tohoto roku. To neznamená, že není něco s čím bych nesouhlasil, ale autorka prostě dokáže argumentovat, vysvětlovat svůj pohled, tedy i když s ním nakonec třeba nesouhlasím, chápu její pohled a jsem částečně nahlodán v názoru. Kniha je velmi strukturovaná, systematická a přitom je velmi čtivá. Nebýt toho, že svádí k zamyšlení, byla by rychle přečtená. Ale co text, to vzpomínka, myšlenka, zamyšlení na mé straně (např. zamyšlení mezi podvodem za účelem majetku a podvodem za účelem sexu, dítěte). Kniha je dost motivační, nejen že popisuje negativní důsledky na jednotlivce, který byl nějak napaden, poškozen. Ale popisuje i možné důsledky pro celou firmu. Vždy systematicky popisuje možnosti, metody pro poškozené osoby, přihlížející, škůdce i lídry. Rozlišuje různé úrovně včetně neúmyslného jednání a víceméně úmyslného. Povzbuzuje a motivuje k větší otevřenosti nejen poškozené, ale i lídry, přihlížející. Dává výzkumy potvrzené motivace proč mít spíše pestřejší tým, zvláště pokud máte produkt pro pestřejší klienty. Současně celkem srozumitelně vysvětluje, proč a jaké chování je vhodné na různé více či méně závažné situace. Komunikovat to je asi obecná klíčová vlastnost. Nenechávat si pro sebe naštvání a když už se obáváte následků, tak aspoň při odchodu... Některé závěry se mi zdají až moc přísné, částečně je to dáno tím, že kniha pochází z US prostředí, kde sexuální obtěžování je výraznější přečin než u nás včetně činů, které u nás nikdo neřeší. Částečně je to o míře. Chápu, že firemní večírek ve striptýzu je děsný, zvláště pro ženu, přirovnal bych to k travesti show, kterou jsem ve formě firemního vánočního večírku zažil já. Bylo by špatné, když by takové akce byly opakované nebo dokonce pravidelné. Ale zas bych nerad, aby pak společenské akce skončili vždy podobně ohlodané na kost o vše, co by mohlo někoho popudit, to raději jednou za život přežít cokoliv... Knihu doporučuji.... celý text